{"document_id":"ECLI:CZ:US:2011:2.US.2326.07.1","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 2326/07","ecli":"ECLI:CZ:US:2011:2.US.2326.07.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-2326-07_1","decision_date":"2011-03-31","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REJECTION","subject":"Restituce církevního majetku – blokační ustanovení § 29 zákona o půdě","legal_sentence":"Účelem ustanovení § 29 zákona č. 229/1991 Sb. , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, (dále jen \" zákon o půdě \") \"není toliko samotná ‚blokace' určité části státního majetku ... Podstatu napadeného ustanovení je nutno spatřovat především v závazku (příslibu) zákonodárce v časově odložené době přijmout právní úpravu vypořádávající historický majetek církví a náboženských společností, která zohlední objektivní specifika pojednávané materie a ustanovení § 29 zákona o půdě fakticky konzumuje. Dispoziční omezení s historickým církevním majetkem slouží toliko k ochraně tohoto majetku do doby přijetí zvláštního zákona.\" [nález sp. zn. Pl. ÚS 9/07 ze dne 1. 7. 2010 (N 132/58 SbNU 3; 242/2010 Sb. ), bod 25]. Proto tedy \"zákonodárce stanovil, že převod (přechod) majetku, jehož vlastníky byly k rozhodnému datu církve a náboženské společnosti, resp. jejich právnické osoby, jest jakožto akt contra legem stižen absolutní neplatností (v případech jdoucích proti smyslu majetkového vyrovnání)\" [nález sp. zn. Pl. ÚS 9/07 bod 38]. Ústavní soud se vyslovil k povaze uvedeného ustanovení již dříve, a to v nálezu sp. zn. II. ÚS 528/02 ze dne 2. 2. 2005 (N 23/36 SbNU 287), ve kterém poprvé konstatoval, že zákon o půdě tímto ustanovením předpokládá, že zemědělský majetek, který byl dříve ve vlastnictví církevních právnických osob, bude řešen samostatným restitučním zákonem a do doby jeho vydání je chráněn. Na tento majetek je proto nutno vztahovat režim restitučních zákonů v tom smyslu, že tyto předpisy vycházely z předpokladu, že majetek, který v rozhodné době přešel na stát, bez ohledu na to, zda na základě platného titulu, se stal vlastnictvím státu. Za této situace není v těchto případech dán prostor pro podávání žalob na určení vlastnictví, a to pro absenci naléhavého právního zájmu. Z tohoto závěru také vyplývá, že žaloba na určení vlastnictví k majetku, na který dopadá uvedené ustanovení zákona o půdě , není restitučním sporem. Teprve zákon, který v této věci bude přijat, stanoví podmínky majetkové restituce a je čistě na rozhodnutí parlamentu, jakou formu zvolí [rovněž nález sp. zn. Pl. ÚS 9/07 body 40, 42]. Uvedené závěry pak byly potvrzeny stanoviskem pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 21/05 ze dne 1. 11. 2005 (ST 21/39 SbNU 487; 477/2005 Sb. ). Ústavní soud je uvedenými rozhodnutími vázán. Současně ale musí upozornit, že v plenárním nálezu sp. zn. Pl. ÚS 9/07 se ve výroku rozhodnutí vyjádřil v tom smyslu, že dlouhodobá nečinnost Parlamentu České republiky spočívající v nepřijetí zvláštního právního předpisu, který by vypořádal historický majetek církví a náboženských společností, je protiústavní a porušuje čl. 1 Ústavy , čl. 11 odst. 1 a 4, čl. 15 odst. 1 a čl. 16 odst. 1 a 2 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě. Ústavní soud proto opětovně upozorňuje Parlament České republiky na nesplnění legitimního očekávání, které je založeno § 29 zákona o půdě , a vyzývá Parlament České republiky, aby v této věci urychleně konal. Citovaným nálezem sp. zn. Pl. ÚS 9/07 došlo k podstatné precizaci charakteru povinnosti zákonodárce přijmout zákon předpokládaný § 29 zákona o půdě , a to formou aditivního nálezového výroku. Za těchto nových podmínek lze za přiměřenou dobu pro přijetí předmětné právní úpravy považovat již pouze dobu, která odpovídá časové náročnosti plnohodnotného legislativního procesu. To při vědomí, že vláda a Poslanecká sněmovna se materií zvláštního zákona předpokládaného § 29 zákona o půdě v letech 2007 až 2009 podrobně zabývala, včetně zpracování podkladů, předložení návrhu zákona a na úrovni Poslanecké sněmovny zřízení dočasné komise Poslanecké sněmovny pro řešení majetkových otázek mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi, na níž se podílely dnešní hlavní vládní i opoziční strany a jejíž závěry jsou volně dostupné. Tedy nelze hovořit o tom, že by se jednalo o problematiku pro orgány moci výkonné a zákonodárné neznámou, resp. že by předložení a přijetí zákona předpokládaného ustanovením § 29 zákona o půdě bránila nějaká objektivní překážka. In eventum Ústavní soud znovu připomíná, že při pokračující protiústavní nečinnosti zákonodárce (trvající absenci předmětného zákona) by se nemohl zříci své role orgánu ochrany ústavnosti. Z toho plyne, že by, jak již v minulosti učinil, poskytl ochranu základním právům dotčených subjektů nositelům základních práv, která byla nečinností zákonodárce porušena (což by ostatně bylo i povinností obecných soudů). Obecné soudy v rozhodnutích napadených ústavní stížností vycházely z rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 528/02 . Za tohoto stavu Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 82 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, zamítnout.","metadata_regulation_keys":["142/1947","215/1919","229/1991:§29","229/1991:§1","229/1991:§4","298/1990","40/1964:§126","513/1991:§70a","513/1991:§70","99/1963:§80","2/1993:čl36","2/1993:čl11"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Restituce církevního majetku – blokační ustanovení § 29 zákona o půdě","facts":[{"sourceRefs":["S0018"],"text":"Nemovitosti, které jsou předmětem sporu, byly původně ve vlastnictví stěžovatelky (církevní právnické osoby) a v roce 1950 přešly na stát na základě zákona č. 142/1947 Sb."