{"document_id":"ECLI:CZ:US:2012:1.US.3061.11.1","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 3061/11","ecli":"ECLI:CZ:US:2012:1.US.3061.11.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-3061-11_1","decision_date":"2012-08-13","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Posuzování dobré víry nabyvatele nemovitosti při nabytí od nevlastníka v důsledku neplatnosti zajišťovacího převodu vlastnického práva","legal_sentence":"Nabyla-li stěžovatelka na základě kupní smlouvy nemovitosti od prodávajícího, jenž v době jejího uzavření dovozoval své vlastnické právo k nim od neplatné smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva, bylo povinností obecných soudů, aby se v řízení o určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem řádně zabývaly otázkou dobré víry stěžovatelky, a to s ohledem na všechny okolnosti, za nichž je nabyla. V opačném případě by jejich skutková zjištění nebylo možné považovat za ucelená a kompletní, v důsledku čehož by odůvodnění jejich rozhodnutí byla nedostatečná a nepřezkoumatelná. Obecné soudy by tím porušily zákaz libovůle podle čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen \"Listina\"), jakož i právo stěžovatelky na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Ústavní soud v žádném případě nehodlá absolutizovat zásadu nemo plus iuris ad alium transferre potest, quam ipse habet, avšak z hlediska ochrany vlastnického práva nepovažuje za žádoucí její prolomení. Proto akcentuje nezbytnost náležitého posouzení a přísného hodnocení dobré víry nabyvatelky.","metadata_regulation_keys":["265/1992:§11","344/1992:§20","344/1992:§22","40/1964:§37","40/1964:§39","40/1964:§553","99/1963:§80","2/1993:čl11","2/1993:čl2","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Posuzování dobré víry nabyvatele nemovitosti při nabytí od nevlastníka v důsledku neplatnosti zajišťovacího převodu vlastnického práva","facts":[{"sourceRefs":["S0025"],"text":"Dne 18. 6. 2001 uzavřeli R. Ch. (žalobce) a P. G. (žalovaný) smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva ke třem nemovitostem za účelem zajištění pohledávky ze smlouvy o půjčce. Smlouva obsahovala rozvazovací podmínku a ujednání, že pokud dlužník půjčku včas neuhradí, stane se převod trvalým a povinnost vrátit půjčku zanikne."},{"sourceRefs":["S0008","S0020"],"text":"Dne 17. 6. 2009 koupila T. Č. (stěžovatelka) od P. G. tytéž nemovitosti na základě kupní smlouvy. Vklad vlastnického práva ve prospěch stěžovatelky byl proveden s právními účinky ke dni 17. 6. 2009. P. G. byl v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník od roku 2001."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Dne 27. 5. 2010 podal R. Ch. žalobu na určení vlastnického práva k nemovitostem proti P. G. a T. Č. Tvrdil, že smlouva o zajišťovacím převodu z roku 2001 je absolutně neplatná jako propadná zástava, a proto P. G. nikdy nebyl vlastníkem a nemohl vlastnictví převést na stěžovatelku."},{"sourceRefs":["S0009","S0027","S0028"],"text":"Okresní soud ve Zlíně rozsudkem ze dne 14. 3. 2011 určil, že vlastníkem nemovitostí je R. Ch., a zamítl žalobu proti P. G. Soud dovodil neplatnost zajišťovací smlouvy podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Odo 495/2006 a nezabýval se námitkou dobré víry stěžovatelky."},{"sourceRefs":["S0029","S0035","S0036"],"text":"Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně rozsudkem ze dne 13. 7. 2011 potvrdil napadené výroky. K námitce dobré víry stěžovatelky uvedl, že zápis v katastru nemovitostí není závazným údajem o vlastnictví a že nikdo nemůže nabýt vlastnictví od nevlastníka."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"40 C 134/2010-86","sourceRefs":["S0006","S0009","S0024","S0027"],"outcomeSummary":"Určil, že nemovitosti specifikované ve výroku I jsou ve vlastnictví žalobce R. Ch.; zamítl žalobu na určení vlastnictví k nemovitostem ve výroku II; uložil stěžovatelce povinnost nahradit žalobci náklady řízení 3 000 Kč. Soud shledal zajišťovací smlouvu absolutně neplatnou pro neurčitost a propadnou zástavu, a proto P. G. nebyl vlastníkem a nemohl převést vlastnictví na stěžovatelku. Námitku dobré víry stěžovatelky neposuzoval.","court":"Okresní soud ve Zlíně","decisionDate":"14. 3. 2011"},{"fileNumber":"59 Co 187/2011-139","sourceRefs":["S0006","S0011","S0029","S0035"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I, III a V a uložil stěžovatelce zaplatit náklady odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem o neplatnosti zajišťovací smlouvy a k námitce dobré víry uvedl, že zápis v katastru není závazný a že nelze nabýt od nevlastníka.","court":"Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně","decisionDate":"13. 7. 2011"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda obecné soudy ústavně konformním způsobem posoudily dobrou víru stěžovatelky při nabytí nemovitostí od osoby zapsané v katastru nemovitostí jako vlastník, přestože tato osoba nebyla skutečným vlastníkem z důvodu neplatnosti předchozího zajišťovacího převodu.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0039","S0040","S0044","S0045","S0047"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Obecné soudy se důkazně nezabývaly stěžovatelčinou dobrou vírou, ačkoliv z řízení vyplývala řada indicií nasvědčujících jejímu naplnění (dlouholetý zápis v katastru, absence námitek proti kupní smlouvě, časový odstup). Odvolací soud námitku dobré víry odbyl pouze odkazem na zásadu, že nikdo nemůže nabýt vlastnictví od nevlastníka, aniž by zhodnotil konkrétní okolnosti. Tím porušily zákaz libovůle podle čl. 2 odst. 2 Listiny a zasáhly do práva stěžovatelky na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Ústavní soud zdůraznil, že ochrana dobré víry je ústavněprávním principem vyplývajícím z čl. 11 Listiny a principu právní jistoty, a že je třeba ji vždy pečlivě zkoumat v individuálních souvislostech.