{"document_id":"ECLI:CZ:US:2013:1.US.3206.10.1","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 3206/10","ecli":"ECLI:CZ:US:2013:1.US.3206.10.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-3206-10_1","decision_date":"2013-04-16","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Povinnost obecných soudů neobcházet smysl a účel restitučního zákonodárství","legal_sentence":"Ústavní soud rovněž považuje za samozřejmé a určující pro nalézání práva, že vždy je nezbytné vycházet z individuálních rozměrů každého jednotlivého případu, které jsou založeny na zjištěných skutkových okolnostech. Mnohé případy a jejich specifické okolnosti mohou být - jako v dané věci - značně komplikované a netypické; to však nevyvazuje obecné soudy z povinnosti udělat vše pro spravedlivé řešení, jakkoliv se to může složité jevit. Podle názoru Ústavního soudu by tedy bylo příliš tvrdé trvat na tom, aby stěžovatelé v inkriminované době (pod sankcí prekluze), kdy se teprve tvořila judikatura v restitučních věcech, postupovali natolik procesně opatrně, a to přes všechny okolnosti věci mluvící v jejich prospěch (zápis v evidenci nemovitostí, konzultace s odpovědným státním úředníkem, skončení nájmu statkem a fyzické předání pozemků stěžovatelům, z nichž jeden na nich pak nerušeně hospodařil), že by byli měli požádat o navrácení předmětných pozemků podle příslušného restitučního zákona. Takto tedy, jen k tíži stěžovatelů, však obecné soudy věc posuzovaly. Zásada vigilantibus iura je zde dovedena na samou hranici a stěžovatelé jsou postaveni do situace, kdy přespříliš přísným výkladem právních předpisů přicházejí - v období demokratického právního státu - o majetek, na kterém jejich předci hospodařili.","metadata_regulation_keys":["229/1991:§6","229/1991:§22","229/1991:§13","99/1963:§80","2/1993:čl11","2/1993:čl36","2/1993:čl2"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Povinnost obecných soudů neobcházet smysl a účel restitučního zákonodárství","facts":[{"sourceRefs":["S0012","S0013"],"text":"Stěžovatelé a jejich právní předchůdci byli vlastníky pozemků v k.ú. B., zapsaných v evidenci nemovitostí."},{"sourceRefs":["S0014","S0028"],"text":"Po účinnosti zákona o půdě si dne 31. 1. 1992 ověřili výpisem z evidence nemovitostí, že jsou zapsáni jako spoluvlastníci, a byli ubezpečeni pracovníkem pozemkového úřadu, že mohou uplatnit práva jako vlastníci."},{"sourceRefs":["S0013","S0028"],"text":"Dne 31. 3. 1992 podali výpověď nájmu zemědělských pozemků statku, který nájem akceptoval a k 31. 8. 1992 jim pozemky předal."},{"sourceRefs":["S0014"],"text":"Až v roce 2000 při projednávání dědictví zjistili, že v roce 1998 bylo vlastnictví zapsáno na stát na základě jednostranného prohlášení."},{"sourceRefs":["S0007","S0009","S0010","S0011"],"text":"Stěžovatelé podali určovací žalobu, kterou soudy všech stupňů zamítly s odůvodněním, že měli uplatnit restituční nárok v zákonné lhůtě."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"12 C 201/2005-90","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"žalobu zamítl s odůvodněním, že stěžovatelé měli uplatnit restituční nárok","court":"Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou","decisionDate":"2006-10-11"},{"fileNumber":"15 Co 78/2007-116","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"zrušil rozsudek prvního stupně a vrátil věc, neboť dospěl k závěru, že stěžovatelé mají naléhavý právní zájem na určení","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"2008-10-07"},{"fileNumber":"12 C 201/2005-149","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"opět zamítl žalobu s odůvodněním, že stěžovatelé měli i přes zjištěné okolnosti uplatnit restituční nárok","court":"Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou","decisionDate":"2009-06-17"},{"fileNumber":"54 Co 783/2009-198","sourceRefs":["S0010"],"outcomeSummary":"potvrdil rozsudek prvního stupně s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu","court":"Krajský soud v Brně - pobočka v Jihlavě","decisionDate":"2010-03-02"},{"fileNumber":"28 Cdo 2812/2010-227","sourceRefs":["S0011"],"outcomeSummary":"dovolání odmítl jako nepřípustné, neboť rozhodnutí nemá zásadní právní význam","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"2010-08-23"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy porušily právo stěžovatelů na spravedlivý proces a vlastnické právo tím, že zamítly jejich určovací žalobu s odůvodněním, že měli uplatnit restituční nárok, aniž by řádně zohlednily specifické okolnosti případu a dobrou víru stěžovatelů.