{"document_id":"ECLI:CZ:US:2013:Pl.US.10.13.4","court":"usoud","case_number":"Pl. ÚS 10/13","ecli":"ECLI:CZ:US:2013:Pl.US.10.13.4","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=Pl-10-13_4","decision_date":"2013-05-29","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Návrh na zrušení zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, nebo jeho části","legal_sentence":"A. Ústavní soud již od svých prvních rozhodnutí v restitučních věcech vycházel ex favore restitutionis a nesčíslněkrát zdůrazňoval, že k restitučním věcem je třeba přistupovat s přihlédnutím k tomu, že těm, kteří restituují, byla v minulosti způsobena celá řada křivd, včetně oněch majetkových. Již Ústavní soud ČSFR ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 597/92 ze dne 21. 12. 1992 (viz Sbírka usnesení a nálezů Ústavního soudu ČSFR, ročník 1992, nález č. 16) dovodil, že restitučními zákony se demokratická společnost snaží alespoň částečně zmírnit následky minulých majetkových a jiných křivd vzniklých v období od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990. Stát a jeho orgány jsou tedy povinny postupovat podle restitučního zákona v souladu s oprávněnými zájmy osob, jejichž újma, způsobená za totalitního komunistického režimu, má být alespoň částečně kompenzována. Vůdčím principem musí být vždy výše uvedený účel restitucí, k jehož naplnění je nutné, aby restituční zákony byly interpretovány ve vztahu k oprávněným osobám co nejvstřícněji, v duchu snahy o zmírnění některých křivd, v jejichž důsledku k odnětí majetku došlo [srov. nález sp. zn. I. ÚS 154/95 ze dne 18. 1. 1996 (N 7/5 SbNU 47), nález sp. zn. I. ÚS 754/01 ze dne 23. 10. 2003 (N 123/31 SbNU 113), nález sp. zn. II. ÚS 2896/09 ze dne 29. 4. 2010 (N 97/57 SbNU 273) a další]. B. Restitutio in integrum v přísném významu civilistickém nebylo a nemohlo být cílem žádného ze zákonů, kterými byly po více než čtyřiceti (nyní šedesáti) letech zmírňovány některé majetkové křivdy. V případě tzv. restitučního zákonodárství se jedná o obnovu vlastnického práva v současných právních - a to zejména veřejnoprávních - poměrech. Vlastnické právo je dobovou i dnešní právní naukou vnímáno jako elastické, tzn. \"jakmile omezení právního řádu odpadnou, rozšíří se oprávnění vlastníkovo, a jakmile nová omezení vzniknou, ono oprávnění se zúží.\" \"Symptomatickým (nikoliv charakteristickým) znakem vlastnického práva jest dispozice vlastnictvím, neboť vlastník může ji míti (ale nemusí).\" Z veřejnoprávního omezení některých dispozic nelze dovozovat \"neúplnost\" vlastnického práva, jeho jinou defektnost či dokonce absenci. Pro majetkoprávní způsobilost církevního subjektu zejména není rozhodné, zda se jednalo o právnickou osobu soukromého nebo veřejného práva. Co do určení subjektu vlastnického práva k jednotlivým věcem spadajícím do původního majetku vycházela rakouská a později československá nauka převážně z tzv. teorie institutové, která v případě (katolického) církevního majetku vycházela z toho, že vlastníky jsou jednotlivé - dnešní terminologií - církevní právnické osoby. Co do způsobilosti nabývat majetek základní zákon státní č. 142/1867 ř. z., o obecných právech občanů státních v královstvích a zemích v radě říšské zastoupených, v čl. 6 stanovil, že \"spůsobem zákona a z příčin obecného dobrého dopouští se, by se obmezilo právo, mrtvé ruce statků nemovitých nabývati a k té ruce jimi vládnouti.