{"document_id":"ECLI:CZ:US:2012:3.US.284.12.1","court":"usoud","case_number":"III. ÚS 284/12","ecli":"ECLI:CZ:US:2012:3.US.284.12.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=3-284-12_1","decision_date":"2012-05-03","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REJECTION","subject":"Posouzení právní kvalifikace trestného činu vraždy spáchané s rozmyslem a hodnocení znaleckého posudku v trestním řízení","legal_sentence":"Trestní soudy jsou povinny jednotlivá ustanovení trestních zákonů interpretovat a aplikovat ve světle ústavněprávních zásad a řídit se jimi v případě konkurence více metodologicky racionálně obhajitelných interpretačních alternativ. Princip proporcionality trestní represe a zásadu ultima ratio nelze chápat tak, že trestní soudy jsou při výkladu jednotlivých typových znaků trestného činu oprávněny k svévolnému restriktivnímu nebo extenzivnímu výkladu, který by šel nad úmysl zákonodárce. Znaky vnitřní psychické stránky trestného činu nelze presumovat, lze je však dovodit z okolností, které jsou vnímatelné smysly. Při jejich posuzování jsou znalecké posudky psychiatricko-psychologické sice vhodnými, avšak nikoli výlučnými a nepřekonatelně závaznými podklady pro rozhodnutí. Trestný čin zabití je charakterizován polehčujícími znaky sociálně-etické povahy. Při výkladu normativních znaků skutkových podstat je z ústavněprávních hledisek třeba trvat na respektování zásady, že v obdobných případech je třeba rozhodovat obdobně. Výklad těchto znaků je však zcela v pravomoci trestních soudů.","metadata_regulation_keys":["141/1961:§2","141/1961:§105","40/2009:§140","40/2009:§141","40/2009:§146a","2/1993:čl36","2/1993:čl6"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Posouzení právní kvalifikace trestného činu vraždy spáchané s rozmyslem a hodnocení znaleckého posudku v trestním řízení","facts":[{"sourceRefs":["S0006","S0009"],"text":"Stěžovatel a poškozená L. P. udržovali partnerský vztah, který skončil rozchodem. Poškozená odmítla finanční vyrovnání, stěžovatele slovně napadala a vyhrožovala mu, že ho nepravdivě obviní ze znásilnění, pokud bude trvat na svých finančních požadavcích."},{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Dne 23. 10. 2010 v ložnici rodinného domku po dobrovolném pohlavním styku a slovní rozepři stěžovatel poškozené spoutal ruce za zády kovovými pouty, povalil ji na postel a v reakci na její pokračující vyhrožování se rozhodl ji usmrtit."},{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Stěžovatel poškozenou, která byla spoutaná a nemohla klást odpor, bodl kuchyňským nožem jedenáctkrát do levé strany hrudníku, čímž jí způsobil smrtelná zranění (bodnořezné rány plic, srdce a jater)."},{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Stěžovatel tvrdil, že jednal ve stavu silného afektu v důsledku ponižování a výhrůžek poškozené, a že útok neplánoval. Namítal, že jeho jednání mělo být kvalifikováno jako prostá vražda podle § 140 odst. 1 tr. zákoníku nebo jako zabití podle § 141 odst. 1 tr. zákoníku."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"50 T 1/2011","sourceRefs":["S0003","S0007"],"outcomeSummary":"Stěžovatel uznán vinným zločinem vraždy podle § 140 odst. 2 tr. zákoníku, uložen trest odnětí svobody v trvání 13 let.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"2. 2. 2011"},{"fileNumber":"5 To 37/2011-473","sourceRefs":["S0003","S0007"],"outcomeSummary":"Z podnětu odvolání stěžovatele a státního zástupce zrušil rozsudek prvního stupně a sám rozhodl: stěžovatel uznán vinným zločinem vraždy podle § 140 odst. 2 tr. zákoníku na mírně odlišném skutkovém základě, trest 13 let odnětí svobody.","court":"Vrchní soud v Olomouci","decisionDate":"28. 4. 2011"},{"fileNumber":"7 Tdo 1060/2011-35","sourceRefs":["S0003","S0008"],"outcomeSummary":"Dovolání stěžovatele odmítl jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"26. 10. 2011"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy porušily právo stěžovatele na spravedlivý proces tím, že jeho jednání kvalifikovaly jako vraždu spáchanou s rozmyslem podle § 140 odst. 2 tr. zákoníku, ačkoli stěžovatel jednal v silném afektu a bez předchozího plánu, a zda měly použít mírnější kvalifikaci (prostá vražda nebo zabití).","sourceRefs":["S0005","S0010"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0021","S0023","S0025","S0026","S0030","S0031","S0032"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Ústavní soud neshledal v postupu obecných soudů libovůli ani extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními. Způsob, jakým vrchní soud dovodil rozmysl z objektivních okolností (spoutání, počet a umístění ran), odpovídá ustálené judikatuře. Silné rozrušení pachatele samo o sobě nevylučuje rozmysl. Výklad § 141 tr. zákoníku jako vyžadujícího objektivně velmi závažné zavrženíhodné jednání poškozeného není svévolný.