{"document_id":"ECLI:CZ:US:2013:Pl.US.31.09.1","court":"usoud","case_number":"Pl. ÚS 31/09","ecli":"ECLI:CZ:US:2013:Pl.US.31.09.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=Pl-31-09_1","decision_date":"2013-01-09","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"NORM_PETITION_REJECTED","subject":"Ústavnost podmínek pro čerpání rodičovského příspěvku zavedených zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů","legal_sentence":"Není správný názor navrhovatele, že právní úprava obsažená v bodech 4 a 5 článku XXIV přechodných ustanovení zákona č. 261/2007 Sb. , o stabilizaci veřejných rozpočtů, je výrazem nepřípustné retroaktivity. K otázce nepřípustné retroaktivity se Ústavní soud vyjadřoval v řadě svých rozhodnutí [např. nález sp. zn. Pl. ÚS 17/11 ze dne 15. 5. 2012 (N 102/65 SbNU 367; 220/2012 Sb. ), nález sp. zn. Pl. ÚS 21/96 ze dne 4. 2. 1997 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb. )]. V souvislosti s vymezením rozdílu mezi pravou a nepravou retroaktivitou Ústavní soud uvedl, že \"obecně v případech časového střetu staré a nové právní normy platí nepravá retroaktivita, tj. od účinnosti nové právní normy se i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní normy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony se řídí zrušenou právní normou ...\". V posuzovaném případě přechodná (intertemporální) ustanovení nového právního předpisu řeší kontinuitu, resp. přetrvávání práva či právních vztahů vzniklých dřívější právní normou před nabytím účinnosti nové právní normy. Tato intertemporální ustanovení v závislosti na povaze upravovaných vztahů ponechávají nabytá práva či právní vztahy buď v režimu staré právní úpravy, nebo naopak na ně aplikují novou právní úpravu, a to zpravidla pod sankcí zániku práva, resp. právního vztahu. Ústavní soud dospěl k závěru, že v projednávané věci jde o retroaktivitu nepravou. V posuzovaném případě tato nepravá retroaktivita nepředstavuje protiústavní zásah do právní jistoty a do nabytých práv. Ústavní soud se ve svých nálezech většinou vyjadřuje zdrženlivě k realizaci sociálních práv zakotvených v hlavě čtvrté Listiny, neboť si je vědom toho, že rozsah sociálních práv (mezi něž patří též poskytování rodičovského příspěvku) je limitován možnostmi státního rozpočtu podloženými výsledky hospodaření státu. Teprve v rámci těchto možností se uplatní limity dané příslušnými články Listiny upravujícími sociální práva. Posouzení otázky účelnosti a vhodnosti zákonné úpravy v této oblasti Ústavní soud ponechává v pravomoci zákonodárce, do jehož činnosti Ústavní soud kromě případů zjištěné neústavnosti zasahovat nemůže. Jde totiž o otázky svou podstatou politické. Pojmovým znakem sociálních práv je skutečnost, že nemají bezpodmínečnou povahu a je možné se jich domáhat pouze v mezích platných zákonů (čl. 41 Listiny). Tato absence přímé vymahatelnosti se projevuje v nutnosti jejich zákonného vymezení, které je pak současně i podmínkou konkrétní realizace jednotlivých sociálních práv. I když ustanovení článku 41 odst. 1 Listiny umožňuje zákonodárci stanovit konkrétní podmínky realizace sociálních práv, jejich zákonné vymezení nesmí být v rozporu s ústavními principy, jinak řečeno, zákony, které je upravují, nesmí ústavně zaručená sociální práva zcela popřít či je anulovat. Stejně jako v případě základních práv a svobod přímo vymahatelných na základě Listiny musí i v případě sociálních práv zákonodárce respektovat pravidlo uvedené v článku 4 odst. 4 Listiny, podle něhož při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. V posuzovaném případě dospěl Ústavní soud k závěru, že zákonodárce tyto zásady dodržel. V nové právní úpravě rodičovského příspěvku je realizován úmysl zákonodárce zamezit souběžnému poskytování peněžité pomoci v mateřství matce a poskytování rodičovského příspěvku otci dítěte. Tato úprava, byť znamená pokles dřívější úrovně, je z ústavněprávního hlediska obhajitelná; lze akceptovat tezi, že dávky státní sociální podpory nastupují teprve, pokud životní situaci jednotlivce nelze řešit poskytováním dávek z prvního pilíře pojistného systému, jehož součástí je též nemocenské pojištění, které má v zásadě přednost před dávkami sociálního zabezpečení poskytovanými ze stejného důvodu. Výpadek příjmů spojených s porodem dítěte způsobený novou úpravou alespoň z části pokrývá rodičovský příspěvek jako dávka státní sociální podpory. Na tuto dávku má rodič nárok bez ohledu na to, jestli dříve pobíral dávky nemocenského pojištění spojené s mateřstvím nebo porodem. Ústavní soud shrnuje, že jakkoli došlo přijetím napadených ustanovení v některých případech ke snížení dříve dosažené úrovně sociálních práv, nešlo o takový zásah, který by ve svém důsledku porušil jejich podstatu a smysl.","metadata_regulation_keys":["117/1995:§30","117/1995:§32","261/2007:čl24","1/1993:čl1","2/1993:čl11","2/1993:čl4","2/1993:čl41","2/1993:čl32","209/1992:čl1"],"analysis":{"proceedingType":"NORM_CONTROL_STATUTE","subject":"Ústavnost podmínek pro čerpání rodičovského příspěvku zavedených zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů","facts":[{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Mgr. L. S. Z. (dále jen „žalobkyně“) požádala o rodičovský příspěvek na svou nezletilou dceru H. S. Úřad práce Brno-město jí rozhodnutím ze dne 17. 4. 2008 přiznal dávku ve výši 7 600 Kč měsíčně od 1. 1. 2008."},{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, které Krajský úřad Jihomoravského kraje rozhodnutím ze dne 1. 12. 2008 zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil."