{"document_id":"ECLI:CZ:US:2014:2.US.3035.12.1","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 3035/12","ecli":"ECLI:CZ:US:2014:2.US.3035.12.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-3035-12_1","decision_date":"2014-03-05","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REJECTION","subject":"Povinnost státu nahradit škodu způsobenou porušením práva na ochranu majetku při privatizaci","legal_sentence":"Povinností obecných soudů je v řízení o náhradě škody proti státu podle občanského zákoníku žalobci nahradit škodu ve výši podle principů stanovených v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, pokud již došlo k porušení práva žalobce na ochranu majetku podle čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, případně by k němu došlo právě neposkytnutím náhrady škody. Obdobnou povinnost mají soudy, i pokud by postupovaly podle zákona č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti ( notářský řád ), ve znění pozdějších předpisů. Při stanovování výše škody musí soudy vycházet ze skutečné tržní ceny majetku, který měl žalobce v držbě. Ta však nebude zpravidla v případě osob, které nebyly shledány vlastníky tohoto majetku, nahrazována celá. Pro stanovení spravedlivé výše škody podle konkrétních skutkových okolností případu soudy mohou použít své moderační právo zakotvené v § 2953 odst. 1 nového občanského zákoníku (dříve v § 450 občanského zákoníku). V těchto případech bude také často namístě použití § 2955 nového občanského zákoníku , podle kterého nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud. Tyto úvahy dopadají i na závěry obecných soudů týkající se náhrady nákladů vydaných stěžovatelkou v řízení o určení vlastnictví. V případě, že by tímto řízením došlo k porušení práva stěžovatelky na ochranu majetku, tak by náklady byly vynaloženy ve snaze zabránit porušení Úmluvy. Proto i tyto náklady by musely být považovány za škodu ve smyslu občanského zákoníku.","metadata_regulation_keys":["172/1991:§2","40/1964:§415","40/1964:§420","40/1964:§450","82/1998","87/1991:§11","92/1991","99/1963:§132","99/1963:§157","99/1963:§237","2/1993:čl11","2/1993:čl36","209/1992:čl1"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Povinnost státu nahradit škodu způsobenou porušením práva na ochranu majetku při privatizaci","facts":[{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Stěžovatelka vznikla v roce 1992 v rámci privatizace státního majetku. Na základě schváleného privatizačního projektu na ni byl převeden majetek včetně nemovitosti (stravovací zařízení a dům č.p. 213 v Přimdě). Stěžovatelka byla zapsána jako vlastník v katastru nemovitostí."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Dne 8. 12. 1995 podala obec Přimda žalobu proti stěžovatelce o určení vlastnictví k nemovitosti."},{"sourceRefs":["S0010","S0011"],"text":"Okresní soud v Tachově rozsudkem ze dne 19. 12. 2000 žalobě vyhověl a určil, že vlastníkem nemovitosti je obec Přimda od 24. 5. 1991. Rozhodnutí bylo potvrzeno odvolacím soudem a nabylo právní moci 27. 9. 2002. Stěžovatelka musela nemovitost vydat."},{"sourceRefs":["S0014"],"text":"Stěžovatelka podala dne 19. 8. 2005 žalobu proti státu o náhradu škody, tvrdíc, že stát na ni převedl majetek, který nebyl jeho, a že jí vznikla škoda ve výši hodnoty nemovitosti a nákladů řízení."},{"sourceRefs":["S0016","S0017"],"text":"Obvodní soud pro Prahu 1 a Městský soud v Praze žalobu zamítly s odůvodněním, že stát při privatizaci nejednal jako nositel veřejné moci a že stěžovatelce nevznikla škoda, protože nebyla vlastníkem nemovitosti."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"4 C 364/1995-160","sourceRefs":["S0010"],"outcomeSummary":"Vyhověl žalobě obce Přimda o určení vlastnictví k nemovitosti, určil, že vlastníkem je obec Přimda od 24. 5. 1991.","court":"Okresní soud v Tachově","decisionDate":"19. 12. 2000"},{"sourceRefs":["S0011"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek okresního soudu; právní moc 27. 9. 2002.","court":"odvolací soud","decisionDate":"2002"},{"sourceRefs":["S0012"],"outcomeSummary":"Dovolání stěžovatelky bylo odmítnuto.","court":"Nejvyšší soud"},{"fileNumber":"I. ÚS 325/03","sourceRefs":["S0012"],"outcomeSummary":"Ústavní stížnost stěžovatelky byla odmítnuta.","court":"Ústavní soud","decisionDate":"15. 9. 2004"},{"fileNumber":"30 C 17/2007-33","sourceRefs":["S0016"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu stěžovatelky o náhradu škody (hodnota nemovitosti a náklady řízení).","court":"Obvodní soud pro Prahu 1","decisionDate":"14. 6. 2011"},{"fileNumber":"20 Co 399/2011-63","sourceRefs":["S0017"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek obvodního soudu.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"8. 3. 2012"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy porušily právo stěžovatelky na ochranu majetku podle čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě tím, že zamítly její žalobu na náhradu škody s odůvodněním, že jí škoda nevznikla, protože nebyla vlastníkem nemovitosti.","sourceRefs":["S0019","S0020","S0021","S0022"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0060","S0061","S0068","S0069","S0070","S0071","S0072","S0073","S0074"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud neshledal porušení čl. 1 Protokolu. Zásah do majetku stěžovatelky (držba a užívání nemovitosti) byl zákonný, sledoval legitimní cíl ochrany vlastnických práv skutečného vlastníka a byla zachována spravedlivá rovnováha. Stěžovatelka nezískala nemovitost za protihodnotu, používala ji devět let, nebyla uvržena do existenčních problémů, stát jednal bez prodlení a stěžovatelka měla možnost domáhat se náhrady nákladů na údržbu proti vlastníkovi. Absence kompenzace za vydání nemovitosti nevedla k porušení práva na ochranu majetku.