{"document_id":"ECLI:CZ:US:2012:1.US.1826.11.1","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 1826/11","ecli":"ECLI:CZ:US:2012:1.US.1826.11.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-1826-11_1","decision_date":"2012-03-07","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Ochrana vlastnického práva bývalé manželky jako spoludlužnice z úvěrové smlouvy; střet vlastnického práva a legitimního očekávání věřitele; povinnost obecných soudů posoudit výkon práva z hlediska dobrých mravů","legal_sentence":"Z okolností daného případu bylo možné obsahově dovodit, která svá tvrzení s jednáním v rozporu s dobrými mravy stěžovatelka spojuje, přičemž obecnými soudy zjištěné skutečnosti tento postup dále odůvodňovaly (iura novit curia). Na tom nic nemění ani to, že stěžovatelka v řízení před nalézacím a odvolacím soudem nepoužila výslovně pojem dobré mravy a neodkázala na ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. , neboť jde toliko o právní kvalifikaci stěžovatelkou tvrzených skutečností a skutečností zjištěných obecnými soudy. Podvod a nesprávnost uváděných údajů totiž zcela zřetelně vyplývají z kupní smlouvy na předmětnou nemovitost, kterou měli jak stěžovatelka, tak vedlejší účastník k dispozici; nadto to byla právě banka (vedlejší účastník), která měla reálnou možnost, na rozdíl od stěžovatelky, si tuto skutečnost ověřit prostřednictvím dálkového přístupu do katastru nemovitostí a s ohledem na odborné zázemí, jímž banka disponovala. Za situace, kdy se stejného pochybení (neověření správnosti uváděných údajů, jež byly snadno zjistitelné z předložených listin, vigilantibus iura scripta sunt) dopustí na jedné straně právně nevzdělaná stěžovatelka, jejíž účast na celé kontraktaci (která probíhala v době, kdy manželé spolu již delší dobu nežili a byli v rozvodovém řízení a stěžovatelka měla přirozený zájem na klidném rozvodu neklidného manželství, v němž žily děti) byla ryze formální a která z ní neměla mít a ani neměla žádný majetkový prospěch (což samo o sobě dokládá formálnost její účasti), a na druhé straně profesionální subjekt disponující značným odborným aparátem, jehož předmětem podnikání je právě poskytování úvěrů, je třeba dle názoru Ústavního soudu, s ohledem na povinnost podnikatelského subjektu počínat si s péčí řádného hospodáře, vážit toto pochybení k tíží věřitele - profesionála. Ústavní soud shledal pochybení obecných soudů, které nerozpoznaly působení základního práva stěžovatelky, kterému je rovněž nutno poskytnout ochranu. Toto základní právo stěžovatelky vymezuje, resp. tvoří hranici pro domáhání se ochrany legitimního očekávání vedlejšího účastníka, a je-li tato hranice přestoupena, v daném případě uložením platební povinnosti stěžovatelce, jde o výkon práva v rozporu s dobrými mravy. Lze tedy uzavřít, že Nejvyšší soud při rozhodování dané věci zcela přehlédl existenci vlastnického práva stěžovatelky, jehož ochranu měl vážit, stejně jako zvažoval ochranu legitimního očekávání vedlejšího účastníka.","metadata_regulation_keys":["40/1964:§49a","40/1964:§35","40/1964:§37","40/1964:§39","40/1964:§3","513/1991:§497","1/1993:čl1","1/1993:čl2","2/1993:čl2","2/1993:čl11","209/1992:čl1"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Ochrana vlastnického práva bývalé manželky jako spoludlužnice z úvěrové smlouvy; střet vlastnického práva a legitimního očekávání věřitele; povinnost obecných soudů posoudit výkon práva z hlediska dobrých mravů","facts":[{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Stěžovatelka a její bývalý manžel V. M. byli manželé, ale od června 2002 spolu nežili a stěžovatelka se snažila dosáhnout rozvodu. Bývalý manžel podmínil rychlý rozvod tím, že stěžovatelka spolupodepíše smlouvu o úvěru s Komerční bankou, a. s., protože na tom banka trvala."},{"sourceRefs":["S0010","S0017"],"text":"Dne 16. 10. 2002 stěžovatelka a její bývalý manžel uzavřeli s bankou smlouvu o úvěru na 1 980 000 Kč. Podmínkou čerpání bylo zřízení zástavního práva k nemovitostem bývalého manžela. Stěžovatelka nebyla přítomna jednání s bankou, podepsala smlouvu až po návštěvě notáře, aniž by s bankou komunikovala. Bývalý manžel ji ujistil, že úvěr je zajištěn zástavou a že její majetek nebude ohrožen."