{"document_id":"ECLI:CZ:US:2010:1.US.517.10.2","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 517/10","ecli":"ECLI:CZ:US:2010:1.US.517.10.2","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-517-10_2","decision_date":"2010-11-15","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Právo na informace o členství soudců v KSČ ke dni 17. 11. 1989","legal_sentence":"Jestliže je informace součástí (minimálně i) veřejné sféry, dopadá na ni základní právo na informace dle čl. 17 Listiny a čl. 10 Úmluvy. Toto základní právo a jemu odpovídající povinnost orgánu veřejné moci je klíčovým prvkem vztahu mezi státem a jednotlivcem. Jeho smyslem je participace občanské společnosti na věcech veřejných, tzn. že informování veřejnosti se týká fungování veřejné moci jako takové; pomocí těchto informací ji může veřejnost kontrolovat. Součástí veřejné sféry je to, co může být předmětem legitimního veřejného zájmu. V zásadě na všem, co může souviset s fungováním moci ve státě, tedy i s fungováním moci soudní, mohou mít jednotlivci i veřejnost legitimní zájem. Proto informace související s fungováním moci soudní náleží do sféry veřejné. Profesionální sféra (a informace o ní) osob působících ve veřejném životě - i soudců - náleží do sféry veřejné, neboť může souviset s realizací soudní moci. Profesionální (a tím i veřejnou) sféru naplňují (zásadně) veškeré aspekty osobnosti soudce objektivně způsobilé mít souvislost s výkonem jeho funkce. Takovou související skutečností je i členství soudce v KSČ ke dni 17. 11. 1989 zejména z následujících důvodů. 1. Členství soudce v KSČ ke dni 17. 11. 1989 může kupříkladu vydávat v jisté nebezpečí image soudcovy nestrannosti a nezávislosti, i když jen případ od případu (tj. jestliže meritorní rozhodnutí může např. s členstvím v KSČ skutečně či jen opticky souviset). Prosté členství v KSČ není skutečností, jež by obecně vylučovala soudce z rozhodovacího procesu, a proto míru nezávislosti a nestrannosti soudce (např. i s ohledem na jeho bývalé členství v KSČ) je nutno posuzovat v každém případě s přihlédnutím k jeho jedinečným okolnostem. Účastník řízení tedy musí ohledně každého soudce, jehož podjatost by chtěl namítnout, uvést konkrétní skutečnosti, pro něž by měl za to, že soudce je z projednávané věci vyloučen. 2. Členství v KSČ může též souviset se způsobem soudcovského rozhodování, neboť hodnotový systém členů KSČ byl často odchylný od hodnotového systému moderního demokratického právního státu; z povahy věci stále může ovlivňovat rozhodnutí soudců - někdejších členů KSČ. Obdobné - tedy možnost ideové kontinuity a eventualita z ní plynoucí determinace soudcovského rozhodování - platí i ve vztahu k členství soudců v současné politické straně (tedy demokratického právního státu). 3. Navíc, může jít o determinaci rozhodování soudce jako člena KSČ i metodologií výkladu a aplikace práva typickou pro komunistickou ideologii (extrémní formalismus a legalismus, jednoduchý kognitivní model interpretace práva, jednoduchá koncepce pramenů práva). Proto existuje možnost souvislosti mezi způsobem rozhodování soudců obecných soudů a (i) jejich členství v KSČ. Otázku takové případné korelace by mohl pomoci zodpovědět právě předmětný údaj (ve spojení s analýzami jednotlivých případů). Ústavní soud není s to tuto otázku kvalifikovaně zodpovědět a ostatně to ani nemůže být jeho úkolem. Je to spíše úkolem občanské společnosti, neboť jde o součást širší otázky vypořádání se s minulostí. Nastala tedy kolize základních práv a svobod. Ústavní soud tuto kolizi posoudil a dospěl k závěru, že základní právo stěžovatele na informace a obecný zájem podporovat tuto svobodu tam, kde jde o otázky veřejného zájmu, převážilo nad zájmem subjektů údajů na ochranu jejich soukromí. Subjektem údajů je osoba veřejně činná (soudce), požadovaná informace spadá do sféry diskuse o více důležitých veřejných zájmech, nedotýká se výlučně detailů soukromého života subjektu údajů. Ústavní soud zde uplatnil více argumentů. a) Údaj o členství soudce v KSČ se týká členství v politické straně, jež byla páteří totalitního režimu. Ustanovení čl. 4 Ústavy mělo za důsledek diskriminování ne-členů KSČ; proto členové KSČ svým členstvím tuto diskriminaci legitimizovali, neboť byli preferováni před ne-členy KSČ. Proto je spravedlivé upřednostnění těch ústavních hodnot, které stojí v kolizi s požadavkem ochrany soukromí soudců-členů KSČ. b) Informace o členství soudce v KSČ představuje jeden z prostředků občanské společnosti, aby se ujistila, že konkrétní soudci svou funkci vykonávali a vykonávají v souladu s ústavním cílem svého poslání. Možné námitky podjatosti soudce dnes však přirozeně vyžadují splnění všech podmínek vyloučení soudce z projednávání a rozhodování konkrétní věci v souladu s příslušným ustanovením daného procesního řádu. c) Poskytnutí údaje o členství