{"document_id":"ECLI:CZ:US:2013:Pl.US.37.11.1","court":"usoud","case_number":"Pl. ÚS 37/11","ecli":"ECLI:CZ:US:2013:Pl.US.37.11.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=Pl-37-11_1","decision_date":"2013-07-30","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"NORM_PETITION_REJECTED","subject":"Automatické propadnutí věci nebo jiných majetkových hodnot pachatele správního deliktu","legal_sentence":"Právní úprava sankcionování trestných činů a přestupků je ve výlučné kompetenci zákonodárce a je obsažena v \"obyčejných\" (\"podústavních\") zákonech. Ústavní soud, respektující ústavní princip dělby moci, není povolán k tomu, aby posuzoval vhodnost (účelnost) jednotlivých druhů sankcí, zákonem stanovené sazby sankcí (jejich výši), možnost alternativního či kumulativního ukládání sankcí apod. Do zákonné úpravy těchto otázek by Ústavní soud mohl zasáhnout pouze v případě, že by zákonodárce překročil ústavněprávní limity. Ústavní soud posuzoval, zda princip diferenciace sankcí a jejich přiměřenosti neporušil zákonodárce tím, že v napadeném ustanovení zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, přikazuje kumulativní ukládání dvou druhů sankcí. Ústavní soud dovodil, že v tomto způsobu právní regulace nelze shledat nic protiústavního. Stanovení několika druhů sankcí, ať již alternativně, nebo kumulativně, je zcela pravidelným způsobem právní úpravy sankcionování jak v oboru trestního, tak správního práva. Zákonodárce jím zpravidla vhodně kombinuje represivní a preventivní účel sankcí, který spočívá mj. v tom, že kromě citelného postihu nedisciplinovaných pachatelů je pachatelům znemožňováno pokračování či opakování deliktů. Právní úprava sankcí se ocitne v rozporu s ústavními předpisy, pokud nerespektuje princip diferenciace a přiměřenosti sankcí, nebo pokud by extrémně nepřiměřeně zasahovala do jiných ústavně chráněných hodnot. V případě majetkových sankcí by takový protiústavní zásah do majetkových práv delikventa mohl zejména nastat, jestliže sankce by měla pro majetek delikventa likvidační nebo \"rdousící\" účinek. Majetková sankce, mající povahu veřejnoprávní povinnosti strpět ztrátu vlastnictví a jeho převod na stát, je sice zásahem do majetkového substrátu, a tudíž i vlastnického práva povinného subjektu, sama o sobě však nepředstavuje porušení vlastnického práva, jež je ústavně zaručeno v článku 11 Listiny nebo článku 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě. Posouzení, zda tato sankce obstojí jako přípustný zásah, závisí obecně na splnění některých podmínek. Především musí být takováto sankce, a to i v případě správního deliktu, stanovena zákonem. Zákonná úprava sankce musí obstát z hlediska testu proporcionality, ten se však v případě posuzování úpravy sankcí neaplikuje ve své úplné formě. Zodpovězení otázky potřebnosti sankce jako takové (ve smyslu druhu této sankce), resp. související otázky intenzity chráněného veřejného zájmu, již ale soudním výkladem provést nelze. Jde totiž o otázky politického charakteru, jejichž řešení je ve výlučné kompetenci zákonodárce, jemuž nakonec obecně náleží legislativní úprava otázek, zda určité jednání má být trestné, nebo nikoliv, definování skutkových podstat deliktů (trestných činů, přestupků, jiných správních deliktů) a stanovení druhu a výše sankcí. Právě zákonodárce tak může v rámci svého uvážení zohlednit jednotlivá kriminálně-politická hlediska, např. hledisko generální prevence, intenzitu rizika deliktního jednání a z toho plynoucí stupeň ohrožení spořádaného lidského soužití nebo proměny v axiologickém nazírání veřejnosti na význam individuálních a společenských hodnot a právních statků poškozovaných deliktním chováním pachatelů. Ústavní soud může zkoumat, zda majetková sankce obstojí z hlediska testu vyloučení extrémní disproporcionality, tedy zda s touto sankcí spojený zásah do ústavně zaručeného vlastnického práva nevede k takové zásadní změně majetkových poměrů dotčeného subjektu, jež by u něj znamenala \"zmaření samé podstaty majetku\", tj. \"zničení majetkové základny\", resp. zda nejde o případ, v němž \"hranice veřejnoprávního povinného peněžitého plnění jednotlivcem vůči státu nabyla škrtícího (rdousícího) působení\". Důvod k tomu, aby Ústavní soud v rámci abstraktní kontroly právní normy konstatoval protiústavnost majetkové sankce určitého druhu, by byl dán pouze tehdy, kdyby daný druh sankce