{"document_id":"ECLI:CZ:US:2013:2.US.179.13.1","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 179/13","ecli":"ECLI:CZ:US:2013:2.US.179.13.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-179-13_1","decision_date":"2013-09-19","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REJECTION","subject":"Přezkum rozhodnutí Ústavního soudu jiným orgánem veřejné moci; náhrada nemajetkové újmy za údajný nesprávný úřední postup Ústavního soudu","legal_sentence":"Stanoví-li Ústava v článku 89 odst. 2, že vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby, a na to navazující zákon č. 182/1993 Sb ., o Ústavním soudu , ve znění pozdějších předpisů, konstatuje, že proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat (§ 54 odst. 2), resp. že odvolání není přípustné (§ 43 odst. 3), pak tyto překážky přezkumu nelze obcházet ani cestou vznášení nároků dle zákona č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti ( notářský řád ), ve znění pozdějších předpisů. Rozhodnutí Ústavního soudu na vnitrostátní úrovni nemohou podléhat přezkumu jiným orgánem veřejné moci, a to ani Ministerstvem financí, ani případně obecným soudem. Jak je uvedeno, dle zákona o Ústavním soudu nemůže vydané rozhodnutí Ústavního soudu přezkoumávat dokonce ani samotný Ústavní soud; jeho rozhodnutí jsou na vnitrostátní úrovni konečná a mohou být zpochybněna toliko v řízení před Evropským soudem pro lidská práva, ovšem bez možnosti přímé kasace ze strany tohoto mezinárodního soudu. Zvoleným postupem tak vlastně stěžovatelka obchází ustanovení zákona o Ústavním soudu upravující nepřípustnost přezkumu jeho rozhodnutí a vynucuje si přezkum ze strany orgánů, které k tomu nemohou být povolány. Je nepřípustné dokonce z ústavněprávních hledisek, aby rozhodnutí orgánu ochrany ústavnosti byla podrobována přezkumu ze strany orgánů moci výkonné, byť jen v rámci posuzování toho, zda jimi vznikla škoda či nemateriální újma. Pokud se stěžovatelka domnívala, že Ústavní soud svým postupem porušil nějaká její základní práva, měla se se stížností obrátit na Evropský soud pro lidská práva, nikoliv na Ministerstvo financí a Obvodní soud pro Prahu 1. K tomuto závěru ji směrovalo i usnesení Nejvyššího soudu. Tím, že nalézací soud takovou žalobu skutečně věcně projednal, popřel samotný ústavní pořádek (minimálně již odkazovaný čl. 89 odst. 2 Ústavy ) a obecné principy hierarchické výstavby právního řádu a struktury soudní soustavy.","metadata_regulation_keys":["182/1993:§54","182/1993:§43","82/1998:§13","82/1998:§31a","99/1963:§142","1/1993:čl89","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Přezkum rozhodnutí Ústavního soudu jiným orgánem veřejné moci; náhrada nemajetkové újmy za údajný nesprávný úřední postup Ústavního soudu","facts":[{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Stěžovatelka (právní předchůdkyně) podala k Ústavnímu soudu ústavní stížnost (sp. zn. III. ÚS 595/09) proti rozhodnutím správních soudů, nebyla zastoupena advokátem. Požádala Českou advokátní komoru o určení advokáta, ale podmínky byly nepřijatelné, proto podala správní žalobu."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud řízení o ústavní stížnosti přerušil do skončení řízení o správní žalobě. Ústavní soud návrhu nevyhověl a věc odložil; vyrozuměl ji dopisem ze dne 26. 3. 2009."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Stěžovatelka považovala nevyhovění návrhu na přerušení řízení za nesprávný úřední postup Ústavního soudu a podala žalobu na náhradu nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb."},{"sourceRefs":["S0008","S0009"],"text":"Obvodní soud pro Prahu 1 žalobu zamítl, Městský soud v Praze potvrdil a Nejvyšší soud dovolání odmítl."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"24 C 272/2009-64","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu stěžovatelky o náhradu nemajetkové újmy. Uvedl, že Ústavní soud nepostupoval nesprávně, neboť zákon o Ústavním soudu neumožňuje přerušení řízení.","court":"Obvodní soud pro Prahu 1","decisionDate":"8. 12. 2010"},{"fileNumber":"15 Co 456/2011-116","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Shodně uvedl, že Ústavní soud postupoval správně, a náklady na zastoupení advokátem považoval za účelně vynaložené.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"22. 11. 2011"},{"fileNumber":"30 Cdo 1846/2012-143","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání stěžovatelky. Ve výroku o nákladech řízení pro nepřípustnost, ve výroku ve věci samé pro absenci otázky zásadního právního významu.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"23. 10. 