\" Je však nepochybné, že tyto tzv. amortizační zákony nebyly v neprospěch církví vydány (ani později v Československu). Věci náležející do církevního jmění, zvláště věci kvalifikované kanonickým právem jako res sacrae (věci svaté, zejm. kostely, kaple, oltáře, bohoslužebné náčiní), mohly být předmětem právního obchodu, tedy i předmětem vlastnictví. Vlastnické právo nebylo vyloučeno ani u tzv. věcí veřejných, tím spíše ne u ostatních věcí náležejících do původního majetku církví. Veřejnoprávní regulace zákonem č. 50/1874 ř. z., jímžto se vydávají ustanovení, kterými se upravují zevnitřní právní poměry církve katolické, nezakládala pojmovou absenci vlastnického práva na straně církevních subjektů katolické církve ani existenci zvláštního \"veřejného vlastnictví\". C. Z návrhů lze extrahovat alternativně dvě systémové námitky proti zákonu jako celku, vůči jeho smyslu: 1. církve, zejména subjekty církve katolické, neměly být vůbec vlastníkem původního majetku, 2. církve, zejména subjekty církve katolické, měly být vlastníky podléhajícími veřejnoprávní regulaci, která však ke dni účinnosti zákona č. 428/2012 Sb. , o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů ( zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), (dále též jen \"zákon o vyrovnání s církvemi\") byla již zrušena. Ad 1. V případě realizace nároků oprávněných osob na vydání věci podle zákona č. 428/2012 Sb. lze hovořit v pravém slova smyslu o obnově vlastnického práva, jak jej chápal dřívější zákon č. 946/1811 Sb. z. s., obecný zákoník občanský, a nynější občanský zákoník. Ad 2. S účinností od 8. 2. 1991 byla prostřednictvím Listiny základních práv a svobod v rovině ústavního práva přelomově zaručena náboženská svoboda a církvím přiznána v čl. 16 odst. 2 vnitřní autonomie, pod niž judikatura Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva podřazuje různé aspekty života církví, včetně určitých prvků hospodářské autonomie. Úpravu státní ingerence do hospodářských záležitostí církví a náboženských společností po 1. listopadu 1949 představovalo ustanovení § 10 zákona č. 218/1949 Sb. , o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, které bylo zrušeno již v roce 1992. Odstranění státního dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi bylo konkrétním provedením ústavních záruk čl. 11 a 16 Listiny. Pokud se jedná o tvrzení, že právě zrušení \"státního dozoru\" mělo zapříčinit nemožnost (protiústavnost) zákona č. 428/2012 Sb. , jedná se o námitku, která je v přímém rozporu s ustanovením čl. 3 odst. 3 Listiny, dle něhož \"[n]ikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod.\" D. Pokud je cílem vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi, jedná se o naplnění požadavků plynoucích z čl. 1 Ústavy , čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny [nález sp. zn. Pl. ÚS 9/07 ze dne 1. 7. 2010 (N 132/58 SbNU 3; 242/2010 Sb. ), výrok II, body 72-91]. Je-li pak rovněž cílem úpravy takové nastavení (budoucích) ekonomických vztahů mezi státem a církvemi, které vytvoří předpoklad plné náboženské svobody a nezávislosti církví a náboženských společností na státu prostřednictvím obnovy jejich majetkové základny, jedná se o formu naplnění požadavku plynoucího především z čl. 16 odst. 1, 2 Listiny ( sp. zn. Pl. ÚS 9/07 výrok II, body 92-107). Co se týká ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb. , který za majetkovou křivdu považuje odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb. , o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb. , o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě), odkazuje Ústavní soud na zcela shodné ustanovení obsažené od počátku 90. let v § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 229/1991 Sb. , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, jakožto jednoho z hlavních restitučních předpisů. Dosavadní judikatura nikdy nezpochybnila uvedený restituční titul z hlediska vztahu k tzv. rozhodnému období. Pro zařazení do rozhodného období není rozhodný okamžik účinnosti zákona, nýbrž okamžik završení majetkové křivdy. Ustanovení § 5 písm. i) ve slovech \"spravedlivé\" zákona č. 428/2012 Sb. vyvolává zásadní právní nejistotu o obsahu restitučního titulu, což se jeví jako rozporné s čl. 1 odst. 1 Ústavy (principy právního státu). V aplikační praxi by v důsledku tohoto hrozil rozdílný a nepředvídatelný postup různých povinných osob a založení nerovnosti mezi jednotlivými oprávněnými osobami. E. Výměra původního majetku, z níž vycházela důvodová zpráva, má-li být měřítkem racionality, resp. ústavnosti § 15 odst. 1, 2 zákona o vyrovnání s církvemi, nevykazuje znaky libovůle či omylu zákonodárce, nýbrž má rozumnou a přiměřenou vazbu na dostupné historické údaje. Ústavní soud znovu zdůrazňuje, že pro tento závěr nebylo třeba nijak dále ověřovat či prokazovat přesnost uvedených údajů. Co do ocenění původního majetku, který se nevydává, je nutno opět zdůraznit, že kritériem ústavnosti není přesnost či správnost odhadu hodnoty původního majetku, jakkoliv uvedenými úvahami je podložena celková částka obsažená v § 15 odst. 2. Výpočet ceny původního majetku je obsažen v důvodové zprávě a podrobněji ve vyjádření vlády, veřejně dostupné jsou obdobně podrobné údaje na internetových stránkách Ministerstva kultury. K otázce namítané diskriminace oprávněných osob podle dřívějších restitučních zákonů především Ústavní soud odkazuje na účel napadeného zákona č. 428/2012 Sb. a rovněž tak specifické postavení církví a náboženských společností při majetkovém vyrovnání se státem, které je odlišuje od jiných fyzických či právnických osob. Komparovatelná není ani povaha \"finanční náhrady\" podle zákona č. 428/2012 Sb. a \"peněžité náhrady\" podle zákona č. 229/1991 Sb. Judikatura Ústavního soudu a Nejvyššího soudu v praxi koriguje otázku ekvivalence a přiměřenosti finančních náhrad v dosavadním restitučním zákonodárství, a to s přihlédnutím právě ke zcela rozdílným ekonomickým a sociálním podmínkám (změny cen nemovitostí) oproti počátku 90. let. Pokud se jedná o požadavek na odečtení částky vyplacené na hospodářské zabezpečení, nemá tento požadavek právní základ. Tzv. hospodářské zabezpečení podle zákona č. 218/1949 Sb. nebylo koncipováno jako vratné plnění ani jako splátky převzatého majetku. Ustanovení § 17 zákona č. 428/2012 Sb. nezpůsobuje neodůvodněnou nerovnost, neboť existence dříve přiznaného zvláštního práva na financování státem podle zákona č. 3/2002 Sb. , o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů, je objektivní skutečností, na níž lze založit přechodný příspěvek na podporu dotčeným církvím a náboženským společnostem. Podstata příspěvku na podporu umožňuje eventuální odůvodněný zásah do nabytých práv dotčených církví z důvodu přijetí nové komplexní právní úpravy podpory registrovaných církví a náboženských společností do budoucna. F. Posouzení eventuálního rozporu zákona o vyrovnání s církvemi s čl. 2 odst. 1 Listiny se projevuje v třech souvisejících komponentech. Protože se jedná o objektivní ústavní záruky, nikoliv o porušení subjektivních základních práv, jedná se o test odlišný od testu proporcionality: i. Zákaz sebeidentifikace státu (pozitivní či negativní) s určitou světonázorovou a náboženskou doktrínou, která by vedla k opuštění demokratické legitimity veřejné moci. ii. Zákaz takového výkonu veřejné moci zasahujícího negativně či pozitivně do náboženských či světonázorových otázek (konfesní neutralita), který by vedl k excesivnímu propojení státu se kterýmkoliv náboženským či světonázorovým směrem či se kteroukoliv církví a náboženskou společností. iii. Zákaz takového výkonu veřejné moci, který by zakládal neodůvodněnou nerovnost založenou výhradně na kritériu náboženství nebo světonázoru. G. Ústava ve svém čl. 47 odst. 1 výslovně stanoví, že o vráceném návrhu Poslanecká sněmovna hlasuje znovu. Hlasování je ve smyslu Ústavy vždy pozitivním aktem, tedy nikoliv jednáním konkludentním, omisivním. Výjimečné situace, kdy nečinnost orgánu má v legislativním procesu konkrétní pozitivní důsledky, musí být v Ústavě explicitně stanoveny, což činí např. čl. 46 odst. 3 Ústavy . Ustanovení § 97 odst. 3 zákona č. 90/1995 Sb. , o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 265/2011 Sb. , dle svého textu žádnou prekluzi pro hlasování Poslanecké sněmovny neobsahuje, což s ohledem na znění čl. 47 odst. 1 Ústavy ani obsahovat nemůže. Taková lhůta je obsažena toliko v ustanovení § 97 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny , a to v přímé návaznosti na znění čl. 