{"document_id":"ECLI:CZ:US:2011:Pl.US.53.10.1","court":"usoud","case_number":"Pl. ÚS 53/10","ecli":"ECLI:CZ:US:2011:Pl.US.53.10.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=Pl-53-10_1","decision_date":"2011-04-19","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Stavební spoření - retroaktivní snížení a zdanění státní podpory, problematika legislativní nouze","legal_sentence":"I. Z demokratického principu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy , jenž představuje jednu z podstatných náležitostí demokratického právního státu, neplyne ve vztahu k zákonodárné proceduře pouze požadavek většinového rozhodnutí. Tento princip se promítá i do jejího průběhu. Jednotliví poslanci nebo senátoři musí mít skutečnou možnost seznámit se s obsahem předloženého návrhu zákona a zaujmout k němu stanovisko v rámci jeho projednávání v příslušné komoře Parlamentu nebo v jejích orgánech, k čemuž zároveň musí mít dostatečný časový prostor. Tím je umožněna přímá konfrontace důvodů pro přijetí nebo nepřijetí návrhu zákona, kdy volení zástupci občanů musí veřejně zdůvodňovat a obhajovat důvodnost svých návrhů a veřejnost má možnost kontrolovat jejich činnost. Možnost konfrontace postojů na parlamentní půdě je současně zárukou svobodné soutěže politických sil, tedy jednoho ze základních komponentů demokratického státu, jenž nachází své výslovné vyjádření v čl. 5 Ústavy a čl. 22 Listiny. Tyto ústavní principy chrání pouze samotnou možnost parlamentní diskuse, nikoliv možnost reálně ovlivnit výsledek konečného hlasování. Princip většinového rozhodování tím není nijak dotčen. Lze naopak zdůraznit, že tím dochází k reálnému naplnění jeho neoddělitelného komponentu, kterým je povinnost většiny dbát ochrany menšin při přijímání politických rozhodnutí ( čl. 6 Ústavy ). V případě zákonodárné procedury se tato ochrana vztahuje na postavení parlamentní opozice. II. Vyhlášení stavu legislativní nouze a projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání zásadním způsobem mění strukturu zákonodárného procesu a omezuje jeho podstatu na samotné vyslovení souhlasu nebo nesouhlasu. Tento postup lze akceptovat jen jako výjimku z pravidla, a to za předpokladu zvlášť závažných důvodů, kdy zájem na bezprostředním přijetí zákona v kontextu konkrétních okolností převáží nad obecnými požadavky, které ve vztahu k zákonodárnému procesu vyplývají z ústavního pořádku. Nelze však akceptovat využití tohoto mimořádného institutu jako běžného nástroje omezení zákonodárné procedury parlamentní většinou, kdykoliv opozice vysloví nesouhlasný postoj s návrhem zákona a k zabránění nebo oddálení jeho přijetí využije jednacím řádem stanovené prostředky. III. Složení, ve kterém Senát zasedá, se odvíjí od jeho funkčního období. Senátorům, kteří byli zvoleni v rámci volby třetiny senátorů ve smyslu čl. 16 odst. 2 Ústavy , sice podle čl. 19 Ústavy vznikl již zvolením jejich mandát, tímto dnem ale nedošlo též ke změně složení, ve kterém Senát zasedá. V obměněném složení totiž zasedá až od své první schůze ( § 24 odst. 2 a § 26 zákona č. 107/1999 Sb. , o jednacím řádu Senátu), neboť až tímto okamžikem začíná jeho nové funkční období. Projednal-li proto Senát návrh zákona poté, co sice již došlo ke zvolení třetiny senátorů, avšak stále ještě trvalo jeho dosavadní funkční období, nebyli v této době nově zvolení senátoři součástí složení, v němž Senát zasedal, a nemohlo proto dojít ani k odepření jejich hlasovacích práv. IV. Princip právní jistoty a ochrany důvěry v právo podle čl. 1 odst. 1 Ústavy nelze vztahovat na očekávání účastníků stavebního spoření, že v průběhu trvání jejich stavebního spoření nedojde ke snížení výše státní podpory podle § 10 odst. 2 zákona č. 96/1993 Sb. , o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. Poskytuje-li totiž stát určitý příspěvek, jehož stanovení představuje pouhé beneficium ze strany zákonodárce, aniž by s ním současně bylo spojeno naplňování