{"document_id":"ECLI:CZ:US:2011:1.US.3654.10.2","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 3654/10","ecli":"ECLI:CZ:US:2011:1.US.3654.10.2","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-3654-10_2","decision_date":"2011-03-03","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Změna formy ochranného léčení z ambulantní na ústavní a otázka proporcionality omezení osobní svobody","legal_sentence":"Především je nutno uvést prvotní zásadu, že s ohledem na to, že ochranné léčení ve formě ústavní představuje opatření týkající se omezení osobní svobody, jde o institut svou povahou výjimečný; má být nařízeno pouze tehdy, neexistuje-li jiná eventualita, jak omezit konkrétní obavu, pro kterou může být nařízeno. Tedy zde platí princip subsidiarity ochranného léčení ve formě ústavní. Ostatně takový princip (subsidiarity) platí i u vazby, u jakéhokoli jiného omezení osobní svobody a i u omezení jakéhokoli základního práva či svobody, neboť základní právo či svobodu lze omezit jen v případě nezbytně nutném k zajištění legitimního cíle. Pokud lze dosáhnout legitimního cíle jinak než omezením základního práva či svobody, nelze základní právo či svobodu omezit. V opačném případě by se v podstatě legitimní cíl omezení základního práva či svobody vytratil.","metadata_regulation_keys":["140/1961:§202","141/1961:§99","141/1961:§351a","141/1961:§235","141/1961:§125","141/1961:§134","141/1961:§2","141/1961:§105","82/1998","1/1993:čl1","2/1993:čl40","2/1993:čl8","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Změna formy ochranného léčení z ambulantní na ústavní a otázka proporcionality omezení osobní svobody","facts":[{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Stěžovatelka byla v roce 2005 zproštěna obžaloby pro nepříčetnost a bylo jí uloženo ochranné léčení psychiatrické v ambulantní formě."},{"sourceRefs":["S0007","S0008"],"text":"V roce 2006 bylo ochranné léčení změněno na ústavní formu, protože stěžovatelka mařila ambulantní léčbu; v roce 2007 bylo opět změněno na ambulantní, protože ústavní léčba splnila účel."},{"sourceRefs":["S0009","S0011"],"text":"V roce 2010 na návrh lékařky MUDr. H. okresní soud opět změnil ochranné léčení na ústavní formu, protože stěžovatelka odmítala injekční formu podávání léků a její slib, že se podrobí, považoval soud za nevěrohodný."},{"sourceRefs":["S0015","S0017","S0009"],"text":"Stěžovatelka namítala, že soudy neobjektivizovaly její zdravotní stav, nevyslechly MUDr. H. jako svědkyni a neprovedly znalecký posudek; krajský soud stížnost zamítl."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"1 T 225/2004-312","sourceRefs":["S0009","S0011"],"outcomeSummary":"Změna ochranného léčení psychiatrického z ambulantní formy na ústavní formu podle § 99 odst. 5 tr. zákona a § 351a odst. 1 tr. ř. s odůvodněním, že stěžovatelka maří účel léčby a její slib o podrobení se injekční léčbě je nevěrohodný.","court":"Okresní soud v Prostějově","decisionDate":"16. 8. 2010"},{"fileNumber":"4 To 394/2010","sourceRefs":["S0009","S0012"],"outcomeSummary":"Stížnost stěžovatelky proti usnesení okresního soudu byla podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta; soud se ztotožnil se závěry okresního soudu.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"22. 9. 2010"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy dostatečně odůvodnily změnu formy ochranného léčení z ambulantní na ústavní, zejména zda byla splněna podmínka subsidiarity a proporcionality omezení osobní svobody podle čl. 8 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny.","sourceRefs":["S0014","S0018","S0019"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0030","S0031","S0032","S0033","S0034","S0035","S0036","S0037","S0038","S0039","S0040"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud shledal, že napadená rozhodnutí porušila čl. 8 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny. Okresní soud nevyužil všechny prostředky k zajištění dobrovolné injekční formy podávání léku v ambulantní formě a své rozhodnutí o omezení osobní svobody založil na presumpci nevěrohodnosti slibu stěžovatelky, aniž by racionálně vysvětlil, proč není důvodu považovat slib za věrohodný. Riziko újmy na veřejném zájmu nebylo velké a soud mohl po případném budoucím odmítnutí injekcí znovu rozhodnout. Rozhodnutí byla libovolná a neobsahovala racionálně odůvodněné úvahy.