{"document_id":"ECLI:CZ:US:2010:1.US.2859.09.1","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 2859/09","ecli":"ECLI:CZ:US:2010:1.US.2859.09.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-2859-09_1","decision_date":"2010-06-08","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Průtahy v trestním řízení a výše ukládaného trestu","legal_sentence":"Jednotlivec nemůže v žádném případě doplácet na to, že daná problematika byla pro orgány činné v trestním řízení v té době nová či obtížně zhodnotitelná, stejně jako mu nemůže být přičítáno k tíži použití zákonných prostředků procesní ochrany, a naopak to nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti konat tak, aby k průtahům v řízení nedocházelo, resp. je nelze tímto ospravedlňovat. Podle Ústavního soudu je třeba přihlížet i k tomu, že probíhající trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného.","metadata_regulation_keys":["140/1961:§250","140/1961:§23","141/1961:§245","141/1961:§188","141/1961:§11","1/1993:čl4","1/1993:čl89","2/1993:čl38","2/1993:čl8","209/1992:čl6"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Průtahy v trestním řízení a výše ukládaného trestu","facts":[{"sourceRefs":["S0019"],"text":"Stěžovatel se v období od 23. 7. 1992 do 29. 12. 1993 jako jednatel obchodní společnosti DAPOT - leas, s. r. o., a obchodní zástupce společnosti PLASTICARD-TESLA, a. s., dopustil celkem 11 dílčími útoky trestných činů zpronevěry a podvodu, spočívajících v uzavírání úvěrových a leasingových smluv s bankami a leasingovými společnostmi na základě nepravdivých informací, zatajení již zastavených nemovitostí, nadhodnocení zástav a vystavení nekrytých směnek, čímž způsobil škodu ve výši 65 009 333 Kč."},{"sourceRefs":["S0033","S0034"],"text":"Trestní řízení proti stěžovateli bylo zahájeno zadržením ve dnech 27. 2. 1995 až 28. 2. 1995 a trvalo až do pravomocného skončení dne 12. 2. 2009, tedy téměř 14 let, přičemž přípravné řízení trvalo přibližně 8 let."},{"sourceRefs":["S0017"],"text":"Stěžovatel byl v průběhu řízení vzat do vazby a později propuštěn; obžaloba byla podána až 20. 10. 2003."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"35 T 8/2003","sourceRefs":["S0019"],"outcomeSummary":"Stěžovatel uznán vinným trestnými činy zpronevěry a podvodu, odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 5 let a trestu zákazu činnosti na 5 let; soud zohlednil délku řízení uložením trestu na spodní hranici sazby.","court":"Krajský soud v Ostravě","decisionDate":"10. 4. 2008"},{"fileNumber":"6 To 83/2008","sourceRefs":["S0022"],"outcomeSummary":"Na základě odvolání státního zástupce zpřísnil trest na 6 let 6 měsíců nepodmíněně a ponechal trest zákazu činnosti; odmítl námitky stěžovatele ohledně délky řízení a možnosti zastavení stíhání.","court":"Vrchní soud v Olomouci","decisionDate":"12. 2. 2009"},{"fileNumber":"7 Tdo 768/2009","sourceRefs":["S0024"],"outcomeSummary":"Dovolání odmítl jako zjevně neopodstatněné; konstatoval, že soudy se délkou řízení zabývaly a zohlednily ji uložením trestu při spodní hranici sazby.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"26. 8. 2009"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody v délce 6 let a 6 měsíců po téměř 14 let trvajícím trestním řízení představuje proporcionální zásah do práva na osobní svobodu podle čl. 8 odst. 1 Listiny.","sourceRefs":["S0008","S0009"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0037","S0038","S0041","S0043"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že obecné soudy při ukládání trestu nerespektovaly ústavní požadavek proporcionality. Délka trestního řízení (téměř 14 let) a doba uplynuvší od spáchání skutků (16 let) vedly k oslabení účelu trestu a uložený nepodmíněný trest odnětí svobody je čirou represí, která není proporcionální. Soudy měly zohlednit délku řízení a psychickou zátěž stěžovatele a případně využít institutů jako mimořádné snížení trestu pod dolní hranici sazby.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel namítal, že délka trestního řízení v trvání 14 let je extrémně nepřiměřená a měla být zohledněna při ukládání trestu, případně vést k zastavení řízení podle § 11 odst. 1 písm. j) tr. řádu. Veřejný zájem na potrestání poklesl a společenský vývoj eliminoval riziko opakování jednání.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0038","S0041"],"sourceRefs":["S0008","S0009"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel"],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že obecné soudy neposoudily přiměřenost vztahu mezi veřejným zájmem a základními právy stěžovatele, a že uložený trest je vzhledem k délce řízení neproporcionálním zásahem do osobní svobody."