určitého základního práva nebo svobody, nemohou jeho příjemci spoléhat na to, že do budoucna nedojde k přehodnocení jeho výše. V. Vznikl-li účastníkovi stavebního spoření uplynutím kalendářního roku za tento rok individualizovaný právní nárok na státní podporu podle zákona upravujícího stavební spoření, která se však zatím nestala jeho příjmem, nelze očekávání tohoto účastníka, že tento nárok bude trvat dál v nezměněném rozsahu, přiznat z hlediska principu právní jistoty podle čl. 1 odst. 1 Ústavy a legitimního očekávání podle čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod odlišnou míru ochrany pouze podle toho, zda zákonodárce ke snížení tohoto nároku přistoupil přímo nebo zda tak učinil dodatečným stanovením daňové povinnosti, jež se od přímého snížení liší pouze svým označením. Stanovení jednorázové daňové povinnosti ve smyslu § 8 odst. 2 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění zákona č. 348/2010 Sb. , jejímž předmětem je státní podpora za rok 2010, která byla poukázána stavební spořitelně po 31. prosinci 2010, proto nelze z hlediska výše uvedených ústavních ustanovení posuzovat prizmatem aprobovaného zásahu do vlastnického práva, za který je jinak stanovení daňové povinnosti považováno. Přímé snížení zmiňovaného nároku účastníka stavebního spoření, jenž splnil zákonem stanovené podmínky pro jeho vznik, tak s ohledem na zmíněné legitimní očekávání obstojí pouze výjimečně, a to z důvodů, jež odůvodňují výjimku ze zásady zákazu pravé retroaktivity.","metadata_regulation_keys":["107/1999:§118","218/2000:§9","347/2010","348/2010:čl3","348/2010:čl1","348/2010:čl2","348/2010:čl4","423/2003:čl2","586/1992:§4","586/1992:§8","586/1992:§36","90/1995:§24","90/1995:§26","90/1995:§99","90/1995:§90","90/1995:§91","90/1995:§51","90/1995:§97","96/1993:§12","96/1993:§5","96/1993:§10","96/1993:§13","96/1993:§4","96/1993:§11","1/1993:čl17","1/1993:čl25","1/1993:čl62","1/1993:čl34","1/1993:čl16","1/1993:čl107","1/1993:čl5","1/1993:čl6","1/1993:čl26","1/1993:čl15","1/1993:čl1","110/1998:čl8","2/1993:čl4","2/1993:čl11","2/1993:čl3","2/1993:čl26","2/1993:čl40","2/1993:čl22","209/1992:čl1"],"analysis":{"proceedingType":"NORM_CONTROL_STATUTE","subject":"Stavební spoření - retroaktivní snížení a zdanění státní podpory, problematika legislativní nouze","facts":[{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Zákon č. 348/2010 Sb. byl přijat v prosinci 2010 a s účinností od 1. ledna 2011 snížil státní podporu stavebního spoření z 15 % na 10 % z ročně uspořené částky a zavedl zvláštní 50% daň na státní podporu za rok 2010, která byla poukázána po 31. prosinci 2010."},{"sourceRefs":["S0007","S0008"],"text":"Skupina 45 poslanců napadla zákon pro rozpor s ústavním pořádkem, a to jak z hlediska procedury (zneužití institutu legislativní nouze, nepředvídatelné svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, odepření práva hlasovat nově zvoleným senátorům), tak z hlediska obsahu (pravá retroaktivita, zásah do legitimního očekávání a vlastnického práva účastníků stavebního spoření, svévole při stanovení daně)."},{"sourceRefs":["S0066","S0067","S0058"],"text":"Vláda argumentovala, že vyhlášení stavu legislativní nouze bylo nezbytné k zabránění značným hospodářským škodám, které by vznikly v důsledku neschválení úsporných opatření včas, a že napadená úprava nepředstavuje pravou retroaktivitu, neboť daňová povinnost vzniká až v roce 2011."},{"sourceRefs":["S0110","S0111","S0183"],"text":"Ústavní soud shledal, že procedura přijetí zákona byla v rozporu s ústavními principy, zejména s principem ochrany menšin a požadavkem řádného parlamentního diskursu, a že napadená ustanovení o zdanění státní podpory za rok 2010 a snížení podpory pro stávající smlouvy mají nepřípustné retroaktivní účinky a zasahují do legitimního očekávání účastníků stavebního spoření."