{"document_id":"ECLI:CZ:US:2014:1.US.173.13.1","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 173/13","ecli":"ECLI:CZ:US:2014:1.US.173.13.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-173-13_1","decision_date":"2014-08-20","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Důkazní standard pro vyslovení neplatnosti právního úkonu pro duševní poruchu jednající osoby","legal_sentence":"Ústavní soud shledává důkazní standard \"zcela jednoznačného skutkového závěru\" a \"bez jakéhokoliv náznaku pravděpodobnosti\" používaný v ustálené judikatuře Nejvyššího soudu pro prokázání jednání v duševní poruše za účelem zneplatnění takového jednání za nadměrně vysoký. Takový standard narušuje spravedlivou rovnováhu mezi relevantními protichůdnými zájmy a v důsledku porušuje právo na ochranu majetku osob s duševním postižením, pokud daným jednáním byl negativně zasažen majetek těchto osob. Spravedlivá rovnováha mezi soupeřícími oprávněnými zájmy bude nejlépe dosažena stanovením vysoké míry pravděpodobnosti prokázání, že plně svéprávná osoba jednala v duševní poruše, která ji v daný moment činila neschopnou právně jednat. Pro učinění závěru o dosažení této vysoké míry pravděpodobnosti soudy, rozhodující o aplikaci § 581 věty druhé nového občanského zákoníku (§ 38 odst. 2 původního občanského zákoníku), musí pečlivě posoudit všechny v tomto ohledu relevantní okolnosti a důkazy. Pokud je důkazní standard požadovaný pro prokázání určité skutečnosti tvrzené žalobcem jako jednou stranou řízení zcela nepřiměřeně vysoký, tak v důsledku je i důkazní břemeno kladené na tohoto účastníka řízení zjevně nepřiměřené a dochází k porušení jeho práva na rovnost v řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny.","metadata_regulation_keys":["40/1964:§38","89/2012:§581","99/1963:§153","99/1963:§132","2/1993:čl11","2/1993:čl37","2/1993:čl36","2/1993:čl1","2/1993:čl3","209/1992:čl1"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Důkazní standard pro vyslovení neplatnosti právního úkonu pro duševní poruchu jednající osoby","facts":[{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Stěžovatel A. J. byl v rozhodné době jednatelem a majitelem obchodní společnosti, která si vzala úvěr zajištěný směnkou. Stěžovatel směnku podepsal dvakrát – jako jednatel a jako fyzická osoba (směnečný rukojmí)."},{"sourceRefs":["S0008","S0009"],"text":"Proti stěžovateli byl vydán směnečný platební rozkaz na částku 6 139 997,91 Kč. Stěžovatel podal námitky s tvrzením, že v době podpisu směnky trpěl Wilsonovou chorobou, která způsobuje intoxikaci těla a psychické potíže (zmatenost, reversibilní demence), a nebyl schopen posoudit následky svého jednání."},{"sourceRefs":["S0009","S0010"],"text":"Znalecké posudky dospěly k závěru, že je velmi pravděpodobné, že stěžovatel při podpisu směnky trpěl duševní poruchou, která mu bránila plně si uvědomit a posoudit následky jednání. Tento závěr byl založen na subjektivním tvrzení stěžovatele, že si podpis nepamatuje, a na předpokladu, že psychické potíže v té době skutečně trpěl."},{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Soud prvního stupně (Městský soud v Praze) shledal, že nebylo bezpečně zjištěno, že stěžovatel v okamžiku podpisu směnky nebyl schopen posoudit následky. Pouhý pravděpodobnostní závěr nepostačuje. Soud se opřel o judikaturu Nejvyššího soudu vyžadující „bezpečné zjištění“ a „zcela jednoznačný skutkový závěr“."},{"sourceRefs":["S0012","S0013"],"text":"Odvolací soud (Vrchní soud v Praze) potvrdil rozsudek prvního stupně. Uvedl, že podpis směnky vyžadoval pootočení listu, což vylučuje automatické jednání, a že stěžovatel byl schopen racionálně projednat úvěr. Z dokazování nevyplynul jednoznačný závěr o duševní poruše v rozhodné době."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"23 Cm 153/2008-110","sourceRefs":["S0008","S0010"],"outcomeSummary":"Směnečný platební rozkaz se ponechává v platnosti. Soud neshledal důvodnou námitku neplatnosti právního úkonu pro duševní poruchu, neboť nebylo bezpečně zjištěno, že stěžovatel v době podpisu směnky nebyl schopen posoudit následky svého jednání.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"2. 11. 2010"},{"fileNumber":"5 Cmo 34/2011-139","sourceRefs":["S0012","S0013"],"outcomeSummary":"Rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Odvolací soud zopakoval dokazování a dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že stěžovatel v rozhodné době trpěl duševní poruchou, která by měla trvající a neměnný charakter; naopak okolnosti spíše svědčí tomu, že v daný okamžik nebyl ovlivněn.","court":"Vrchní soud v Praze","decisionDate":"15. 3. 