{"document_id":"ECLI:CZ:US:2010:2.US.622.10.1","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 622/10","ecli":"ECLI:CZ:US:2010:2.US.622.10.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-622-10_1","decision_date":"2010-10-19","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Náhrada nákladů řízení státu a posouzení merita obchodního sporu","legal_sentence":"Právo státu žádat náhradu nákladů řízení je výslovně a jednoznačně limitováno tím, co skutečně platil. Pokud v posuzované věci vydaná rozhodnutí zavázala stát, aby za opatrovnictví v obou stupních řízení uhradil advokátovi vedlejšího účastníka 4 820 Kč, pak nelze po stěžovatelce žádat, aby státu zaplatila náhradu ve výši 127 118,40 Kč, neboť takovou bez jakýchkoliv pochybností neplatil. Opačný závěr, který učinil vrchní soud v napadeném rozsudku, je v rozporu s ustanovením § 148 odst. 1 občanského soudního řádu . Otázka, podle jakého podzákonného předpisu má obecný soud počítat odměnu za poskytnutou právní pomoc, je podružná. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud dospěl k závěru, že rozhodl-li vrchní soud v rozporu s kogentním ustanovením zákona, zasáhl nepřípustně do práva stěžovatelky na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny, jakož i jejího práva vlastnit majetek dle čl. 11 odst. 1 Listiny.","metadata_regulation_keys":["177/1996","484/2000","99/1963:§132","99/1963:§157","99/1963:§148","2/1993:čl36","2/1993:čl11"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Náhrada nákladů řízení státu a posouzení merita obchodního sporu","facts":[{"sourceRefs":["S0007","S0009"],"text":"Stěžovatelka (INECON, s. r. o.) se domáhala po vedlejším účastníkovi (F. S.) zaplacení částky 1 395 309 Kč s příslušenstvím z titulu postoupené pohledávky za dodávku rámů."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Krajský soud v Praze žalobě částečně vyhověl (217 329,50 Kč) a ve zbytku ji zamítl; náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků, ale přiznal opatrovníkovi vedlejšího účastníka (ustanovenému pro neznámý pobyt) náhradu nákladů ve výši 3 392 Kč, kterou uložil zaplatit České republice."},{"sourceRefs":["S0008","S0022"],"text":"Vrchní soud v Praze k odvolání stěžovatelky potvrdil zamítavou část rozsudku, změnil však výrok o nákladech řízení: stěžovatelce uložil zaplatit České republice 53 981 Kč za první stupeň a 73 137,40 Kč za odvolací řízení, přičemž stát vyplatil opatrovníkovi celkem 4 820 Kč."},{"sourceRefs":["S0006","S0009","S0010"],"text":"Stěžovatelka napadla rozsudek vrchního soudu ústavní stížností, namítajíc porušení práva na spravedlivý proces a vlastnického práva, a to jak v meritu, tak v nákladech."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"46 Cm 186/2006-68","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Částečně vyhověl žalobě co do částky 217 329,50 Kč, ve zbytku žalobu zamítl. Náhradu nákladů řízení mezi účastníky nepřiznal, opatrovníkovi vedlejšího účastníka přiznal náhradu 3 392 Kč s povinností zaplacení Českou republikou.","court":"Krajský soud v Praze","decisionDate":"3. 3. 2009"},{"fileNumber":"11 Cmo 209/2009-99","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Potvrdil zamítavý výrok prvostupňového rozsudku. Změnil výrok o nákladech řízení: stěžovatelce uložil zaplatit České republice 53 981 Kč (první stupeň) a 73 137,40 Kč (odvolací řízení).","court":"Vrchní soud v Praze","decisionDate":"3. 12. 2009"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda postup a rozhodnutí obecných soudů v meritu věci porušily právo stěžovatelky na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny.","sourceRefs":["S0009"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0018","S0019"],"text":"Ústavní soud neshledal, že by napadené rozhodnutí v meritu vykazovalo ústavněprávní deficity. Stěžovatelka pouze polemizovala s hodnocením důkazů a právními závěry, což nepřesahuje rámec běžného instančního přezkumu. Odůvodnění odvolacího soudu, i když stručné, je dostačující, neboť se vyjádřilo k hlavním námitkám a odkázalo na podrobné odůvodnění prvostupňového soudu.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelka tvrdila, že soudy nesprávně hodnotily důkazy a že odůvodnění rozsudku odvolacího soudu je nedostatečné, čímž došlo k porušení práva na spravedlivý proces.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0018","S0019"],"sourceRefs":["S0009"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatelka INECON, s. r. o."