}],"legalQuestions":[{"issueType":"PROCEDURE","question":"Zda byl zákon přijat v rozporu s ústavními principy kvůli zneužití institutu legislativní nouze","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0110","S0111"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že vyhlášení stavu legislativní nouze a zkrácené jednání bez řádného důvodu představuje porušení ústavních principů, zejména principu ochrany menšin a požadavku řádného parlamentního diskursu, což je samo o sobě derogačním důvodem.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Nebyl dán důvod pro vyhlášení stavu legislativní nouze podle § 99 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, neboť nehrozily značné hospodářské škody; vláda mohla návrh předložit včas. Postup vedl k okleštění svobody parlamentní rozpravy a práv poslanců.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0119","S0120","S0121"],"sourceRefs":["S0010","S0011","S0012"],"importance":"CORE","parties":["skupina poslanců Poslanecké sněmovny"],"courtExplanation":"Soud shledal, že podmínky pro vyhlášení stavu legislativní nouze nebyly naplněny, neboť hrozba značných hospodářských škod nebyla dostatečně prokázána a postup vedl k porušení ústavních principů parlamentarismu."}],"id":"LQ001","raisedBy":["skupina poslanců Poslanecké sněmovny"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"PROCEDURE","question":"Zda došlo k porušení práv poslanců a senátorů nepředvídatelným svoláním schůze a odepřením hlasu nově zvoleným senátorům","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0122","S0123"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud konstatoval, že postup při svolání schůze a projednání zákona v Senátu porušil práva poslanců a senátorů na nerušený výkon mandátu a princip demokratické kontroly.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["skupina poslanců Poslanecké sněmovny"],"arguments_hidden":1},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda napadená ustanovení mají nepřípustné retroaktivní účinky a zasahují do legitimního očekávání a vlastnického práva účastníků stavebního spoření","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0183","S0184"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že napadená ustanovení jsou v rozporu s čl. 11 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě, neboť nepřiměřeně zasahují do vlastnického práva a principu právní jistoty.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["skupina poslanců Poslanecké sněmovny"],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":1,"REFERENCED":4},"arguments_hidden":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda zvláštní sazba daně 50 % je svévolná a nepřiměřená","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0184"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud konstatoval, že stanovení zvláštní sazby daně ve výši 50 % je v rozporu s principem zákazu svévole a představuje nepřiměřený zásah do vlastnického práva.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ004","raisedBy":["skupina poslanců Poslanecké sněmovny"],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda je porušeno právo podnikat stavebních spořitelen","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0184"],"text":"Ústavní soud nepovažoval za nutné se touto otázkou zabývat, neboť již dospěl k závěru o protiústavnosti napadených ustanovení z hlediska retroaktivity a zásahu do vlastnického práva.","outcome":"NOT_ASSESSED"},"arguments":[],"id":"LQ005","raisedBy":["skupina poslanců Poslanecké sněmovny"],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":2},"arguments_hidden":1}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Zákon č. 348/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a to v rozsahu napadených ustanovení.","type":"STATUTE"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 11 Listiny základních práv a svobod, čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod","right":"vlastnické právo"},{"regulations":"čl. 36 