2011"},{"fileNumber":"29 Cdo 3058/2011-165","sourceRefs":["S0014"],"outcomeSummary":"Dovolání odmítnuto jako nepřípustné, neboť stěžovatel zpochybňoval skutkové závěry, nikoli právní otázku zásadního významu. Soud uvedl, že judikatura standardně vyžaduje bezpečné zjištění a vylučuje závěr na základě pravděpodobnosti.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"19. 9. 2012"}],"legalQuestions":[{"question":"Je důkazní standard vyžadující „bezpečné zjištění“ a „zcela jednoznačný skutkový závěr“ (bez jakéhokoliv náznaku pravděpodobnosti) pro prokázání jednání v duševní poruše podle § 38 odst. 2 obč. zák. (nyní § 581 věta druhá obč. zák.) v souladu s právem na ochranu vlastnictví podle čl. 11 Listiny a čl. 1 Protokolu č. 1?","sourceRefs":["S0016","S0031"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0035","S0040","S0041","S0045","S0048"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud dovodil, že důkazní standard používaný Nejvyšším soudem („zcela jednoznačně“, „bez jakéhokoliv náznaku pravděpodobnosti“) je nadměrně vysoký a porušuje právo na ochranu vlastnictví podle čl. 11 Listiny a čl. 1 Protokolu č. 1. Standard neodpovídá reálným možnostem dokazování a neposkytuje spravedlivou rovnováhu mezi zájmy osob s duševním postižením a osobami jednajícími v dobré víře. Ústavně konformní je požadavek vysoké míry pravděpodobnosti, nikoli absolutní jistoty.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Stěžovatel tvrdí, že požadavek bezpečného zjištění fakticky znemožňuje aplikaci ustanovení, neboť zpětně nelze duševní poruchu prokázat s absolutní jistotou. Vysoká míra pravděpodobnosti by měla postačovat, jinak je ochrana osob s duševním postižením iluzorní.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0035","S0040","S0041","S0045"],"sourceRefs":["S0016"],"importance":"CORE","parties":["A. J."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že standard „zcela jednoznačně“ a „bez jakéhokoliv náznaku pravděpodobnosti“ je nadměrně vysoký a narušuje spravedlivou rovnováhu mezi ochranou majetku duševně postižených a právní jistotou. Absolutní jistota není v soudním řízení dosažitelná."}],"id":"LQ001","raisedBy":["A. J."],"continuity_era":"old_unchallenged","continuity_sub_variant":"assessed","continuity_tier":"ai_assessed","continuity_reason":"§ 581 věta druhá obsahově navazuje na § 38 odst. 2, standard zůstává.","continuity_assessed_against":"2026-07-28","continuity_counterparts":["89/2012:§582"],"continuity_old_key":"40/1964:§38","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":12,"FOLLOWED":18,"REFERENCED":16},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":12,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Je nadměrně vysoký důkazní standard pro prokázání duševní poruchy v rozporu s právem na rovnost účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny?","sourceRefs":["S0056"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0058","S0059","S0060"],"text":"Ústavní soud shledal, že nadměrně vysoký důkazní standard vedl k nepřiměřenému důkaznímu břemeni na stěžovateli, čímž bylo porušeno jeho právo na rovnost účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["A. J."],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":9,"FOLLOWED":13,"REFERENCED":12},"arguments_hidden":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":9,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Bylo napadenými rozhodnutími porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny?","sourceRefs":["S0007","S0055"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0055"],"text":"Ústavní soud neshledal porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny, neboť rozhodnutí obecných soudů nebyla svévolná ani extrémně nespravedlivá.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["A. J."],"arguments_hidden":1},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Byl stěžovatel diskriminován z důvodu svého duševního postižení nebo ve srovnání s osobami s omezenou svéprávností?","sourceRefs":["S0007","S0062"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0062","S0063"],"text":"Ústavní soud neshledal porušení zákazu diskriminace. Stěžovatel nebyl diskriminován z důvodu duševního postižení a rozdílné zacházení oproti osobám s omezenou svéprávností je racionální.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ004","raisedBy":["A. J."],"arguments_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0045","S0048"],"interpretation":"Pro vyslovení neplatnosti právního jednání pro duševní poruchu jednající osoby není vyžadována absolutní jistota („bezpečné zjištění“), nýbrž postačuje vysoká míra pravděpodobnosti, že osoba nebyla schopna posoudit následky svého jednání nebo své jednání ovládnout. Soud musí pečlivě posoudit všechny relevantní okolnosti a důkazy.","regulations":"§ 38 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (nyní § 581 věta druhá zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník)","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":10,"FOLLOWED":16,"REFERENCED":14},"continuity_gated":true,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":10,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2012 č. j. 29 Cdo 3058/2011-165, rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 3. 