2012"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda může obecný soud v řízení o náhradě škody podle zákona č. 82/1998 Sb. přezkoumávat postup Ústavního soudu, konkrétně jeho rozhodnutí o nepřerušení řízení.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0018","S0019","S0020","S0021","S0024"],"text":"Rozhodnutí Ústavního soudu jsou na vnitrostátní úrovni konečná a nepřezkoumatelná jiným orgánem veřejné moci. Stěžovatelka se svým nárokem fakticky domáhala přezkumu postupu Ústavního soudu, což je nepřípustné. Obecné soudy sice věc projednaly, ale dospěly ke správnému závěru, že se Ústavní soud nesprávného úředního postupu nedopustil. Nedošlo proto k porušení práva na spravedlivý proces.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelka tvrdila, že Ústavní soud měl řízení přerušit podle § 109 o. s. ř. za použití § 63 zákona o Ústavním soudu, a že jeho nevyhovění bylo nesprávným úředním postupem.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0018","S0019","S0020","S0021"],"sourceRefs":["S0007","S0011"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatelka (O.PO.RA., odborová organizace)"],"courtExplanation":"Ústavní soud konstatoval, že rozhodnutí Ústavního soudu nemohou být přezkoumávána jiným orgánem veřejné moci, a to ani v rámci náhrady škody; obecné soudy proto neměly věc projednávat, ale jejich závěr, že se Ústavní soud nesprávného úředního postupu nedopustil, je správný."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatelka (O.PO.RA., odborová organizace)"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":4,"REFERENCED":3}},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda rozhodnutí obecných soudů o náhradě nákladů řízení, jimiž byla státu přiznána náhrada nákladů za zastoupení advokátem, porušila právo stěžovatelky na spravedlivý proces.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0023","S0024"],"text":"Ústavní soud neshledal porušení práva na spravedlivý proces, neboť obecné soudy řádně odůvodnily přiznání náhrady nákladů řízení státu zastoupenému advokátem s odkazem na výjimečnou povahu věci, což je v souladu s judikaturou Ústavního soudu (např. IV. ÚS 1087/09).","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatelka (O.PO.RA., odborová organizace)"],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0018","S0019"],"interpretation":"Rozhodnutí Ústavního soudu nemohou být na vnitrostátní úrovni přezkoumávána jiným orgánem veřejné moci, a to ani v rámci řízení o náhradě škody nebo nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb.","regulations":"čl. 89 odst. 2 Ústavy, § 54 odst. 2 a § 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":4,"REFERENCED":4}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2012 č. j. 30 Cdo 1846/2012-143, kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatelky.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2011 č. j. 15 Co 456/2011-116, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. 12. 2010 č. j. 24 C 272/2009-64, kterým byla zamítnuta žaloba stěžovatelky.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod","right":"Právo na spravedlivý proces"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a splňuje formální náležitosti.","sourceRefs":["S0006"]},"findings":[{"reason":"Postup obecných soudů, které zamítly žalobu na náhradu nemajetkové újmy za údajný nesprávný úřední postup Ústavního soudu, neporušil základní právo stěžovatelky, neboť přezkum postupu Ústavního soudu jiným orgánem veřejné moci je vyloučen a obecné soudy věcně správně dospěly k závěru, že se Ústavní soud nesprávného úředního postupu nedopustil.","regulations":"čl. 36 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","reasonSourceRefs":["S0024"],"right":"Právo na spravedlivý proces","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2}}]},"dispositionType":"REJECTION","operativeOrders":[{"kind":"REJECT","text":"Ústavní stížnost se zamítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I. ÚS 2929/07","sourceRefs":["S0023"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Pravidlo, že stát není oprávněn účtovat náklady na zastoupení advokátem, pokud má vlastní právní oddělení, není absolutní a je třeba přihlédnout ke konkrétním okolnostem.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2008:1.US.2929.07.1","precedent_source_units":["legal_question:2000"],"precedent_target_units":["interpretation:900000","legal_question:1000","legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2008:1.US.2929.07.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":2}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":1,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2013:2.US.179.13.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2013:2.US.179.13.1"}}