{"document_id":"ECLI:CZ:US:2013:3.US.3221.11.1","court":"usoud","case_number":"III. ÚS 3221/11","ecli":"ECLI:CZ:US:2013:3.US.3221.11.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=3-3221-11_1","decision_date":"2013-12-12","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Dodatečné daňové přiznání a změna judikatury ohledně prekluzivní lhůty podle § 47 odst. 1 daňového řádu","legal_sentence":"Zákaz retroaktivity dopadá na postup všech orgánů veřejné moci, včetně moci zákonodárné a soudní, ve druhém případě však - vzhledem ke specifické (zpravidla retrospektivní) povaze soudního rozhodování - obecné uplatnění nenalezne. Změna právního názoru vysloveného v soudních rozhodnutích, která představují ustálenou judikaturu, zvláště pak nejvyšších soudních instancí, vykazuje (materiálně) zpětný účinek, jenž stojí proti principu právní jistoty a důvěry jednotlivce v právo; ve vzájemné kolizi mezi potřebou právní jistoty a požadavkem materiální správnosti soudního rozhodnutí však významnou roli hraje postulát vnitřní otevřenosti soudního rozhodování jako podstatný strukturální element nezávislého nalézání práva a příkaz spravedlivého procesu. Z tohoto důvodu je nutno vycházet z principu, že změna ustálené judikatury je - byť za určitých materiálních a případně procesních podmínek - přípustná a nový právní názor zpravidla nalezne své uplatnění na všechny další kauzy, které soudy rozhodují. Řešení zmíněné kolize je třeba hledat primárně v rovině tzv. podústavního práva, a teprve pokud to možné není, lze výjimečně uvažovat o aplikaci původního právního názoru, přičemž je třeba vzít v úvahu práva ostatních účastníků řízení a/nebo veřejný zájem. V souzené věci je takový postup nutný. Stěžovatel byl orgány veřejné moci, a to jak rozhodovací praxí finančních orgánů, tak na základě ustálené judikatury správních soudů, ujištěn o tom, že může dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2005 podat do konce roku 2009. Ústavní soud nález sp. zn. I. ÚS 1611/07 ze dne 2. 12. 2008 (N 211/51 SbNU 639), na jehož základě mělo dojít ke \"zkrácení\" předmětné lhůty o jeden rok, a podle něhož by tak byl stěžovatel oprávněn podat daňové přiznání do konce roku 2008, vyhlásil dne 9. 12. 2008. Vzhledem ke skutečnosti, že stěžovatel zjevně neměl na adekvátní právní reakci dostatečný časový prostor, kdy ani není možné po něm spravedlivě požadovat, aby průběžně sledoval rozhodování Ústavního soudu, nelze mu vytknout, že daňové přiznání nepodal v zákonné lhůtě stanovené podle teorie 3 + 0. Dále je podstatné, že jde o vertikální vztah, tedy vztah mezi státem (resp. jeho finančními orgány) a fyzickou osobou, jehož se neúčastní žádná další osoba, jejíž práva či zájmy by mohly být dotčeny, pokud by názor Ústavního soudu nebyl aplikován. Z hlediska veřejného zájmu je třeba si uvědomit, že důvodem kasačního zásahu Ústavního soudu ve věci sp. zn. I. ÚS 1611/07 nebyla protiústavnost lhůty pro vyměření daně jako takové, ale nejasnost příslušného zákonného ustanovení, jež umožňovalo dvojí výklad, přičemž bylo třeba - za konkrétních okolností daného případu - použít ten z nich, jenž je ve prospěch daňového poplatníka, a to s ohledem na princip in dubio pro libertate. Ústavní soud tedy nejenže nevidí důvod, proč by měl být veřejný zájem nějak dotčen, ale naopak postup podle dosavadního výkladu daného zákonného ustanovení odpovídá nosné myšlence, jež je obsažena v uvedeném nálezu.","metadata_regulation_keys":["337/1992:§47","337/1992:§41","1/1993:čl1","1/1993:čl90","2/1993:čl1","2/1993:čl11","2/1993:čl38"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Dodatečné daňové přiznání a změna judikatury ohledně prekluzivní lhůty podle § 47 odst. 1 daňového řádu","facts":[{"sourceRefs":["S0011"],"text":"Stěžovatel podal dne 30. 6. 2009 dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2005, v němž vyčíslil daňovou ztrátu 1 535 937 Kč oproti poslední známé daňové povinnosti 29 320 Kč."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Finanční úřad ve Strakonicích rozhodnutím ze dne 16. 7. 2009 zastavil řízení o tomto přiznání s odůvodněním, že lhůta pro vyměření daně podle § 47 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků uplynula již dnem 31. 12. 2008, a to v důsledku nového výkladu (teorie 3+0) obsaženého v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1611/07."