{"document_id":"ECLI:CZ:US:2011:Pl.US.20.09.1","court":"usoud","case_number":"Pl. ÚS 20/09","ecli":"ECLI:CZ:US:2011:Pl.US.20.09.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=Pl-20-09_1","decision_date":"2011-11-15","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REJECTION","subject":"Služební příjem příslušníků bezpečnostních sborů v případě služby přesčas","legal_sentence":"Pokud jde o právní úpravu odměňování příslušníků bezpečnostních sborů v obecné rovině, je především na zákonodárci a orgánech moci výkonné, aby navrhli a přijali podle dané situace a možností takovou právní úpravu, která by umožňovala zajištění řádného chodu těchto složek, jakož i jejich materiálního zabezpečení. Z povahy profese vyplývá, že v případě bezpečnostních sborů by nastolení režimu zákoníku práce ve svých důsledcích ochromilo chod těchto sborů, a proto jak historicky, tak z pohledu komparatistiky bývá právní úprava poměrů příslušníků těchto sborů tradičně a pochopitelně samostatná a specifická. \"Jedním z esenciálních znaků demokratického právního státu je princip přiměřenosti, který zejména předpokládá, že opatření omezující základní práva či svobody nesmějí svými negativními důsledky přesáhnout klady, které představuje veřejný zájem na těchto opatřeních. K omezení základních práv či svobod sice může zcela výjimečně dojít i v případě jejich kolize s některým z veřejných statků (veřejný zájem); podstatná je však v této souvislosti maxima, podle které základní právo či svobodu lze omezit pouze v případě mimořádně silného a řádně odůvodněného veřejného zájmu, při pečlivém šetření podstaty a smyslu omezovaného základního práva. První podmínkou je tedy vzájemné poměřování v kolizi stojícího základního práva a veřejného zájmu (tzv. nepravý konflikt, na rozdíl od střetu dvou základních práv), druhou je požadavek šetření podstaty a smyslu omezovaného základního práva, resp. svobody (čl. 4 odst. 4 Listiny). Vzájemné poměřování kolidujících základních práv pak jako obvykle spočívá zejména v následujících kritériích: prvním je kritérium vhodnosti, hledající odpověď na otázku, zda institut omezující určité základní právo umožňuje dosáhnout sledovaného cíle, následuje kritérium potřebnosti, spočívající v porovnání legislativního prostředku omezujícího základní právo, resp. svobodu s jinými opatřeními umožňujícími dosáhnout stejného cíle, avšak nedotýkajícími se základních práv a svobod, a pokračuje kritérium porovnávání dotčených, v kolizi stojících základních práv [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 40/02 ze dne 11. 6. 2003 (N 88/30 SbNU 327; 199/2003 Sb. )]. (49) Při úvaze o použitelnosti principu přiměřenosti (proporcionality) však nelze nevidět, že v praxi Ústavního soudu nemusí být vždy tento princip hlavním kritériem úvahy o ústavnosti toho kterého zákonného ustanovení. To proto, že princip proporcionality se uplatňuje zejména v oblasti lidských práv a základních svobod (hlava druhá Listiny); v oblasti práv hospodářských, sociálních a kulturních je však třeba přihlédnout právě k čl. 41 odst. 1 Listiny otevírajícímu široký prostor pro zákonodárce při volbě nejrůznějších řešení. Vzhledem k čl. 41 odst. 1 Listiny nemusí být zákonná úprava v přísném vztahu proporcionality k cíli, který je regulací sledován, tj. nemusí jít o opatření v demokratické společnosti nezbytné, jako je tomu například u jiných práv, jichž se lze dovolávat přímo z Listiny (srov. však např. čl. 27 odst. 1, 2 a 3 Listiny a práva tam uvedená, jež nejsou článkem 41 odst. 1 limitována). Testem ústavnosti v tomto smyslu projde taková zákonná úprava, u níž lze zjistit sledování nějakého legitimního cíle a která tak činí způsobem, jejž si lze představit jako rozumný prostředek k jeho dosažení, byť nemusí jít o prostředek nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší [nález sp. zn. Pl. ÚS 83/06 ze dne 12. 