46 odst. 3 Ústavy . I pokud by se dala z § 97 odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny existence lhůty pro opakované hlasování Poslanecké sněmovny dovodit, zákon uplynutí této lhůty nespojuje s žádným následkem, zejména tedy nestanovuje fikci neschválení návrhu. Rovněž slova \"aby o něm hlasovala\" svědčí o povinnosti hlasovat, nikoliv o volné úvaze Poslanecké sněmovny, zda hlasovat o Senátem zamítnutém návrhu zákona bude. Omezení řečnického projevu zakotvené v ustanovení § 59 odst. 4 jednacího řádu Poslanecké sněmovny se vztahuje na všechny poslance (resp. řečníky), a to i v postavení poslance přednášejícího stanovisko poslaneckého klubu. Privilegium poslance přednášejícího stanovisko poslaneckého klubu se nemůže z podstaty legislativního procesu vztahovat na projevy nevěcné, neboť ani poslaneckému klubu nesvědčí právo zneužít možnosti veřejně demonstrovat své stanovisko \"k věci\" (srov. ustanovení § 59 odst. 1 věty druhé zákona č. 90/1995 Sb. a contrario).","metadata_regulation_keys":["428/2012:§2","428/2012:§3","428/2012:§5","428/2012:§11","428/2012:§18","428/2012:§22","428/2012:§25","428/2012:§19","428/2012:§20","428/2012:§21","428/2012:§23","428/2012:§24","428/2012:§15","428/2012:§16","428/2012:§17","90/1995:§97","90/1995:§59","90/1995:§53","1/1993:čl5","1/1993:čl6","1/1993:čl1","1/1993:čl47","2/1993:čl3","2/1993:čl11","2/1993:čl2","2/1993:čl21","2/1993:čl22"],"analysis":{"proceedingType":"NORM_CONTROL_STATUTE","subject":"Návrh na zrušení zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, nebo jeho části","legalQuestions":[{"question":"Zda legislativní proces přijetí zákona č. 428/2012 Sb. proběhl v souladu s ústavním pořádkem, zejména zda nedošlo k porušení práv opozice a pravidel jednacího řádu.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0139"],"text":"Ústavní soud neshledal porušení ústavně předepsaného procesu; legislativní proces umožnil racionální diskurs a slyšení stran.","outcome":"NO_VIOLATION"},"issueType":"PROCEDURE","arguments":[{"argument":"Neprojednání Senátem vráceného návrhu na nejbližší schůzi, zkrácení řečnické doby, noční jednání, hlasování v době přestávky.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0122","S0125","S0134","S0136"],"sourceRefs":["S0057","S0062","S0066","S0068"],"importance":"CORE","parties":["skupina 18 senátorů"],"courtExplanation":"Lhůta dle § 97 odst. 3 jednacího řádu není propadná; omezení řečnické doby bylo v souladu s § 59; noční jednání je přípustné; hlasování nebylo zmanipulováno."}],"id":"LQ001","raisedBy":["skupina 18 senátorů","skupina 45 poslanců"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":9},"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"question":"Zda zákon č. 428/2012 Sb. porušuje princip náboženské neutrality státu podle čl. 2 odst. 1 Listiny tím, že poskytuje církvím majetkové výhody a finanční podporu.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0200","S0205"],"text":"Princip náboženské neutrality (čl. 2 odst. 1 Listiny) nevylučuje majetkové vyrovnání s církvemi; zákon je v souladu s čl. 16 Listiny a judikaturou ÚS.","outcome":"NO_VIOLATION"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["skupina 18 senátorů","skupina 47 poslanců"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":7,"REFERENCED":12},"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"question":"Zda zákon diskriminuje ostatní (necírkevní) právnické osoby a fyzické osoby v rozporu s čl. 1 a čl. 3 Listiny.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0211"],"text":"Rozdílné zacházení s církvemi je odůvodněno jejich historickým postavením a potřebou napravit křivdy; nejde o diskriminaci.","outcome":"NO_VIOLATION"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["skupina 18 senátorů","skupina 47 poslanců"],"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true},{"question":"Zda ustanovení § 18 odst. 1 zákona ohrožuje vlastnické právo třetích osob nabyté v dobré víře (čl. 11 Listiny).","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0093"],"text":"Zákon nezasahuje do ochrany dobré víry; institut vydržení zůstává nedotčen.","outcome":"NO_VIOLATION"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[],"id":"LQ004","raisedBy":["skupina 18 senátorů"],"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true},{"question":"Zda finanční náhrada ve výši 59 miliard Kč a způsob jejího stanovení jsou v rozporu s principem proporcionality a rovnosti.