},{"sourceRefs":["S0011","S0014"],"text":"Do té doby byla správní praxe i judikatura založena na výkladu 3+1, podle něhož lhůta končila až 31. 12. 2009, a stěžovatel na základě této praxe očekával, že může přiznání podat do konce roku 2009."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Odvolání stěžovatele proti zastavení řízení bylo zamítnuto Finančním ředitelstvím v Českých Budějovicích rozhodnutím ze dne 19. 11. 2009."},{"sourceRefs":["S0008","S0009"],"text":"Stěžovatel se následně bránil žalobou u Krajského soudu v Českých Budějovicích a kasační stížností u Nejvyššího správního soudu, avšak oba soudy potvrdily správnost zastavení řízení s odkazem na závaznost nálezu I. ÚS 1611/07."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"48943/09/105910305453","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Zastavení řízení o dodatečném daňovém přiznání z důvodu uplynutí lhůty pro vyměření daně podle teorie 3+0.","court":"Finanční úřad ve Strakonicích","decisionDate":"16. 7. 2009"},{"fileNumber":"6024/09-15000","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Zamítnutí odvolání a potvrzení rozhodnutí finančního úřadu.","court":"Finanční ředitelství v Českých Budějovicích","decisionDate":"19. 11. 2009"},{"fileNumber":"10 Af 3/2010-34","sourceRefs":["S0008","S0009"],"outcomeSummary":"Zamítnutí žaloby jako nedůvodné; lhůta pro vyměření daně uplynula.","court":"Krajský soud v Českých Budějovicích","decisionDate":"18. 2. 2011"},{"fileNumber":"5 Afs 28/2011-70","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Zamítnutí kasační stížnosti; námitky neobstojí ve světle nálezu I. ÚS 1611/07 a usnesení rozšířeného senátu.","court":"Nejvyšší správní soud","decisionDate":"6. 9. 2011"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda změna ustálené judikatury (z teorie 3+1 na 3+0) aplikovaná na dodatečné daňové přiznání stěžovatele, který v důsledku dosavadní praxe nemohl na změnu včas reagovat, porušila jeho právo na spravedlivý proces a princip legitimního očekávání.","sourceRefs":["S0011","S0014"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0046","S0048"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud shledal, že za výjimečných okolností, kdy stěžovatel spoléhal na ustálenou praxi, neměl dostatečný čas na reakci, a jednalo se o vertikální vztah bez dotčení práv třetích osob, je třeba upřednostnit ochranu legitimního očekávání před okamžitou aplikací nového výkladu. Tím došlo k porušení čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Stěžovatel namítá, že v době podání dodatečného daňového přiznání existovala ustálená správní praxe a judikatura (teorie 3+1), na jejímž základě legitimně očekával, že lhůta pro podání skončí až 31. 12. 2009. Změna výkladu provedená nálezem I. ÚS 1611/07 byla aplikována retroaktivně v jeho neprospěch, aniž by měl možnost na ni včas reagovat. Tím došlo k porušení principu právní jistoty a důvěry v právo.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0046"],"sourceRefs":["S0011","S0014"],"importance":"CORE","parties":["Tomáš Maleč"],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že stěžovatel byl postupem orgánů veřejné moci ujištěn o možnosti podat přiznání do konce roku 2009, a že neměl dostatečný časový prostor na reakci po vyhlášení nálezu. Za těchto výjimečných okolností je třeba chránit jeho legitimní očekávání."}],"id":"LQ001","raisedBy":["Tomáš Maleč"],"continuity_era":"old_unchallenged","continuity_sub_variant":"impact_unassessed","continuity_tier":"ai_assessed","continuity_reason":"Upravuje lhůty pro podání daňového přiznání, ale otázka se týká změny judikatury.","continuity_assessed_against":"2026-07-09","continuity_counterparts":["280/2009:§136"],"continuity_old_key":"337/1992:§47","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":3,"REFERENCED":4},"arguments_hidden":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false},{"question":"Zda Nejvyšší správní soud porušil právo stěžovatele na zákonného soudce tím, že nepostoupil věc rozšířenému senátu, přestože existovalo rozhodnutí osmého senátu s opačným výsledkem.","sourceRefs":["S0019"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0047"],"text":"Ústavní soud neshledal porušení práva na zákonného