{"document_id":"ECLI:CZ:US:2011:Pl.US.17.10.2","court":"usoud","case_number":"Pl. ÚS 17/10","ecli":"ECLI:CZ:US:2011:Pl.US.17.10.2","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=Pl-17-10_2","decision_date":"2011-06-28","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"NORM_PETITION_REJECTED","subject":"Ústavnost snížení platu státních zástupců o 4 % pro rok 2010","legal_sentence":"Ústavní soud nezpochybňuje význam nezávislosti státního zástupce při posuzování jednotlivých případů, ať již v přípravném řízení, kdy na jeho úvaze závisí, zda bude zahájeno trestní stíhání, či ve fázi jeho rozhodování o tom, zda jsou dány důvody k podání obžaloby či nikoliv. Jistě lze konstatovat, že jak z Ústavy , tak ze zákona č. 283/1993 Sb. , o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, ale i ze samotné zásady rovnosti účastníků řízení a spravedlivého procesu plyne požadavek nezávislého výkonu funkce státního zástupce, a to v rámci soustavy státního zastupitelství, která jakožto zvláštní samostatný orgán sui generis plní Ústavou a zákonem stanovený úkol vlastní pouze tomuto orgánu státní moci. Nicméně potencialita možného zásahu do výkonu funkce ať již vedoucího státního zástupce či řadových státních zástupců neumožňuje pohlížet na výkon funkce státního zástupce z hlediska nezávislosti výkonu funkce jako na výkon soudní moci. Proto také nelze dospět k závěru o ohrožení takové nezávislosti prostřednictvím zásahu do výše platu státního zástupce, jak tomu bylo již dříve konstatováno u soudců. V oblasti rozpočtové a hospodářské politiky státu Ústavní soud dlouhodobě prokazuje vysokou míru zdrženlivosti. Na problematiku posouzení ústavnosti platové restrikce státních zaměstnanců nelze nahlížet optikou přísnější než na další opatření hospodářské politiky, např. daňové nástroje. K úvaze, nakolik lze státní zástupce považovat za jedinou, resp. svévolně a iracionálně zvolenou skupinu státních zaměstnanců, jíž se měla dotknout platová restrikce, konstatuje Ústavní soud, že zákon č. 418/2009 Sb. , kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb. , o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb. , o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb. , o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, stíhá obdobným snížením platů (platové základny) o 4 % nejen státní zástupce, nýbrž řadu dalších představitelů státní moci, a to poslance a senátory Parlamentu, členy vlády, prezidenta republiky, soudce Ústavního soudu, členy, viceprezidenta a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, členy, místopředsedy a předsedu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členy, místopředsedu a předsedu Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členy a předsedu Rady Českého telekomunikačního úřadu, soudce [viz ovšem nález sp. zn. Pl. ÚS 12/10 ze dne 7. 9. 2010 nález (N 188/58 SbNU 663; 269/2010 Sb. )] a poslance Evropského parlamentu (k výčtu srov. čl. I zákona č. 418/2009 Sb. ve spojení s § 1 zákona č. 236/1995 Sb. , o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů). Proto je nutno uzavřít, že státní zástupci nejsou skupinou, na niž by zákonodárce individuálně a iracionálně cílil. Z uvedeného nelze shledat ani libovůli zákonodárce, neboť z materie opakovaně projednávané Ústavním soudem v oblasti hospodářských opatření ve formě zákona i z obecně známých informací z činnosti vlády a Parlamentu je zřejmé, že záměrem politické reprezentace bylo a je snižovat výdaje státního rozpočtu v mnoha oblastech, a to včetně široké skupiny státních zaměstnanců. Tento záměr je realizován v mnoha krocích již po dobu několika let, proto i napadené ustanovení nelze hodnotit jako jednotlivý svévolný zásah vůči skupině státních zástupců, nýbrž v kontextu řady dalších ekonomických opatření, která probíhala a probíhají. Ústavní soud tedy neshledal, při své zdrženlivosti hodnotit celkové platové poměry státních zaměstnanců (představitelů státní moci), které jsou vždy výrazem politické vůle a hospodářské situace státu, že by zákonodárce vykročil z mezí racionálního rozhodování natolik intenzivním způsobem, že by se zvláště profesní skupina státních zástupců stala skupinou platově znevýhodněnou (ve výsledku podhodnocenou). Výsledný stav platové úrovně státních zástupců nepředstavuje iracionální nivelizaci platových poměrů odlišných skupin státních zaměstnanců, a tedy ani porušení principu rovnosti v tom aspektu, který žádá provázet racionálně odlišné postavení státních zástupců (ve světle výše uvedeného oproti jiným skupinám státních zaměstnanců) určitou vyšší platovou úrovní. V nyní projednávané věci nelze v žádném ohledu hovořit o ústavní nerovnosti, resp. nerovnosti před zákonem. Pro