{"document_id":"ECLI:CZ:US:2013:1.US.4365.12.2","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 4365/12","ecli":"ECLI:CZ:US:2013:1.US.4365.12.2","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-4365-12_2","decision_date":"2013-07-16","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Interpretace pojmu dobrá víra a vydržení v souvislosti s poměry totalitního státu","legal_sentence":"Obecné soudy vytýkají právní předchůdkyni stěžovatele nezájem o její vlastnictví - resp. hlavně s ohledem na podstatně delší období - i v době existence totalitního státu (Nejvyšší soud hovoří o přibližně 60 letech nezájmu). Tato úvaha však racionálně neobstojí a dostává se v jistém smyslu do kolize s názorem vysloveným i v nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 5. 2011 sp. zn. I. ÚS 3248/10 [(N 95/61 SbNU 463), body 58, 59, 60]. S ohledem na poměry totalitního státu, ve spojení s užíváním vlastních pozemků totalitním státem či socialistickými organizacemi, byla bdělost těchto vlastníků (tedy i právní předchůdkyně stěžovatele) a jejich vůle hájit svůj majetek (ať již proti státu, či proti osobě jiné) značně oslabena. I kdyby se totiž domohli ochrany svého vlastnického práva a faktické hranice jejich majetku by se rozšířily na úkor právních předchůdců žalovaných, valný význam by to pro ně nemělo, protože tento rozšířený pozemek by nadále stejně užíval totalitní stát či socialistická organizace. Nelze proto spravedlivě a rozumně právní předchůdkyni stěžovatele vytýkat, že rezignovala na hájení svého majetku nacházejícího se tehdy v užívání totalitního státu. To muselo být zřejmé i straně druhé, tedy právním předchůdcům žalovaných. Ústavní soud k tomu uvádí, že obecné soudy význam tohoto hlediska - i z hlediska vlastní judikatury - nezhodnotily adekvátně. Totiž, podle ustálené judikatury obecných soudů je rozlišováno, zda jde o nabytí nemovitosti od osob blízkých úplatně či bezúplatně, přičemž se zdůrazňuje, že dobré víře svědčí obzvláště převod bezúplatný. Vzdor tomu obecné soudy použily paušálně kritérium nabytí od blízkých osob a nerozlišily intenzitu naplnění toho kritéria (jeho význam) co do úplatnosti či bezúplatnosti nabytí nemovitosti. Tím vlastní ustálenou judikaturu reflektovaly nedostatečně. Dále, obecné soudy (v podstatě) připustily, že nesvědčí pro dobrou víru, pokud se nabyvatel chopil i držby pozemku, jehož výměra byla vyšší než plocha pozemku, který koupil. Ani toto hledisko - poměru plochy koupeného a skutečně drženého pozemku - však neindividualizovaly, neinterpretovaly jeho význam v konkrétním případě, jak to jejich judikatura vyžaduje. Ústavní soud poukazuje na smysl požadavku najít patřičnou intenzitu, kterou je naplněno hledisko poměru plochy koupeného a skutečně drženého pozemku. Obecně totiž platí, že - v zásadě - čím vyšší bude rozdíl mezi výměrou koupeného a skutečně drženého pozemku, tím více bude dobrá víra objektivně snižována. Bude totiž možné argumentovat, že běžně opatrný nabyvatel by si toho kterého rozdílu v plochách musel všimnout (i s přihlédnutím k jeho věku, vzhledu pozemku aj.).","metadata_regulation_keys":["40/1964:§134","40/1964:§129","40/1964:§130","99/1963:§241a","2/1993:čl11"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Interpretace pojmu dobrá víra a vydržení v souvislosti s poměry totalitního státu","facts":[{"sourceRefs":["S0008","S0055","S0057"],"text":"Právní předchůdkyně stěžovatele Anna Podzemská byla vlastnicí pozemků. V roce 1946 došlo k neplatnému ujednání mezi ní a Františkem a Františkou Maršíkovými o prodeji části pozemků, které však nemělo náležitosti kupní smlouvy. Maršíkovi přesto pozemky převzali a užívali je jako součást většího oploceného celku."},{"sourceRefs":["S0008","S0010"],"text":"V roce 1960 manželé František a Františka Maršíkovi prodali pozemky (včetně sporných) svému synovi Josefu a jeho manželce Jindřišce Maršíkovým kupní smlouvou, která neuváděla výměru. Nabyvatelé nadále užívali celý oplocený areál, jehož výměra (1 715 m2) byla o 849 m2 větší než výměra pozemků uvedená v knihovní vložce."},{"sourceRefs":["S0010"],"text":"V roce 1964 došlo při obnově katastrálního operátu k chybnému zápisu hranic podle skutečného užívání, čímž se výměra parcel zvýšila na 1 715 m2. Tento zápis utvrdil držitele v přesvědčení, že užívají pozemky v rozsahu, který jim náleží."},{"sourceRefs":["S0008","S0021","S0036"],"text":"Právní předchůdkyně stěžovatele (jeho matka) se o nesoulad začala zajímat až po vypracování geometrického plánu v roce 1997 a v roce 2001 podnikla první kroky k ochraně svého vlastnictví. Do té doby pozemky užívala socialistická organizace (zemědělské družstvo)."