{"document_id":"ECLI:CZ:US:2011:Pl.US.29.10.1","court":"usoud","case_number":"Pl. ÚS 29/10","ecli":"ECLI:CZ:US:2011:Pl.US.29.10.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=Pl-29-10_1","decision_date":"2011-06-14","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky města Chrastavy č. 5/2009 o stanovení míst pro provozování interaktivních videoloterijních terminálů","legal_sentence":"Podle své ustálené judikatury volí Ústavní soud k posouzení souladu napadených ustanovení obecně závazné vyhlášky s ústavním pořádkem nebo zákonem tzv. test čtyř kroků [srov. nález ze dne 22. března 2005 sp. zn. Pl. ÚS 63/04 (N 61/36 SbNU 663; 210/2005 Sb. )]. Ústavní soud v rámci tohoto testu postupně zkoumá, zda měla obec pravomoc vydat napadené ustanovení obecně závazné vyhlášky (1. krok testu), zda se obec při vydávání napadených ustanovení obecně závazné vyhlášky nepohybovala mimo zákonem vymezenou věcnou působnost, tedy zda nejednala ultra vires (2. krok testu), zda obec při jejich vydání nezneužila zákonem jí svěřenou působnost (3. krok testu) a konečně zda obec přijetím napadeného ustanovení nejednala zjevně nerozumně (4. krok testu). Ústavní soud v rámci prvého kroku testu konstatoval, že obec vydala napadenou obecně závaznou vyhlášku na základě své pravomoci podle čl. 104 odst. 3 Ústavy . V této souvislosti Ústavní soud připomíná, že uvedené ustanovení zmocňuje obec k originární normotvorbě, a tedy k jejímu vydání není zapotřebí výslovné zákonné zmocnění. Zatímco ustanovení § 2 písm. e) zákona č. 202/1990 Sb. , o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen \" loterijní zákon \") vymezuje výherní hrací přístroje (VHP) široce, neboť pod tento pojem zahrnuje i jakákoliv zařízení podobná elektronicky či elektromechanicky řízeným hracím přístrojům, definice obsažená v § 17 odst. 1 je naopak velmi úzká a v podstatě kasuistická. Jinak řečeno, loterijní zákon pracuje s jedním pojmem, který je však definován dvěma rozdílnými způsoby. Za takové situace nelze vystačit toliko s prostým jazykovým výkladem, ale je třeba při interpretaci těchto ustanovení uplatnit další typy výkladových metod, a to především metodu systematického a teleologického výkladu. Systematický výklad loterijního zákona proto vede k závěru, že zatímco úzká definice v části druhé loterijního zákona dopadá na povolovací řízení podle § 18 a násl. loterijního zákona , širší definice obsažená v úvodních ustanoveních se použije v kontextu dalších společných přechodných a závěrečných ustanovení obsažených v závěrečné části šesté. Pokud zákon o loteriích v § 50 odst. 4 umožňuje obcím v obecně závazné vyhlášce stanovit, že výherní hrací přístroje mohou být provozovány pouze na místech a v čase vyhláškou určených, nebo stanovit, na kterých veřejně přístupných místech v obci je provozování výherních hracích přístrojů zakázáno, pak je pro vymezení pojmu výherní hrací přístroj rozhodující ustanovení § 2 písm. e) loterijního zákona , nikoliv § 17 odst. 1 téhož zákona, které - jak již uvedeno - dopadá pouze na režim povolování podle části druhé. Tento závěr podporuje též teleologický výklad loterijního zákona , resp. vyplývá ze zohlednění účelu, který zjevně vedl zákonodárce k vložení ustanovení § 50 odst. 4 do loterijního zákona . Toto ustanovení se do zákona dostalo spolu s novelou obsaženou v zákoně č. 149/1998 Sb. s účinností od 1. 1. 1999, přičemž je nepochybné, že úmyslem zákonodárce bylo posílit roli obecní samosprávy, pokud jde o vymezení podmínek, za nichž může tento typ loterií povolovat státní správa; v tomto kontextu nelze přehlížet ani skutečnost, že se tak stalo v době, kdy to byla sama judikatura Ústavního soudu, která z důvodů již podrobně vyložených v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/06 ze dne 11. 