{"document_id":"ECLI:CZ:US:2012:1.US.2758.10.1","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 2758/10","ecli":"ECLI:CZ:US:2012:1.US.2758.10.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-2758-10_1","decision_date":"2012-04-04","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Přepjatý formalismus při posuzování restitučního nároku","legal_sentence":"Ústavní soud souhlasí se stěžovatelkou, že se v jejím případě opakovaně jednalo o nepředvídatelné jednání orgánů státní správy, na kterém se spolupodílelo i rozhodování soudů, které uvedené jednání aprobovaly. Soudy v téměř 20 let (!) trvajícím řízení týkajícím se předmětného pozemku (nárok stěžovatelky byl mj. odmítnut jako prekludovaný, posléze nebyla shledána existence tísně apod., srov. podrobně popsaný vývoj případu níže) nakonec formalisticky uzavřely, že stěžovatelka neprokázala uzavření předmětné kupní smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek, a neshledaly ani žádný rozpor s dobrými mravy. Jedinou výjimkou jsou dvě původní zrušovací rozhodnutí Nejvyššího soudu; potřetí se však dovolací soud na stranu stěžovatelky již nepřiklonil. Ústavní soud se rovněž ztotožňuje se stěžovatelkou, že za totalitního režimu neměla možnost nepodepsat uvedenou kupní smlouvu, pokud nechtěla o pozemek přijít jeho vyvlastněním a vystavit se možným represím, neboť šlo o pozemek určený pro výstavbu budov OV KSČ; s tím úzce souvisí, že byla také nucena akceptovat státem stanovenou kupní cenu, která pro ni byla i v tehdejší době nevýhodná. Zde měly soudy např. vzít v úvahu a lépe ověřit tvrzení stěžovatelky, že pozemek, nacházející se v centru města Mělník, v již tehdy lukrativní a frekventované části, byl oceněn znaleckým posudkem (cena určená znalcem v době nesvobody) teprve poté, \"co kvetoucí a plodící zahrada byla ještě před podpisem kupní smlouvy vybagrována, zdevastována a zplundrována\". Paušální závěr obecných soudů, že došlo k dodržení tehdejších cenových předpisů - takže prý nešlo o nápadně nevýhodné podmínky - tedy obstát nemůže. Soudy by rovněž neměly opominout tvrzení stěžovatelky, že v souzené věci bylo ze strany státu zneužito práv vyplývajících z ustanovení zákona č. 87/1991 Sb. , o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, v její neprospěch; stát se původně za vlastníka (povinnou osobu) nepovažoval, pak jí byl dohodou ze dne 26. 1. 1993 (uzavřenou s městem Mělník) pozemek vydán, leč později stát změnil názor a dosáhl znovuodebrání pozemku z tehdy již katastrálně zapsaného vlastnictví žalobkyně - stěžovatelky. Táž nyní nemá ani pozemek ani kupní cenu za něj, kterou po původním vydání pozemku musela vrátit. Takový výsledek se jeví být zjevně absurdní. Je zřejmé, že v daném sporu stál proti restituentce (nyní již 81leté), která již 21 let bojuje o svůj za totality odňatý majetek, stát vybavený veškerým odborným aparátem; Ústavní soud dovozuje, že právní závěry obecných soudů nemohou vést po těchto letech ve svých důsledcích - ve vztahu k oprávněné osobě - k výsledku v zásadě horšímu, než jaký byl vytvořen v době režimu totalitního. Z uvedených důvodů bylo ústavní stížnosti zcela vyhověno podle § 82 odst. 3 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, jak je dostatečně zřejmé z výroku i z odůvodnění tohoto nálezu.","metadata_regulation_keys":["40/1964:§3","43/1969","87/1991:§5","87/1991:§6","87/1991:§1","1/1993:čl2","2/1993:čl11","2/1993:čl2","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Přepjatý formalismus při posuzování restitučního nároku","facts":[{"sourceRefs":["S0008","S0019","S0040"],"text":"V roce 1976 byla stěžovatelka spolu se spoluvlastníkem pod nátlakem přinucena prodat pozemek v Mělníku státu za cenu stanovenou podle tehdejších cenových předpisů (11 071,70 Kčs), přičemž pozemek byl před podpisem smlouvy znehodnocen terénními úpravami; prodej byl motivován politickým zájmem na výstavbě sekretariátu OV KSČ."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"V roce 1991 stěžovatelka vyzvala stát k vydání pozemku v restituci; stát nejprve odmítl s tím, že není povinnou osobou, a stěžovatelka proto uzavřela dohodu o vydání věci s městem Mělník (1993)."},{"sourceRefs":["S0008","S0019"],"text":"Stát následně změnil stanovisko, inicioval řízení o neplatnost dohody a v roce 1998 soud určil, že vlastníkem pozemku je Česká republika; stěžovatelka tak o pozemek znovu přišla a musela vrátit kupní cenu městu."},{"sourceRefs":["S0014","S0016"],"text":"Stěžovatelka poté podala žalobu na vydání věci proti státu; po opakovaných zrušovacích rozhodnutích Nejvyššího soudu obecné soudy žalobu zamítly s odůvodněním, že nebyly splněny podmínky restitučního nároku (zejména nápadně nevýhodné podmínky) a že jednání státu nebylo v rozporu s dobrými mravy."},{"sourceRefs":["S0017"],"text":"Nejvyšší soud v roce 2010 odmítl dovolání stěžovatelky jako nepřípustné, čímž byla rozhodnutí nižších soudů pravomocně ukončena."