2011 č. j. 5 Cmo 34/2011-139 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2010 č. j. 23 Cm 153/2008-110","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod","right":"právo na ochranu vlastnictví"},{"regulations":"čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na rovnost účastníků řízení"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod","right":"zákaz diskriminace"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla shledána přípustnou a včasnou; nebyl dán důvod k odmítnutí.","sourceRefs":["S0064"]},"findings":[{"reason":"Nadměrně vysoký důkazní standard narušil spravedlivou rovnováhu a vedl k porušení práva na ochranu majetku.","regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny, čl. 1 Protokolu č. 1","reasonSourceRefs":["S0035","S0045"],"right":"právo na ochranu vlastnictví (čl. 11 Listiny, čl. 1 Protokolu č. 1)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":4,"REFERENCED":3}},{"reason":"Nepřiměřeně vysoký důkazní standard uložil stěžovateli nesplnitelné důkazní břemeno, čímž byla porušena zásada rovnosti zbraní.","regulations":"čl. 37 odst. 3 Listiny","reasonSourceRefs":["S0058","S0060"],"right":"právo na rovnost účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":3}},{"reason":"Rozhodnutí obecných soudů nebyla svévolná ani extrémně nespravedlivá.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0055"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"},{"reason":"Nebylo shledáno odlišné zacházení z důvodu duševního postižení; rozdíl oproti osobám s omezenou svéprávností je racionální.","regulations":"čl. 1 Listiny, čl. 14 Úmluvy","reasonSourceRefs":["S0062","S0063"],"right":"zákaz diskriminace (čl. 1 Listiny, čl. 14 Úmluvy)","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":2},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"}],"bindingInstructions":["Obecné soudy jsou povinny znovu posoudit věc při aplikaci ústavně konformního důkazního standardu vysoké míry pravděpodobnosti, nikoli absolutní jistoty."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2012 č. j. 29 Cdo 3058/2011-165, rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 3. 2011 č. j. 5 Cmo 34/2011-139 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2010 č. j. 23 Cm 153/2008-110","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2012 č. j. 29 Cdo 3058/2011-165, rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 3. 2011 č. j. 5 Cmo 34/2011-139 a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2010 č. j. 23 Cm 153/2008-110 bylo porušeno základní právo stěžovatele na ochranu vlastnictví a majetku garantované čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Protokolu č. 1 k evropské Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a právo na rovnost účastníků řízení garantované čl. 37 odst. 3 Listiny."},{"targetAct":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2012 č. j. 29 Cdo 3058/2011-165, rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 3. 2011 č. j. 5 Cmo 34/2011-139 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2010 č. j. 23 Cm 153/2008-110","kind":"QUASH_DECISION","text":"Tato rozhodnutí se proto ruší."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"2 Cz 72/70 (rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 5. 2. 1971)","sourceRefs":["S0031"],"usage":"DISTINGUISHED","proposition":"Tento precedent zavedl požadavek bezpečného zjištění pro neplatnost právního úkonu pro duševní poruchu. Ústavní soud jej odlišil, neboť standard byl v další judikatuře zpřísněn na „zcela jednoznačně“ a „bez jakéhokoliv náznaku pravděpodobnosti“, což je nadměrné.","resolvedDecisionId":null,"precedent_source_units":[],"precedent_target_units":[]}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":12,"FOLLOWED":15,"REFERENCED":13},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":12,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":22,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":1,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":22,"arguments_hidden":3,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":1,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2014:1.US.173.13.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2014:1.US.173.13.1"}}