{"document_id":"ECLI:CZ:US:2011:1.US.894.10.2","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 894/10","ecli":"ECLI:CZ:US:2011:1.US.894.10.2","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-894-10_2","decision_date":"2011-08-03","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Nepřípustný formalismus v restitučních sporech; určovací žaloba a restituční předpisy","legal_sentence":"Ústavní soud zjistil, že podstata řešeného případu je v zásadě shodná s věcí, kterou řešil v řízení vedeném pod sp. zn. I. ÚS 89/07 [nález sp. zn. I. ÚS 89/07 ze dne 25. 6. 2009 (N 150/53 SbNU 825)], a velmi blízká i věci rozhodované pod sp. zn. I. ÚS 566/07 [nález sp. zn. I. ÚS 566/07 ze dne 5. 8. 2009 (N 176/54 SbNU 209)]. Ústavní soud považuje za samozřejmé a určující pro nalézání práva, že vždy je nezbytné vycházet z individuálních rozměrů každého jednotlivého případu, které jsou založeny na zjištěných skutkových okolnostech. Mnohé případy a jejich specifické okolnosti mohou být - jako v dané věci - značně komplikované a netypické; to však nevyvazuje obecné soudy z povinnosti udělat vše pro spravedlivé řešení, jakkoliv se to může jevit složité. V řízení o určení vlastnictví bylo ostatně, a to je dalším argumentem, soudem prvního stupně stěžovatelům - i když nepravomocně - vyhověno; stěžovatelé tedy měli legitimní očekávání svého druhu, že zvolený procesní postup není nesprávný. V tom byli - a to je podle Ústavního soudu argument zásadní - utvrzováni i tehdejší soudní judikaturou [srov. např. nález sp. zn. IV. ÚS 403/98 ze dne 21. 12. 1998 (N 156/12 SbNU 431) a usnesení sp. zn. IV. ÚS 100/98 ze dne 30. 11. 1998 (ve SbNU nepublikováno, dostupné na http://nalus.usoud.cz)], která podání určovací žaloby, tím spíše v souběhu s restitučním návrhem, bezpochyby přinejmenším připouštěla. Tak tomu bylo i v době, kdy stěžovatelé změnili žalobu z návrhu restitučního na žalobu určovací. Závěr vyšších obecných soudů tedy mohl mít ve vztahu k nim i prvky překvapivosti, a být tak i v nesouladu s principem předvídatelnosti soudních rozhodnutí a práva vůbec. Podle názoru Ústavního soudu by tedy bylo v dané věci příliš tvrdé trvat na tom, aby stěžovatelé odhadli budoucí vývoj judikatury, která právě v době řešení jejich nikoliv jednoduchého případu, jak prokázalo dlouhé soudní řízení, doznala významné změny v nazírání na možnost použít místo restitučních zákonů předpisů obecných. Ústavní soud tedy v podstatě souhlasí s názorem stěžovatelů, že pokud judikatura připouštěla možnost domáhat se ochrany vlastnického práva podle obecných předpisů vedle předpisů restitučních a účastník sporu pod jejím vlivem nechal zastavit paralelně probíhající restituční spor (srov. věc sp. zn. I. ÚS 89/07 ), resp. změnil v tomto smyslu žalobní petit, jehož předmět je však v podstatě stejný, a obecný soud následně pod vlivem pozdější judikatury žalobu vedenou dle obecných předpisů zamítl, klade tím soud, respektive stát, nepřiměřené nároky na účastníky řízení, jestliže od nich požaduje tak vysokou míru predikce soudní judikatury. Od účastníků řízení nelze přece očekávat, že vždy správně odhadnou legislativní a judikatorní vývoj a podřídí tomu veškeré své procesní úkony. Ústavní soud připomíná, že porušením práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod může být i situace, kdy v hodnocení skutkových zjištění absentuje určitá část skutečností, která vyšla v řízení najevo, eventuálně - nebo tím spíše - pokud ji účastník řízení namítal, nicméně obecný soud ji náležitým způsobem v celém souhrnu posuzovaných skutečností nezhodnotil, aniž by např. dostatečným způsobem odůvodnil jejich irelevantnost. Pokud obecný soud postupuje takto, dopouští se mj. i libovůle zakázané v čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod . K námitkám shora uvedeným, které se samy nabízejí, žádný z obecných soudů nezaujal podrobnější stanovisko; soudy v zásadě jen odkázaly na novou judikaturu bez ohledu na to, že její paušální aplikace, bez rozlišování zvláštností konkrétních případů, je ústavně