{"document_id":"ECLI:CZ:US:2011:3.US.2523.10.3","court":"usoud","case_number":"III. ÚS 2523/10","ecli":"ECLI:CZ:US:2011:3.US.2523.10.3","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=3-2523-10_3","decision_date":"2011-02-10","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Společenská nebezpečnost trestného činu a souhlas poškozeného s trestním stíháním - domácí násilí","legal_sentence":"Za procesní korektnost úkonu a za výstižnost protokolace je plně odpovědný orgán činný v trestním řízení, provádějící úkon. Osobám přítomným nebo zúčastněným na úkonech trestního řízení musí být v každém okamžiku jasno, jaká práva požívají a jaké povinnosti pro ně vyplývají z účasti na úkonech. Zajistit transparentnost těchto právních poměrů a informovat tyto osoby o jejich právech a povinnostech jsou povinny orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti. Pokud ze vzniklé situace vyplývá předpoklad, že osobě je její právní postavení při úkonu trestního řízení nejasné nebo že se nachází v omylu, jsou orgány činné v trestním řízení povinny na takovou situaci reagovat a poskytnout osobě náležité poučení, a to i opakovaně. Nerespektování těchto pravidel může porušovat zásady spravedlivého procesu ( čl. 36 Listiny základních práv a svobod ). Zvláštní ohled při prosazování zásad oficiality a legality trestního řízení je třeba vzít na oběť trestného činu. Z ústavního principu nullum crimen, nulla poena sine lege ( čl. 39 Listiny základních práv a svobod ) jednoznačně plyne, že skutek, za nějž je pachatel potrestán, musí být trestný po celou dobu jeho páchání; retroaktivita trestního zákona je zcela vyloučena. Ani tehdy, jestliže doba spáchání skutku (u tzv. trvajících nebo pokračujících deliktů) zahrnuje dobu jednak před stanovením trestnosti a jednak po zavedení trestnosti, nelze v žádném případě odsoudit pachatele za dobu před stanovením trestnosti, jež nastává až dnem účinnosti trestní normy. Ústavněprávní aspekt má princip trestání jako prostředku ultima ratio proto, že jeho obsahem je též požadavek, aby omezení základních práv jednotlivců v důsledku trestních sankcí bylo proporcionální a souladné s účelem trestního práva. Obecně uznávaný princip subsidiarity trestní represe vyžaduje, aby prostředky trestního práva byly v právním státě používány jen tam, kde nepostačí ochrana poskytovaná jinými právními odvětvími (právem občanským, obchodním, správním, finančním atd.). Tímto principem se musí řídit především zákonodárce, avšak uplatní se i při aplikaci trestního zákona v praxi orgánů činných v trestním řízení. Taková potřeba nastává tehdy, jestliže se v daném individuálním případě vyskytnou mimořádné skutkové okolnosti, které způsobují, že stupeň trestního bezpráví je extrémně nízký, takže nejsou naplněny definiční znaky trestného činu. Nelze vyloučit mimořádné případy, kdy skutkové okolnosti činu jsou zcela atypické a kdy je nezbytné, aby spodní hranici škodlivosti určil sám orgán činný v trestním řízení, aby tak zabránil očividně nespravedlivému trestnímu postihu. Jestliže orgán činný v trestním řízení v konkrétním případě, v němž škodlivost činu zjevně nedosahuje spodního prahu trestního bezpráví, neaplikuje princip subsidiarity trestní represe, ačkoliv skutkové okolnosti naznačují, že k tomu byly splněny podmínky, porušuje ústavní princip nullum crimen, nulla poena sine lege ( čl. 39 Listiny základních práv a svobod ). Nedostatečné objasnění relevantních skutkových okolností a nedostatečné zdůvodnění toho, proč princip subsidiarity trestní represe nebyl aplikován, může porušovat zásadu spravedlivého procesu ( čl. 36 Listiny základních práv a svobod ).","metadata_regulation_keys":["140/1961:§31","140/1961:§3","140/1961:§215a","141/1961:§163","141/1961:§160","141/1961:§2","91/2004","2/1993:čl36","2/1993:čl39","2/1993:čl40","209/1992:čl6"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Společenská nebezpečnost trestného činu a souhlas poškozeného s trestním stíháním - domácí násilí","facts":[{"sourceRefs":["S0058"],"text":"Stěžovatel Z. D. a stěžovatelka A. D. jsou manželé, jejich manželství trvá 31 let. Mezi manželi docházelo k občasným konfliktům, hádkám, výhrůžkám, slovním urážkám a brachiálnímu napadání, které nedosahovalo intenzity ublížení na zdraví. Konflikty se vždy po nějaké době urovnávaly a manželé obnovovali společné soužití."},{"sourceRefs":["S0009","S0012","S0031"],"text":"Dne 27. 3. 2009 podala stěžovatelka v přípravném řízení svědeckou výpověď, v níž uvedla, že dává souhlas k trestnímu stíhání svého manžela. Tvrdí, že před výslechem byla chybně poučena, že její souhlas je potřebný a že jej může vzít zpět, což ji vedlo k tomu, že svá tvrzení „přehnala“ a nevypovídala pravdivě."},{"sourceRefs":["S0008","S0013","S0059","S0061"],"text":"Stěžovatelka později svou usvědčující výpověď odvolala, vypovídala ve prospěch manžela, podala odvolání a ústavní stížnost. Manželé obnovili bezproblémové soužití a oba mají zájem na pokračování manželství."