soudce v KSČ může umožnit - na konkrétních případech soudcovského rozhodování - zkoumání hodnotového systému totalitního režimu a jeho metodologie výkladu a aplikace práva, a tím přispět k jeho co nejširšímu odmítnutí. Smyslem je umožnit občanské společnosti vypořádat se s minulostí (jednou z forem je veřejná diskuse) a umožnit v budoucnu včas rozpoznat znaky totalitního režimu a v rámci ochrany demokracie bránit jeho recidivě. d) V poskytnutí údaje o členství soudců v KSČ může být obsažen též veřejný zájem na existenci personálně a profesionálně nezpochybnitelné justice. Autoritu justice - která je ústavní hodnotou, plynoucí například z čl. 1 odst. 1 Ústavy z pojmu právní stát - nelze získat zatajováním, resp. zveřejňováním jen pochvalných informací. Neutajení informace o členství soudce v KSČ může autoritu soudní moci spíše posílit, a to již proto, že může napomoci k eliminaci odsudků výsledků činnosti soudní moci a priori. Jde o odstraňování bariér kladených navzdory úsilí o pravdivé poznání a poučení se z minulosti. Pokud soudce ke dni 17. 11. 1989 byl členem KSČ, pak tím, že po pádu totalitního režimu setrval ve své funkci (či soudcovskou funkci nově nabyl), se dobrovolně a nevyhnutelně vystavil možné veřejné pozornosti a ve vztahu ke své osobě i důsledkům veřejného mínění. Smyslem základního práva na informace (na poskytnutí údaje o členství soudce v KSČ ke dni 17. 11. 1989) není a nemůže být snaha - v rozporu s tzv. lustračním zákonem - (kupř.) zbavit soudce-členy v KSČ ke dni 17. 11. 1989 jejich funkce. Podmínkou funkce soudce není neexistence soudcova členství v KSČ. Otázku, kdo není oprávněn zastávat určitou funkci v souvislosti se svou činností za minulého režimu, řeší zákon č. 451/1991 Sb. , kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů, který soudce obecně nevylučuje z rozhodnutí z důvodu členství v KSČ. Obecně platí, že jakákoliv právní úprava (či rozhodnutí orgánů veřejné moci, včetně realizace jmenovací pravomoci ve vztahu k soudcům) nebrání legitimnímu utváření názorů (a diskuse) na oblast společenských vztahů regulovaných právní úpravou či řešených v rozhodovací pravomoci orgánů veřejné moci, které s nimi mohou disponovat. Ostatně, opačný přístup značí - důsledně vzato - upřednostnění státu před jednotlivcem (a neefektivní veřejnou kontrolu státní moci), neboť zákon (či jmenovací akt) je toliko produktem zákonodárné či výkonné moci, tedy komponentů státní moci. Suverénem není Parlament či prezident nebo vláda, nýbrž toliko lid. Opačný přístup znamená - ve svých důsledcích - ztížení společenského pokroku v budoucnu, který ovlivní především i diskusi o té či oné otázce. Mezi formy \"vypořádání se s minulostí\" patří rovněž veřejný (společenský) diskurz, tedy postoj veřejnosti k totalitní minulosti (nejen pozitivněprávní úprava rehabilitací obětí totalitního režimu, restitucí odňatého majetku a tzv. lustrace aj.). Údaj o členství soudce v KSČ ke dni 17. 11. 1989 lze považovat za subotázku \"vypořádání se s minulostí\" (což plyne z argumentace uplatněné v nálezu sp. zn. I. ÚS 517/10 ). Tyto veřejné debaty by měl stát podporovat, společnost každého bývalého totalitního režimu je povolána, aby otevřeně a klidně diskutovala o své historii. Mnoho desetiletí trvající proces \"vypořádání se s minulostí\" v Německu a Rakousku po druhé světové válce, a ostatně i v postkomunistických státech, demonstruje, že čím dál intenzivněji se aktivizující veřejný (společenský) diskurz na téma \"vypořádání se s minulostí\" v naší společnosti je procesem přirozeným, a je zřejmě teprve v počáteční fázi. Souvisí to mimo jiné s počínající generační výměnou, kdy nová generace, v zásadě nezatížená totalitní minulostí, si klade legitimní otázky ohledně totalitní minulosti spoluobčanů, včetně členství soudců v KSČ. Tedy smyslem je mimo jiné umožnit občanské společnosti diskutovat na téma vypořádání se s minulostí, a cílem naopak pochopitelně není revanš vůči soudci-členu KSČ ke dni 17. 11. 1989. Nelze předpokládat, že po poskytnutí předmětného údaje o členství soudce v KSČ bude svoboda projevu zneužita (např. dehonestací soudců); na presumpci \"viny\" nelze založit apriorní popření základního práva. Napadené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu znamená porušení základního práva stěžovatele na informace dle čl. 17 Listiny a dle čl. 10 Úmluvy. Údaj o členství soudců v KSČ ke dni 17. 11. 1989 není údajem o politických postojích subjektů údajů dle § 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a tudíž \"citlivým údajem\" dle tohoto ustanovení, který nelze bez souhlasu subjektů údajů zpracovávat, a tak ani poskytnout. Je zde dána možnost ústavně konformní interpretace podústavního práva, a proto není třeba rušit podústavní zákon jako protiústavní.","metadata_regulation_keys":["101/2000:§4","101/2000:§9","101/2000:§5","106/1999:§8a","198/1993:§1","451/1991","6/2002:§60","6/2002:§80","2/1993:čl17","2/1993:čl10","2/1993:čl7","2/1993:čl15","2/1993:čl36","209/1992:čl13","209/1992:čl10","209/1992:čl9"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Právo na informace o členství soudců v KSČ ke dni 17. 