{"document_id":"ECLI:CZ:US:2011:1.US.192.11.1","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 192/11","ecli":"ECLI:CZ:US:2011:1.US.192.11.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-192-11_1","decision_date":"2011-03-28","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Výše odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení a povinnost řádného odůvodnění rozhodnutí dovolacího soudu","legal_sentence":"Rozlišování vedoucí k porušení principu rovnosti je nepřípustné ve dvojím ohledu - může působit jednak jako akcesorický princip, který zakazuje diskriminovat osoby při výkonu jejich základních práv, a jednak jako neakcesorický princip zakotvený v čl. 1 Listiny, který spočívá ve vyloučení libovůle zákonodárce při rozlišování práv určitých skupin subjektů. Jinými slovy, ve druhém případě jde o základní právo rovnosti před zákonem garantované čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Je nepochybné, že závěry poprvé Ústavním soudem vyřčené v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 19/93 ze dne 21. 12. 1993 (N 1/1 SbNU 1; 14/1994 Sb. ) jsou univerzálními postuláty, jež platí pro výklad a aplikaci jakýchkoli právních norem, jsou-li prováděny v současnosti se současnými důsledky do právního postavení jednotlivce. Je třeba trvat na tom, aby obecné soudy vždy konkrétně a jednoznačně uvedly základní částku odškodnění včetně její procentní modifikace dle kritérií zákona č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti ( notářský řád ), ve znění pozdějších předpisů, judikatury soudů (včetně Evropského soudu pro lidská práva), popř. dle dalších jedinečných skutečností daného případu. Jen tak budou rozhodnutí o přiznání přiměřeného zadostiučinění reálně přezkoumatelná, a to zejména v aspektu dodržení rovnosti všech před zákonem, jak soudy vyšších instancí, tak případně soudem Ústavním. Zákon č. 82/1998 Sb . hovoří o poskytování přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, nikoli částkách tolerovatelných u Evropského soudu pro lidská práva. Vedlejší účastník by si tak jako představitel státu měl položit otázku, jaká jsou východiska a účel institutu náhrady škody způsobené státem, a to zejména v jeho ústavní dimenzi jako práva základního. Ústavním pořádkem garantovaná základní práva se uplatňují přímo, a tedy i mnohem intenzivněji ve vztazích vertikálních, tj. ve vztazích stát - jednotlivec. V těchto vertikálních vztazích se uplatňují všechna základní práva jako přímo aplikovatelná práva, která státní moc bezprostředně zavazují. Výklad všech základních práv musí být prováděn v hranicích vymezených lidskou důstojností, kterou je zapotřebí respektovat, a je-li třeba, i chránit. S člověkem nelze manipulovat jako s věcí, nesmí být instrumentalizován k dosažení určitých cílů, lidská důstojnost musí být respektována i při poměřování s veřejným zájmem. Jinými slovy, při veškerém výkonu veřejné moci, lhostejno v jaké formě, je třeba respektovat základní práva vyložená v hranicích lidské důstojnosti.","metadata_regulation_keys":["160/2006","40/1964:§11","82/1998:§31a","82/1998:§14","99/1963:§243c","99/1963:§237","99/1963:§157","99/1963:§6","1/1993:čl1","120/1976:čl26","2/1993:čl38","2/1993:čl36","2/1993:čl1","2/1993:čl2","209/1992:čl34"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Výše odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení a povinnost řádného odůvodnění rozhodnutí dovolacího soudu","facts":[{"sourceRefs":["S0016"],"text":"Stěžovatel M. K. vedl civilní řízení o náhradu škody z pracovního úrazu, které bylo zahájeno v roce 1987/1988 a ke dni rozhodování o odškodnění trvalo přes 20 let."},{"sourceRefs":["S0016"],"text":"Stěžovatel se domáhal náhrady nemajetkové újmy za průtahy v řízení; Ministerstvo spravedlnosti uznalo nárok do výše 162 000 Kč."},{"sourceRefs":["S0018","S0019"],"text":"Obvodní soud pro Prahu 2 přiznal stěžovateli celkem 240 000 Kč (včetně již vyplacené částky) a Městský soud v Praze to potvrdil."},{"sourceRefs":["S0020","S0024"],"text":"Stěžovatel podal dovolání k Nejvyššímu soudu, namítaje nesprávnou aplikaci rozsudku ESLP Apicella a podobnost s případem Heská; Nejvyšší soud dovolání odmítl jako nepřípustné bez podrobného vypořádání těchto námitek."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"21 C 175/2007","sourceRefs":["S0016","S0018"],"outcomeSummary":"Rozsudkem ze dne 12. 2. 2008 č. j. 21 C 175/2007-34 soud zamítl žalobu co do částky 367 200 Kč s příslušenstvím, vyhověl co do částky 78 000 Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud uznal, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu (průtahy) a přiznal celkové odškodnění 240 000 Kč, z čehož 162 000 Kč již bylo vyplaceno.","court":"Obvodní soud pro Prahu 2","decisionDate":"12. 2. 2008"},{"fileNumber":"16 Co 220/2008","sourceRefs":["S0019"],"outcomeSummary":"Rozsudkem ze dne 1. 7. 2008 č. j. 16 Co 220/2008-69 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Odvolací soud souhlasil s aplikací rozhodnutí Apicella a Heská a s výší odškodnění.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"1. 7. 2008"},{"fileNumber":"30 Cdo 18/2009","sourceRefs":["S0020"],"outcomeSummary":"Usnesením ze dne 4. 11. 2010 č. j. 30 Cdo 18/2009-92 odmítl dovolání jako nepřípustné, neboť napadené rozhodnutí nemá zásadní právní význam. Dovolací soud uvedl, že pouhý nesouhlas s výší odškodnění nezakládá přípustnost dovolání.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"4. 11. 2010"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Porušení práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny) a principu rovnosti (čl. 1 Listiny) v důsledku nedostatečného odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu o odmítnutí dovolání.","sourceRefs":["S0008","S0009","S0024"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0024","S0027"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Nejvyšší soud porušil právo stěžovatele na spravedlivý proces, když se v odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání nevypořádal s jeho stěžejními argumenty, zejména ohledně aplikace rozsudku Apicella a srovnání s případem Heská, a jeho rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné a obsahuje prvek libovůle.