úplnost nutno dodat, že v případě eventuálního založení derogačního výroku Ústavního soudu právě na argumentu neakcesorické nerovnosti, který by označil zákonodárcem zvolenou skupinu 4 800 představitelů státu (včetně soudců) za oběť legislativní svévole, by nosné důvody takového nálezu nutně musely dopadnout i na další dotčené skupiny představitelů státu (nota bene včetně poslanců a senátorů Parlamentu a řady dalších podle § 1 zákona č. 236/1995 Sb. ).","metadata_regulation_keys":["141/1961:§2","141/1961:§174","141/1961:§146","141/1961:§66","141/1961:§83a","141/1961:§307","148/1998:§77k","182/2006:§9","201/1997:§9","236/1995:§1","261/2007","283/1993:§4","283/1993:§5","283/1993:§42","283/1993:§11a","283/1993:§13","283/1993:§18","283/1993:§1","283/1993:§24","283/1993:§23","283/1993:§7a","40/2009:§335","418/2009:čl1","418/2009:čl2","6/2002:§75","85/1990:§1","94/1963:§62","94/1963:§62a","1/1993:čl81","1/1993:čl82","1/1993:čl80","120/1976:čl9","2/1993:čl4","2/1993:čl41","2/1993:čl1","2/1993:čl3","2/1993:čl28","209/1992:čl1","209/1992:čl5"],"analysis":{"proceedingType":"NORM_CONTROL_STATUTE","subject":"Ústavnost snížení platu státních zástupců o 4 % pro rok 2010","facts":[{"sourceRefs":["S0007","S0033"],"text":"Zákon č. 201/1997 Sb. upravuje platové náležitosti státních zástupců fixní platovou základnou a koeficienty. V roce 2010 byl plat státních zástupců snížen o 4 % na základě zákona č. 418/2009 Sb., který doplnil § 3 odst. 9, podle něhož od 1. ledna do 31. prosince 2010 činí plat státního zástupce 96 % platu podle zákona a podle čl. LI zákona č. 261/2007 Sb."},{"sourceRefs":["S0007","S0008"],"text":"Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze podal u Obvodního soudu pro Prahu 5 žalobu na doplacení rozdílu 1 615 Kč za leden 2010, který vznikl aplikací napadeného ustanovení. Obvodní soud dospěl k závěru, že § 3 odst. 9 zákona č. 201/1997 Sb. je v rozporu s ústavním pořádkem, a podal návrh na jeho zrušení k Ústavnímu soudu."},{"sourceRefs":["S0011"],"text":"Navrhovatel poukázal na to, že plat státních zástupců byl již dříve zmrazen zákonem č. 261/2007 Sb. a že v roce 2010 byl o 23 % nižší, než by byl bez těchto změn, zatímco průměrný plat zaměstnanců veřejného sektoru od roku 1997 vzrostl o více než 112 %. Snížení o 4 % představovalo úsporu 31,2 mil. Kč, což je zanedbatelná částka ve srovnání se schodkem státního rozpočtu."},{"sourceRefs":["S0012","S0013","S0015","S0017","S0018"],"text":"Navrhovatel tvrdil, že zákonodárce jednal svévolně a diskriminačně, neboť snížení platů se dotklo pouze úzké skupiny státních zástupců, zatímco ostatním zaměstnancům veřejného sektoru byly platy zachovány. Dále namítal porušení principu dělby moci, nezávislosti státního zastupitelství, práva na spravedlivou odměnu, legitimního očekávání a zákazu diskriminace."}],"previousProceedings":[{"sourceRefs":["S0019"],"outcomeSummary":"Žaloba státních zástupců Mgr. F. J. a Mgr. P. N. na doplacení části platu byla zamítnuta.","court":"Okresní soud v Hradci Králové","decisionDate":"neuvedeno"}],"legalQuestions":[{"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","question":"Zda snížení platu státních zástupců o 4 % pro rok 2010 představuje nepřípustný zásah do nezávislosti státního zastupitelství a principu dělby moci.","sourceRefs":["S0013","S0014"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0042","S0043","S0044","S0045","S0055"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud neshledal, že by napadené ustanovení porušovalo nezávislost státních zástupců nebo princip dělby moci. Postavení státních zástupců není srovnatelné se soudci, neboť jim nesvědčí ústavně garantovaná soudcovská nezávislost (čl. 81, 82 Ústavy). Státní zastupitelství je součástí moci výkonné (čl. 80 Ústavy) a vykazuje prvky hierarchické podřízenosti. Proto nelze dovodit stejné záruky platové neměnnosti jako u soudců.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[{"argument":"Navrhovatel tvrdil, že státní zástupci mají obdobné záruky nezávislosti jako soudci, a proto by na ně měla dopadat stejná ochrana platové neměnnosti jako na soudce, jak ji Ústavní soud dovodil v nálezech sp. zn. Pl. ÚS 11/02 a dalších.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0042","S0043","S0044","S0045","S0055"],"sourceRefs":["S0013","S0014"],"importance":"CORE","parties":["Obvodní soud pro Prahu 5"],"courtExplanation":"Ústavní soud odmítl srovnání s postavením soudců, neboť státní zástupci nepožívají ústavně garantované soudcovské nezávislosti; jejich postavení je odlišné a absence výslovných ústavních záruk neumožňuje dovodit stejné platové záruky."}],"id":"LQ001","raisedBy":["Obvodní soud pro Prahu 5","Mgr. F. J.","Mgr. P. N."