},{"sourceRefs":["S0007","S0038"],"text":"Stěžovatel byl odsouzen za jednání časově vymezené „nejméně od roku 1990 do 1. března 2009“, ačkoli trestnost skutku jako trestného činu týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě byla zavedena až novelou účinnou od 1. 6. 2004."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"4 T 97/2009","sourceRefs":["S0017"],"outcomeSummary":"Stěžovatel Z. D. byl uznán vinným trestným činem týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě podle § 215a odst. 1, 2 písm. b) tr. zákona a odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let se zkušební dobou tří a půl roku.","court":"Obvodní soud pro Prahu 4","decisionDate":"2009-11-09"},{"fileNumber":"6 To 20/2010","sourceRefs":["S0018"],"outcomeSummary":"Odvolání stěžovatele i stěžovatelky byla podle § 256 tr. řádu zamítnuta.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"2010-01-26"},{"fileNumber":"8 Tdo 545/2010","sourceRefs":["S0019"],"outcomeSummary":"Dovolání stěžovatele bylo podle § 265i odst. 1 písm. f) tr. řádu odmítnuto.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"2010-05-19"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda postupem orgánů činných v trestním řízení, kdy svědkyně (stěžovatelka) byla před výslechem v přípravném řízení chybně poučena o souhlasu se stíháním, došlo k porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 Úmluvy.","sourceRefs":["S0009","S0012","S0030"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0030","S0036"],"text":"Ústavní soud konstatoval, že postup orgánů činných v trestním řízení, kdy svědkyně byla chybně poučena a její výpověď byla použita jako hlavní důkaz bez náležitého zhodnocení věrohodnosti, porušil právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 Úmluvy.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelka byla před výslechem chybně poučena, že její souhlas je potřebný a že jej může vzít zpět, což ji uvedlo v omyl a ovlivnilo její výpověď. Výpověď z přípravného řízení byla použita jako hlavní usvědčující důkaz, aniž by soudy náležitě zhodnotily její věrohodnost s ohledem na pozdější odvolání.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0030","S0032","S0033","S0034","S0035","S0036"],"sourceRefs":["S0009","S0012","S0030"],"importance":"CORE","parties":["Z. D.","A. D."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že chybné poučení mohlo svědkyni uvést v omyl a že obecné soudy neodůvodnily, proč nepřikládaly váhu jejímu tvrzení o motivu lživé výpovědi. Tím došlo k porušení práva na spravedlivý proces."}],"id":"LQ001","raisedBy":["Z. D.","A. D."],"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda odsouzení stěžovatele za jednání časově vymezené od roku 1990 do 1. března 2009, přestože trestnost byla zavedena až od 1. 6. 2004, porušilo zásadu nullum crimen sine lege podle čl. 39 a čl. 40 odst. 6 Listiny.","sourceRefs":["S0007","S0038"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0039","S0040"],"text":"Ústavní soud shledal, že časové vymezení skutku zahrnující období před zavedením trestnosti porušuje čl. 39 a čl. 40 odst. 6 Listiny, neboť trestnost činu musí být dána po celou dobu jeho páchání.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["Z. D."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":2},"arguments_hidden":1},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy dostatečně posoudily stupeň společenské nebezpečnosti činu a zda měly aplikovat princip subsidiarity trestní represe, když skutkové okolnosti nasvědčovaly nepatrné škodlivosti.","sourceRefs":["S0008","S0041"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0057","S0058","S0059","S0060","S0062"],"text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že vzhledem ke konkrétním okolnostem (dlouhodobé manželství, usmíření, absence závažných následků, zájem poškozené na netrestání) byl stupeň nebezpečnosti činu nepatrný. Obecné soudy měly aplikovat princip subsidiarity trestní represe a neaplikovaly jej, čímž porušily čl. 39 a čl. 36 Listiny.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["Z. D.","A. D."],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":4,"FOLLOWED":1,"REFERENCED":8},"arguments_hidden":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":4,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","question":"Zda je ústavně konformní, že trestný čin týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě není zařazen mezi trestné činy vyžadující souhlas poškozeného podle § 163 tr. řádu, zatímco jiné obdobně závažné činy ano.","sourceRefs":["S0051"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0053"],"text":"Ústavní soud uvedl, že tato otázka je především věcí zákonodárce, a v tomto řízení ji neposuzoval meritorně.","outcome":"LEFT_OPEN"},"arguments":[],"id":"LQ004","raisedBy":["Z. D."],"arguments_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0041","S0057"],"interpretation":"Trestný čin týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě vyžaduje, aby stupeň nebezpečnosti činu pro společnost byl vyšší než nepatrný; při posouzení je třeba zohlednit konkrétní okolnosti, včetně vztahu mezi pachatelem a obětí a následného usmíření.","regulations":"§ 215a odst. 1, 2 písm. b) tr. zákona (zákon č. 140/1961 Sb.)","continuity_era":"old_unchallenged","continuity_sub_variant":"impact_unassessed","continuity_tier":"ai_assessed","continuity_reason":"Nová úprava týrání osoby ve společně obývaném bytě nebo domě se obsahově liší, dopad na závěr o stupni nebezpečnosti není jednoznačný.","continuity_assessed_against":"2026-07-09","continuity_counterparts":["40/2009:§199","40/2009:§198"],"continuity_assessment":[{"key":"40/2009:§199","relation":"MAY_AFFECT","reason":"Nová úprava týrání osoby ve společně obývaném bytě nebo domě se obsahově liší, dopad na závěr o stupni nebezpečnosti není jednoznačný."