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 21, 22 Listiny základních práv a svobod","right":"politická práva (právo podílet se na správě veřejných věcí, svobodná soutěž politických sil)"},{"regulations":"čl. 26 Listiny základních práv a svobod","right":"právo podnikat"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Návrh byl podán oprávněnou skupinou poslanců v souladu s § 64 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu a je přípustný.","sourceRefs":["S0006"]},"findings":[{"reason":"Napadená ustanovení nepřiměřeně zasahují do legitimního očekávání účastníků stavebního spoření a představují nepřípustnou retroaktivitu.","regulations":"čl. 11 Listiny základních práv a svobod, čl. 1 Dodatkového protokolu","reasonSourceRefs":["S0183"],"right":"vlastnické právo (čl. 11 Listiny, čl. 1 Dodatkového protokolu)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2,"REFERENCED":1}},{"reason":"Procedura přijetí zákona porušila principy ochrany menšin a svobodné soutěže politických sil.","regulations":"čl. 21, 22 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0110"],"right":"politická práva (čl. 21, 22 Listiny)","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Zákonodárce je povinen respektovat ústavní principy při přijímání zákonů, zejména zajistit řádný parlamentní diskurs a ochranu legitimního očekávání adresátů právních norem."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"čl. III bod 1 v části týkající se § 4 odst. 1 písm. s) a čl. III body 2, 3 a 4 zákona č. 348/2010 Sb.","kind":"ANNUL_NORM","text":"I. Ustanovení čl. III bodu 1 v části, kterou se stanovuje nové znění § 4 odst. 1 písm. s) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a čl. III bodu 2, 3 a 4 zákona č. 348/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů."},{"targetAct":"čl. I, II, čl. III bod 1 v části rušící § 4 odst. 1 písm. s) a čl. IV zákona č. 348/2010 Sb.","kind":"ANNUL_NORM","text":"II. Ustanovení čl. I, čl. II, čl. III bodu 1 v části, kterou se ruší § 4 odst. 1 písm. s) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění před účinností zákona č. 348/2010 Sb., a čl. IV zákona č. 348/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se ruší uplynutím dne 31. prosince 2011."}],"dissentingOpinions":[{"summary":"Nesouhlasí s výrokem I, neboť považuje státní podporu stavebního spoření za beneficium, nikoli sociální právo, a snížení podpory za přiměřené vzhledem k hospodářské situaci státu. K výroku II odkazuje na své odlišné stanovisko ve věci Pl. ÚS 55/10.","judges":["Ivana Janů"]},{"summary":"Nesouhlasí s posouzením legislativní nouze i s výrokem I. Má za to, že podmínky pro vyhlášení stavu legislativní nouze byly splněny a že napadená daň obstojí v testu proporcionality, neboť zákonodárce má širokou diskreci v daňové oblasti.","judges":["Vladimír Kůrka"]},{"summary":"Nesouhlasí s výrokem I, neboť se domnívá, že soud měl posoudit proporcionalitu mezi veřejným zájmem na snížení deficitu a zásahem do legitimního očekávání, a dospět k závěru, že zásah je přípustný.","judges":["Dagmar Lastovecká"]}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 21/96","sourceRefs":["S0031"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Vymezení pravé a nepravé retroaktivity a kritéria pro posouzení přípustnosti zpětných účinků zákona.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.21.96","precedent_source_units":["legal_question:3000"],"precedent_target_units":["legal_question:1000","legal_question:2000","finding:950000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.21.96"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":1}},"precedent_superseded_count":14,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":5,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":14,"arguments_hidden":4,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2011:Pl.US.53.10.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2011:Pl.US.53.10.1"}}