3 2008 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb. )]. Jinými slovy řečeno, ustanovení čl. 28 Listiny je tak primárně vydáno zákonodárci k tomu, aby je naplnil konkrétním obsahem (srov. i druhou větu samotného ustanovení, která odkazuje na podrobnosti stanovené běžným zákonem). Sociální a hospodářská práva, k nimž se řadí i právo na odměnu za práci a uspokojivé pracovní podmínky, se liší od klasických základních práv v tom, že neexistují jako a priori neomezená základní práva, která mohou být zákonodárcem omezována pouze z důvodů předvídaných v Listině, ale naopak zákonodárce jim dává příslušný obsah a rozsah. (50) V případě hospodářských a sociálních práv proto ústavní garance představují ústavně zaručenou ochranu institucí (zaměstnání, mzda, sociální zabezpečení, rodina, rodičovství atd.), nikoliv ochranu konkrétních veřejných subjektivních práv. Jako kritéria ústavního přezkumu mohou proto sloužit pouze tam, kde by zákonodárce ústavní ochranu těchto institucí zcela ignoroval či negoval. Totéž platí i ve vztahu k interpretaci zákonů obsahujících úpravu těchto institucí. Pokud obecné soudy takový zákon interpretují a aplikují, je jejich činnost z hlediska ústavního kontrolovatelná jen z pohledu možného výkonu libovůle, nikoliv však z pohledu samotného čl. 28 Listiny. Konkretizace hospodářských a sociálních práv náleží jen zákonodárci, nikoliv Ústavnímu soudu [usnesení sp. zn. II. ÚS 1372/07 ze dne 19. 6. 2007 (ve SbNU nepublikováno, dostupné na http://nalus.usoud.cz); srov. dále nález sp. zn. Pl. ÚS 8/07 ze dne 23. 3. 2010 (N 61/56 SbNU 653; 135/2010 Sb. ); nález sp. zn. Pl. ÚS 2/08 ze dne 23. 4. 2008 (N 73/49 SbNU 85; 166/2008 Sb. ) aj.]\" (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 17/10 ze dne 28. 6. 2011; N 123/61 SbNU 767; 232/2011 Sb. ). Napadené ustanovení § 112 odst. 2 věty první zákona č. 361/2003 Sb. , o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 530/2005 Sb. , nelze posuzovat izolovaně od celého zákona. Napadené ustanovení vychází ze zásady do ut facias. Před zákonem mají v zásadě všichni příslušníci bezpečnostních složek po novele provedené zákonem č. 530/2005 Sb. rovné postavení, k nerovnosti např. z důvodu diskriminace by mohlo dojít až v konkrétních případech, kdyby třeba tentýž velitel přiděloval dvěma příslušníkům přesčasové služby diametrálně odlišně co do počtu odsloužených hodin. Ústavní soud pak v rámci jemu svěřené kompetence neshledal ani rozpor napadené právní úpravy s Evropskou sociální chartou, resp. jejím čl. 4 odst. 2, a to proto, že odměny za přesčasovou práci v rozsahu 150 hodin ročně byly zahrnuty, resp. zohledněny v základním platu příslušníků bezpečnostních sborů. Ústavní soud neshledal protiústavním ani ustanovení § 112 odst. 4 zákona č. 361/2003 Sb. , které zní: \"Příslušníkovi, který nevykonával službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek, se služební příjem nekrátí.\". Nepřikývl přitom ani argumentu navrhovatele, že \"desetiprocentní navýšení základního tarifu ve smyslu § 114 zákona č. 361/2003 Sb. není adekvátní náhradou s ohledem na dvanáct svátků, za něž by mělo být poskytováno placené volno.\". I v tom případě zákonodárce nepostupoval iracionálně a Ústavní soud neshledal zákonodárcovu libovůli.","metadata_regulation_keys":["143/1992:§10","361/2003:§114","361/2003:§112","530/2005","14/2000:čl4","2/1993:čl28","2/1993:čl41","2/1993:čl4"],"analysis":{"proceedingType":"NORM_CONTROL_STATUTE","subject":"Služební příjem příslušníků bezpečnostních sborů v případě služby přesčas","facts":[{"sourceRefs":["S0004","S0005"],"text":"Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, v § 112 odst. 2 větě první stanoví, že služební příjem příslušníka je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce, aniž by za tuto službu náležel zvláštní příplatek. Podle § 112 odst. 4 téhož zákona se služební příjem nekrátí příslušníkovi, který nevykonával službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek."},{"sourceRefs":["S0006","S0007"],"text":"Skupina 45 poslanců Poslanecké sněmovny podala návrh na zrušení těchto ustanovení s tvrzením, že zakládají nerovnost mezi příslušníky, kteří službu přesčas vykonávají a kteří ne, a že porušují právo na spravedlivou odměnu za práci podle čl. 28 Listiny základních práv a svobod a zásadu rovnosti podle čl. 3 Listiny."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Navrhovatel dále namítal rozpor s čl. 4 odst. 2 Evropské sociální charty, který uznává právo pracovníků na vyšší odměnu za přesčasovou práci, a poukazoval na to, že desetiprocentní navýšení základního tarifu podle § 114 zákona není adekvátní náhradou za svátky."