}],"continuity_old_key":"140/1961:§215a","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"sourceRefs":["S0033","S0034","S0035"],"interpretation":"Institut souhlasu poškozeného se stíháním slouží k ochraně zájmů oběti; orgány činné v trestním řízení jsou povinny zajistit, aby poškozený byl řádně poučen o tom, zda je jeho souhlas potřebný a zda jej lze vzít zpět. Chybné poučení může vést k porušení práva na spravedlivý proces.","regulations":"§ 163 tr. řádu","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1}},{"sourceRefs":["S0043","S0044","S0054","S0055"],"interpretation":"Princip subsidiarity trestní represe vyžaduje, aby trestní právo bylo uplatňováno jen v případech společensky škodlivých, kde nepostačuje jiná právní ochrana. I při aplikaci starého trestního zákona je třeba zvažovat, zda stupeň nebezpečnosti činu není nepatrný, a v mimořádných případech upustit od trestního postihu.","regulations":"§ 12 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (a analogicky § 3 odst. 2 tr. zákona)","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":2,"FOLLOWED":4,"REFERENCED":9},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":2,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":6,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 9. 11. 2009 sp. zn. 4 T 97/2009","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2010 sp. zn. 6 To 20/2010","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2010 sp. zn. 8 Tdo 545/2010","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 Úmluvy","right":"Právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 39, čl. 40 odst. 6 Listiny","right":"Nullum crimen sine lege"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnosti byly podány včas a splňovaly všechny náležitosti; Ústavní soud je projednal meritorně.","sourceRefs":["S0006","S0011"]},"findings":[{"reason":"Chybné poučení svědkyně a nedostatečné hodnocení věrohodnosti výpovědi vedly k porušení práva na spravedlivý proces.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 Úmluvy","reasonSourceRefs":["S0030","S0036"],"right":"Právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 Úmluvy)","outcome":"VIOLATED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"reason":"Časové vymezení skutku zahrnující období před kriminalizací porušilo zákaz retroaktivity a princip nullum crimen.","regulations":"čl. 39, čl. 40 odst. 6 Listiny","reasonSourceRefs":["S0039","S0040"],"right":"Nullum crimen sine lege (čl. 39, čl. 40 odst. 6 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":2}},{"reason":"Obecné soudy neaplikovaly princip subsidiarity trestní represe, ačkoli stupeň nebezpečnosti činu byl nepatrný, čímž porušily ústavní principy.","regulations":"čl. 36, čl. 39 Listiny","reasonSourceRefs":["S0057","S0062"],"right":"Právo na spravedlivý proces a nullum crimen (čl. 36, čl. 39 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":1,"REFERENCED":5},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"}],"bindingInstructions":["Bude na obecných soudech, aby pokračovaly v řízení postupem podle § 314h a násl. tr. řádu."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4, usnesení Městského soudu v Praze a usnesení Nejvyššího soudu","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 9. 11. 2009 sp. zn. 4 T 97/2009, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2010 sp. zn. 6 To 20/2010 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2010 sp. zn. 8 Tdo 545/2010 se ruší."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I. ÚS 401/98","sourceRefs":["S0028"],"usage":"REFERENCED","proposition":"K porušení ústavně zaručených práv dochází, pokud právní závěry orgánů veřejné moci jsou v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1999:1.US.401.98","precedent_source_units":["legal_question:1000","finding:950000"],"precedent_target_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1999:1.US.401.98"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2010:8.TDO.545.2010.1","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":7}},"precedent_superseded_count":8,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":6,"precedent_superseded_hidden":8,"arguments_hidden":3,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2011:3.US.2523.10.3","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2011:3.US.2523.10.3"}}