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel"]},{"issueType":"ADMISSIBILITY","question":"Zda je ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě přípustná.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0048"],"text":"Ústavní soud shledal, že stížnost v části směřující proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě je nepřípustná, neboť po zrušení rozhodnutí odvolacího soudu se stěžovateli otevřel procesní prostor pro nové projednání jeho odvolání. Proto byla tato část odmítnuta podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.","outcome":"INADMISSIBLE"},"id":"LQ002","raisedBy":["COURT"]}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2009 sp. zn. 7 Tdo 768/2009","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 2. 2009 č. j. 6 To 83/2008-13702","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 4. 2008 č. j. 35 T 8/2003-13328","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 8 odst. 1 Listiny","right":"Právo na osobní svobodu"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","right":"Právo na spravedlivý proces"}]},"admissibility":{"overallStatus":"PARTLY_ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["OTHER"],"reason":"Stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě byla odmítnuta jako nepřípustná, neboť po zrušení rozhodnutí odvolacího soudu se stěžovateli otevřel procesní prostor pro nové projednání jeho odvolání.","sourceRefs":["S0048"],"questionAssessments":[{"rejectionGrounds":["OTHER"],"questionId":"LQ002","outcome":"INADMISSIBLE","status":"INADMISSIBLE"}]},"findings":[{"reason":"Nepodmíněný trest odnětí svobody v délce 6 let a 6 měsíců byl vzhledem k nepřiměřené délce trestního řízení (téměř 14 let) neproporcionálním zásahem do osobní svobody stěžovatele.","regulations":"čl. 8 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0041"],"right":"čl. 8 odst. 1 Listiny (právo na osobní svobodu)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2,"REFERENCED":1}},{"reason":"Ústavní soud se dalšími námitkami stěžovatele nezabýval, neboť shledal porušení práva na osobní svobodu a zrušil napadená rozhodnutí.","regulations":"čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","reasonSourceRefs":["S0046"],"right":"Právo na spravedlivý proces (čl. 36, 38 Listiny, čl. 6 Úmluvy)","outcome":"NOT_ASSESSED"},{"reason":"Stížnost proti rozsudku Krajského soudu byla odmítnuta jako nepřípustná, proto nebyl meritorně posouzen.","regulations":"čl. 8 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0048"],"right":"Právo na osobní svobodu (ve vztahu k rozsudku Krajského soudu)","outcome":"NOT_ASSESSED"}],"bindingInstructions":["Obecné soudy v dalším řízení musejí postupovat tak, aby byla respektována a chráněna osobní svoboda stěžovatele s ohledem na celkovou délku řízení v souladu s dosavadní judikaturou Ústavního soudu. Úvahy o trestu musejí být strukturovány do tří rovin: trestněprávní, ústavní (test proporcionality) a mezinárodněprávní. Soudy mohou využít institutů jako mimořádné snížení trestu pod dolní hranici trestní sazby z ústavních důvodů."]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu a rozsudek Vrchního soudu v Olomouci","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Postupem nerespektujícím čl. 4 Ústavy České republiky a porušujícím čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2009 sp. zn. 7 Tdo 768/2009 a rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 2. 2009 č. j. 6 To 83/2008-13702 porušeno základní právo stěžovatele garantované čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu a rozsudek Vrchního soudu v Olomouci","kind":"QUASH_DECISION","text":"Tato rozhodnutí se proto ruší."},{"targetAct":"rozsudek Krajského soudu v Ostravě","kind":"REFUSE","text":"Návrh na zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 4. 2008 č. j. 35 T 8/2003-13328 se odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I. ÚS 554/04","sourceRefs":["S0029","S0030"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Při posuzování přiměřenosti trestu vzhledem k délce řízení je třeba zkoumat vztah mezi veřejným zájmem a základními právy obviněného, zejména právem na osobní svobodu a právem na projednání věci v přiměřené lhůtě.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2005:1.US.554.04","precedent_source_units":[],"precedent_target_units":["interpretation:900000","legal_sentence:990000","legal_question:2000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2005:1.US.554.04"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2010:1.US.2859.09.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2010:1.US.2859.09.1"}}