},{"sourceRefs":["S0017"],"text":"Bývalý manžel předložil bance padělaný výpis z katastru nemovitostí, který uváděl pouze zástavní právo ve prospěch banky, ačkoli na nemovitostech již vázlo zástavní právo ve prospěch H. U. K. SERVICE, s. r. o. Banka na základě toho uvolnila úvěr, který byl poukázán na účet dlužníků. Stěžovatelka z úvěru nečerpala žádné prostředky."},{"sourceRefs":["S0017"],"text":"Bývalý manžel úvěr nesplácel. Banka se domáhala plnění po obou dlužnících. V trestním řízení byl bývalý manžel odsouzen za úvěrový podvod a padělání veřejné listiny; bylo mu uloženo uhradit bance škodu 1 900 053,25 Kč. Stěžovatelka tvrdila, že byla podvedena a jednala v tísni vyvolané bývalým manželem."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"8 C 174/2007","sourceRefs":["S0017"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu banky o zaplacení 2 794 353,15 Kč s příslušenstvím. Dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je ve vztahu ke stěžovatelce částečně neplatná podle § 49a obč. zák. pro omyl vyvolaný bývalým manželem, a že stěžovatelce nebylo plněno.","court":"Okresní soud v Semilech","decisionDate":"28. 2. 2008"},{"fileNumber":"38 Co 145/2008","sourceRefs":["S0018"],"outcomeSummary":"Změnil rozsudek prvního stupně a uložil stěžovatelce povinnost zaplatit bance 2 794 353,15 Kč s příslušenstvím, z toho 1 900 053,25 Kč společně a nerozdílně s bývalým manželem. Dovodil, že omyl nebyl rozhodující pro uzavření smlouvy a že smlouva je platná; námitku relativní neplatnosti neshledal důvodnou.","court":"Krajský soud v Hradci Králové","decisionDate":"12. 8. 2008"},{"fileNumber":"33 Cdo 5384/2008","sourceRefs":["S0019","S0020"],"outcomeSummary":"Zamítl dovolání stěžovatelky. Uzavřel, že omyl vyvolaný spoludlužníkem není důvodem neplatnosti podle § 49a obč. zák., neboť omyl musí být vyvolán druhou smluvní stranou. Dále konstatoval, že odvolací soud nebyl povinen z moci úřední zkoumat rozpor s dobrými mravy, protože stěžovatelka netvrdila odpovídající skutečnosti.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"30. 3. 2011"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda obecné soudy porušily vlastnické právo stěžovatelky podle čl. 11 odst. 1 Listiny tím, že neposoudily výkon práva banky z hlediska § 3 odst. 1 obč. zák. (dobré mravy) a formalisticky odmítly zohlednit individuální okolnosti případu","sourceRefs":["S0007","S0008"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0032"],"testApplied":"EXTREME_INCONSISTENCY","text":"Ústavní soud shledal, že Nejvyšší soud formalistickým přístupem a neposouzením § 3 odst. 1 obč. zák. porušil vlastnické právo stěžovatelky. Soudy měly vážit střet vlastnického práva stěžovatelky a legitimního očekávání banky a s přihlédnutím k individuálním okolnostem (formální účast stěžovatelky, podvod bývalým manželem, profesionální postavení banky) dát přednost ochraně stěžovatelky. Výkon práva banky byl v rozporu s dobrými mravy.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Banka jako profesionální subjekt měla povinnost ověřit pravdivost výpisu z katastru, zejména když kupní smlouva obsahovala informaci o existujícím zástavním právu. Stěžovatelka jednala v tísni, bez vlastního prospěchu a byla ujištěna bývalým manželem o zajištění. Výkon práva banky je proto v rozporu s dobrými mravy.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0030","S0031"],"sourceRefs":["S0008","S0009"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatelka J. P."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že stěžovatelka tvrdila dostatek rozhodných skutečností a že obecné soudy měly povinnost posoudit rozpor s dobrými mravy i bez výslovné námitky. Formalistický přístup Nejvyššího soudu vedl k porušení vlastnického práva."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatelka J. P."],"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"question":"Zda smlouva o úvěru je neplatná podle § 49a obč. zák. pro omyl vyvolaný třetí osobou (bývalým manželem), a zda se stěžovatelka může dovolat relativní neplatnosti","sourceRefs":["S0008","S0017"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0032","S0033"],"text":"Ústavní soud se touto otázkou meritorně nezabýval, neboť shledal porušení vlastnického práva stěžovatelky z důvodu formalistického neposouzení § 3 odst. 1 obč. zák. a zrušil rozhodnutí Nejvyššího soudu, aniž by se vyjadřoval k otázce neplatnosti smlouvy.","outcome":"LEFT_OPEN"},"issueType":"INTERPRETATION_OF_LAW","arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatelka J. P."],"arguments_hidden":2,"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0026","S0030"],"interpretation":"Obecné soudy jsou povinny i bez výslovné námitky účastníka posoudit, zda výkon práva není v rozporu s dobrými mravy, pokud z tvrzených skutečností a zjištění vyplývá možnost takového rozporu; přepjatý formalismus při výkladu procesních povinností účastníka může vést k porušení základních práv.","regulations":"§ 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník","continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2011 sp. zn. 33 Cdo 5384/2008","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 8. 