{"document_id":"ECLI:CZ:US:2012:Pl.US.23.09.1","court":"usoud","case_number":"Pl. ÚS 23/09","ecli":"ECLI:CZ:US:2012:Pl.US.23.09.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=Pl-23-09_1","decision_date":"2012-05-15","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REJECTION","subject":"Ústavnost omezení platu soudců při dočasné pracovní neschopnosti","legal_sentence":"Ústavní soud se dosud ve své judikatuře zabýval ve vztahu k soudcům restrikcemi čistě platovými; šlo např. o případy, kdy byl soudcům jednorázově odnímán, popř. snižován tzv. další plat, který do konce roku 2004 tvořil jednu z nárokových složek odměny představitele státní moci za výkon funkce, nebo kdy v letech 2003 a 2004 došlo ke snížení tempa růstu jejich platů apod. V nyní projednávaném případě je však Ústavní soud konfrontován se zcela odlišným stavem; jde o situaci soudce dočasně uznaného za neschopného k práci (k výkonu funkce). Ústavní soud proto musel zvážit, zda lze v daném případě vůbec hovořit o zásahu do materiálního zabezpečení soudce ve smyslu dosavadních nálezů. Na tuto otázku je nutno podle názoru Ústavního soudu odpovědět v zásadě kladně, leč s tou výhradou, že výše uvedené teze, potažmo principy obsažené v nálezech Ústavního soudu týkajících se zejména platových restrikcí, lze na zkoumanou problematiku uplatnit jen zčásti, mutatis mutandis. Je totiž zřejmé, že napadenými zákonnými ustanoveními (a to v obou napadených zněních § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb. , o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů) nebylo zasaženo do některé z nárokových složek odměny soudce, konkrétně nebyl jimi snížen měsíční plat, další plat nebo některá paušální náhrada v daném kalendářním roce oproti stavu dosavadnímu. Ústavní soud dovozuje, že krácený plat v situaci, kdy je soudce dočasně uznán za pracovně neschopného k výkonu funkce, nelze posuzovat jako součást pravidelného příjmu soudce; takový příjem nemá charakter odměny za výkon funkce bez dalšího, je poskytován nepravidelně a u některého soudce třeba vůbec nikdy; proto je i jakákoli kvantifikace v tomto smyslu za uvedené roční období problematická, jelikož ji nelze vyčíslit jednoznačně danou peněžitou částkou. Je zřejmé, že se nejedná o ústavně nepřípustné snížení platu soudce, neboť pravidelný plat a náhrady za dobu pracovní neschopnosti ztotožňovat nelze. Ústavní soud je toho názoru, že i když došlo v oblasti zabezpečení soudců v době pracovní neschopnosti k jisté restrikci (z určitého pohledu i výrazné), neovlivnilo to dosaženou úroveň materiálního zajištění soudců takovým způsobem, který by nutně vedl k úvahám, zda již nejde o svévolný postup zákonodárce směřující k omezení soudcovské nezávislosti jako stěžejního kritéria ústavněprávního. Zkoumaná restrikce tedy podle názoru Ústavního soudu nepředstavuje sama o sobě reálný negativní vliv na materiální zajištění soudců dosahující rozměru ústavního. Skutečný dopad do příjmové situace soudce (příkladmo v ročním vyúčtování) - jak je již uvedeno shora - nemůže být totiž tak vysoký, že by to mohlo vést k pochybnostem o tom, zda již nedošlo k porušení soudcovské nezávislosti jako výše definovaného měřítka ústavnosti. Závěrem však Ústavní soud zdůrazňuje, že případné další restriktivní úpravy v dané oblasti by se již hranice toho, co lze ještě považovat za ústavně konformní, mohly dotknout, nebo ji i překročit; to platí i v případě, že by byly hospodářsky odůvodňovány přetrvávající potřebou stabilizace veřejných financí nebo solidaritou s ostatními. Kategorie materiálního zabezpečení soudců požívající zvýšené ústavní ochrany je totiž širší než např. jen snížení nebo zmražení platů a přiměřeně (i když méně přísně) se vztahuje k veškerým ostatním peněžitým nárokům vyplývajícím z funkce soudce. I zde je tedy představitelné, že zákonodárce přijme protiústavní právní úpravu, kterou by pak Ústavnímu soudu nezbylo než zrušit; ani v této oblasti tedy derogační zásah nelze pro futuro vyloučit.","metadata_regulation_keys":["187/2006:§31","189/2006","236/1995:§34","261/2007","262/2006:§192","262/2006:§127","262/2006:§128","326/2009","364/2011","420/2002","1/1993:čl82","1/1993:čl9","1/1993:čl1","1/1993:čl4"],"analysis":{"proceedingType":"NORM_CONTROL_STATUTE","subject":"Ústavnost omezení platu soudců při dočasné pracovní neschopnosti","facts":[{"sourceRefs":["S0005"],"text":"Soudce Okresního soudu v Mladé Boleslavi JUDr. R. H. byl v pracovní neschopnosti ve dnech 27. 11. 2007 a 29. 5. až 31. 5. 2009. Za tyto dny mu byla vyplacena dávka nemocenského pojištění, která byla výrazně nižší než jeho průměrný plat (rozdíl činil celkem 8 118 Kč)."},{"sourceRefs":["S0005","S0039"],"text":"Dne 12. 3. 2008 podal žalobu k Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi na zaplacení uvedeného rozdílu proti České republice – Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi."},{"sourceRefs":["S0013"],"text":"Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2008 byla věc přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Jičíně."},{"sourceRefs":["S0004","S0012","S0039"],"text":"Okresní soud v Jičíně řízení přerušil a podal dne 7. 11. 2008 první návrh Ústavnímu soudu na zrušení části první zákona č. 420/2002 Sb., který byl pro vadu petitu odmítnut. Následně podal nový návrh na zrušení § 34 odst. 3 a 4 zákona č. 236/1995 Sb. ve vztahu k soudcům."