},{"sourceRefs":["S0012","S0014","S0037"],"text":"Napadená ustanovení byla do zákona vložena pozměňovacím návrhem poslance Petra Ibla a novelizována zákonem č. 530/2005 Sb. s cílem zjednodušit administrativu a stabilizovat bezpečnostní sbory, přičemž zákonodárce vycházel z koncepce, že vyšší základní plat a další výhody (odchodné, výsluhový příspěvek) kompenzují neplacenou přesčasovou službu."}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda ustanovení § 112 odst. 2 věty první zákona č. 361/2003 Sb., které stanoví služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce bez dalšího příplatku, je v souladu s právem na spravedlivou odměnu za práci podle čl. 28 Listiny a se zásadou rovnosti podle čl. 3 Listiny.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0029","S0032","S0036","S0038"],"testApplied":"RATIONALITY","text":"Ústavní soud konstatoval, že právo na odměnu za práci podle čl. 28 Listiny je sociálním právem, jehož konkretizace náleží zákonodárci. Soud přezkoumal, zda napadená úprava není projevem libovůle nebo zjevné iracionality. Dospěl k závěru, že zákonodárce sledoval legitimní cíl (stabilizace bezpečnostních sborů, zjednodušení administrativy) a zvolil rozumný prostředek, neboť vyšší základní plat a další výhody kompenzují neplacenou přesčasovou službu. Neshledal porušení čl. 28 ani čl. 3 Listiny.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[{"argument":"Napadené ustanovení zakládá nerovnost mezi příslušníky, kteří službu přesčas vykonávají a kteří ne, neboť obě skupiny jsou odměňovány stejně, ačkoli jedni nesou vyšší zátěž. Tím je porušeno právo na spravedlivou odměnu a rovnost.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0036","S0037","S0038"],"sourceRefs":["S0006","S0007"],"importance":"CORE","parties":["skupina 45 poslanců Poslanecké sněmovny"],"courtExplanation":"Ústavní soud neshledal nerovnost, neboť před zákonem mají všichni příslušníci rovné postavení; k nerovnosti by mohlo dojít až v konkrétních případech. Dále soud uvedl, že napadené ustanovení nelze posuzovat izolovaně, ale v kontextu celého zákona, který poskytuje jiné výhody (odchodné, výsluhový příspěvek, vyšší průměrný plat)."}],"id":"LQ001","raisedBy":["skupina 45 poslanců Poslanecké sněmovny"],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":3},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda ustanovení § 112 odst. 4 zákona č. 361/2003 Sb., které stanoví, že příslušníkovi, který nevykonával službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek, se služební příjem nekrátí, je v souladu s právem na spravedlivou odměnu a rovnost.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0043"],"testApplied":"RATIONALITY","text":"Soud uvedl, že zákonodárce nepostupoval iracionálně a neshledal jeho libovůli. Úprava je v souladu s ústavním pořádkem.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["skupina 45 poslanců Poslanecké sněmovny"],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1},{"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","question":"Zda napadená ustanovení jsou v rozporu s čl. 4 odst. 2 Evropské sociální charty, který uznává právo pracovníků na vyšší odměnu za přesčasovou práci.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0042"],"testApplied":"OTHER","text":"Soud neshledal rozpor s Evropskou sociální chartou, neboť odměna za přesčas je zahrnuta v základním platu, což je přípustný způsob plnění závazku. Soud také poukázal na to, že Česká republika nebyla v této věci kritizována.