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0220"],"text":"Výše finanční náhrady je výsledkem politického kompromisu a není protiústavní; zákonodárce postupoval v mezích své volnosti.","outcome":"NO_VIOLATION"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[],"id":"LQ005","raisedBy":["skupina 18 senátorů","skupina 47 poslanců"],"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true},{"question":"Zda slovo 'spravedlivé' v § 5 písm. i) zákona je neurčité a umožňuje libovůli, čímž porušuje princip právní jistoty (čl. 1 Ústavy).","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0221"],"text":"Slovo 'spravedlivé' v § 5 písm. i) je neurčité a v rozporu s principem právní jistoty; bylo zrušeno.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[],"id":"LQ006","raisedBy":["skupina 18 senátorů"],"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true},{"question":"Zda zákon je v rozporu s právem Evropské unie, zejména s čl. 107 a 108 SFEU o státní podpoře.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0226"],"text":"Ústavní soud není příslušný k posouzení souladu s právem EU v tomto řízení; není dán důvod ke zrušení z tohoto důvodu.","outcome":"OUTSIDE_REVIEW"},"issueType":"OTHER","arguments":[],"id":"LQ007","raisedBy":["skupina 47 poslanců","skupina 45 poslanců"],"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true},{"question":"Zda existovala ústavní povinnost zákonodárce přijmout zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0155"],"text":"Z judikatury Ústavního soudu (Pl. ÚS 9/07) vyplývá, že dlouhodobá nečinnost zákonodárce byla protiústavní; přijetím zákona byla tato povinnost splněna.","outcome":"ACCEPTED"},"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","id":"LQ008","raisedBy":["COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":7,"REFERENCED":9},"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0092","S0200"],"interpretation":"Princip náboženské neutrality státu nevylučuje kooperační model vztahu státu a církví, včetně majetkového vyrovnání, pokud je sledován legitimní cíl.","regulations":"čl. 2 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":2}},{"sourceRefs":["S0147","S0211"],"interpretation":"Restituční zákonodárství je selektivní a zákonodárce má široký prostor pro uvážení, které křivdy a v jakém rozsahu zmírní; nerovnost mezi restituenty není sama o sobě protiústavní.","regulations":"čl. 1 Ústavy České republiky","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":10,"REFERENCED":29},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0007"],"description":"Zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, včetně jeho jednotlivých ustanovení napadených v návrhu.","type":"STATUTE"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 1, 5, 6, 9, 15, 47 Ústavy; čl. 1, 2, 3, 17, 20, 21, 22 Listiny","right":"právo na spravedlivý proces (legislativní proces)"},{"regulations":"čl. 2 odst. 1 Listiny","right":"princip náboženské neutrality"},{"regulations":"čl. 1, 3 Listiny","right":"zákaz diskriminace"},{"regulations":"čl. 11 Listiny; čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě","right":"vlastnické právo"},{"regulations":"čl. 1 Ústavy","right":"právní jistota"}]},"admissibility":{"overallStatus":"PARTLY_ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["MANIFESTLY_UNFOUNDED"],"reason":"Návrh směřující proti § 19 až 25 zákona č. 428/2012 Sb. byl odmítnut pro zjevnou neopodstatněnost, neboť navrhovatelé neuvedli žádné ústavněprávní