{"document_id":"ECLI:CZ:US:2012:Pl.US.5.12.1","court":"usoud","case_number":"Pl. ÚS 5/12","ecli":"ECLI:CZ:US:2012:Pl.US.5.12.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=Pl-5-12_1","decision_date":"2012-01-31","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Aplikace Smlouvy mezi ČR a SR o sociálním zabezpečení a nařízení EU při stanovení starobního důchodu občana ČR, který před rozdělením federace pracoval pro zaměstnavatele se sídlem na Slovensku","legal_sentence":"Dobu zaměstnání pro zaměstnavatele se sídlem na území dnešní Slovenské republiky v době existence společného československého státu přitom nelze zpětně považovat za dobu zaměstnání v cizině. Všichni státní občané České republiky mají právo na stejné zacházení v oblasti sociálního zabezpečení s ohledem na odpracované roky do 31. 12. 1992 (čili do doby zániku České a Slovenské Federativní Republiky) bez ohledu na místo výkonu práce a sídlo zaměstnavatele v tehdejším Československu. Ani místo výkonu práce ani sídlo zaměstnavatele na území pozdější Slovenské republiky nelze pro tento účel považovat za nacházející se na území cizího státu. Nadto sociální zabezpečení po celou dobu existence československé federace spadalo do federální působnosti, přičemž ústavní zákon č. 4/1993 Sb. , o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky, zakotvil kontinuitu českého a československého právního řádu. Území dnešní Slovenské republiky do 31. 12. 1992 jak z hlediska místa výkonu práce, tak sídla zaměstnavatele nelze pro účely sociálního zabezpečení pro české státní občany považovat za území cizího státu. Z uvedené maximy plyne, že vztahy sociálního zabezpečení a nároky z nich plynoucí v předmětné problematice neobsahují cizí prvek, jenž je podmínkou aplikace nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (dále též jen \"nařízení\"). Státní občané České republiky, kteří v době do 31. 12. 1992 byli zaměstnáni u zaměstnavatele se sídlem na území dnešní Slovenské republiky, mají z uvedených důvodů nárok na vyrovnávací přídavek k úhrnu jejich (dílčího) starobního důchodu přiznaného českým nositelem pojištění a (dílčího) starobního důchodu přiznaného slovenským nositelem pojištění, a to do výše předpokládaného (teoretického) důchodu, který by jim byl přiznán, pokud by všechny doby pojištění z doby společného státu byly počítány jako doby české. Dané řešení je výsledkem předmětné mezinárodní smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou (vyhlášené pod č. 228/1993 Sb. ) upravující rozdělení nákladů na sociální zabezpečení mezi nástupnickými státy ve vztahu k nárokům založeným dobami zaměstnání do 31. 12. 1992. Celá tato problematika není srovnatelná s posouzením nároků ze sociálního zabezpečení s ohledem na zápočet dob získaných v různých státech, nýbrž jde o problematiku důsledků rozdělení Československa a posouzení nároků občanů České republiky s ohledem na rozdělení nákladů na sociální zabezpečení mezi nástupnické země (což ostatně ve svém vyjádření konstatuje i vedlejší účastník). Stanoví-li čl. 2 odst. 1 nařízení, že se vztahuje na osoby (a to zejména na zaměstnané osoby nebo osoby samostatně výdělečně činné a studenty), jež podléhají nebo podléhaly právním předpisům jednoho nebo více členských států a jež jsou státními příslušníky jednoho z členských států, pak je ve smyslu judikatury Ústavního soudu v případě státních občanů České republiky nutno všechny efekty plynoucí z jejich sociálního zabezpečení do 31. 12. 1992 posoudit jako podléhající právním předpisům téhož státu, jehož jsou státními příslušníky. Neodlišit právní poměry plynoucí z rozpadu státu s jednotným systémem sociálního zabezpečení od právních poměrů plynoucích pro oblast sociálního zabezpečení z volného pohybu osob v Evropských společenstvích, resp. Evropské unii, znamená nerespektovat evropské dějiny, znamená srovnávat nesrovnatelné. Pro uvedené nelze na nároky občanů České republiky plynoucí ze sociálního zabezpečení do doby 31. 12. 1992 vztáhnout evropské právo, tj. nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, a vycházeje z principu explicitně vysloveného Ústavním soudem v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 19/08 ze dne 26. 11. 2008 (N 201/51 SbNU 445; 446/2008 Sb. ), nelze než v souvislosti s dopady rozsudku Soudního dvora ze dne 22. 6. 2011 č. C-399/09 na obdobné případy konstatovat, že v jeho případě došlo k excesu unijního orgánu, k situaci, v níž akt orgánu Evropské unie vybočil z pravomocí, které Česká republika podle čl. 10a Ústavy na Evropskou unii přenesla, k překročení rozsahu svěřených kompetencí, k postupu ultra vires.","metadata_regulation_keys":["155/1995:§61","155/1995:§106a","155/1995:§29","256/2007","428/2011","582/1991:§4","1/1993:čl1","1/1993:čl10","1/1993:čl9","1/1993:čl89","117/2002:čl15","2/1993:čl30","2/1993:čl3","2/1993:čl4","2/1993:čl38","228/1993:čl20","4/1993"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Aplikace Smlouvy mezi ČR a SR o sociálním zabezpečení a nařízení EU při stanovení starobního důchodu občana ČR, který před rozdělením federace pracoval pro zaměstnavatele se sídlem na Slovensku","facts":[{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Stěžovatel, občan ČR s trvalým pobytem na jejím území, byl od 20. 