},{"sourceRefs":["S0007","S0008"],"text":"Žalobkyně napadla rozhodnutí krajského úřadu správní žalobou u Krajského soudu v Brně (sp. zn. 57 Ca 14/2009). Tvrdila, že nová právní úprava obsažená v čl. XXIV bodech 4 a 5 zákona č. 261/2007 Sb. je retroaktivní, porušuje legitimní očekávání a je diskriminační."},{"sourceRefs":["S0005","S0009"],"text":"Krajský soud v Brně považoval námitky žalobkyně za logické a ztotožnil se s nimi. Proto podal podle čl. 95 odst. 2 Ústavy návrh na zrušení uvedených přechodných ustanovení k Ústavnímu soudu."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"1388/8/BME/3","sourceRefs":["S0006"],"outcomeSummary":"Přiznán rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně od 1. 1. 2008.","court":"Úřad práce Brno-město","decisionDate":"2008-04-17"},{"fileNumber":"JMK 155130/2008","sourceRefs":["S0006"],"outcomeSummary":"Zamítnuto odvolání a potvrzeno prvostupňové rozhodnutí.","court":"Krajský úřad Jihomoravského kraje","decisionDate":"2008-12-01"}],"legalQuestions":[{"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","question":"Zda přechodná ustanovení čl. XXIV bodů 4 a 5 zákona č. 261/2007 Sb. představují nepřípustnou pravou retroaktivitu a nezákonný zásah do nabytých práv.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0070"],"testApplied":"RATIONALITY","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že napadená ustanovení zakládají pouze nepravou retroaktivitu, která není protiústavní. Odkázal na nález sp. zn. Pl. ÚS 17/11, kde byla obdobná otázka posouzena. Nepravá retroaktivita v tomto případě nepředstavuje protiústavní zásah do právní jistoty a nabytých práv.","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"arguments":[{"argument":"Změna zákona měla zásadní vliv na způsob vzniku nároku i na výši dávky, což je nezákonný zásah do jednou již nabytých práv; odkaz na nález Pl. ÚS 21/96.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0070"],"sourceRefs":["S0010"],"importance":"CORE","parties":["Krajský soud v Brně"],"courtExplanation":"Jde o nepravou retroaktivitu, která je v oblasti sociálních práv přípustná, pokud sleduje legitimní cíl a nepopírá podstatu práva."}],"id":"LQ001","raisedBy":["Krajský soud v Brně"],"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","question":"Zda napadená ustanovení porušují zásadu legitimního očekávání a právní jistoty.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0075"],"testApplied":"RATIONALITY","text":"Ústavní soud konstatoval, že sociální práva jsou limitována možnostmi státního rozpočtu a zákonodárce má široký prostor pro uvážení. Napadená ustanovení sledují racionální cíl (zavedení pravidel pro rodiče, kteří nemohou volit nový režim) a neporušují legitimní očekávání, neboť nedochází k popření podstaty práva na rodičovský příspěvek.","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["Krajský soud v Brně"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":5},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","question":"Zda napadená ustanovení diskriminují některé skupiny rodičů.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0079","S0080"],"testApplied":"RATIONALITY","text":"Ústavní soud neshledal diskriminaci. Zákon stanovil podmínky tak, aby rodiče s dětmi narozenými před i po 1.1.2008 měli nárok na stejnou výši dávky při splnění podmínek. Rozdílné zacházení je odůvodněno objektivními okolnostmi a není svévolné.","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["Krajský soud v Brně"],"arguments_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0070","S0075"],"interpretation":"Přechodná ustanovení, která zavádějí nepravou retroaktivitu v oblasti sociálních práv, nejsou protiústavní, pokud sledují legitimní cíl (zajištění kontinuity a rovnosti) a nepopírají podstatu práva na rodičovský příspěvek.","regulations":"Čl. XXIV body 4 a 5 zákona č. 261/2007 Sb.","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0031"],"description":"Článek XXIV body 4 a 5 zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů","type":"STATUTE"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 11 Listiny, čl. 1 Dodatkového protokolu","right":"Právo na majetek (čl. 11 Listiny, čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě)"},{"regulations":"čl. 1, čl. 3 Listiny","right":"Zásada rovnosti a zákaz diskriminace (čl. 1, čl. 3 Listiny)"},{"regulations":"čl. 1 Ústavy (princip právního státu)","right":"Zásada právní jistoty a legitimního očekávání"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Návrh byl podán oprávněným subjektem (Krajský soud v Brně) v souladu s § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu a splňuje formální náležitosti.","sourceRefs":["S0014"]},"findings":[{"reason":"Napadená ustanovení nepředstavují nepřípustnou retroaktivitu, neporušují legitimní očekávání ani nejsou diskriminační. Sledují legitimní cíl a nepopírají podstatu sociálních práv.","regulations":"čl. 11 Listiny, čl. 1 Dodatkového protokolu, čl. 1, 3 Listiny, čl. 1 Ústavy","reasonSourceRefs":["S0080"],"right":"Právo na majetek, zásada rovnosti a právní jistoty","outcome":"NOT_VIOLATED"}]},"dispositionType":"NORM_PETITION_REJECTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Článek XXIV body 4 a 5 zákona č. 261/2007 Sb.","kind":"REJECT","text":"Návrh se zamítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 21/96","sourceRefs":["S0010","S0069"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Obecný zákaz pravé retroaktivity právních norem jako základní princip právního státu.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.21.96","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.21.96"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2013:Pl.US.31.09.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2013:Pl.US.31.09.1"}}