12. 2007 (N 218/47 SbNU 871; 20/2008 Sb. ) v podstatě neakceptovala originární povahu normotvorby obcí založenou přímo čl. 104 odst. 3 Ústavy a vyžadovala též právě existenci zvláštního zákonného zmocnění. Ústavní soud je proto toho názoru, že speciální ustanovení obsažené v zákoně o loteriích je třeba s ohledem na to vykládat pokud možno extenzivně tak, aby byl naplněn původní účel, jenž byl tímto ustanovením sledován, tj. prosazení ochrany místních záležitostí veřejného pořádku. (V této souvislosti nelze opomenout ani přesvědčivou argumentaci veřejného ochránce práv, že z hlediska účelu právní úpravy není třeba výrazně akcentovat složité definičně-technické otázky týkající se rozdílů mezi výherními hracími přístroji a interaktivními videoloterijními systémy - ILV.) Ústavní soud dospěl k závěru, že charakter ILV neumožňuje jejich podřazení pod úzkou definici výherního hracího přístroje podle § 17 odst. 1 loterijního zákona , neboť videoloterijní terminály jakožto koncové herní stanice, které jsou součástí širšího a složitějšího systému, jehož jádro je umístěno centrálně, postrádají vlastnost kompaktnosti, kterou vyžaduje definice obsažená v § 17 odst. 1 loterijního zákona . Avšak nic nebrání tomu, aby byly podřazeny pod širší definici podle § 2 písm. e) loterijního zákona , neboť nepochybně se jedná o zařízení výherním hracím přístrojům podobná a sloužící témuž účelu. Dle názoru Ústavního soudu je proto přípustné, aby obec, pociťuje-li takovou místní potřebu, regulovala obecně závaznou vyhláškou vydanou podle § 50 odst. 4 loterijního zákona ve spojení s § 2 písm. e) téhož zákona umístění i ILV, případně dalších přístrojů podobných výherním hracím přístrojům, a to jako součásti širší množiny přístrojů, k jejichž provozu vydává povolení Ministerstvo financí podle § 50 odst. 3 loterijního zákona . Ústavní soud tedy shledal, že regulace umístění ILV spadá do normotvorné působnosti obcí, a to podle ustanovení zvláštního zákona, jak má na mysli i § 10 písm. d) zákona o obcích . Uplatnění takové pravomoci a působnosti obcí proto nepředstavuje dle názoru Ústavního soudu nezákonný zásah do výkonu státní moci, resp. státní správy. Vydáním obecně závazné vyhlášky obec nikterak nezasahuje do vlastní rozhodovací pravomoci ministerstva, které je kompetentní v případě innominátních loterií a jiných obdobných her, tj. zařízení, která nesplňují definici podle § 17 odst. 1 loterijního zákona , avšak současně jsou těmto zařízením podobná, posoudit splnění všech požadavků vyplývajících z části první až čtvrté zákona, jak mu ostatně ukládá § 50 odst. 3 loterijního zákona . Jinak řečeno, regulací v podobě obecně závazné vyhlášky obec nepřebírá rozhodování o povolení ILV podle části druhé loterijního zákona ; vydáním obecně závazné vyhlášky stanovící místa, na nichž lze v obci koncová zařízení interaktivních videoloterií provozovat, pouze obec stanoví mimo jiné i za účelem ochrany místních záležitostí veřejného pořádku určité mantinely, v nichž se musí rozhodování ministerstva pohybovat. Ústavní soud proto dospěl k závěru, že obec je oprávněna regulovat umístění ILV na svém území, přičemž přijetím takové právní úpravy obec nejedná ultra vires. Ústavní soud nemůže nechat zcela bez povšimnutí poznámky pod čarou č. 2 a 3, v nichž se město Chrastava vyjadřuje ke kompetenci Ministerstva financí a Ministerstvo vnitra v podstatě vyzývá k podání návrhu na posouzení vyhlášky Ústavním soudem. Účelem regulace prostřednictvím obecně závazných vyhlášek je normování činností, které jsou vykonávány na území obce a které s ohledem na lepší znalost místních poměrů zákonodárce svěřuje do