},{"sourceRefs":["S0007","S0008"],"text":"Obecné soudy dospěly k závěru, že právní předchůdci žalovaných (vedlejších účastníků) byli v oprávněné držbě po dobu delší než deset let, a nabyli tak vlastnické právo vydržením. Stěžovatelova žaloba na určení vlastnictví byla zamítnuta."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"25 C 92/2006-11","sourceRefs":["S0007","S0008"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu na určení vlastnictví. Dospěl k závěru, že žalovaní a jejich právní předchůdci nabyli vlastnické právo k předmětným pozemkům vydržením, neboť jejich oprávněná držba trvala více než deset let. Dobrá víra držitelů byla dovozena zejména z dlouhodobého nerušeného užívání oploceného celku a z chybného katastrálního zápisu.","court":"Obvodní soud pro Prahu 5","decisionDate":"2009-07-09"},{"fileNumber":"69 Co 455/2009","sourceRefs":["S0009","S0010"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Uvedl, že dobrou víru je třeba zkoumat u každého držitele zvlášť a že v daném případě právní předchůdci žalovaných (Josef a Jindřiška Maršíkovi) byli v dobré víře, neboť neměli důvod pochybovat o rozsahu svého vlastnictví, zejména s ohledem na nabytí od blízkých osob a dlouhodobé nerušené užívání.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"2010-01-20"},{"fileNumber":"22 Cdo 2197/2010","sourceRefs":["S0011","S0012"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání jako nepřípustné pro neexistenci otázky zásadního právního významu. Uvedl, že úvahy odvolacího soudu nejsou zjevně nepřiměřené a že při posouzení dobré víry je třeba brát v úvahu všechny okolnosti, přičemž v daném případě převažují okolnosti svědčící pro dobrou víru.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"2012-08-22"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy při posuzování dobré víry držitelů dostatečně zohlednily poměry totalitního státu, zejména nemožnost původní vlastnice účinně hájit své vlastnické právo v době, kdy pozemky užívala socialistická organizace.","sourceRefs":["S0021","S0035"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0035","S0037","S0038"],"text":"Obecné soudy porušily právo stěžovatele na spravedlivý proces, neboť při hodnocení dobré víry držitelů nepřihlédly k tomu, že v období totalitního režimu (1948–1989) byla možnost vlastníka bránit svá práva výrazně omezena. Kritérium (ne)zájmu vlastníka o své vlastnictví v minulosti nelze aplikovat bez zohlednění těchto poměrů. Odkaz na nález I. ÚS 3248/10.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel namítl, že obecné soudy mu vytýkají nezájem jeho právní předchůdkyně o vlastnictví v době totalitního režimu, aniž by zohlednily, že pozemky byly v užívání socialistické organizace a že vlastnice nemohla fakticky svá práva uplatnit. Tato pasivita byla vynucená okolnostmi.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0035","S0037","S0038"],"sourceRefs":["S0021","S0036"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel Ing. Jan Čuba"],"courtExplanation":"Ústavní soud konstatoval, že obecné soudy nerespektovaly specifika totalitního státu, kdy byla bdělost vlastníků oslabena, a že nelze spravedlivě vytýkat právní předchůdkyni stěžovatele rezignaci na hájení majetku v době, kdy jej užíval totalitní stát."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel Ing. Jan Čuba"],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy správně aplikovaly kritérium nabytí nemovitosti od osoby blízké, zejména zda rozlišily mezi úplatným a bezúplatným nabytím.","sourceRefs":["S0040","S0041"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0042","S0043"],"text":"Obecné soudy porušily právo na spravedlivý proces, neboť při hodnocení dobré víry nerozlišily mezi úplatným a bezúplatným nabytím nemovitosti od blízké osoby, ačkoliv ustálená judikatura (22 Cdo 1261/2007, 22 Cdo 496/2004) přikládá bezúplatnosti větší váhu. Toto opomenutí vedlo k nedostatečnému odůvodnění.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatel Ing. Jan Čuba"],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy dostatečně individualizovaly kritérium poměru plochy koupeného a skutečně drženého pozemku, když rozdíl činil 849 m2.","sourceRefs":["S0019","S0046"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0047","S0048","S0049"],"text":"Obecné soudy porušily právo na spravedlivý proces, neboť při hodnocení dobré víry neindividualizovaly kritérium poměru plochy koupeného a skutečně drženého pozemku. Podle judikatury (22 Cdo 1384/2010) je třeba zkoumat, zda rozdíl není natolik velký, že by vylučoval omluvitelný omyl. Zde rozdíl 849 m2 (téměř dvojnásobek) nebyl řádně posouzen.