soudce, neboť Nejvyšší správní soud dostatečně odůvodnil, proč věc nepředložil rozšířenému senátu, a rozlišovací hledisko nebylo irelevantní.","outcome":"NO_VIOLATION"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["Tomáš Maleč"],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1},"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0046"],"interpretation":"Změna ustálené judikatury, která zkracuje lhůtu pro uplatnění práva daňového poplatníka, nemůže být aplikována na případy, kdy poplatník v důsledku dosavadní praxe nemohl na změnu včas reagovat, a to zejména v situaci, kdy nejsou dotčena práva třetích osob a jedná se o vertikální vztah mezi státem a jednotlivcem.","regulations":"§ 47 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění účinném do 31. 12. 2009","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":3,"REFERENCED":1},"continuity_gated":true,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":1}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 2. 2011 č. j. 10 Af 3/2010-34","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 9. 2011 č. j. 5 Afs 28/2011-70","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 11 odst. 1 a 5 Listiny","right":"právo vlastnit majetek"},{"regulations":"čl. 38 odst. 1 Listiny","right":"právo na zákonného soudce"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou osobou, je přípustná, neboť stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky.","sourceRefs":["S0028"]},"findings":[{"reason":"Postupem finančních orgánů a soudů došlo k porušení principu legitimního očekávání a práva na spravedlivý proces, neboť stěžovatel nemohl včas reagovat na změnu judikatury.","regulations":"čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny","reasonSourceRefs":["S0048"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":2}},{"reason":"Ústavní soud se samostatně nezabýval porušením vlastnického práva, neboť shledal porušení práva na spravedlivý proces.","regulations":"čl. 11 Listiny","reasonSourceRefs":["S0048"],"right":"právo vlastnit majetek (čl. 11 Listiny)","outcome":"NOT_ASSESSED"},{"reason":"Nejvyšší správní soud neporušil právo na zákonného soudce, neboť dostatečně odůvodnil, proč věc nepředložil rozšířenému senátu.","regulations":"čl. 38 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0047"],"right":"právo na zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"REFERENCED":1},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"}],"bindingInstructions":["Krajský soud v Českých Budějovicích je povinen při novém projednání respektovat závazný právní názor Ústavního soudu, že stěžovatelovo legitimní očekávání brání aplikaci nového výkladu § 47 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Nejvyššího správního soudu a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 6. září 2011 č. j. 5 Afs 28/2011-70 a rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. února 2011 č. j. 10 Af 3/2010-34 došlo k zásahu do práva stěžovatele na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"Rozsudek Nejvyššího správního soudu a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. září 2011 č. j. 5 Afs 28/2011-70 a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. února 2011 č. j. 10 Af 3/2010-34 se ruší."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I. ÚS 1611/07","sourceRefs":["S0008","S0011"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Nález, který změnil výklad § 47 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků na teorii 3+0 a byl základem pro zastavení řízení.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2008:1.US.1611.07.1","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2008:1.US.1611.07.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"4#5Afs282011-70","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":4,"FOLLOWED":11,"REFERENCED":26},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":4,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":9,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":2,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":9,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":2,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2013:3.US.3221.11.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2013:3.US.3221.11.1"}}