7. 1964 zaměstnancem Československých státních drah (ČSD) jako strojvůdce. Pracovní poměr byl sjednán s ČSD – Správou severozápadní dráhy v Praze. Od 4. 11. 1969 byl převeden pod ČSD – Správu východní dráhy (později ČSD – Bratislavská oblast) a pracoval v lokomotivním depu Bratislava jako strojvůdce do 31. 5. 1993, kdy rozvázal pracovní poměr dohodou. Dnem 1. 6. 1993 nastoupil k Českým drahám opět jako strojvůdce."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Rozhodnutím ze dne 8. 2. 2008 přiznala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) stěžovateli starobní důchod od 11. 7. 2007 ve výši 3 409 Kč měsíčně (od ledna 2008 po valorizaci 3 537 Kč). Pro výpočet započetla dobu pojištění získanou v českém systému (5 062 dní) a ve slovenském systému (11 961 dní). Nárok na důchod vznikl pouze s přihlédnutím k dobám získaným na Slovensku; základní a procentní výměra byla stanovena v poměru české doby k celkové době pojištění ve všech členských státech podle čl. 46 odst. 2 nařízení č. 1408/71."},{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Stěžovatel podal žalobu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, který ji zamítl. Krajský soud uvedl, že sídlem zaměstnavatele je podle čl. 15 Správního ujednání adresa organizační složky zapsaná v obchodním rejstříku, tedy Bratislava. Dále konstatoval, že judikatura Ústavního soudu (např. Pl. ÚS 4/06) dopadá na případy před vstupem ČR do EU, zatímco zde byl důchod přiznán až po vstupu, a proto je nutno aplikovat přílohu III nařízení, která zachovává čl. 20 Smlouvy."},{"sourceRefs":["S0011","S0012","S0013"],"text":"Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl rozsudkem ze dne 31. 8. 2011. Vycházel z rozsudku ze dne 25. 8. 2011 č. j. 3 Ads 130/2008-204, který byl vydán po předběžné otázce k Soudnímu dvoru EU (věc C-399/09, Landtová). Podle NSS v důsledku rozsudku ESD neexistuje vnitrostátní pravidlo, které by umožňovalo zápočet dob získaných do 31. 12. 1992 nad rámec čl. 20 Smlouvy na základě občanství a trvalého pobytu. Pravidlo vytvořené Ústavním soudem se proto v daném okamžiku neuplatňuje."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"450 811 075/428","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Přiznán starobní důchod ve výši 3 409 Kč měsíčně (od ledna 2008: 3 537 Kč) s použitím pro-rata výpočtu podle nařízení č. 1408/71; započteny české doby 5 062 dní a slovenské doby 11 961 dní.","court":"Česká správa sociálního zabezpečení","decisionDate":"2008-02-08"},{"fileNumber":"52 Cad 35/2008-40","sourceRefs":["S0010"],"outcomeSummary":"Žaloba stěžovatele zamítnuta. Soud dospěl k závěru, že sídlem zaměstnavatele byla Bratislava a že judikatura ÚS nedopadá na nároky vzniklé po vstupu ČR do EU; aplikace čl. 20 Smlouvy je v souladu s unijním právem.","court":"Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích","decisionDate":"2009-01-29"},{"fileNumber":"6 Ads 52/2009-88","sourceRefs":["S0011","S0012","S0013"],"outcomeSummary":"Kasační stížnost zamítnuta. NSS vycházel z rozsudku 3 Ads 130/2008-204, který po rozsudku ESD C-399/09 konstatoval, že vnitrostátní pravidlo o vyrovnávacím příspěvku není aplikovatelné, neboť by bylo diskriminační.","court":"Nejvyšší správní soud","decisionDate":"2011-08-31"}],"legalQuestions":[{"issueType":"JURISDICTION","question":"Zda rozsudek Soudního dvora EU ze dne 22. 6. 2011 ve věci C-399/09 (Landtová) představuje exces unijního orgánu (ultra vires), neboť se týká vztahů, které neobsahují cizí prvek a nespadají do působnosti nařízení č. 1408/71.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0055","S0056"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že v případě rozsudku ESD došlo k excesu unijního orgánu, k překročení rozsahu svěřených kompetencí (ultra vires), neboť na nároky občanů ČR ze sociálního zabezpečení do 31. 12. 1992 nelze vztáhnout evropské právo, protože tyto vztahy neobsahují cizí prvek. ESD tak vybočil z pravomocí přenesených na EU podle čl. 10a Ústavy.","outcome":"ACCEPTED"},"id":"LQ001","raisedBy":["COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"REFERENCED":7},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda napadená rozhodnutí správních soudů, která odmítla aplikovat vnitrostátní pravidlo o vyrovnávacím příspěvku k důchodu, porušila stěžovatelovo základní právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří (čl. 30 odst. 1 Listiny) ve spojení s principem rovnosti (čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 4 Listiny).","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0064","S0067"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Ústavní soud shledal, že napadená rozhodnutí porušila čl. 30 odst. 1 ve spojení s čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 4 Listiny, neboť neaplikovala vnitrostátní pravidlo o vyrovnávacím příspěvku, které je ústavně konformní a vyplývá z judikatury ÚS. Rozdílné zacházení s občany ČR podle místa výkonu práce před rokem 1993 je neodůvodněné a představuje diskriminaci. ÚS zdůraznil, že smyslem Smlouvy nemůže být krácení nároků vlastních občanů.