působnosti obce, tak aby se tato regulace dostala do dispozice politickým zástupcům občanů obce a současně jim byla blíže. Účelem obecní normotvorby je tedy naplnění tohoto záměru ústavodárce a zákonodárce, přičemž adresátem obecně závazných vyhlášek jsou přirozeně jednotlivci, tj. fyzické a právnické osoby. Obecně závazné vyhlášky jako právní předpisy originární povahy by proto neměly sloužit jako nosiče vzkazů zastupitelstva obce jiným orgánům veřejné moci, ať už je zastupitelstvo motivováno jakýmkoliv úmyslem. Ačkoliv je Ústavní soud tradičně vůči legislativní kvalitě obecně závazných vyhlášek tolerantnější, apeluje na obce, aby si při jejich tvorbě a formulaci byly výše uvedených postulátů vědomy. Pokud jde o formulaci čl. II odst. 2 vyhlášky, Ústavní soud zcela akceptoval argumentaci veřejného ochránce práv, totiž že případné \"zneplatnění\" rozhodnutí Ministerstva financí není věcí obecní samosprávy. Jak již uvedeno, pravomoc obcí stanovit obecně závaznou vyhláškou místa, na nichž mohou být videoloterijní terminály v obci provozovány, nikterak nezpochybňuje pravomoc Ministerstva financí vydávat rozhodnutí o povolení podle § 50 odst. 3 loterijního zákona a nelze připustit, aby takové zpochybnění obecně závazná vyhláška obsahovala. Nástroje, jak případně dosáhnout zrušení vydaných povolení Ministerstva financí, pokud se ocitají v rozporu s obecně závaznou vyhláškou, upravuje buď správní řád (zejména ustanovení § 94 a násl. upravující tzv. přezkumné řízení), nebo spíše též samotný loterijní zákon , který v ustanovení § 43 odst. 1 stanoví povinnost orgánu, který loterii nebo jinou podobnou hru povolil, zrušit povolení, jestliže nastanou nebo dodatečně vyjdou najevo okolnosti, pro které by nebylo možné loterii nebo jinou podobnou hru povolit. Bude pak na Ministerstvu financí, aby v konkrétních případech posoudilo, zda existence obecně závazné vyhlášky, ať už byla přijata před vydáním rozhodnutí o povolení či po něm, je důvodem pro zrušení povolení, a to především s ohledem na další ústavně vymezené principy. Konkrétní posouzení a vážení těchto principů nyní nelze předjímat, avšak v zásadě platí, že provozovatelé těchto zařízení si museli být vědomi existence ustanovení § 43 loterijního zákona , a tedy skutečnosti, že mohou být v podstatě kdykoliv, nastanou-li v průběhu platnosti povolení okolnosti vylučující provoz těchto zařízení, tohoto povolení zbaveni. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud shledal, že zařazením čl. II odst. 2 do obecně závazné vyhlášky město Chrastava jednalo ultra vires, a proto dané ustanovení v druhém kroku testu neobstálo.","metadata_regulation_keys":["128/2000:§12","128/2000:§35","128/2000:§10","128/2000:§123","128/2000:§84","128/2000:§87","149/1998","202/1990:§17","202/1990:§19","202/1990:§43","202/1990:§2","202/1990:§18","202/1990:§50","500/2004:§94","1/1993:čl104"],"analysis":{"proceedingType":"NORM_CONTROL_REGULATION","subject":"Návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky města Chrastavy č. 5/2009 o stanovení míst pro provozování interaktivních videoloterijních terminálů","facts":[{"sourceRefs":["S0009","S0010","S0011","S0012","S0013"],"text":"Město Chrastava vydalo dne 19. října 2009 obecně závaznou vyhlášku č. 5/2009, která v čl. I prohlašuje, že interaktivní videoloterijní systémy (ILV) spadají pod výherní hrací přístroje (VHP) a vztahuje se na ně vyhláška č. 4/2009 o stanovení míst pro provozování VHP."},{"sourceRefs":["S0015"],"text":"Čl. II odst. 2 vyhlášky stanoví, že mají být zneplatněna veškerá povolení vydaná Ministerstvem financí pro ILV a že jediná platná povolení vydává město Chrastava v přenesené působnosti."