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Obecné soudy se nezabývaly otázkou, zda nebezpečí ze strany stěžovatelky je natolik závažné, že uložení ochranného léčení v ústavní formě je nezbytné; čím vyšší nebezpečí, tím vyšší možnost omezení svobody, ale zde šlo o méně závažný trestný čin.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0032","S0033","S0034","S0036","S0037"],"sourceRefs":["S0014","S0019"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatelka"],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že okresní soud založil omezení osobní svobody na presumpci nevěrohodnosti slibu stěžovatelky, aniž by racionálně vysvětlil, proč není důvodu považovat slib za věrohodný; riziko újmy nebylo velké a soud mohl po případném odmítnutí injekcí znovu rozhodnout."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatelka"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":11,"REFERENCED":11},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0030","S0036"],"interpretation":"Ochranné léčení v ústavní formě je výjimečným opatřením, které lze nařídit jen tehdy, není-li možné dosáhnout účelu léčby ambulantní formou; při posuzování věrohodnosti slibu pachatele o dobrovolném podrobení se léčbě nelze vycházet z presumpce nevěrohodnosti.","regulations":"§ 99 odst. 5 trestního zákona, § 351a odst. 1 tr. ř., čl. 8 odst. 2 Listiny","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":15,"REFERENCED":15},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0009"],"description":"Usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 16. 8. 2010 č. j. 1 T 225/2004-312, kterým bylo ochranné léčení psychiatrické změněno z ambulantní formy na ústavní.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0009"],"description":"Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. 4 To 394/2010, kterým byla zamítnuta stížnost stěžovatelky proti usnesení okresního soudu.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 8 odst. 2 Listiny, čl. 36 odst. 1 Listiny","right":"právo nebýt omezován na svobodě jinak než z důvodů stanovených zákonem (čl. 8 odst. 2 Listiny)"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE"},"findings":[{"reason":"Obecné soudy neodůvodnily změnu formy ochranného léčení na ústavní způsobem, který by obstál v testu proporcionality; založily omezení osobní svobody na presumpci nevěrohodnosti slibu stěžovatelky, aniž by racionálně vysvětlily, proč není důvodu považovat slib za věrohodný.","regulations":"čl. 8 odst. 2 Listiny","reasonSourceRefs":["S0030","S0031","S0032","S0033","S0034","S0035","S0036","S0037","S0038","S0039","S0040"],"right":"právo na osobní svobodu (čl. 8 odst. 2 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"reason":"Rozhodnutí byla libovolná, neboť neobsahovala racionálně odůvodněné úvahy vedoucí k závěru o nutnosti omezení osobní svobody.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0040"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Obecné soudy jsou vázány právním názorem Ústavního soudu, že při rozhodování o změně formy ochranného léčení je třeba důsledně zvažovat subsidiaritu a proporcionalitu omezení osobní svobody a nelze vycházet z presumpce nevěrohodnosti slibu stěžovatelky."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"usnesení Okresního soudu v Prostějově a Krajského soudu v Brně","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 16. 8. 2010 č. j. 1 T 225/2004-312 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. 4 To 394/2010 se zrušují."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"IV. ÚS 502/02","sourceRefs":["S0019"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Proporcionalita mezi nebezpečím ze strany pachatele a omezením osobní svobody; čím vyšší nebezpečí, tím vyšší možnost omezení.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2004:4.US.502.02","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2004:4.US.502.02"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":14,"REFERENCED":15}},"precedent_superseded_count":2,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":1,"precedent_superseded_hidden":2,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2011:1.US.3654.10.2","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2011:1.US.3654.10.2"}}