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"neuvedeno","sourceRefs":["S0013"],"outcomeSummary":"Věc žalobce JUDr. R. H. vedená u Okresního soudu v Mladé Boleslavi byla přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Jičíně.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"28. 4. 2008"},{"fileNumber":"Pl. ÚS 33/08","sourceRefs":["S0017","S0039"],"outcomeSummary":"Návrh Okresního soudu v Jičíně na zrušení části první zákona č. 420/2002 Sb. byl odmítnut pro neodstranitelnou vadu petitu (napadení novelizujícího předpisu místo novelizovaného).","court":"Ústavní soud","decisionDate":"11. 2. 2009"}],"legalQuestions":[{"issueType":"ADMISSIBILITY","question":"Je návrh na zrušení § 34 odst. 3 a 4 zákona č. 236/1995 Sb. přípustný, přestože tato ustanovení byla po podání návrhu několikrát novelizována a v době rozhodování již neplatí v původním znění?","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0042","S0043"],"text":"Ústavní soud shledal návrh přípustným. I když napadená ustanovení byla novelizována, v dané věci se uplatní ve znění platném v době rozhodných skutečností. Podle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 38/06 je možné v případě vertikálního působení základních práv přezkoumat i již zrušená ustanovení, pokud jsou stále aplikovatelná.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[{"argument":"Ústavní soud zkoumal, zda napadená ustanovení, která mají být aplikována v konkrétní věci (ve znění platném pro dny 27. 11. 2007 a 29. 5. – 31. 5. 2009), pozbyly platnosti před doručením návrhu. Dospěl k závěru, že vzhledem k vertikálnímu působení základních práv a absenci intertemporálních ustanovení je možné přezkoumat i již zrušená ustanovení, pokud jsou v dané věci stále aplikovatelná.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0042","S0043"],"sourceRefs":["S0041","S0042","S0043"],"importance":"CORE","parties":["COURT"],"courtExplanation":"Návrh je přípustný, protože napadená ustanovení jsou v konkrétní věci stále aplikovatelná a adresátem povinností je veřejná moc."}],"id":"LQ001","raisedBy":["COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":2},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","question":"Je omezení doby, po kterou soudci náleží plat při dočasné pracovní neschopnosti (z původních až 6 měsíců na 20 pracovních dnů, resp. 14 kalendářních dnů s 60% platu), v rozporu s principem soudcovské nezávislosti podle čl. 82 odst. 1 Ústavy a právem na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy?","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0058","S0060","S0066","S0069","S0070","S0074"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud neshledal rozpor napadených ustanovení s ústavním pořádkem. Princip soudcovské nezávislosti zahrnuje i materiální zabezpečení, ale omezení platu při dočasné pracovní neschopnosti není svévolným zásahem. Nejde o snížení pravidelného platu, ale o úpravu náhrady za neodpracovanou dobu. Dopad do celkových příjmů soudce není natolik významný, aby ohrozil nezávislost. Ústavní soud zdůraznil, že případné další restrikce by již mohly být protiústavní.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["Okresní soud v Jičíně"],"arguments_hidden":2,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003","S0004"],"description":"§ 34 odst. 3 a 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů, ve vztahu k soudcům (ve znění platném pro dny 27. 11. 2007 a 29. 5. – 31. 5. 2009).","type":"STATUTE"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 82 odst. 1 Ústavy, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod","right":"Soudcovská nezávislost"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Návrh je přípustný, protože napadená ustanovení jsou v konkrétní věci stále aplikovatelná a adresátem povinností je veřejná moc. Změny právní úpravy po podání návrhu nebrání meritornímu přezkumu.","sourceRefs":["S0041","S0042","S0043"],"questionAssessments":[{"questionId":"LQ001","outcome":"ACCEPTED","status":"ADMISSIBLE"}]},"findings":[{"reason":"Omezení platu při dočasné pracovní neschopnosti není svévolným zásahem do soudcovské nezávislosti; nejde o snížení pravidelného platu a dopad do celkových příjmů není natolik významný, aby ohrozil nezávislost.","regulations":"čl. 82 odst. 1 Ústavy","reasonSourceRefs":["S0066","S0069","S0070"],"right":"Soudcovská nezávislost (čl. 82 odst. 1 Ústavy)","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}]},"dispositionType":"REJECTION","operativeOrders":[{"targetAct":"§ 34 odst. 3 a 4 zákona č. 236/1995 Sb.","kind":"REJECT","text":"Návrh se zamítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 38/06","sourceRefs":["S0042"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"V případě vertikálního působení základních práv je možné přezkoumat i již zrušená zákonná ustanovení, pokud jsou v konkrétní věci stále aplikovatelná.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2007:Pl.US.38.06","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["legal_question:2000","legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2007:Pl.US.38.06"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2012:Pl.US.23.09.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2012:Pl.US.23.09.1"}}