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že obecné soudy provedly řádné dokazování a jejich závěry nejsou v extrémním nesouladu se skutkovými zjištěními. Odůvodnění, byť stručné, je akceptovatelné s ohledem na obsah odvolání."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatelka INECON, s. r. o."],"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda rozhodnutí o nákladech řízení, jímž byla stěžovatelce uložena povinnost nahradit státu částku výrazně převyšující skutečně vynaložené náklady, porušilo čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny.","sourceRefs":["S0010"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0025","S0028"],"text":"Ústavní soud konstatoval, že § 148 odst. 1 o. s. ř. jednoznačně omezuje nárok státu na náhradu nákladů, které skutečně platil. Vrchní soud tím, že přiznal státu náhradu ve výši 127 118,40 Kč, ačkoli stát zaplatil opatrovníkovi pouze 4 820 Kč, porušil kogentní ustanovení zákona a zasáhl do práva stěžovatelky na spravedlivý proces a vlastnického práva.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatelka INECON, s. r. o."],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":1,"REFERENCED":4},"arguments_hidden":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0025"],"interpretation":"Stát má právo na náhradu nákladů řízení pouze v rozsahu částek, které skutečně zaplatil; nelze mu přiznat náhradu vyšší, než jakou vynaložil.","regulations":"§ 148 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":1,"REFERENCED":1},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004","S0005"],"description":"Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 12. 2009 č. j. 11 Cmo 209/2009-99, a to výroková část I (meritum) a výrokové části II a III (náklady řízení).","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny","right":"právo vlastnit majetek"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["MANIFESTLY_UNFOUNDED"],"reason":"Část ústavní stížnosti směřující proti meritornímu posouzení věci byla shledána zjevně neopodstatněnou, neboť stěžovatelka pouze polemizovala s hodnocením důkazů a právními závěry obecných soudů, aniž by dosáhla ústavněprávní roviny.","sourceRefs":["S0018"]},"findings":[{"reason":"Rozhodnutím o nákladech řízení došlo k porušení těchto práv, neboť státu byla přiznána náhrada nákladů výrazně převyšující skutečně vynaložené částky.","regulations":"čl. 36 odst. 1, čl. 11 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0028"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny) a právo vlastnit majetek (čl. 11 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":1,"REFERENCED":2},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"},{"reason":"Meritorní část ústavní stížnosti byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná, aniž by došlo k věcnému posouzení.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0018"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"NOT_ASSESSED"}],"bindingInstructions":["Vrchní soud v Praze je vázán právním názorem Ústavního soudu, že náhrada nákladů řízení přiznaná státu podle § 148 odst. 1 o. s. ř. je omezena částkami, které stát skutečně zaplatil."]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Výrokové části II a III rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 12. 2009 č. j. 11 Cmo 209/2009-99","kind":"QUASH_DECISION","text":"Výrokové části II a III rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 12. 2009 č. j. 11 Cmo 209/2009-99 se ruší."},{"targetAct":"Výroková část I rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 12. 2009 č. j. 11 Cmo 209/2009-99","kind":"REFUSE","text":"Ve zbývající části (ohledně výrokové části I rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 12. 2009 č. j. 11 Cmo 209/2009-99) se ústavní stížnost odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"III. ÚS 183/03","sourceRefs":["S0019"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Nedostatečné odůvodnění rozhodnutí může svědčit o libovůli a porušení práva na spravedlivý proces.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2005:3.US.183.03","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2005:3.US.183.03"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":1,"REFERENCED":2},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":1,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":2,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":2,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2010:2.US.622.10.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2010:2.US.622.10.1"}}