{"document_id":"ECLI:CZ:US:2011:4.US.1521.10.1","court":"usoud","case_number":"IV. ÚS 1521/10","ecli":"ECLI:CZ:US:2011:4.US.1521.10.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=4-1521-10_1","decision_date":"2011-02-09","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Odpovědnost státu za škodu způsobenou porušením evropského práva – posouzení, zda normotvorná činnost moci výkonné může být nesprávným úředním postupem a zda se soudy řádně vypořádaly s námitkami ohledně odpovědnosti za porušení komunitárního práva a nepoložením předběžné otázky Soudnímu dvoru EU","legal_sentence":"Odpovědnost za škodu způsobenou porušením evropského práva nelze sice směšovat s odpovědností za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, rovněž ale není možné celou věc uzavřít jen lakonickým konstatováním o rozdílnosti obou konceptů odpovědnosti. Za této situace, kdy je Česká republika demokratickým právním státem, dodržujícím závazky, které pro něj vyplývají z mezinárodního práva (srov. čl. 1 odst. 2 Ústavy České republiky ), nemůže na plnění závazků plynoucích z mezinárodního (tzn. i evropského) práva rezignovat jen proto, že na národní úrovni výslovná právní úprava umožňující dovolávat se vůči České republice odpovědnosti za škodu způsobenou porušením závazků, k nimž se sama a otevřeně hlásí, neexistuje. Je povinností obecných soudů, zejména pak soudu Nejvyššího, aby vykládal zákon o odpovědnosti státu a konstruoval jeho vztah k systému odpovědnosti v rámci práva Evropské unie. Při tomto výkladu však nemůže postupovat svévolně, přičemž svévolným postupem bude i absence řádného vysvětlení, jak a proč zvolené řešení konvenuje účelu unijní právní normy [srov. k tomu bod 22, nález sp. zn. II. ÚS 1009/08 ze dne 8. 1. 2009 (N 6/52 SbNU 57)]. Z ústavněprávního hlediska lze akceptovat oddělení systému odpovědnosti za škodu způsobenou porušením práva Evropské unie od systému vnitrostátního, existujícího na základě zákona č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti ( notářský řád ), ve znění pozdějších předpisů, jak to ve své judikatuře činí i Nejvyšší soud. Analogicky např. Ústavní soud ve stanovisku pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 27/09 ze dne 28. 4. 2009 (ST 27/53 SbNU 885; 136/2009 Sb. ) dovodil relativní autonomii režimu náhrady za nucené omezení vlastnického práva ve veřejném zájmu, na kterou vzniká nárok přímo z čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod . Jelikož toto ustanovení \"samo o sobě neobsahuje žádnou bližší úpravu celé řady praktických otázek, jako kupř. u kterého státního orgánu je nutno nárok uplatnit, v jakých lhůtách apod.\", uvedl Ústavní soud, že \"[v] tomto směru je nutno postupovat analogicky podle předpisu svým obsahem a účelem nejbližšího, kterým je [ zákon č. 82/1998 Sb .]\". Ovšem i v případě, kdy Nejvyšší soud takovou výkladovou variantu zvolí, se musí vypořádat s argumentací stěžovatelky, která se domáhá náhrady za škodu, kterou podle svých tvrzení utrpěla v důsledku porušení práva Evropské unie ze strany orgánů České republiky a kterou vznesla jak před odvolacím soudem, tak před soudem dovolacím. Pokud tak Nejvyšší soud neučiní, porušuje limity vymezené v nálezu sp. zn. II. ÚS 1009/08 .","metadata_regulation_keys":["48/1997:§17","82/1998:§13","99/1963:§157","99/1963:§237","1/1993:čl1","2/1993:čl38","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Odpovědnost státu za škodu způsobenou porušením evropského práva – posouzení, zda normotvorná činnost moci výkonné může být nesprávným úředním postupem a zda se soudy řádně vypořádaly s námitkami ohledně odpovědnosti za porušení komunitárního práva a nepoložením předběžné otázky Soudnímu dvoru EU","facts":[{"sourceRefs":["S0018"],"text":"Stěžovatelka H. Š. je porodní asistentka (odbornost č. 921), která poskytuje zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Výše úhrad se odvíjí od hodnoty bodu stanovené v dohodovacím řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli péče, jehož výsledky schvaluje Ministerstvo zdravotnictví."},{"sourceRefs":["S0018"],"text":"Pro období let 2003 a 2004 informační systém pojišťoven neobsahoval odbornost č. 921; stěžovatelka byla proplácena podle pravidel odbornosti č. 925 (sestra domácí péče). Výsledky dohodovacího řízení pro odbornost č. 925 navíc stanovily rozdílnou hodnotu bodu podle velikosti zařízení, což stěžovatelka považovala za diskriminační."},{"sourceRefs":["S0018","S0010"],"text":"Stěžovatelka se domáhala náhrady škody ve výši 82 125,25 Kč s tvrzením, že Ministerstvo zdravotnictví schválením výsledků dohodovacího řízení porušilo zákon a dopustilo se nesprávného úředního postupu. Alternativně namítala, že Česká republika řádně neimplementovala směrnici Rady 80/155/EHS o porodních asistentkách, čímž porušila evropské právo a vznikla jí škoda."