{"document_id":"ECLI:CZ:US:2014:2.US.3863.13.1","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 3863/13","ecli":"ECLI:CZ:US:2014:2.US.3863.13.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-3863-13_1","decision_date":"2014-03-25","decision_type":"Usnesení","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REFUSAL","subject":"Posouzení přiměřenosti zadostiučinění za průtahy v bagatelním soudním řízení","legal_sentence":"Ústavní soud respektuje, že platná právní úprava připouští, že přiměřené zadostiučinění podle § 31a odst. 2 věty první zákona č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti ( notářský řád ), ve znění pozdějších předpisů, nemusí být vždy přiznáno v penězích, a rozhodnutí soudů, jimiž bylo \"jen\" konstatováno porušení práva, akceptuje a považuje je za souladná se zárukami plynoucími z čl. 36 Listiny základních práv a svobod [srov. např. usnesení sp. zn. III. ÚS 2528/08 ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. I. ÚS 3146/09 ze dne 24. 6. 2010 (v SbNU nepublikována, dostupná na http://nalus.usoud.cz)]. Citovaná zákonná úprava tedy ponechává na soudech, aby v každém jednotlivém případě a s přihlédnutím k jeho okolnostem buď toliko konstatovaly porušení práva, či nadto přiznaly náhradu nemajetkové újmy v penězích (ve výši přiměřené danému případu). Toto posouzení zásadně spadá do pravomoci obecných soudů a Ústavnímu soudu ho nepřísluší přehodnocovat a nahrazovat jej posouzením vlastním. Tím by totiž Ústavní soud atrahoval na sebe roli obecného soudu (jako třetí instance) a zasahoval by do nezávislosti soudů; to mu však nepřísluší, neboť ex constitutione není další instancí obecného soudnictví, nýbrž je výlučně soudním orgánem ochrany ústavnosti ( čl. 83 Ústavy ). Ústavní soud je pouze oprávněn ověřit, zda toto posouzení obecných soudů není výrazem libovůle či svévole a zda v něm nelze shledat prvek zjevného excesu (viz usnesení sp. zn. I. ÚS 901/12 ze dne 17. 5. 2012). Podstatným hlediskem při posuzování žádostí o zadostiučinění v souvislosti s délkou řízení je zhodnocení významu předmětu řízení pro poškozeného (viz stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 ). Typicky jde o řízení, jehož předmět má pro poškozeného značný význam, jako je trestní řízení (zejména je-li omezena osobní svoboda účastníka), dále řízení, jejichž předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinněprávní vztahy, řízení ve věcech osobního stavu, pracovněprávní spory či řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu. V případě, kdy doba řízení před nalézacím soudem (v délce pěti let a jedenácti měsíců) ve vztahu k významu jeho předmětu pro poškozeného (spor o náhradu nákladů na pořízení kopií listin ze sbírky listin ve výši bagatelní částky v době pravomocného skončení věci) nemohla nikterak negativně zasáhnout jeho psychickou sféru, se přiměřeným může jevit zadostiučinění toliko ve formě konstatace porušení práva (viz též usnesení sp. zn. II. ÚS 4726/12 ze dne 28. 3. 2013).","metadata_regulation_keys":["82/1998:§31a","2/1993:čl36","2/1993:čl38"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Posouzení přiměřenosti zadostiučinění za průtahy v bagatelním soudním řízení","facts":[{"sourceRefs":["S0008","S0009"],"text":"Stěžovatel byl účastníkem řízení u Okresního soudu v Hodoníně sp. zn. 6 C 2195/2007, v němž se domáhal po společnosti Moravské naftové doly, a. s., náhrady škody ve výši 6 740 Kč. Toto řízení trvalo pět let a jedenáct měsíců."},{"sourceRefs":["S0003","S0008"],"text":"Stěžovatel následně podal žalobu proti České republice - Ministerstvu spravedlnosti o zaplacení 38 400 Kč jako náhrady nemajetkové újmy za průtahy v uvedeném řízení."},{"sourceRefs":["S0008","S0016"],"text":"Obvodní soud pro Prahu 2 žalobu zamítl s odůvodněním, že konstatování porušení práva ze strany žalované v předžalobní komunikaci je dostačující satisfakcí, neboť se jednalo o bagatelní spor."},{"sourceRefs":["S0003","S0008"],"text":"Městský soud v Praze rozsudek soudu prvního stupně potvrdil."},{"sourceRefs":["S0005","S0009"],"text":"Stěžovatel podal ústavní stížnost, namítaje porušení práva na projednání věci bez zbytečných průtahů."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"42 C 46/2012-41","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu o zaplacení 38 400 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy za průtahy v řízení.","court":"Obvodní soud pro Prahu 2","decisionDate":"4. 2. 2013"},{"fileNumber":"72 Co 302/2013-58","sourceRefs":["S0003","S0008"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"25. 9. 2013"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda posouzení obecných soudů, že konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je dostačujícím zadostiučiněním za průtahy v bagatelním sporu, je ústavně konformní.","sourceRefs":["S0009","S0011"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0015","S0017","S0018","S0019"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Ústavní soud neshledal v argumentaci obecných soudů žádný protiústavní exces; jejich závěr o dostatečnosti konstatování porušení práva v bagatelní věci je ústavně akceptovatelný a není v rozporu se stanoviskem Nejvyššího soudu. Posouzení přiměřenosti zadostiučinění spadá do pravomoci obecných soudů a Ústavní soud do něj zasahuje pouze při libovůli nebo zjevném excesu.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel nesouhlasí se závěrem, že konstatování porušení práva je dostačující, a namítá, že obecné soudy nerespektovaly stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 a že spor o 6 740 Kč nebyl nepatrného významu.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0017","S0018"],"sourceRefs":["S0009"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel"],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že závěry odvolacího soudu nejsou v rozporu se stanoviskem Nejvyššího soudu a že odvolací soud své rozhodnutí dostatečně odůvodnil; neshledal žádný protiústavní exces."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 9. 2013 č. j. 72 Co 302/2013-58, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně zamítající žalobu na zaplacení 38 400 Kč jako náhrady nemajetkové újmy za průtahy v řízení.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 38 odst. 2 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","right":"právo na projednání věci bez zbytečných průtahů a v přiměřené lhůtě"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["MANIFESTLY_UNFOUNDED"],"reason":"Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, neboť napadené rozhodnutí není výrazem libovůle či svévole a obecné soudy své závěry dostatečně odůvodnily.","sourceRefs":["S0011","S0021"]},"findings":[{"reason":"Ústavní soud neshledal porušení ústavně zaručených práv, neboť námitky stěžovatele nedosahují ústavněprávní roviny a napadené rozhodnutí není svévolné.","regulations":"čl. 38 odst. 2 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","reasonSourceRefs":["S0020","S0021"],"right":"právo na projednání věci bez zbytečných průtahů (čl. 38 odst. 2 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy)","outcome":"NOT_ASSESSED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}}]},"dispositionType":"REFUSAL","operativeOrders":[{"targetAct":"ústavní stížnost","kind":"REFUSE","text":"Ústavní stížnost se odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Cpjn 206/2010","sourceRefs":["S0017","S0019"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Stanovisko stanoví hlediska pro posouzení přiměřenosti zadostiučinění, zejména význam předmětu řízení pro poškozeného.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:NS:2011:CPJN.206.2010.1","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:NS:2011:CPJN.206.2010.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"REFERENCED":1}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":2,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2014:2.US.3863.13.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2014:2.US.3863.13.1"}}