11. 1989","facts":[{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Stěžovatel požádal Vrchní soud v Olomouci o poskytnutí seznamu soudců, kteří byli ke dni 17. 11. 1989 členy nebo kandidáty Komunistické strany Československa."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Vrchní soud v Olomouci žádost odmítl s odůvodněním, že požadovaný údaj je citlivým osobním údajem chráněným zákonem o ochraně osobních údajů."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Ministerstvo spravedlnosti zamítlo odvolání stěžovatele proti rozhodnutí Vrchního soudu."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"Spr Si 1/2007","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Odmítl žádost stěžovatele o poskytnutí informace o členství soudců v KSČ.","court":"Vrchní soud v Olomouci","decisionDate":"8. 8. 2007"},{"fileNumber":"OSV 261/2007-ODV","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Zamítlo odvolání stěžovatele proti rozhodnutí Vrchního soudu.","court":"Ministerstvo spravedlnosti","decisionDate":"4. 9. 2007"},{"fileNumber":"6 Ca 236/2007-52","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"5. 3. 2009"},{"fileNumber":"3 As 10/2009-77","sourceRefs":["S0004","S0008"],"outcomeSummary":"Zamítl kasační stížnost stěžovatele proti rozsudku Městského soudu v Praze.","court":"Nejvyšší správní soud","decisionDate":"6. 1. 2010"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda údaj o členství soudců v KSČ ke dni 17. 11. 1989 náleží do veřejné sféry, a tedy podléhá právu na informace dle čl. 17 Listiny a čl. 10 Úmluvy.","sourceRefs":["S0010","S0025"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0025","S0026","S0030","S0031"],"text":"ÚS dovodil, že členství soudce v KSČ ke dni 17. 11. 1989 není výhradně soukromou záležitostí, ale má zásadní přesah do veřejné sféry, neboť může souviset s nestranností, nezávislostí a morální způsobilostí soudce, a je tedy otázkou veřejného zájmu, na kterou dopadá právo na informace.","outcome":"ACCEPTED"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Členství v KSČ u soudců je otázkou veřejného zájmu, neboť souvisí s jejich nestranností a nezávislostí; odkazuje na nález IV. ÚS 23/05, který řadí profesní minulost soudců do veřejné sféry.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0025","S0026"],"sourceRefs":["S0010"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel"],"courtExplanation":"ÚS se ztotožnil s tím, že profesní minulost soudců, včetně členství v KSČ, má přesah do veřejné sféry a může být předmětem legitimního veřejného zájmu."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel"],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":5,"FOLLOWED":43,"REFERENCED":12},"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":5,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false,"precedent_followed_by_superseded_hidden":1},{"question":"Zda údaj o členství v politické straně je bez dalšího citlivým údajem ve smyslu § 4 písm. b) zákona o ochraně osobních údajů.","sourceRefs":["S0010","S0012","S0140"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0166","S0170","S0171"],"text":"ÚS dospěl k závěru, že členství v politické straně není bez dalšího citlivým údajem; je třeba posuzovat konkrétní okolnosti, zejména zda subjekt údajů je veřejně činnou osobou. U soudců má údaj o členství v KSČ přesah do veřejné sféry, a proto není citlivým údajem, který by bránil poskytnutí.","outcome":"ACCEPTED"},"issueType":"INTERPRETATION_OF_LAW","arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatel","Nejvyšší správní soud"],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":6,"FOLLOWED":27,"REFERENCED":11},"arguments_hidden":2,"continuity_gated":true,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":6,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":1},{"question":"Zda neposkytnutím informace o členství soudců v KSČ došlo k porušení základního práva stěžovatele na informace podle čl. 17 Listiny a čl. 10 Úmluvy.","sourceRefs":["S0006","S0010"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0069","S0129","S0138"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"ÚS po zvážení kolize práva na informace a práva na soukromí dospěl k závěru, že v konkrétním případě převážilo právo na informace. Informace o členství soudců v KSČ je otázkou veřejného zájmu, jejíž poskytnutí umožňuje veřejnou kontrolu justice a přispívá k vyrovnání se s totalitní minulostí. Omezení práva na informace nebylo v demokratické společnosti nezbytné.