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"18 C 142/2005","sourceRefs":["S0018","S0019"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu o zaplacení 82 125,25 Kč s odůvodněním, že schválení výsledků dohodovacího řízení není nesprávným úředním postupem, neboť odbornost č. 921 byla subsumována pod odbornost č. 925, a směrnice 80/155/EHS neukládá povinnost napojit porodní asistentky na veřejné zdravotní pojištění.","court":"Obvodní soud pro Prahu 2","decisionDate":"18. 9. 2006"},{"fileNumber":"51 Co 44/2007","sourceRefs":["S0020","S0021"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Dovodil, že vyhlášení výsledků dohodovacího řízení je normotvorným aktem, který není úředním postupem ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., a proto nemůže založit odpovědnost státu za škodu. K otázce výkladu komunitárního práva uvedl, že nevyvstala potřeba předložit předběžnou otázku ESD.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"14. 9. 2007"},{"fileNumber":"25 Cdo 1715/2008","sourceRefs":["S0023","S0024"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání stěžovatelky jako nepřípustné, neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu nemělo zásadní právní význam. Odkázal na svůj rozsudek sp. zn. 25 Cdo 3556/2007, v němž uvedl, že normotvorná činnost není úředním postupem a že odpovědnost za porušení komunitárního práva stojí na jiném základě než odpovědnost podle zákona č. 82/1998 Sb., přičemž výklad směrnice není pro rozhodnutí podstatný.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"30. 3. 2010"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda normotvorná činnost moci výkonné (schválení výsledků dohodovacího řízení) může být nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., a zda výklad obecných soudů v tomto ohledu obstojí z hlediska ústavně zaručeného práva na náhradu škody (čl. 36 odst. 3 Listiny).","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0037"],"text":"Ústavní soud považuje stanovisko obecných soudů, že normotvorná činnost moci výkonné (zde schválení výsledků dohodovacího řízení) není nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., za zcela ústavněkonformní a dostatečně odůvodněné. Výklad soudů je v souladu s nálezem sp. zn. Pl. ÚS 24/99 a není v rozporu s pozdější judikaturou (Pl. ÚS 36/08).","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelka tvrdila, že normotvorná činnost moci výkonné, zejména schválení výsledků dohodovacího řízení ministerstvem, je úředním postupem, který může být nesprávný a zakládat odpovědnost státu za škodu. Odkazovala na nález sp. zn. Pl. ÚS 36/08, podle něhož je nesprávným úředním postupem každý postup orgánu veřejné moci v rozporu s právními předpisy.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0037"],"sourceRefs":["S0016","S0035"],"importance":"CORE","parties":["H. Š."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal výklad obecných soudů, že výsledek dohodovacího řízení má normativní povahu a není úředním postupem, za ústavně konformní a dostatečně odůvodněný. Odkázal na nález sp. zn. Pl. ÚS 24/99 a uvedl, že ani nález sp. zn. Pl. ÚS 36/08 tuto koncepci nezpochybňuje."}],"id":"LQ001","raisedBy":["H. Š."],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":1,"REFERENCED":1},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda se Nejvyšší soud řádně vypořádal s námitkou stěžovatelky ohledně odpovědnosti státu za škodu způsobenou porušením evropského práva (právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny).","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0042","S0044"],"text":"Nejvyšší soud porušil právo stěžovatelky na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny, neboť se řádně nevypořádal s její argumentací ohledně odpovědnosti státu za škodu způsobenou porušením evropského práva. I když lze oddělit režim odpovědnosti za porušení evropského práva od režimu podle zákona č. 82/1998 Sb., je povinností soudu se s takovou argumentací zabývat a vysvětlit, proč není důvodná. Tuto povinnost Nejvyšší soud nesplnil.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["H. Š."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda nepoložením předběžné otázky Soudnímu dvoru EU došlo k porušení práva stěžovatelky na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0045"],"text":"Ústavní soud považuje za předčasné vyslovovat se k otázce, zda obecné soudy měly předložit předběžnou otázku ESD, neboť nejprve je třeba, aby se Nejvyšší soud v dalším řízení řádně vypořádal s otázkou odpovědnosti za porušení evropského práva. Teprve poté bude možné posoudit, zda bylo namístě obrátit se na ESD.","outcome":"LEFT_OPEN"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["H. Š."],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0037"],"interpretation":"Normotvorná činnost moci výkonné (např. schválení výsledků dohodovacího řízení o hodnotě bodu a výši úhrad zdravotní péče) není nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., neboť