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["stěžovatel Ing. Jan Čuba"],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy měly přihlédnout k tomu, že kupní smlouva z roku 1946 byla pravděpodobně neplatná a že tato skutečnost měla být známa následným nabyvatelům (Josefu a Jindřišce Maršíkovým), kteří si ji měli jako rodinný dokument předat.","sourceRefs":["S0020","S0054"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0058","S0059","S0060","S0061"],"text":"Obecné soudy porušily právo na spravedlivý proces, neboť se nezabývaly otázkou, zda neplatnost kupní smlouvy z roku 1946 a její dostupnost pro následné nabyvatele (Josefa a Jindřišku Maršíkovy) nevylučuje jejich dobrou víru. Tato skutečnost byla v řízení zmíněna a měla být posouzena.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ004","raisedBy":["stěžovatel Ing. Jan Čuba"],"arguments_hidden":1}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 1. 2010 sp. zn. 69 Co 455/2009, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby na určení vlastnictví.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2012 sp. zn. 22 Cdo 2197/2010, kterým bylo odmítnuto dovolání.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na ochranu vlastnictví"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na spravedlivý proces"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a oprávněnou osobou, stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky. Soud neshledal důvody pro odmítnutí.","sourceRefs":["S0003","S0013"]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy nerespektovaly relevantní zákonná kritéria pro posouzení dobré víry držitelů, zejména nezhodnotily specifika totalitního státu, nerozlišily úplatnost převodu, neindividualizovaly poměr ploch a opomněly se zabývat neplatností smlouvy z roku 1946. Tím se dopustily libovůle a porušily právo na spravedlivý proces.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0063"],"right":"právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1}},{"reason":"Ústavní soud neshledal důvod se samostatně zabývat porušením čl. 11, neboť zrušení rozhodnutí pro porušení čl. 36 odst. 1 je dostačující. Otázka vlastnického práva zůstává otevřena pro další řízení.","regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0063"],"right":"právo na ochranu vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","outcome":"NOT_ASSESSED"}],"bindingInstructions":["Městský soud v Praze je povinen při novém projednání věci znovu posoudit dobrou víru žalovaných a jejich právních předchůdců s přihlédnutím ke všem výše uvedeným hlediskům, zejména k poměrům totalitního státu, k úplatnosti převodu z roku 1960, k poměru ploch a k významu neplatné smlouvy z roku 1946."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 69 Co 455/2009 a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2197/2010","kind":"FIND_VIOLATION","text":"I. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 1. 2010 sp. zn. 69 Co 455/2009 a usnesením Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2012 sp. zn. 22 Cdo 2197/2010 bylo porušeno základní právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 69 Co 455/2009 a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2197/2010","kind":"QUASH_DECISION","text":"II. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 1. 2010 sp. zn. 69 Co 455/2009 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2012 sp. zn. 22 Cdo 2197/2010 se proto zrušují."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I. ÚS 3248/10","sourceRefs":["S0035"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Pojem dobrá víra a vydržení je nutno interpretovat v souvislosti s poměry v totalitním státu, tedy s neexistencí státu právního a demokratického. Totalitní režim se vyznačoval despektem k soukromému vlastnictví.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2011:1.US.3248.10.1","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["interpretation:900000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2011:1.US.3248.10.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2012:22.CDO.2197.2010.1","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"REFERENCED":1}},"precedent_superseded_count":2,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":2,"arguments_hidden":3,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2013:1.US.4365.12.2","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2013:1.US.4365.12.2"}}