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":5,"REFERENCED":5},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":4,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda napadené ustanovení porušuje právo na spravedlivou odměnu za práci podle čl. 28 Listiny.","sourceRefs":["S0017","S0063"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0065","S0066","S0067"],"testApplied":"RATIONALITY","text":"Právo na spravedlivou odměnu podle čl. 28 Listiny je sociálním právem, které zákonodárce naplňuje konkrétním obsahem. Ústavní soud aplikoval test racionality: napadená úprava sleduje legitimní cíl (úspora veřejných výdajů), není výsledkem zjevně iracionálního chování a neohrožuje podstatu práva. Platová úroveň státních zástupců zůstává nadále výrazně vyšší než u běžných státních zaměstnanců.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["Obvodní soud pro Prahu 5","Mgr. F. J.","Mgr. P. N."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda napadené ustanovení porušuje princip rovnosti a zákaz diskriminace (čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny).","sourceRefs":["S0015","S0068"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0073","S0074","S0075"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Ústavní soud neshledal porušení principu rovnosti. Zákonodárce nepostupoval svévolně, neboť restrikce se týkala všech osob, jejichž plat je stanoven zákonem, a sledovala racionální cíl úspory. Státní zástupci nebyli vyčleněni diskriminačně; naopak, zákon se vztahoval na širokou skupinu představitelů státu. Absence obdobné restrikce u ostatních státních zaměstnanců je dána odlišným mechanismem určování jejich platů.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["Obvodní soud pro Prahu 5"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"OTHER","question":"Zda napadené ustanovení porušuje princip legitimního očekávání a právní jistoty.","sourceRefs":["S0018","S0068"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0068"],"testApplied":"OTHER","text":"Legitimní očekávání podle judikatury Ústavního soudu nechrání před změnami právní úpravy platů, pokud nejsou svévolné. Napadená úprava je dočasná a odůvodněná ekonomickou situací, a proto neporušuje princip právní jistoty.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ004","raisedBy":["Obvodní soud pro Prahu 5"],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"PROCEDURE","question":"Zda byl zákon č. 418/2009 Sb. přijat ústavně předepsaným způsobem, zejména zda projednání ve stavu legislativní nouze neporušilo ústavní principy.","sourceRefs":["S0022","S0037"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0037"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud neshledal porušení ústavních procedurálních pravidel. Zákon byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Projednání ve stavu legislativní nouze nevedlo k porušení práv parlamentní menšiny vzhledem k vysoké míře konsensu.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ005","raisedBy":["Obvodní soud pro Prahu 5"],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0065","S0066"],"interpretation":"Právo na spravedlivou odměnu za práci podle čl. 28 Listiny je sociálním právem, jehož konkretizace náleží zákonodárci; ústavní přezkum se omezuje na vyloučení zjevné iracionality a libovůle, nikoli na test proporcionality.","regulations":"čl. 28 Listiny základních práv a svobod","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"sourceRefs":["S0069","S0073"],"interpretation":"Princip neakcesorické rovnosti (zákaz libovůle) vyžaduje, aby zákonodárce při platových restrikcích nejednal svévolně; pokud se restrikce týká všech osob s platem stanoveným zákonem, není sama o sobě protiústavní.","regulations":"čl. 1 Listiny základních práv a svobod (princip rovnosti)"}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0033"],"description":"Ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 201/1997 Sb., ve znění zákona č. 418/2009 Sb., které na rok 2010 snížilo plat státních zástupců na 96 %.","type":"STATUTE"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 1, čl. 2 odst. 1, čl. 80 odst. 2, čl. 81 Ústavy","right":"Nezávislost státního zastupitelství a princip dělby moci"},{"regulations":"čl. 28 Listiny","right":"Právo na spravedlivou odměnu za práci"},{"regulations":"čl. 1, čl. 3 odst. 1 Listiny","right":"Rovnost a zákaz diskriminace"},{"regulations":"principy právního státu","right":"Legitimní očekávání a právní jistota"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Návrh podaný soudem podle čl. 95 odst. 2 Ústavy je přípustný, neboť napadené ustanovení má být použito v probíhajícím řízení.","sourceRefs":["S0035"]},"findings":[{"reason":"Postavení