měl vždy, tedy za jakýchkoli skutkových okolností likvidační nebo \"rdousící\" účinek. Tento likvidační nebo \"rdousící\" účinek však sankce propadnutí věci obecně nemá. Jestliže by uložení sankce \"propadnutí tabákových výrobků anebo lihovin\" mělo likvidační nebo \"rdousící\" charakter ve vztahu ke konkrétnímu pachateli, je příslušnému správnímu orgánu při rozhodování o uložení této sankce v každém jednotlivém případě zachována možnost zohlednit kromě závažnosti deliktu a okolností jeho spáchání i majetkové poměry odpovědného subjektu a případně tuto sankci neuložit. Povinnost zvažovat při aplikaci dopady sankce ve vztahu k majetkové podstatě odpovědného subjektu vyplývá přímo z ústavního pořádku. Uložení sankce propadnutí věci by mohlo být protiústavní v konkrétním případě. Posoudit protiústavnost aplikace této sankce v konkrétním případě je oprávněn samotný správní orgán, resp. správní soud.","metadata_regulation_keys":["183/2006:§119","353/2003:§135d","353/2003:§134","353/2003:§133","2/1993:čl11","2/1993:čl26","2/1993:čl1","2/1993:čl3"],"analysis":{"proceedingType":"NORM_CONTROL_STATUTE","subject":"Automatické propadnutí věci nebo jiných majetkových hodnot pachatele správního deliktu","facts":[{"sourceRefs":["S0011"],"text":"Obchodní společnost 4 VIP, s. r. o. prodávala dne 25. března 2009 v nebytovém prostoru a stánku ve velkotržnici SAPA v Praze 4 celkem 16 949 ks lihovin, 13 300 g tabáku a 302 352 ks cigaret. Tyto prostory nebyly zkolaudovány k prodeji zboží ani k poskytování hostinských služeb."},{"sourceRefs":["S0011"],"text":"Celní úřad Karlovy Vary rozhodnutím ze dne 27. května 2009 uložil společnosti pokutu 200 000 Kč a propadnutí všech zajištěných lihovin a tabákových výrobků podle § 135d odst. 1 zákona o spotřebních daních. Společnost se odvolala."},{"sourceRefs":["S0012"],"text":"Celní ředitelství Plzeň rozhodnutím ze dne 20. srpna 2009 potvrdilo propadnutí, ale snížilo pokutu na 100 000 Kč. Společnost podala žalobu ke Krajskému soudu v Plzni."},{"sourceRefs":["S0013","S0014","S0023"],"text":"Krajský soud v Plzni původně rozsudkem ze dne 22. prosince 2010 zrušil rozhodnutí celního ředitelství, neboť dospěl k závěru, že propadnutí lze uložit jen u nezdaněných výrobků. Nejvyšší správní soud však rozsudkem ze dne 23. září 2011 toto rozhodnutí zrušil a zavázal krajský soud výkladem, že propadnutí se vztahuje na všechny lihoviny a tabákové výrobky bez ohledu na zaplacení daně."},{"sourceRefs":["S0015","S0024"],"text":"Krajský soud v Plzni, vázán názorem Nejvyššího správního soudu, považoval napadené ustanovení za protiústavní pro automatické propadnutí bez možnosti individualizace, a proto podal návrh k Ústavnímu soudu na vyslovení jeho protiústavnosti."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"č. j. 4592-3/2009-086100-021","sourceRefs":["S0011"],"outcomeSummary":"Uložena pokuta 200 000 Kč a propadnutí zajištěných lihovin a tabákových výrobků.","court":"Celní úřad Karlovy Vary","decisionDate":"2009-05-27"},{"fileNumber":"č. j. 6889-02/09-1601-21","sourceRefs":["S0012"],"outcomeSummary":"Potvrzeno propadnutí, pokuta snížena na 100 000 Kč.","court":"Celní ředitelství Plzeň","decisionDate":"2009-08-20"},{"fileNumber":"57 Ca 85/2009-59","sourceRefs":["S0013"],"outcomeSummary":"Zrušeno rozhodnutí Celního ředitelství Plzeň a věc vrácena k dalšímu řízení.","court":"Krajský soud v Plzni","decisionDate":"2010-12-22"},{"fileNumber":"7 Afs 30/2011-105","sourceRefs":["S0014"],"outcomeSummary":"Zrušen rozsudek Krajského soudu v Plzni a věc vrácena k dalšímu řízení.","court":"Nejvyšší správní soud","decisionDate":"2011-09-23"},{"fileNumber":"57 Af 41/2011-126","sourceRefs":["S0015"],"outcomeSummary":"Řízení přerušeno a věc předložena Ústavnímu soudu.","court":"Krajský soud v Plzni","decisionDate":"2011-12-19"}],"legalQuestions":[{"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","question":"Je ustanovení § 135d odst. 1 zákona o spotřebních daních, ve slovech 'nebo tabákových výrobků anebo lihovin zajištěných při kontrole podle § 134', v rozporu s čl. 11 a čl. 4 odst. 4 Listiny pro porušení principu diferenciace a přiměřenosti sankcí?","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0073","S0078","S0086","S0087","S0088","S0089"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Ústavní soud neshledal rozpor s ústavním pořádkem. Sankce propadnutí věci není protiústavní, pokud nemá likvidační nebo rdousící účinek, což v obecné rovině nemá. Správní orgán má povinnost v individuálním případě zohlednit majetkové poměry a případně sankci neuložit, i když to zákon výslovně neuvádí. Princip diferenciace není porušen, protože u propadnutí věci nelze kvantitativně diferencovat; jediná možnost je uložit nebo neuložit, což by vyžadovalo výslovné zákonné zmocnění, které zde není, ale správní orgán může upustit od uložení v extrémních případech na základě ústavních principů.