{"document_id":"ECLI:CZ:US:2014:4.US.787.13.1","court":"usoud","case_number":"IV. ÚS 787/13","ecli":"ECLI:CZ:US:2014:4.US.787.13.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=4-787-13_1","decision_date":"2014-06-09","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Porušení práva na spravedlivý proces a zásady in dubio pro reo při odsouzení za vraždu novorozeného dítěte matkou","legal_sentence":"Důkazní situace, při níž v trestním řízení fakticky existuje pouze jediný usvědčující důkaz spočívající v nepřítomnosti jiné osoby u porodu, respektive smrti novorozence, je z poznávacího hlediska nesnadná a obsahuje v sobě riziko možných chyb a omylů. V takových případech musí být věnována mimořádná pozornost důkladnému prověření věci. Soudy přitom vycházejí z principu in dubio pro reo, právní zásady, uznávané civilizovanými národy, dle které není-li v důkazním řízení dosaženo praktické jistoty o existenci relevantních skutkových okolností, tedy jsou-li přítomny důvodné pochybnosti, je nutno rozhodnout ve prospěch obviněného. Přitom jakkoli vysoký stupeň podezření není sám o sobě s to vytvořit zákonný podklad pro odsuzující výrok. Tento princip se promítá i do jednotlivých ustanovení trestního řádu a obecné soudy jsou zavázány k jejich bezpodmínečnému respektování. Ústavní soud dospěl k přesvědčení, že subjektivní stránku trestného činu dovodily soudy pouze nepřímo, zejména pak z faktu, že se stěžovatelka nepřipravovala na porod a následnou péči o novorozené dítě, že těhotenství tajila, porodila osamoceně a odmítala jakoukoliv pomoc. Skutečností zůstává pouze to, že stěžovatelka porodila dítě, které krátce po porodu zemřelo. Jaké jednání stěžovatelky, a zda úmyslné, či nikoliv, vedlo ke smrti novorozence, nade vši pochybnost však prokázáno nebylo. Ze znaleckého posudku z oboru soudního lékařství pak vyplývá pouze příčina smrti, nikoliv však přesné jednání vedoucí k ní. Přičemž soudy, zejména odvolací, dostatečně nezohlednily stav, ve kterém se stěžovatelka nacházela. Porod je sám o sobě velký psychologický inzult, i když je plánovaný a očekávaný, vrchní soud však tuto okolnost pominul a vyloučil, že by se stěžovatelka nacházela ve stavu rozrušení. Ústavní soud po seznámení se s kompletním spisem nalézacího soudu, s provedenými důkazy, dospěl k přesvědčení, že v projednávaném případě existuje mnoho pochybností o tom, co se skutečně stalo, než aby bylo možno jednoznačně konstatovat, že stěžovatelka úmyslně a při plném vědomí si všech možností a okolností udusila své novorozené dítě. Bude proto na soudech, aby uvedené pochybnosti zcela vyvrátily, případně aby, v souladu se zásadou in dubio pro reo, rozhodly ve prospěch stěžovatelky.","metadata_regulation_keys":["140/1961:§219","140/1961:§220","141/1961:§2","40/2009:§142","40/2009:§2","40/2009:§141","1/1993:čl2","2/1993:čl40","2/1993:čl36","2/1993:čl2","209/1992:čl6"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Porušení práva na spravedlivý proces a zásady in dubio pro reo při odsouzení za vraždu novorozeného dítěte matkou","facts":[{"sourceRefs":["S0014"],"text":"Stěžovatelka byla třikrát těhotná s týmž partnerem; třetí těhotenství bylo neplánované a nechtěné, tajila ho a zvažovala adopci."},{"sourceRefs":["S0015"],"text":"V noci z 15. na 16. června 2009 porodila doma, partner na její pokyn přestřihl pupeční šňůru; stěžovatelka tvrdila, že dítě je mrtvé, a odmítla přivolání pomoci."},{"sourceRefs":["S0015","S0016","S0020","S0026"],"text":"Tělo novorozence bylo nalezeno až po více než dvaceti hodinách, placenta v pytli s odpadky; znalecky bylo zjištěno, že se dítě narodilo živé a zemřelo na udušení zakrytím dýchacích otvorů, přesný mechanismus a úmysl však nebyly jednoznačně určeny."},{"sourceRefs":["S0019","S0025"],"text":"Stěžovatelka uváděla, že porod ji překvapil, nebyla na něj připravena, a že hodlala dítě po porodu předat k adopci; znalci popsali její osobnost jako vyhýbavou se sklonem odkládat řešení problémů."