{"document_id":"ECLI:CZ:US:2014:4.US.2265.13.1","court":"usoud","case_number":"IV. ÚS 2265/13","ecli":"ECLI:CZ:US:2014:4.US.2265.13.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=4-2265-13_1","decision_date":"2014-04-24","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Odškodnění nemajetkové újmy osob soudně rehabilitovaných za trestné činy v době nesvobody – přímá aplikace čl. 5 odst. 5 Úmluvy","legal_sentence":"Zákonodárce v zákoně č. 160/2006 Sb. , kterým se mění zákon č. 82/1998 Sb ., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti ( notářský řád ), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/2002 Sb. , o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, znevýhodnil ty subjekty, kterým vznikla nemateriální újma rozhodnutím o vazbě a trestu za doby totality, před těmi, jimž vznikla nemateriální újma po 27. dubnu 2006. Nedostatky právní úpravy náhrady nemateriální újmy v zákoně č. 82/1998 Sb. , způsobené rozhodnutím o vazbě či trestu před účinností zákona č. 160/2006 Sb. a před datem 18. března 1992, lze nahradit přímou aplikací čl. 5 odst. 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod bez ohledu na to, že k samotnému vydání nezákonného rozhodnutí o vazbě a trestu a ke vzniku nemajetkové újmy došlo před účinností tohoto zákona i před účinností Úmluvy pro Českou republiku.","metadata_regulation_keys":["119/1990:§24","119/1990:§1","141/1961:§267","141/1961:§227","160/2006:§31a","82/1998:§32","82/1998:§31a","86/1950:§270","2/1993:čl36","2/1993:čl40","2/1993:čl15","209/1992:čl5","209/1992:čl6","209/1992:čl41"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Odškodnění nemajetkové újmy osob soudně rehabilitovaných za trestné činy v době nesvobody – přímá aplikace čl. 5 odst. 5 Úmluvy","facts":[{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Stěžovatel byl rozsudkem Nižšího vojenského soudu v Brně ze dne 19. června 1952 uznán vinným trestným činem vyhýbání se služební povinnosti podle § 270 odst. 1 písm. b) zákona č. 86/1950 Sb. a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let nepodmíněně; trest vykonal v době od 27. dubna 1952 do 4. května 1953."},{"sourceRefs":["S0011"],"text":"V rehabilitačním řízení vedeném u Vojenského obvodového soudu Brno bylo usnesením ze dne 28. listopadu 1991 zrušen pouze výrok o trestu, výrok o vině zůstal nezměněn; následně byl trest neuložen."},{"sourceRefs":["S0012","S0013"],"text":"Na základě stížnosti pro porušení zákona podané ministrem spravedlnosti Nejvyšší soud usnesením ze dne 17. ledna 2007 zrušil předchozí rehabilitační usnesení a věc přikázal Městskému soudu v Brně, který usnesením ze dne 17. dubna 2007 zrušil původní odsuzující rozsudek z roku 1952 ve výroku o vině i trestu, neboť byl vydán v rozporu s principy demokratické společnosti."},{"sourceRefs":["S0014","S0015"],"text":"Stěžovatel požadoval po státu náhradu nemajetkové újmy za nezákonné věznění; jeho žádost u Vojenského úřadu pro právní zastupování byla v části spravedlivého zadostiučinění odmítnuta a následná žaloba na zaplacení 300 000 Kč byla zamítnuta soudy s odůvodněním, že nárok nelze přiznat podle čl. 5 odst. 5 Úmluvy."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"27 C 201/2010","sourceRefs":["S0015"],"outcomeSummary":"Žaloba na zaplacení 300 000 Kč jako nemajetkové újmy zamítnuta.","court":"Obvodní soud pro Prahu 2","decisionDate":"5. října 2010"},{"fileNumber":"18 Co 42/2012","sourceRefs":["S0015"],"outcomeSummary":"Potvrdil zamítavý rozsudek soudu prvního stupně s odůvodněním, že Úmluva nezakládá nároky pro neoprávněné věznění z roku 1952.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"20. června 2012"},{"fileNumber":"30 Cdo 2916/2012","sourceRefs":["S0015"],"outcomeSummary":"Dovolání odmítnuto s tím, že se Nejvyšší soud nehodlá odchýlit od své dosavadní judikatury.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"29. května 2013"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda čl. 5 odst. 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod zakládá přímý nárok na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné věznění, k němuž došlo před účinností Úmluvy pro Českou republiku, pokud k rehabilitaci (zrušení odsuzujícího rozsudku) došlo až po této účinnosti.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0048","S0050","S0051","S0053"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud dovodil, že čl. 5 odst. 5 Úmluvy je přímo aplikovatelné ustanovení, které zakládá nárok na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné zbavení svobody. Tento nárok není vyloučen tím, že k nezákonnému věznění došlo před účinností Úmluvy, pokud k nápravě (rehabilitaci) došlo až po jejím vstupu v platnost pro Českou republiku. Odmítnutí nároku obecnými soudy bylo formalistické a porušilo právo na spravedlivý proces a odškodnění.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel poukázal na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3438/11 a další, v nichž byl nárok na náhradu nemajetkové újmy přiznán, a namítal, že obecné soudy tento právní názor nerespektovaly.