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["skupina 45 poslanců Poslanecké sněmovny"],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004","S0005"],"description":"§ 112 odst. 2 věta první zákona č. 361/2003 Sb., ve znění zákona č. 530/2005 Sb.: 'Příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.'","type":"STATUTE"},{"sourceRefs":["S0004"],"description":"§ 112 odst. 4 zákona č. 361/2003 Sb.: 'Příslušníkovi, který nevykonával službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek, se služební příjem nekrátí.'","type":"STATUTE"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 28 Listiny","right":"právo na spravedlivou odměnu za práci"},{"regulations":"čl. 3 Listiny","right":"zásada rovnosti"},{"regulations":"čl. 4 odst. 2 Evropské sociální charty","right":"právo na vyšší odměnu za přesčasovou práci"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Návrh podala aktivně legitimovaná skupina poslanců, soud neshledal důvody pro odmítnutí a přistoupil k meritornímu přezkumu.","sourceRefs":["S0026","S0027"]},"findings":[{"reason":"Zákonodárce má široký prostor pro úpravu sociálních práv; napadená úprava není svévolná ani iracionální, je součástí komplexního systému odměňování.","regulations":"čl. 28 Listiny","reasonSourceRefs":["S0032","S0036"],"right":"právo na spravedlivou odměnu za práci (čl. 28 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false},{"reason":"Nerovnost nebyla shledána, neboť všichni příslušníci mají stejné postavení před zákonem; případná nerovnost by mohla vzniknout až v konkrétních případech.","regulations":"čl. 3 Listiny","reasonSourceRefs":["S0036"],"right":"zásada rovnosti (čl. 3 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"reason":"Odměna za přesčas je zahrnuta v základním platu, což je přípustný způsob plnění závazku.","regulations":"čl. 4 odst. 2 Evropské sociální charty","reasonSourceRefs":["S0042"],"right":"právo na vyšší odměnu za přesčas (čl. 4 odst. 2 Evropské sociální charty)","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}]},"dispositionType":"REJECTION","operativeOrders":[{"targetAct":"§ 112 odst. 2 věta první a § 112 odst. 4 zákona č. 361/2003 Sb.","kind":"REJECT","text":"Návrh se zamítá."}],"dissentingOpinions":[{"summary":"Soudci nesouhlasí s výrokem a odůvodněním. Mají za to, že napadená ustanovení porušují právo na spravedlivou odměnu za práci (čl. 28 Listiny), neboť neposkytují žádnou odměnu za přesčasovou službu v rozsahu 150 hodin. Argument o kompenzaci jinými výhodami považují za nepřesvědčivý. Dále shledávají nerovnost mezi příslušníky, kteří přesčas vykonávají a kteří ne, a rozpor s čl. 4 odst. 2 Evropské sociální charty.","judges":["Jan Musil","Vlasta Formánková"]},{"summary":"Soudce souhlasí s výrokem, ale nesouhlasí s tím, že odůvodnění neobsahuje jím navrženou část týkající se zneužití institutu návrhu skupinou poslanců, kteří se podíleli na přijetí napadené úpravy. Navrhoval, aby soud v budoucnu v obdobných případech odmítal návrhy pro nedostatek aktivní legitimace, ale v této věci z důvodu nepřekvapivosti přistoupil k meritornímu přezkumu.","judges":["Stanislav Balík"]},{"summary":"Soudce považuje napadená ustanovení za rozporná s čl. 4 odst. 2 Evropské sociální charty, protože neobsahují garance, že vyšší průměrný plat skutečně kompenzuje neplacenou přesčasovou službu. Argumentace průměrnou mzdou je nepřezkoumatelná a neodráží reálnou situaci jednotlivých příslušníků. Ustanovení postrádá ochranu před nucenou prací.","judges":["Pavel Holländer"]},{"summary":"Soudkyně nesouhlasí s výrokem ani odůvodněním. Tvrdí, že napadená úprava vytváří nerovnost uvnitř sboru a umožňuje libovůli. Zákon nesplnil svůj cíl stabilizace, což je zřejmé z masivních odchodů policistů a nízkých platů některých z nich. Stát neplní povinnost zajistit spravedlivé odměňování, které by motivovalo k řádnému výkonu služby.","judges":["Eliška Wagnerová"]}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 17/10","sourceRefs":["S0032"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Sociální práva jsou primárně vydána zákonodárci; testem ústavnosti je racionalita, nikoli proporcionalita.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2011:Pl.US.17.10.2","precedent_source_units":["legal_question:1000","finding:950000"],"precedent_target_units":["legal_question:2000","interpretation:900000","finding:950001"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2011:Pl.US.17.10.2"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"REFERENCED":3}},"precedent_superseded_count":9,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":9,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2011:Pl.US.20.09.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2011:Pl.US.20.09.1"}}