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel namítal, že Nejvyšší soud se nevypořádal s jeho argumenty ohledně nesprávné aplikace rozsudku Apicella a podobnosti s případem Heská, čímž došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces a rovnosti.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0024","S0027"],"sourceRefs":["S0008","S0009","S0024"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel M. K."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že Nejvyšší soud se skutečně nevypořádal se stěžejními argumenty stěžovatele, což činí jeho rozhodnutí nepřezkoumatelným a zakládá porušení práva na spravedlivý proces."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel M. K."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"INTERPRETATION_OF_LAW","question":"Stanovení rozhodného období pro výpočet délky řízení a jeho počátku (zda od 18. 3. 1992 nebo od zahájení řízení) a jeho vliv na výši odškodnění.","sourceRefs":["S0009","S0024"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0024","S0025"],"text":"Ústavní soud konstatoval, že při posuzování délky řízení je třeba zohlednit celkovou dobu od zahájení řízení, neboť právo na projednání věci bez zbytečných průtahů je garantováno Listinou od jejího vyhlášení a má přirozenoprávní povahu.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatel M. K."],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"PROCEDURE","question":"Povinnost Nejvyššího soudu sjednocovat judikaturu a dodržovat vlastní precedent (rozsudek sp. zn. 30 Cdo 3026/2009) ohledně požadavku na podrobné odůvodnění výše odškodnění.","sourceRefs":["S0026"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0026"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 30 Cdo 3026/2009 stanovil požadavek, aby soudy při určení výše odškodnění uvedly základní částku a procentní modifikaci dle kritérií zákona. V projednávané věci však na tomto požadavku netrval a nekorigoval rozhodnutí nižších soudů, čímž porušil princip rovnosti a vlastní judikaturu.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"id":"LQ003","raisedBy":["COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2,"REFERENCED":3},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0026"],"interpretation":"Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení jsou obecné soudy povinny uvést základní částku odškodnění a procentní modifikaci dle kritérií zákona, judikatury ESLP a dalších okolností, aby bylo rozhodnutí přezkoumatelné.","regulations":"§ 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":3,"REFERENCED":2},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"sourceRefs":["S0024"],"interpretation":"Právo na projednání věci v přiměřené lhůtě platí nepřetržitě od vyhlášení Listiny 8. 2. 1991 a při posuzování délky řízení je třeba zohlednit celkovou dobu řízení, nikoli pouze období od vstupu Úmluvy v platnost pro ČR.","regulations":"čl. 38 odst. 2 Listiny, čl. 36 odst. 3 Listiny","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0001","S0004"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2010 sp. zn. 30 Cdo 18/2009","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0001","S0004"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 1. 7. 2008 sp. zn. 16 Co 220/2008","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 a 3 Listiny, čl. 6 Úmluvy","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 1 Listiny, čl. 26 Paktu","right":"rovnost před zákonem"},{"regulations":"čl. 36 odst. 3 Listiny","right":"právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost je přípustná, včasná a splňuje náležitosti dle zákona o Ústavním soudu.","sourceRefs":["S0021"]},"findings":[{"reason":"Nejvyšší soud porušil právo stěžovatele na spravedlivý proces, když nedostatečně odůvodnil odmítnutí dovolání a nevypořádal se s jeho klíčovými argumenty, čímž jeho rozhodnutí obsahuje prvek libovůle.","regulations":"čl. 36 odst. 1 a 3 Listiny, čl. 1 a čl. 2 odst. 2 Listiny","reasonSourceRefs":["S0027"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 a 3 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}}],"bindingInstructions":["Nejvyšší soud je povinen znovu posoudit dovolání stěžovatele a řádně se vypořádat s jeho argumenty, zejména ohledně aplikace rozsudku Apicella a srovnání s případem Heská, a to v souladu s požadavky na přezkoumatelné odůvodnění a vlastní judikaturou."]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2010 sp. zn. 30 Cdo 18/2009","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Nerespektováním principu obsaženého v čl. 1 a čl. 2 odst. 2 Listiny porušil Nejvyšší soud usnesením ze dne 4. 11. 2010 sp. zn. 30 Cdo 18/2009 základní právo stěžovatele garantované čl. 36 odst. 1 a 3 Listiny."},{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2010 sp. zn. 30 Cdo 18/2009","kind":"QUASH_DECISION","text":"Toto rozhodnutí se proto ruší."},{"targetAct":"ústavní stížnost v části směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 7. 2008 sp. zn. 16 Co 220/2008","kind":"REFUSE","text":"V dalším se ústavní stížnost odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 1/03","sourceRefs":["S0022"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Rozhodnutí dovolacího soudu o odmítnutí dovolání musí být řádně odůvodněno a vypořádat se s námitkami účastníků.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2004:Pl.US.1.03","precedent_source_units":["legal_question:1000","legal_question:2000","interpretation:900001"],"precedent_target_units":["interpretation:900000","legal_sentence:990000","legal_question:1000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2004:Pl.US.1.03"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}},"precedent_superseded_count":6,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":6,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2011:1.US.192.11.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2011:1.US.192.11.1"}}