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Stěžovatelka jednala v dobré víře, neboť vycházela z výpisu z katastru nemovitostí, který je veřejnou listinou, a P. G. byl zapsán jako vlastník po dobu 8 let. Podle § 22 odst. 2 katastrálního zákona výpis prokazuje stav evidovaný v katastru.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0044","S0045","S0047"],"sourceRefs":["S0020"],"importance":"CORE","parties":["T. Č."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že obecné soudy se touto námitkou řádně nezabývaly; odvolací soud ji odmítl pouze formálním odkazem na zásadu nemo plus iuris, aniž by zhodnotil konkrétní okolnosti. Toto opomenutí představuje porušení práva na spravedlivý proces."}],"id":"LQ001","raisedBy":["T. Č."],"continuity_era":"old_unchallenged","continuity_sub_variant":"impact_unassessed","continuity_tier":"ai_assessed","continuity_reason":"Nová úprava nabytí od neoprávněného zahrnuje dobrou víru, ale podmínky se liší od staré judikatury.","continuity_assessed_against":"2026-07-09","continuity_counterparts":["89/2012:§1109"],"continuity_old_key":"344/1992:§22","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":7,"REFERENCED":5},"arguments_hidden":3,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0040","S0041","S0045"],"interpretation":"Při posuzování dobré víry nabyvatele nemovitosti od osoby zapsané v katastru nemovitostí jako vlastník je třeba zohlednit všechny okolnosti případu, včetně doby, po kterou byl předchozí vlastník zapsán, a nelze ji paušálně vyloučit pouhým odkazem na zásadu, že nikdo nemůže převést více práv, než sám má. Dobrá víra nabyvatele požívá ústavní ochrany a musí být soudy řádně zkoumána.","regulations":"čl. 11 Listiny základních práv a svobod, čl. 36 odst. 1 Listiny, § 22 odst. 2 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon)","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":6,"REFERENCED":6},"continuity_gated":true,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003","S0004"],"description":"Rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 14. 3. 2011 č. j. 40 C 134/2010-86 ve znění doplňujícího usnesení ze dne 31. 3. 2011 č. j. 40 C 134/2010-93, výroky I, III a V, a rozsudek Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 13. 7. 2011 č. j. 59 Co 187/2011-139","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě","right":"právo vlastnit majetek"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost je přípustná, byla podána včas a splňuje i ostatní náležitosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu.","sourceRefs":["S0007"]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy se nezabývaly dobrou vírou stěžovatelky, čímž porušily zákaz libovůle a právo na spravedlivý proces.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0047","S0048"],"right":"právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Obecné soudy jsou povinny se v dalším řízení řádně zabývat otázkou dobré víry stěžovatelky při nabytí nemovitostí a posoudit ji s ohledem na všechny okolnosti případu, včetně doby zápisu v katastru, časového odstupu a dalších indicií."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 14. 3. 2011 č. j. 40 C 134/2010-86 ve znění doplňujícího usnesení ze dne 31. 3. 2011 č. j. 40 C 134/2010-93, výroky I, III a V, a rozsudek Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 13. 7. 2011 č. j. 59 Co 187/2011-139","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Výroky I, III a V rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 14. 3. 2011 č. j. 40 C 134/2010-86 ve znění doplňujícího usnesení ze dne 31. 3. 2011 č. j. 40 C 134/2010-93 a rozsudkem Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 13. 7. 2011 č. j. 59 Co 187/2011-139 bylo porušeno základní právo stěžovatelky na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"Rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 14. 3. 2011 č. j. 40 C 134/2010-86 ve znění doplňujícího usnesení ze dne 31. 3. 2011 č. j. 40 C 134/2010-93, výroky I, III a V, a rozsudek Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 13. 7. 2011 č. j. 59 Co 187/2011-139","kind":"QUASH_DECISION","text":"Proto se tato rozhodnutí ruší."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I. ÚS 143/07","sourceRefs":["S0041"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Vlastnické právo dalších nabyvatelů, pokud své právo nabyli v dobré víře, požívá ochrany a nezaniká, a to i v případě absolutní neplatnosti prvního nabývacího titulu.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2009:1.US.143.07.2","precedent_source_units":["legal_question:1000","interpretation:900000"],"precedent_target_units":["legal_question:4000","interpretation:900000","legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2009:1.US.143.07.2"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":7,"REFERENCED":7},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":1,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":6,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":6,"arguments_hidden":3,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":1,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2012:1.US.3061.11.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2012:1.US.3061.11.1"}}