2008 sp. zn. 38 Co 145/2008","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"vlastnické právo"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na spravedlivý proces"}]},"admissibility":{"overallStatus":"PARTLY_ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["INADMISSIBLE_SUBSIDIARITY"],"reason":"Ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu byla odmítnuta jako nepřípustná, neboť po zrušení rozhodnutí Nejvyššího soudu bude věc znovu projednána a stěžovatelka může uplatnit svá práva v dalším řízení.","sourceRefs":["S0033"]},"findings":[{"reason":"Nejvyšší soud formalistickým přístupem neposoudil výkon práva banky z hlediska dobrých mravů a neposkytl ochranu vlastnickému právu stěžovatelky, čímž porušil i princip právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy.","regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0032"],"right":"vlastnické právo podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"bindingInstructions":["Nejvyšší soud je vázán právním názorem Ústavního soudu, že při rozhodování o dovolání musí posoudit, zda výkon práva banky není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 3 odst. 1 obč. zák., a to s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem případu, zejména k profesionálnímu postavení banky a formální účasti stěžovatelky."]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2011 sp. zn. 33 Cdo 5384/2008","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Postupem porušujícím čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky bylo rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2011 sp. zn. 33 Cdo 5384/2008 porušeno základní právo stěžovatelky garantované čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2011 sp. zn. 33 Cdo 5384/2008","kind":"QUASH_DECISION","text":"Tato rozhodnutí se proto ruší."},{"targetAct":"Ústavní stížnost v části směřující proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 8. 2008 sp. zn. 38 Co 145/2008","kind":"REFUSE","text":"V dalším se ústavní stížnost odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 34/09","sourceRefs":["S0032"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Výkon práva v rozporu s dobrými mravy může být posouzen i bez výslovné námitky, pokud z okolností vyplývá možnost takového rozporu.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2010:Pl.US.34.09.1","precedent_source_units":["legal_question:1000","legal_question:2000","finding:950000"],"precedent_target_units":["interpretation:900000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2010:Pl.US.34.09.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_continuity_era":"old_unchallenged","legal_sentence_continuity_sub_variant":"assessed","legal_sentence_continuity_tier":"ai_assessed","legal_sentence_continuity_reason":"Zachovává interpretační pravidlo souladu s dobrými mravy a ústavním pořádkem, na němž závěr stojí.","legal_sentence_continuity_assessed_against":"2026-07-09","legal_sentence_continuity_counterparts":["89/2012:§2","89/2012:§8","89/2012:§1"],"legal_sentence_continuity_assessment":[{"key":"89/2012:§1","relation":"PRESERVES","reason":"Zakazuje ujednání porušující dobré mravy, což je obsahově shodné s původní úpravou."},{"key":"89/2012:§8","relation":"PRESERVES","reason":"Zjevné zneužití práva nepožívá ochrany, což odpovídá zásadě výkonu práv v souladu s dobrými mravy."}],"precedent_superseded_count":3,"legal_sentence_continuity_old_key":"40/1964:§3","precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":3,"arguments_hidden":3,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":3,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2012:1.US.1826.11.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2012:1.US.1826.11.1"}}