státních zástupců není srovnatelné se soudci, a absence ústavně garantované soudcovské nezávislosti neumožňuje dovodit stejné záruky platové neměnnosti.","regulations":"čl. 1, čl. 2 odst. 1, čl. 80 odst. 2, čl. 81 Ústavy","reasonSourceRefs":["S0042","S0055"],"right":"Nezávislost státního zastupitelství a princip dělby moci","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":4,"REFERENCED":4},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"reason":"Právo na spravedlivou odměnu je sociálním právem, jehož konkretizace náleží zákonodárci; napadená úprava není zjevně iracionální a neohrožuje podstatu práva.","regulations":"čl. 28 Listiny","reasonSourceRefs":["S0065","S0067"],"right":"Právo na spravedlivou odměnu za práci","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"reason":"Zákonodárce nepostupoval svévolně, restrikce se týkala všech představitelů státu s platem stanoveným zákonem.","regulations":"čl. 1, čl. 3 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0073","S0075"],"right":"Rovnost a zákaz diskriminace","outcome":"NOT_VIOLATED"},{"reason":"Legitimní očekávání nechrání nezměnitelnost platových poměrů do budoucna.","regulations":"principy právního státu","reasonSourceRefs":["S0068"],"right":"Legitimní očekávání a právní jistota","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}]},"dispositionType":"NORM_PETITION_REJECTED","operativeOrders":[{"targetAct":"§ 3 odst. 9 zákona č. 201/1997 Sb.","kind":"REJECT","text":"Návrh na zrušení ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 418/2009 Sb., se zamítá."},{"targetAct":"Eventuální a kumulativní návrhy vedlejších účastníků","kind":"REFUSE","text":"Ve zbytku se návrh odmítá."}],"dissentingOpinions":[{"summary":"Soudkyně Formánková nesouhlasila s výrokem, neboť měla za to, že Ústavní soud dostatečně nezohlednil specifika odměňování státních zástupců, princip legitimního očekávání, právní jistoty a proporcionality. Podle jejího názoru mělo být návrhu vyhověno.","judges":["Vlasta Formánková"]},{"summary":"Soudce Holländer nesouhlasil s výrokem, neboť zastával názor, že postavení státních zástupců vykazuje prvky nezávislosti, a že napadené ustanovení porušuje neakcesorickou rovnost a je projevem svévole. Podle něj absentuje racionální vazba mezi účelem a nástrojem.","judges":["Pavel Holländer"]},{"summary":"Soudce Kůrka nesouhlasil s výrokem, neboť se domníval, že argumenty použité v nálezu o platech soudců (Pl. ÚS 12/10) jsou přiměřeně použitelné i na státní zástupce, a že došlo k porušení neakcesorické rovnosti.","judges":["Vladimír Kůrka"]},{"summary":"Soudce Musil nesouhlasil s výrokem a odůvodněním. Uvedl, že postavení státních zástupců je hybridní a že platové restrikce ohrožují jejich nezávislost a funkčnost justice. Poukázal na mezinárodní trendy posilující nezávislost státních zástupců.","judges":["Jan Musil"]},{"summary":"Soudce Rychetský nesouhlasil s výrokem i odůvodněním. Měl za to, že státní zástupci jsou nezávislými orgány a že zákonem stanovený plat by měl být chráněn před libovůlí. Poukázal na disproporci mezi restrikcemi u státních zástupců a růstem platů v jiných částech veřejné správy.","judges":["Pavel Rychetský"]},{"summary":"Soudkyně Wagnerová nesouhlasila s výrokem a částí odůvodnění. Tvrdila, že napadená úprava porušuje neakcesorickou rovnost, nebo jde o skrytou selektivní daň uvalenou bez věcného důvodu na profesní skupinu, která si nemůže svůj plat ovlivnit.","judges":["Eliška Wagnerová"]},{"summary":"Soudce Güttler uplatnil odlišné stanovisko k odůvodnění, zejména k bodům 51, 57 a 58. Poukázal na to, že platy státních zástupců jsou srovnatelné s platy ředitelů odborů na ministerstvech, a že úspora 126,7 mil. Kč je zanedbatelná, jde o symbolické opatření.","judges":["Vojen Güttler"]}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 12/10","sourceRefs":["S0037"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Pro posouzení ústavnosti legislativního procesu (projednání ve stavu legislativní nouze) a pro závěr, že samotná skutečnost projednání v nouzi není materiálním porušením principů.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2010:Pl.US.12.10.1","precedent_source_units":["legal_question:5000"],"precedent_target_units":["legal_question:2000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2010:Pl.US.12.10.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":4,"REFERENCED":4}},"precedent_superseded_count":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":7,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":5,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2011:Pl.US.17.10.2","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2011:Pl.US.17.10.2"}}