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelka byla v dobré víře, že je vlastníkem, a měla legitimní očekávání. Stát svým pochybením garantoval nabytí vlastnického práva, a když byla nucena nemovitost vydat, vznikla jí škoda ve výši hodnoty nemovitosti, která byla součástí základního kapitálu.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0060","S0061","S0073","S0074"],"sourceRefs":["S0020","S0021"],"importance":"CORE","parties":["Lesní společnost Přimda, a. s."],"courtExplanation":"Ústavní soud neshledal porušení čl. 1 Protokolu, neboť zásah byl proporcionální a absence kompenzace nevedla k narušení spravedlivé rovnováhy."}],"id":"LQ001","raisedBy":["Lesní společnost Přimda, a. s."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2,"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"ADMISSIBILITY","question":"Zda je ústavní stížnost přípustná, když stěžovatelka nepodala dovolání proti rozsudku městského soudu.","sourceRefs":["S0027","S0030"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0032"],"text":"Ústavní soud přijal argument stěžovatelky, že dovolání nebylo nutné, neboť šlo o nenárokový mimořádný opravný prostředek. Námitka nepřípustnosti je nedůvodná.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových"],"arguments_hidden":1},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda napadená rozhodnutí porušila právo stěžovatelky na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny, zejména pokud jde o hodnocení důkazů a odůvodnění.","sourceRefs":["S0023","S0024"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0077","S0078"],"text":"Ústavní soud neshledal porušení práva na spravedlivý proces. Rozhodnutí obecných soudů jsou logicky a srozumitelně odůvodněna a nevykazují znaky svévole nebo extrémního rozporu s principy spravedlnosti.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["Lesní společnost Přimda, a. s."],"arguments_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0036","S0037","S0046"],"interpretation":"Pojetí 'majetku' v čl. 1 Protokolu má autonomní význam a není omezeno na vlastnictví podle vnitrostátního práva; chrání i majetkové zájmy s ekonomickou hodnotou, jako je držba a užívání nemovitosti v dobré víře.","regulations":"čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"sourceRefs":["S0049","S0050","S0052"],"interpretation":"Povinností obecných soudů je v řízení o náhradě škody proti státu poskytnout žalobci náhradu škody ve výši podle principů stanovených v judikatuře ESLP, pokud došlo k porušení práva na ochranu majetku podle čl. 1 Protokolu, případně by k němu došlo neposkytnutím náhrady. Soudy musí přistoupit k ústavně konformnímu výkladu existence škody.","regulations":"zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, § 420 a násl.; zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 20 Co 399/2011-63 ze dne 8. 3. 2012","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 30 C 17/2007-33 ze dne 14. 6. 2011","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě","right":"Právo na ochranu majetku"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na spravedlivý proces"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatelka nemusela podat dovolání, které bylo nenárokovým mimořádným opravným prostředkem.","sourceRefs":["S0032"],"questionAssessments":[{"questionId":"LQ002","outcome":"ACCEPTED","status":"ADMISSIBLE"}]},"findings":[{"reason":"Zásah do majetku stěžovatelky byl proporcionální a absence kompenzace nevedla k porušení spravedlivé rovnováhy.","regulations":"čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě","reasonSourceRefs":["S0073","S0074"],"right":"Právo na ochranu majetku (čl. 1 Dodatkového protokolu)","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}},{"reason":"Rozhodnutí obecných soudů jsou logicky a srozumitelně odůvodněna, nevykazují znaky svévole.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0078"],"right":"Právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"}]},"dispositionType":"REJECTION","operativeOrders":[{"kind":"REJECT","text":"Ústavní stížnost se zamítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"rozhodnutí ESLP Lesní společnost Přimda, a. s., proti České republice č. 11997/05 ze dne 21. 9. 2010","sourceRefs":["S0012","S0035"],"usage":"REFERENCED","proposition":"ESLP shledal, že nemovitost představovala pro stěžovatelku 'majetek' ve smyslu čl. 1 Protokolu, a stížnost odmítl jako předčasnou pro nevyčerpání vnitrostátních prostředků nápravy.","resolvedDecisionId":null,"precedent_source_units":[],"precedent_target_units":[]}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":6,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":3,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2014:2.US.3035.12.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2014:2.US.3035.12.1"}}