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel namítá, že je diskriminován oproti jiným občanům ČR, kteří pracovali u zaměstnavatele se sídlem v ČR, a že judikatura ÚS (např. Pl. ÚS 4/06) mu přiznává nárok na vyrovnávací příspěvek. Odkazuje na nálezy sp. zn. II. ÚS 405/02, III. ÚS 252/04 aj.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0067"],"sourceRefs":["S0015","S0016"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel K. H."],"courtExplanation":"Ústavní soud se ztotožnil s argumentací stěžovatele a konstatoval, že správní soudy pochybily, když neaplikovaly vnitrostátní pravidlo konstituované judikaturou ÚS."}],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatel K. H."],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":2,"FOLLOWED":1,"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":2,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":5,"precedent_relies_on_superseded":false,"precedent_followed_by_superseded_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0052"],"interpretation":"Doby zaměstnání získané občanem České republiky do 31. 12. 1992 u zaměstnavatele se sídlem na území dnešní Slovenské republiky nelze považovat za doby zaměstnání v cizině; pro účely sociálního zabezpečení se jedná o doby české, a to bez ohledu na místo výkonu práce nebo sídlo zaměstnavatele.","regulations":"čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 20 Smlouvy mezi ČR a SR o sociálním zabezpečení","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2},"precedent_followed_by_superseded_hidden":2},{"sourceRefs":["S0055"],"interpretation":"Pokud akt orgánu Evropské unie vybočí z pravomocí, které Česká republika na Unii přenesla (ultra vires), není v České republice závazný a Ústavní soud jako strážce ústavnosti může konstatovat jeho neaplikovatelnost.","regulations":"čl. 10a Ústavy ČR, nařízení Rady (EHS) č. 1408/71","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":3}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2011 č. j. 6 Ads 52/2009-88","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 29. 1. 2009 č. j. 52 Cad 35/2008-40","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 8. 2. 2008 č. j. 450 811 075/428","type":"ADMIN_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 30 odst. 1 Listiny","right":"Právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří"},{"regulations":"čl. 1, čl. 3 odst. 1 Listiny","right":"Princip rovnosti a zákaz diskriminace"},{"regulations":"čl. 36 Listiny","right":"Právo na soudní ochranu"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE"},"findings":[{"reason":"Správní soudy neaplikovaly vnitrostátní pravidlo o vyrovnávacím příspěvku, čímž neodůvodněně znevýhodnily stěžovatele oproti jiným občanům ČR.","regulations":"čl. 30 odst. 1, čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 4 Listiny","reasonSourceRefs":["S0067"],"right":"Právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří ve spojení s principem rovnosti","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Česká správa sociálního zabezpečení je povinna znovu rozhodnout o žádosti stěžovatele o starobní důchod s přihlédnutím k judikatuře Ústavního soudu o vyrovnávacím příspěvku."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2011, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 29. 1. 2009 a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 8. 2. 2008","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. srpna 2011 č. j. 6 Ads 52/2009-88, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 29. ledna 2009 č. j. 52 Cad 35/2008-40 a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 8. února 2008 č. j. 450 811 075/428 se zrušují."}],"dissentingOpinions":[{"summary":"Nesouhlasí se závěrem o ultra vires ESD a s tím, že by došlo k porušení ústavních práv. Považuje za správný výklad NSS a domnívá se, že ÚS nahrazuje zákonodárce. Upozorňuje, že zákon o důchodovém pojištění žádnou dorovnávací dávku nezná a novela § 106a ji výslovně zapovídá.","judges":["Jiří Nykodým"]}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 4/06","sourceRefs":["S0010","S0064"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Ústavní princip rovnosti občanů ČR v oblasti důchodového zabezpečení; doby zaměstnání do 31. 12. 1992 se považují za české bez ohledu na sídlo zaměstnavatele.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2007:Pl.US.4.06.1","precedent_source_units":["legal_question:2000"],"precedent_target_units":["interpretation:900001","legal_question:3000","interpretation:900000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2007:Pl.US.4.06.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"4#6Ads522009-88","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":3}},"precedent_superseded_count":10,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":2,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":7,"precedent_superseded_hidden":10,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2012:Pl.US.5.12.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2012:Pl.US.5.12.1"}}