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"8 C 200/2005","sourceRefs":["S0014"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu o uložení povinnosti uzavřít dohodu o vydání věci. Dospěl k závěru, že kupní cena byla stanovena podle tehdy platných cenových předpisů, a proto nešlo o nápadně nevýhodné podmínky; neshledal ani rozpor s dobrými mravy.","court":"Okresní soud v Mělníku","decisionDate":"16. 7. 2009"},{"fileNumber":"27 Co 463/2009","sourceRefs":["S0016"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek okresního soudu. Uvedl, že námitka rozporu s dobrými mravy není důvodná, a odkázal na předchozí odůvodnění.","court":"Krajský soud v Praze","decisionDate":"10. 12. 2009"},{"fileNumber":"28 Cdo 1351/2010","sourceRefs":["S0017"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání jako nepřípustné, neboť neshledal právní otázku zásadního významu.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"14. 7. 2010"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy přepjatě formalistickým výkladem restitučního zákona a neposouzením všech okolností případu porušily právo stěžovatelky na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.","sourceRefs":["S0005","S0019","S0020"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0033","S0034","S0036","S0037","S0038","S0040","S0041","S0042"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Obecné soudy sice správně zjistily skutkový stav a aplikovaly podústavní právo, ale pominuly ústavní rozměr věci. Nepřihlédly ke specifickým okolnostem případu, zejména k tomu, že stěžovatelka jednala v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek, a že stát svým rozporným jednáním přispěl k absurdnímu výsledku (stěžovatelka nemá ani pozemek, ani kupní cenu). Tím došlo k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelka namítala, že stát ji uvedl v omyl o tom, kdo je povinnou osobou, a následně inicioval řízení o neplatnost dohody o vydání věci, čímž jednal v rozporu s dobrými mravy; soudy tuto skutečnost ignorovaly a formalisticky trvaly na nesplnění podmínek restitučního nároku.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0033","S0034","S0036","S0042"],"sourceRefs":["S0019","S0020"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatelka"],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že obecné soudy se s těmito námitkami nevypořádaly a jejich formalistický přístup vedl k porušení práva na spravedlivý proces."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatelka"],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0035","S0037","S0039","S0040"],"interpretation":"Pojem 'v tísni za nápadně nevýhodných podmínek' je třeba vykládat nejen s ohledem na cenové předpisy, ale i na všechny okolnosti případu, včetně politického tlaku a účelového znehodnocení majetku; restituční zákony je nutno aplikovat vstřícně vůči oprávněným osobám s cílem zmírnit majetkové křivdy.","regulations":"§ 5 odst. 2 a § 6 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2010 sp. zn. 28 Cdo 1351/2010, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 10. 12. 2009 sp. zn. 27 Co 463/2009 a rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne 16. 7. 2009 sp. zn. 8 C 200/2005","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 11 Listiny základních práv a svobod, čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě","right":"právo na ochranu vlastnictví"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE"},"findings":[{"reason":"Obecné soudy se nevypořádaly se všemi specifiky případu a formalisticky aplikovaly restituční zákon, čímž porušily právo stěžovatelky na spravedlivý proces.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0042"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Při novém projednání věci jsou obecné soudy povinny respektovat právní názor Ústavního soudu, zejména zohlednit všechny okolnosti případu a vykládat restituční zákon vstřícně vůči oprávněným osobám, bez přepjatého formalismu."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2010 sp. zn. 28 Cdo 1351/2010, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 10. 12. 2009 sp. zn. 27 Co 463/2009 a rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne 16. 7. 2009 sp. zn. 8 C 200/2005","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2010 sp. zn. 28 Cdo 1351/2010, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 10. 12. 2009 sp. zn. 27 Co 463/2009 a rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne 16. 7. 2009 sp. zn. 8 C 200/2005 se zrušují."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 21/96","sourceRefs":["S0031"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Povinnost soudů nalézat právo neznamená pouze vyhledávat přímé pokyny v zákonném textu, ale též formulovat, co je právem i při interpretaci abstraktních norem a ústavních zásad.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.21.96","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.21.96"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2010:28.CDO.1351.2010.1","precedent_superseded_count":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2012:1.US.2758.10.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2012:1.US.2758.10.1"}}