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["stěžovatel"],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":4,"FOLLOWED":28,"REFERENCED":22},"arguments_hidden":2,"continuity_gated":true,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":4,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0166","S0170"],"interpretation":"Členství v politické straně není bez dalšího citlivým údajem; je třeba posoudit, zda v konkrétním případě údaj vypovídá o politických postojích subjektu údajů, přičemž u osob ve veřejné funkci, jako jsou soudci, může mít přesah do veřejné sféry.","regulations":"§ 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":2,"FOLLOWED":3,"REFERENCED":3},"continuity_gated":true,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":2,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"},{"sourceRefs":["S0022","S0062"],"interpretation":"Právo na informace zahrnuje i informace o profesní minulosti soudců, které mohou souviset s výkonem jejich funkce a jsou předmětem veřejného zájmu; omezení tohoto práva musí být proporcionální.","regulations":"čl. 17 Listiny základních práv a svobod, čl. 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":3},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false,"precedent_followed_by_superseded_hidden":1}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2010 č. j. 3 As 10/2009-77, kterým byla zamítnuta kasační stížnost stěžovatele proti rozsudku Městského soudu v Praze, jímž byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti o odmítnutí žádosti o informace.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 17 Listiny, čl. 10 Úmluvy","right":"právo na informace"},{"regulations":"čl. 15 odst. 1 Listiny, čl. 9 odst. 1 Úmluvy","right":"svoboda myšlení"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a oprávněnou osobou, stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky.","sourceRefs":["S0003"]},"findings":[{"reason":"Neposkytnutím informace o členství soudců v KSČ došlo k porušení práva stěžovatele na informace, neboť informace spadá do veřejné sféry a omezení nebylo proporcionální.","regulations":"čl. 17 Listiny, čl. 10 Úmluvy","reasonSourceRefs":["S0138"],"right":"právo na informace (čl. 17 Listiny, čl. 10 Úmluvy)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":5,"FOLLOWED":26,"REFERENCED":13},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":5,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":1},{"reason":"Odepření informace omezilo možnost stěžovatele utvořit si názor na otázku veřejného zájmu.","regulations":"čl. 15 odst. 1 Listiny, čl. 9 odst. 1 Úmluvy","reasonSourceRefs":["S0138"],"right":"svoboda myšlení (čl. 15 odst. 1 Listiny, čl. 9 odst. 1 Úmluvy)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":2}}],"bindingInstructions":["Nejvyšší správní soud je vázán právním názorem Ústavního soudu, že předmětný údaj není citlivým údajem a že jeho poskytnutí je třeba posoudit v souladu s právem na informace."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2010 č. j. 3 As 10/2009-77","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2010 č. j. 3 As 10/2009-77 se zrušuje."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"IV. ÚS 23/05","sourceRefs":["S0025"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Profesionální sféra soudců, včetně jejich profesní minulosti, náleží do veřejné sféry a může být předmětem veřejného zájmu.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2007:4.US.23.05.2","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2007:4.US.23.05.2"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_continuity_era":"old_unchallenged","legal_sentence_continuity_sub_variant":"impact_unassessed","legal_sentence_continuity_tier":"ai_assessed","legal_sentence_continuity_reason":"Omezení poskytování informací se může dotknout závěru o právu na informace, ale znění se týká jiných výjimek.","legal_sentence_continuity_assessed_against":"2026-07-09","legal_sentence_continuity_counterparts":["106/1999:§11","23/1991:čl17"],"legal_sentence_continuity_assessment":[{"key":"23/1991:čl17","relation":"PRESERVES","reason":"Článek 17 Listiny zaručuje právo na informace a povinnost poskytovat informace, obsahově shodné se závěrem."}],"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":5,"FOLLOWED":37,"REFERENCED":19},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":5,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":10,"legal_sentence_continuity_old_key":"101/2000:§4","precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":2,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":2,"precedent_superseded_hidden":10,"arguments_hidden":5,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":4,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2010:1.US.517.10.2","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2010:1.US.517.10.2"}}