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0036","S0038"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Obecné soudy nezhodnotily všechny okolnosti případu, zejména dobrou víru stěžovatelů, a svým přepjatě formalistickým výkladem porušily čl. 36 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a čl. 2 odst. 2 Listiny. Ústavní soud zdůraznil, že zásada vigilantibus iura nemůže být dovedena do extrému, a že stěžovatelé jednali v souladu s informacemi z veřejných evidencí a oficiálních orgánů.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelé jednali v dobré víře na základě výpisu z evidence nemovitostí a ujištění úředníka, a proto neměli důvod uplatnit restituční nárok; jejich jednání nebylo obcházením restitučního zákonodárství.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0028","S0031"],"sourceRefs":["S0015","S0028"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatelé"],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že stěžovatelé byli v dobré víře a jejich postup nebyl obcházením restitučních předpisů."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatelé"],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0028","S0031"],"interpretation":"Určovací žalobou nelze obcházet smysl a účel restitučního zákonodárství, avšak toto pravidlo se neuplatní, pokud oprávněné osoby byly v dobré víře ve své vlastnictví na základě veřejných evidencí a oficiálních ujištění a neměly důvod se domnívat, že by měly uplatnit restituční nárok.","regulations":"§ 80 o. s. ř., zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2010 č. j. 28 Cdo 2812/2010-227, rozsudek Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě ze dne 2. 3. 2010 č. j. 54 Co 783/2009-198 a rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 17. 6. 2009 č. j. 12 C 201/2005-149","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"vlastnické právo"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod","right":"zákaz libovůle"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE"},"findings":[{"reason":"Obecné soudy nezhodnotily všechny okolnosti případu a dobrou víru stěžovatelů, čímž porušily jejich ústavně zaručená práva.","regulations":"Listina základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0038"],"right":"čl. 36 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Obecné soudy jsou povinny při novém projednání věci zohlednit dobrou víru stěžovatelů a specifické okolnosti případu, zejména skutečnost, že stěžovatelé jednali v důvěře ve veřejné evidence a oficiální ujištění, a neobcházeli smysl restitučního zákonodárství."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"rozhodnutí obecných soudů ve věci určení vlastnictví k nemovitostem","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2010 č. j. 28 Cdo 2812/2010-227, rozsudek Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě ze dne 2. 3. 2010 č. j. 54 Co 783/2009-198 a rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 17. 6. 2009 č. j. 12 C 201/2005-149 se zrušují."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS-st. 21/05","sourceRefs":["S0028"],"usage":"DISTINGUISHED","proposition":"Stanovisko, že určovací žalobou nelze obcházet restituční zákonodárství, se neuplatní v případě, kdy oprávněné osoby byly v dobré víře a jednaly na základě oficiálních informací.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2005:Pl.US-st.21.05.1","precedent_source_units":["legal_question:1000","interpretation:900000"],"precedent_target_units":["legal_question:1000","interpretation:900001"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2005:Pl.US-st.21.05.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2010:28.CDO.2812.2010.1","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":1}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":0,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2013:1.US.3206.10.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2013:1.US.3206.10.1"}}