},{"sourceRefs":["S0007","S0024"],"text":"Ministerstvo vnitra podalo dne 5. května 2010 návrh na zrušení čl. I a čl. II odst. 2 vyhlášky pro rozpor s ústavním pořádkem a zákonem, zejména s § 10 písm. d) zákona o obcích a § 50 odst. 4 loterijního zákona."},{"sourceRefs":["S0035","S0036"],"text":"Město Chrastava ve svém vyjádření trvalo na tom, že ILV jsou výherními hracími přístroji a že obec má pravomoc regulovat jejich provozování."},{"sourceRefs":["S0040"],"text":"Veřejný ochránce práv jako vedlejší účastník navrhl zamítnutí návrhu na zrušení čl. I a vyhovění návrhu na zrušení čl. II odst. 2."}],"legalQuestions":[{"question":"Zda je obec oprávněna regulovat obecně závaznou vyhláškou umístění interaktivních videoloterijních terminálů (ILV) na svém území.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0072","S0074","S0078","S0081"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud aplikoval test čtyř kroků a dospěl k závěru, že obec má pravomoc regulovat ILV na základě § 50 odst. 4 loterijního zákona ve spojení s § 2 písm. e) téhož zákona, neboť ILV jsou zařízení podobná výherním hracím přístrojům. Čl. I vyhlášky obstál ve všech krocích testu, a proto návrh na jeho zrušení zamítl.","outcome":"NO_VIOLATION"},"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","arguments":[{"argument":"ILV nesplňují definici VHP podle § 17 odst. 1 loterijního zákona, a proto obec nemá pravomoc je regulovat podle § 50 odst. 4.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0064","S0065","S0066","S0067","S0068","S0070","S0071","S0072"],"sourceRefs":["S0026","S0028","S0030"],"importance":"CORE","parties":["Ministerstvo vnitra"],"courtExplanation":"ÚS dovodil, že pro účely § 50 odst. 4 je rozhodující širší definice podle § 2 písm. e), která zahrnuje i zařízení podobná VHP."}],"id":"LQ001","raisedBy":["Ministerstvo vnitra","město Chrastava","veřejný ochránce práv"],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":14,"FOLLOWED":310,"REFERENCED":20},"arguments_hidden":2,"continuity_gated":true,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":14,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false,"precedent_followed_by_superseded_hidden":20},{"question":"Zda je čl. II odst. 2 vyhlášky, který prohlašuje za zneplatněná povolení Ministerstva financí a přisuzuje si výlučnou pravomoc k povolování ILV, v souladu s ústavním pořádkem.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0083","S0085"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud shledal, že čl. II odst. 2 vyhlášky byl vydán ultra vires, neboť obec není oprávněna zasahovat do pravomoci Ministerstva financí a deklarovat neplatnost jeho rozhodnutí. Toto ustanovení proto zrušil.","outcome":"ANNULLED"},"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["Ministerstvo vnitra","veřejný ochránce práv"],"arguments_hidden":2,"continuity_gated":true}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0067","S0068","S0070"],"interpretation":"Pro účely regulace umístění výherních hracích přístrojů obecně závaznou vyhláškou je rozhodující širší definice výherního hracího přístroje podle § 2 písm. e) loterijního zákona, která zahrnuje i zařízení podobná výherním hracím přístrojům, jako jsou interaktivní videoloterijní terminály.","regulations":"§ 50 odst. 4 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve spojení s § 2 písm. e) téhož zákona","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":4,"FOLLOWED":306,"REFERENCED":27},"continuity_gated":true,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":4,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":20},{"sourceRefs":["S0082"],"interpretation":"Orgán, který loterii povolil, je povinen zrušit povolení, pokud nastanou okolnosti, pro