neakceptovatelná. Tím došlo i k porušení základního práva stěžovatelů na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod .","metadata_regulation_keys":["40/1964:§126","5/1945","87/1991:§6","99/1963:§80","1/1993:čl1","2/1993:čl36","2/1993:čl2"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Nepřípustný formalismus v restitučních sporech; určovací žaloba a restituční předpisy","facts":[{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Právní předchůdci stěžovatelů J. Z. a JUDr. R. K. byli spoluvlastníky firmy Himmelreich a Zwicker, v. o. s., do jejíhož majetku patřily nemovitosti, které vlastnili každý z jedné ideální poloviny. Za nacistické okupace byl na majetek uvalena správa a následně převeden na Waffenwerke Brünn, a. g. Po válce bylo dekretem prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. vlastnické právo oběma původním vlastníkům přiznáno a konfiskační řízení zastaveno, avšak katastr nebyl uveden do souladu se skutečným stavem."},{"sourceRefs":["S0010"],"text":"V roce 1995 uplatnili stěžovatelé a JUDr. R. K. nárok na vydání nemovitostí podle restitučních předpisů. Přesto došlo rozhodnutím Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci ze dne 19. 12. 1995 k privatizaci nemovitostí."},{"sourceRefs":["S0010","S0021"],"text":"Na základě této skutečnosti a s ohledem na tehdejší judikaturu, která připouštěla určovací žalobu vedle restitučního nároku, stěžovatelé změnili původní restituční žalobu na žalobu určovací podle § 80 písm. c) o. s. ř. Návrh na změnu žalobního petitu byl podán 1. 4. 1999 a následně upřesňován."},{"sourceRefs":["S0006","S0007","S0008","S0010"],"text":"Městský soud v Brně žalobě stěžovatelů na určení vlastnictví vyhověl, avšak Krajský soud v Brně a Nejvyšší soud žalobu zamítly s odůvodněním, že určovací žaloba není přípustná, protože nárok spadá pod restituční předpisy a nelze je obcházet. Stěžovatelé namítali, že jednali v důvěře v tehdejší judikaturu a že došlo k porušení jejich základních práv."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"32 C 321/95","sourceRefs":["S0006"],"outcomeSummary":"Vyhověl žalobě stěžovatelů na určení, že nemovitosti patřily do pozůstalosti po J. Z. a že R. K. byl ke dni své smrti vlastníkem další ideální poloviny těchto nemovitostí.","court":"Městský soud v Brně","decisionDate":"6. 2. 2008"},{"fileNumber":"20 Co 555/2008","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Změnil rozsudek soudu prvního stupně a žalobu stěžovatelů zamítl. Důvod: určovací žaloba není přípustná, protože nárok spadá pod restituční předpisy; odkázal na stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 21/05.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"17. 2. 2009"},{"fileNumber":"28 Cdo 4000/2009","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Dovolání stěžovatelů zamítl. Potvrdil závěr o nepřípustnosti určovací žaloby s odkazem na rozsudek velkého senátu občanskoprávního kolegia sp. zn. 31 Cdo 1222/2001 a stanovisko Pl. ÚS-st. 21/05.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"26. 11. 2009"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy porušily právo stěžovatelů na spravedlivý proces a zákaz svévole tím, že formalisticky aplikovaly stanovisko o nepřípustnosti určovací žaloby v restitučních věcech, aniž zohlednily individuální okolnosti případu (původní restituční nárok, změna žaloby na základě tehdejší judikatury, privatizace majetku).","sourceRefs":["S0005","S0010"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0017","S0018","S0020","S0021","S0022","S0023","S0024","S0025"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Ústavní soud shledal, že obecné soudy postupovaly formalisticky, nezohlednily individuální okolnosti (původní restituční nárok, změna žaloby na základě tehdejší judikatury, privatizace) a tím porušily čl. 36 odst. 1 a čl. 2 odst. 2 Listiny. Odkázal na svou judikaturu o nepřípustném formalismu a nutnosti zohlednit individuální rozměry případu (např. nález sp. zn. III. ÚS 150/99).","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelé původně uplatnili restituční nárok, ale po privatizaci a na základě tehdejší judikatury, která určovací žalobu připouštěla, změnili žalobní petit. Nemohli předpokládat zásadní změnu judikatury, k níž došlo později. Paušální aplikace stanoviska Pl. ÚS-st. 21/05 bez zohlednění těchto okolností je formalistická a porušuje jejich práva.