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0048","S0050","S0053"],"sourceRefs":["S0008"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel Andrej Mat"],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že čl. 5 odst. 5 Úmluvy je self-executing a zakládá nárok na odškodnění bez ohledu na dobu vzniku újmy, pokud k nápravě došlo po účinnosti Úmluvy."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel Andrej Mat"],"arguments_hidden":1},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda Nejvyšší soud pochybil, když nerespektoval právní názor vyslovený v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3438/11, a tím porušil čl. 89 odst. 2 Ústavy a právo na soudní ochranu.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0032","S0054"],"testApplied":"OTHER","text":"Nejvyšší soud byl vázán právním názorem Ústavního soudu vysloveným v nálezu sp. zn. I. ÚS 3438/11 podle čl. 89 odst. 2 Ústavy. Jeho setrvání na vlastní judikatuře bez řádného odlišení představovalo porušení práva stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatel Andrej Mat"],"arguments_hidden":2}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0048","S0050","S0053"],"interpretation":"Čl. 5 odst. 5 Úmluvy je self-executing ustanovení, které zakládá přímý nárok na odškodnění za nezákonné zbavení svobody, a to i za nemajetkovou újmu, a to bez ohledu na to, zda k nezákonnému zbavení svobody došlo před účinností Úmluvy pro Českou republiku, pokud k nápravě (rehabilitaci) došlo až po této účinnosti.","regulations":"čl. 5 odst. 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod"},{"sourceRefs":["S0050"],"interpretation":"Pojem škody ve smyslu čl. 5 odst. 5 Úmluvy zahrnuje jak škodu hmotnou, tak i nemajetkovou újmu.","regulations":"čl. 5 odst. 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod"}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0015"],"description":"Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 5. října 2010 č. j. 27 C 201/2010-24, kterým byla zamítnuta žaloba na zaplacení nemajetkové újmy.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0015"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. června 2012 č. j. 18 Co 42/2012-43, kterým byl potvrzen zamítavý rozsudek soudu prvního stupně.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0015"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2013 č. j. 30 Cdo 2916/2012-58, kterým bylo odmítnuto dovolání.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 5 odst. 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na přiměřené odškodnění"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, je přípustná a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný.","sourceRefs":["S0027"]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy formalistickým výkladem odepřely stěžovateli možnost domoci se náhrady nemajetkové újmy, čímž porušily jeho právo na soudní ochranu a spravedlivý proces.","regulations":"čl. 6 odst. 1 Úmluvy, čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0054"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 6 odst. 1 Úmluvy, čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Stěžovateli nebyla přiznána náhrada nemajetkové újmy, na kterou měl nárok přímo z čl. 5 odst. 5 Úmluvy.","regulations":"čl. 5 odst. 5 Úmluvy, čl. 36 odst. 3 Listiny","reasonSourceRefs":["S0054"],"right":"právo na přiměřené odškodnění (čl. 5 odst. 5 Úmluvy, čl. 36 odst. 3 Listiny)","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Obvodní soud pro Prahu 2 je vázán právním názorem Ústavního soudu, že stěžovatel má nárok na náhradu nemajetkové újmy podle čl. 5 odst. 5 Úmluvy, a je povinen o věci znovu rozhodnout."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2, rozsudek Městského soudu v Praze, usnesení Nejvyššího soudu","kind":"FIND_VIOLATION","text":"I. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 5. října 2010 č. j. 27 C 201/2010-24, rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. června 2012 č. j. 18 Co 42/2012-43 a usnesením Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2013 č. j. 30 Cdo 2916/2012-58 byla porušena základní práva stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a na přiměřené odškodnění podle čl. 5 odst. 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2, rozsudek Městského soudu v Praze, usnesení Nejvyššího soudu","kind":"QUASH_DECISION","text":"II. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 5. října 2010 č. j. 27 C 201/2010-24, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. června 2012 č. j. 18 Co 42/2012-43 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2013 č. j. 30 Cdo 2916/2012-58 se ruší."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I. ÚS 3438/11 (N 111/65 SbNU 497)","sourceRefs":["S0008","S0032"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Právo na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné věznění podle čl. 5 odst. 5 Úmluvy.","resolvedDecisionId":null}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2013:30.CDO.2916.2012.1","precedent_superseded_count":2,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":2,"arguments_hidden":3,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2014:4.US.2265.13.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2014:4.US.2265.13.1"}}