které by nebylo možné loterii povolit, například v důsledku přijetí obecně závazné vyhlášky regulující umístění zařízení.","regulations":"§ 43 odst. 1 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":58,"REFERENCED":7},"continuity_gated":true,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":5}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0009"],"description":"Čl. I obecně závazné vyhlášky města Chrastavy č. 5/2009","type":"MUNICIPAL_ORDINANCE"},{"sourceRefs":["S0015"],"description":"Čl. II odst. 2 obecně závazné vyhlášky města Chrastavy č. 5/2009 včetně poznámky pod čarou č. 2","type":"MUNICIPAL_ORDINANCE"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 105 Ústavy, § 10 písm. d) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, § 50 odst. 4 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích","right":"Princip legality a omezení státní moci (čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 105 Ústavy)"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Návrh byl podán oprávněným navrhovatelem (Ministerstvo vnitra) a je přípustný.","sourceRefs":["S0007"]},"findings":[{"reason":"Obec má pravomoc regulovat ILV na základě širší definice VHP, čl. I vyhlášky není v rozporu s ústavou.","regulations":"čl. 104 odst. 3 Ústavy, § 50 odst. 4 loterijního zákona","reasonSourceRefs":["S0074","S0085"],"right":"Právo obce na samosprávu (čl. 104 odst. 3 Ústavy)","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":12,"REFERENCED":1}},{"reason":"Obec není oprávněna deklarovat neplatnost povolení Ministerstva financí a přisvojovat si jeho pravomoc.","regulations":"čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 105 Ústavy","reasonSourceRefs":["S0083","S0085"],"right":"Princip legality (čl. 2 odst. 3 Ústavy)","outcome":"VIOLATED"}]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"čl. I vyhlášky č. 5/2009","kind":"REJECT","text":"Návrh na zrušení čl. I obecně závazné vyhlášky města Chrastavy č. 5/2009 se zamítá."},{"targetAct":"čl. II odst. 2 vyhlášky č. 5/2009 včetně poznámky pod čarou č. 2","kind":"ANNUL_NORM","text":"Čl. II odst. 2 obecně závazné vyhlášky města Chrastavy č. 5/2009 včetně poznámky pod čarou č. 2 se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 63/04","sourceRefs":["S0053"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Test čtyř kroků pro posouzení souladu obecně závazné vyhlášky s ústavním pořádkem.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2005:Pl.US.63.04","precedent_source_units":[],"precedent_target_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2005:Pl.US.63.04"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_continuity_era":"old_unchallenged","legal_sentence_continuity_sub_variant":"impact_unassessed","legal_sentence_continuity_tier":"ai_assessed","legal_sentence_continuity_reason":"Přechodné ustanovení nového zákona o hazardních hrách může ovlivnit použití závěru na staré poměry, ale obsahově nenahrazuje posuzovanou úpravu.","legal_sentence_continuity_assessed_against":"2026-07-09","legal_sentence_continuity_counterparts":["186/2016:§136"],"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":10,"FOLLOWED":179,"REFERENCED":18},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":10,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":55,"legal_sentence_continuity_old_key":"202/1990:§2","precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":20,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":55,"arguments_hidden":4,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":4,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2011:Pl.US.29.10.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2011:Pl.US.29.10.1"}}