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[{"argument":"Automatické propadnutí bez možnosti zohlednit okolnosti deliktu a majetkové poměry pachatele porušuje princip diferenciace a přiměřenosti sankcí, což je v rozporu s čl. 11 Listiny.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0078","S0079"],"importance":"CORE","parties":["Krajský soud v Plzni"],"courtExplanation":"Ústavní soud uvedl, že princip diferenciace se u sankce propadnutí věci uplatňuje jinak; kvantitativní diferenciace není možná, jediná možnost je binární volba uložit/neuložit, což by vedlo k neurčitosti. Sankce propadnutí věci není sama o sobě protiústavní, pokud nemá likvidační účinek."}],"id":"LQ001","raisedBy":["Krajský soud v Plzni"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":13,"REFERENCED":3},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false,"precedent_followed_by_superseded_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0087","S0088","S0089"],"interpretation":"Ustanovení § 135d odst. 1 zákona o spotřebních daních, které ukládá propadnutí tabákových výrobků a lihovin zajištěných při kontrole podle § 134, není samo o sobě protiústavní; správní orgán je však povinen v každém jednotlivém případě zohlednit majetkové poměry pachatele a případně od uložení sankce upustit, pokud by měla likvidační nebo rdousící účinek, a to i bez výslovného zákonného zmocnění.","regulations":"§ 135d odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 217/2005 Sb.","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":8,"REFERENCED":1}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0062","S0065"],"description":"Část § 135d odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., ve slovech 'nebo tabákových výrobků anebo lihovin zajištěných při kontrole podle § 134'","type":"STATUTE"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 11 a čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod","right":"vlastnické právo"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Navrhovatel je oprávněn podat návrh podle čl. 95 odst. 2 Ústavy, a to i po zrušení napadeného ustanovení, pokud má být aplikováno v probíhajícím řízení.","sourceRefs":["S0055","S0056"]},"findings":[{"reason":"Sankce propadnutí věci není protiústavní, pokud nemá likvidační účinek; princip diferenciace není porušen.","regulations":"čl. 11 a čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0073","S0086"],"right":"vlastnické právo podle čl. 11 Listiny","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":8,"REFERENCED":2},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}]},"dispositionType":"NORM_PETITION_REJECTED","operativeOrders":[{"targetAct":"část § 135d odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., ve slovech 'nebo tabákových výrobků anebo lihovin zajištěných při kontrole podle § 134'","kind":"REJECT","text":"Návrh se zamítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 14/09","sourceRefs":["S0075"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Princip diferenciace sankcí není porušen kumulativním ukládáním sankcí; zákonodárce má širokou diskreci.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2011:Pl.US.14.09.1","precedent_source_units":["legal_question:1000","finding:950000"],"precedent_target_units":["legal_question:4000","legal_question:2000","legal_question:3000","legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2011:Pl.US.14.09.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":10,"REFERENCED":4},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":1,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":2,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":1,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":2,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2013:Pl.US.37.11.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2013:Pl.US.37.11.1"}}