argumenty.","sourceRefs":["S0004","S0114"]},"findings":[{"reason":"Slovo 'spravedlivé' v § 5 písm. i) je neurčité a bylo zrušeno.","regulations":"čl. 1 Ústavy","reasonSourceRefs":["S0003","S0221"],"right":"právní jistota (čl. 1 Ústavy)","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Zákon není v rozporu s principem náboženské neutrality.","regulations":"čl. 2 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0200"],"right":"princip náboženské neutrality (čl. 2 odst. 1 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"},{"reason":"Rozdílné zacházení s církvemi je odůvodněno.","regulations":"čl. 1, 3 Listiny","reasonSourceRefs":["S0211"],"right":"zákaz diskriminace (čl. 1, 3 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"},{"reason":"Zákon nezasahuje do ochrany dobré víry.","regulations":"čl. 11 Listiny","reasonSourceRefs":["S0093"],"right":"vlastnické právo (čl. 11 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"},{"reason":"Legislativní proces proběhl v souladu s ústavním pořádkem.","regulations":"čl. 1, 5, 6, 9, 15, 47 Ústavy","reasonSourceRefs":["S0139"],"right":"právo na spravedlivý proces (legislativní proces)","outcome":"NOT_VIOLATED"}]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"§ 5 písm. i) zákona č. 428/2012 Sb.","kind":"ANNUL_NORM","text":"Ustanovení § 5 písm. i) ve slovech 'spravedlivé' zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů."},{"targetAct":"§ 19 až 25 zákona č. 428/2012 Sb.","kind":"REFUSE","text":"Návrh v části směřující proti ustanovením § 19 až 25 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), se odmítá."},{"targetAct":"zbývající část návrhu","kind":"REJECT","text":"Ve zbývající části se návrh zamítá."}],"dissentingOpinions":[{"summary":"Nesouhlasí s výrokem III a odůvodněním; měl za to, že legislativní proces byl protiústavní a zákon měl být zrušen celý. Poukazuje na manipulativní odklad hlasování a změnu složení Poslanecké sněmovny.","judges":["Jan Musil"]},{"summary":"Nesouhlasí s výrokem III; považuje legislativní proces za protiústavní a zákon za rozporný s principem rovnosti a právem EU; navrhoval zrušení celého zákona nebo alespoň hlavy III o finančním vypořádání.","judges":["Pavel Rychetský"]}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 9/07","sourceRefs":["S0155"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Dlouhodobá nečinnost zákonodárce ve věci církevních restitucí je protiústavní; legitimní očekávání církví.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2010:Pl.US.9.07.2","precedent_source_units":["legal_question:2000","legal_question:8000"],"precedent_target_units":["legal_question:2000","legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2010:Pl.US.9.07.2"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_continuity_era":"old_unchallenged","legal_sentence_continuity_sub_variant":"assessed","legal_sentence_continuity_tier":"ai_assessed","legal_sentence_continuity_reason":"Zákon upravuje zmírnění majetkových křivd církvím, což odpovídá účelu restitucí v závěru.","legal_sentence_continuity_assessed_against":"2026-07-09","legal_sentence_continuity_counterparts":["428/2012:§5","428/2012:§1"],"legal_sentence_continuity_assessment":[{"key":"428/2012:§5","relation":"PRESERVES","reason":"Ustanovení obsahově navazuje na restituční tituly zmiňované v závěru, zejména odnětí bez náhrady."}],"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":13,"REFERENCED":35},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":1,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":6,"legal_sentence_continuity_old_key":"218/1949:§10","precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":2,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":5,"precedent_superseded_hidden":6,"arguments_hidden":6,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":8,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2013:Pl.US.10.13.4","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2013:Pl.US.10.13.4"}}