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel jednal ve stavu nezvládnutelného afektu v důsledku ponižování a výhrůžek poškozené; útok neplánoval ani nepromýšlel. Znalecký posudek potvrdil silné emocionální rozrušení a absenci sklonů k násilí. Obecné soudy měly skutek posoudit jako zabití podle § 141 odst. 1 tr. zákoníku, nebo alespoň jako prostou vraždu podle § 140 odst. 1 tr. zákoníku.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0023","S0025","S0026","S0027"],"sourceRefs":["S0010","S0011"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel J. H."],"courtExplanation":"Obecné soudy dospěly k závěru, že objektivní okolnosti (spoutání oběti, 11 ran na malém prostoru v oblasti srdce) svědčí o rozmyslném jednání. Silný afekt nevylučuje schopnost zvážit důsledky a jednat s racionální kontrolou. Znalecký posudek není pro soud závazný a soudy jej hodnotily v souhrnu s dalšími důkazy."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel J. H."],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"REFERENCED":1},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":5,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy porušily právo stěžovatele na spravedlivý proces tím, že jednostranně hodnotily znalecký posudek z oboru psychiatrie a nevyžádaly si další znalecké posudky, a dále tím, že zamítly důkazní návrhy na výslech svědka R. M.","sourceRefs":["S0011"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0022","S0026","S0027"],"text":"Ústavní soud konstatoval, že obecné soudy se důkazními návrhy stěžovatele zabývaly a jejich zamítnutí řádně odůvodnily. Znalecký posudek hodnotily v celkovém kontextu a nevybočily z mezí ústavnosti. Nevyžádání dalších posudků nebylo svévolné.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatel J. H."],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":4,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0025","S0026"],"interpretation":"Rozmysl lze dovodit z objektivních okolností činu, jako je způsob provedení útoku, volba nástroje, poměr sil mezi pachatelem a obětí, místa zásahu a počet ran. Silné emocionální rozrušení pachatele samo o sobě nevylučuje rozmysl.","regulations":"§ 140 odst. 2 tr. zákoníku (vražda spáchaná s rozmyslem)","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"sourceRefs":["S0030","S0031","S0032"],"interpretation":"Zavrženíhodné jednání poškozeného ve smyslu privilegované skutkové podstaty zabití musí mít objektivně velmi závažný charakter; pouhé slovní výhrůžky a invektivy zpravidla nedosahují potřebné intenzity.","regulations":"§ 141 odst. 1 tr. zákoníku (zabití)","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.10.2011 č.j. 7 Tdo 1060/2011-35, rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28.4.2011 č.j. 5 To 37/2011-473, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2.2.2011 č.j. 50 T 1/2011-400","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 14 odst. 3 písm. e) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech","right":"právo na spravedlivý proces"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla projednána meritorně, nebyla shledána nepřípustnou.","sourceRefs":["S0016"]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy neporušily ústavní principy hodnocení důkazů ani výkladu trestních norem; jejich závěry nejsou svévolné a mají oporu v provedeném dokazování.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy, čl. 14 odst. 3 písm. e) Mezinárodního paktu","reasonSourceRefs":["S0021","S0033"],"right":"právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy a čl. 14 odst. 3 písm. e) Mezinárodního paktu","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}]},"dispositionType":"REJECTION","operativeOrders":[{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.10.2011 č.j. 7 Tdo 1060/2011-35, rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28.4.2011 č.j. 5 To 37/2011-473, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2.2.2011 č.j. 50 T 1/2011-400","kind":"REJECT","text":"Ústavní stížnost se zamítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"II. ÚS 2969/09","sourceRefs":["S0018"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Ústavní soud přistupuje k přezkumu hodnocení důkazů jen při extrémním rozporu mezi důkazy a skutkovými zjištěními.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2010:2.US.2969.09.1","precedent_source_units":["legal_question:1000","finding:950000"],"precedent_target_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2010:2.US.2969.09.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":1,"REFERENCED":1},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":1,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":6,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2012:3.US.284.12.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2012:3.US.284.12.1"}}