},{"sourceRefs":["S0006","S0018"],"text":"Později se vlastníkem nemovitostí stala společnost Stavební geologie, a.s. v likvidaci, která je zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník."},{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Proti společnosti Stavební geologie byla nařízena exekuce k vymožení pohledávky Z. F., a předmětné nemovitosti byly do exekuce zahrnuty."},{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Stěžovatelka podala žalobu na určení vlastnictví k nemovitostem a na vyloučení nemovitostí z exekuce, tvrdíc, že své vlastnické právo nikdy nepozbyla."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"5 C 237/2005","sourceRefs":["S0010"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu na určení vlastnictví (výrok I) pro nedostatek naléhavého právního zájmu s odkazem na §29 zákona o půdě; vyhověl vyloučení nemovitostí z exekuce (výrok II).","court":"Okresní soud v Náchodě","decisionDate":"16. února 2006"},{"fileNumber":"20 Co 354/2006","sourceRefs":["S0011"],"outcomeSummary":"Potvrdil zamítavý výrok o určení vlastnictví (výrok III) a změnil náklady; souhlasil s prvostupňovým odůvodněním a odmítl aplikaci nálezu I.ÚS 489/05.","court":"Krajský soud v Hradci Králové","decisionDate":"19. prosince 2006"},{"fileNumber":"28 Cdo 1953/2007","sourceRefs":["S0012"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání; shledal nedostatek naléhavého právního zájmu na určovací žalobě s ohledem na preventivní povahu určovací žaloby a §29 zákona o půdě.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"14. června 2007"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda zamítnutí určovací žaloby na vlastnictví k nemovitostem, na které dopadá §29 zákona o půdě, pro nedostatek naléhavého právního zájmu, porušuje právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0019","S0020","S0023"],"text":"Obecné soudy neporušily právo stěžovatelky na soudní ochranu, neboť jejich rozhodnutí jsou v souladu s dosavadní judikaturou Ústavního soudu. §29 zákona o půdě představuje blokační ustanovení, které do doby přijetí zvláštního zákona vylučuje určovací žaloby na vlastnictví k tomuto majetku. Dlouhodobá nečinnost zákonodárce je protiústavní, ale nezakládá porušení práv stěžovatelky v tomto konkrétním řízení.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelka namítala, že §29 zákona o půdě nebrání určovací žalobě, neboť se nejedná o restituční spor, a že obecné soudy měly postupovat podle nálezu I.ÚS 489/05 a dotvořit objektivní právo.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0019","S0020","S0023"],"sourceRefs":["S0007","S0008"],"importance":"CORE","parties":["Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové"],"courtExplanation":"Ústavní soud konstatoval, že obecné soudy správně vycházely z ustálené judikatury (II.ÚS 528/02, Pl.ÚS 9/07), podle které §29 blokuje dispozice a vylučuje naléhavý právní zájem na určovací žalobě. Nález I.ÚS 489/05 se týkal jiné situace (chybějící prováděcí předpis) a nebyl aplikovatelný."}],"id":"LQ001","raisedBy":["Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové"],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0019"],"interpretation":"Ustanovení § 29 zákona o půdě blokuje dispozice s majetkem, který byl původně ve vlastnictví církevních právnických osob, a to až do doby přijetí zvláštního zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Do té doby není dán naléhavý právní zájem na určovací žalobě o vlastnictví k tomuto majetku.","regulations":"§ 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14.6.2007 č.j. 28 Cdo 1953/2007-143","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19.12.2006 č.j. 20 Co 354/2006-124, výroky III a IV","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 16.2.2006 č.j. 5 C 237/2005-77, výroky I a III","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","right":"Právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 95 odst. 1 a čl. 96 odst. 1 Ústavy","right":"Právo na zákonného soudce a nezávislost soudu"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE"},"findings":[{"reason":"Obecné soudy postupovaly v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu, a nedošlo k porušení práva na soudní ochranu.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","reasonSourceRefs":["S0023"],"right":"Právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy)","outcome":"NOT_VIOLATED"}]},"dispositionType":"REJECTION","operativeOrders":[{"kind":"REJECT","text":"Ústavní stížnost se zamítá."}],"dissentingOpinions":[{"summary":"Soudce Balík hlasoval pro vyhovění ústavní stížnosti s odůvodněním 'Nepokradeš?' (nezcizíš), což vyjadřuje přesvědčení, že stěžovatelka má právo na ochranu svého vlastnictví.","judges":["Stanislav Balík"]}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"II.ÚS 528/02 (N 23/36 SbNU 287)","sourceRefs":["S0019"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"§29 zákona o půdě blokuje dispozice s církevním majetkem a vylučuje naléhavý právní zájem na určovací žalobě.","resolvedDecisionId":null}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":1,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":3,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":3,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2011:2.US.2326.07.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2011:2.US.2326.07.1"}}