se jedná o akt normativní povahy, který není způsobilý založit odpovědnost státu za škodu podle tohoto zákona.","regulations":"§ 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"sourceRefs":["S0042","S0044"],"interpretation":"Odpovědnost státu za škodu způsobenou porušením evropského práva je autonomním režimem, který není totožný s odpovědností za nesprávný úřední postup podle zákona č. 82/1998 Sb. Obecné soudy jsou povinny se s argumentací jednotlivce opírající se o toto právo řádně vypořádat, a to i v případě, že vnitrostátní právo neobsahuje výslovnou úpravu; jinak porušují právo na spravedlivý proces.","regulations":"Čl. 36 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod, zákon č. 82/1998 Sb., směrnice Rady 80/155/EHS","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":2,"FOLLOWED":1,"REFERENCED":2},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":2,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2010 č. j. 25 Cdo 1715/2008-118, kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatelky","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0005"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2007 č. j. 51 Co 44/2007-99, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby na náhradu škody","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","right":"Právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 36 odst. 3 Listiny","right":"Právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem"},{"regulations":"čl. 38 odst. 1 Listiny","right":"Právo na zákonného soudce"}]},"admissibility":{"overallStatus":"PARTLY_ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["INADMISSIBLE_SUBSIDIARITY","MANIFESTLY_UNFOUNDED"],"reason":"Stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze byla odmítnuta pro nepřípustnost, neboť zrušením usnesení Nejvyššího soudu se otevírá možnost nápravy v rámci obecného soudnictví; návrh na náhradu nákladů řízení byl odmítnut pro zjevnou neopodstatněnost.","sourceRefs":["S0046","S0048"]},"findings":[{"reason":"Nejvyšší soud se řádně nevypořádal s argumentací stěžovatelky ohledně odpovědnosti státu za škodu způsobenou porušením evropského práva, čímž porušil její právo na spravedlivý proces.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0042","S0044"],"right":"Právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny) ve vztahu k usnesení Nejvyššího soudu","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"reason":"Stížnost v této části byla odmítnuta pro nepřípustnost, neboť zrušením usnesení Nejvyššího soudu se otevírá možnost nápravy v rámci obecného soudnictví; Ústavní soud se proto meritorně nevyjadřoval.","regulations":"čl. 36 odst. 3, čl. 38 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0046"],"right":"Právo na náhradu škody (čl. 36 odst. 3 Listiny) a právo na zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny) ve vztahu k rozsudku Městského soudu v Praze","outcome":"NOT_ASSESSED"}],"bindingInstructions":["Nejvyšší soud je povinen se v dalším řízení řádně vypořádat s argumentací stěžovatelky ohledně odpovědnosti státu za škodu způsobenou porušením evropského práva, a to včetně posouzení, zda je namístě položit předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU."]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2010 č. j. 25 Cdo 1715/2008-118","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2010 č. j. 25 Cdo 1715/2008-118 se ruší."},{"targetAct":"rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2007 č. j. 51 Co 44/2007-99","kind":"REFUSE","text":"V rozsahu žádajícím zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. září 2007 č. j. 51 Co 44/2007-99 se ústavní stížnost odmítá."},{"targetAct":"návrh na náhradu nákladů řízení","kind":"REFUSE","text":"Návrh na náhradu nákladů řízení se odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"II. ÚS 1009/08","sourceRefs":["S0011","S0044"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Absence řádného odůvodnění, proč soud nepoložil předběžnou otázku ESD, může představovat svévoli a porušení práva na zákonného soudce; obdobně absence vypořádání se s argumentací strany ohledně evropského práva porušuje právo na spravedlivý proces.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2009:2.US.1009.08.2","precedent_source_units":["legal_question:2000","legal_question:3000","interpretation:900001","finding:950000"],"precedent_target_units":["finding:950000","legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2009:2.US.1009.08.2"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2010:25.CDO.1715.2008.1","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":1}},"precedent_superseded_count":4,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":4,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2011:4.US.1521.10.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2011:4.US.1521.10.1"}}