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0021","S0022","S0023","S0024"],"sourceRefs":["S0010","S0021","S0022"],"importance":"CORE","parties":["H. R. K. a MUDr. R. B."],"courtExplanation":"Ústavní soud souhlasil, že stěžovatelé jednali v důvěře v tehdejší judikaturu a že změna judikatury nemůže jít k jejich tíži; paušální aplikace stanoviska bez zohlednění individuálních okolností je formalistická a porušuje právo na spravedlivý proces."}],"id":"LQ001","raisedBy":["H. R. K. a MUDr. R. B."],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":2,"FOLLOWED":2},"arguments_hidden":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":2,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":5,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0020","S0021","S0024"],"interpretation":"Při posuzování přípustnosti určovací žaloby v restitučních věcech je nutné zohlednit individuální okolnosti případu, zejména pokud se účastník původně domáhal restituce a změnil žalobní petit na základě tehdejší judikatury; paušální aplikace stanoviska o nepřípustnosti určovací žaloby bez zohlednění těchto okolností může být v rozporu s právem na spravedlivý proces a zákazem svévole.","regulations":"§ 80 písm. c) o. s. ř. a restituční předpisy (zejména zákon č. 87/1991 Sb.)","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":2,"FOLLOWED":2},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":2,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 17. 2. 2009 č. j. 20 Co 555/2008-230","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2009 č. j. 28 Cdo 4000/2009-250","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 a 11 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod","right":"právo na spravedlivý proces, právo vlastnit majetek"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE"},"findings":[{"reason":"Obecné soudy formalisticky aplikovaly stanovisko o nepřípustnosti určovací žaloby bez zohlednění individuálních okolností, čímž porušily právo na spravedlivý proces a zákaz svévole.","regulations":"čl. 36 odst. 1 a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0025","S0027"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny) a zákaz svévole (čl. 2 odst. 2 Listiny)","outcome":"VIOLATED"}]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 17. 2. 2009 č. j. 20 Co 555/2008-230 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2009 č. j. 28 Cdo 4000/2009-250","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 17. 2. 2009 č. j. 20 Co 555/2008-230 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2009 č. j. 28 Cdo 4000/2009-250 se zrušují."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS-st. 21/05","sourceRefs":["S0021"],"usage":"DISTINGUISHED","proposition":"Stanovisko o nepřípustnosti určovací žaloby v restitučních věcech nelze paušálně aplikovat bez zohlednění individuálních okolností.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2005:Pl.US-st.21.05.1","precedent_source_units":["legal_question:1000","interpretation:900000"],"precedent_target_units":["interpretation:900001","legal_question:1000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2005:Pl.US-st.21.05.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2009:28.CDO.4000.2009.1","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":1},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":1,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":5,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":5,"precedent_superseded_hidden":5,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2011:1.US.894.10.2","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2011:1.US.894.10.2"}}