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"56 T 9/2010","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Shledal stěžovatelku vinnou z trestného činu vraždy novorozeného dítěte matkou podle § 142 tr. zákoníku a odsoudil ji k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří let se zkušební dobou pěti let a povinnosti podrobit se programům psychologického poradenství.","court":"Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci","decisionDate":"23. 2. 2012"},{"fileNumber":"8 To 37/2012","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Zrušil prvostupňový rozsudek a nově uznal stěžovatelku vinnou z trestného činu vraždy podle § 219 odst. 1 tr. zákona, odsoudil ji k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání deseti let do věznice s ostrahou a zamítl její odvolání.","court":"Vrchní soud v Praze","decisionDate":"16. 5. 2012"},{"fileNumber":"7 Tdo 1286/2012","sourceRefs":["S0007","S0023"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání stěžovatelky podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného než zákonného důvodu.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"28. 11. 2012"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy porušily právo stěžovatelky na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny) a presumpci neviny (čl. 40 odst. 2 Listiny, čl. 6 odst. 2 Úmluvy) tím, že nedostatečně odůvodnily závěr o úmyslném zavinění a neaplikovaly zásadu in dubio pro reo.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0028","S0031","S0034","S0037"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že obecné soudy porušily právo stěžovatelky na spravedlivý proces a presumpci neviny, neboť neaplikovaly zásadu in dubio pro reo. Nepřímé důkazy, z nichž soudy dovodily úmysl, netvořily vnitřně souladný systém a neodstranily důvodné pochybnosti o vině. Soudy se dostatečně nevypořádaly s alternativním vysvětlením (nedbalost, nešťastná náhoda) a s osobnostními rysy stěžovatelky. Odkázal na judikaturu (IV. ÚS 438/2000, I. ÚS 733/01, IV. ÚS 36/98, III. ÚS 1624/09, II. ÚS 301/98).","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelka namítala, že znalecký posudek byl nejednoznačný, závěry znalců rozporné a nebyl popsán způsob úmrtí; soudy neaplikovaly zásadu in dubio pro reo a dovodily úmysl pouze z nepřímých důkazů, které netvoří ucelený systém.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0028","S0037"],"sourceRefs":["S0008","S0018","S0019"],"importance":"CORE","parties":["K. K."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že nepřímé důkazy nebyly v souladu a existovaly důvodné pochybnosti, které měly být vyloženy ve prospěch stěžovatelky."}],"id":"LQ001","raisedBy":["K. K."],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":5,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0028","S0031"],"interpretation":"Pro závěr o úmyslném zavinění musí nepřímé důkazy tvořit vnitřně souladný systém, jehož jednotlivé články jsou v souladu mezi sebou i s dokazovanou skutečností; existují-li důvodné pochybnosti, je nutno rozhodnout ve prospěch obviněného (in dubio pro reo).","regulations":"čl. 40 odst. 2 Listiny, čl. 6 odst. 2 Úmluvy, § 2 odst. 5, 6 tr. ř., § 15 tr. zákoníku","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":2,"REFERENCED":2},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":4,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 23. 2. 2012 č. j. 56 T 9/2010-398","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 5. 2012 č. j. 8 To 37/2012-427","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2012 č. j. 7 Tdo 1286/2012-29","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 40 odst. 2 Listiny, čl. 6 odst. 2 Úmluvy","right":"presumpce neviny"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a splňovala všechny náležitosti.","sourceRefs":["S0006"]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy neaplikovaly zásadu in dubio pro reo a nedostatečně odůvodnily závěr o úmyslném zavinění.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0037"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}},{"reason":"Soudy nevykládaly pochybnosti ve prospěch obviněné.","regulations":"čl. 40 odst. 2 Listiny, čl. 6 odst. 2 Úmluvy","reasonSourceRefs":["S0037"],"right":"presumpce neviny (čl. 40 odst. 2 Listiny, čl. 6 odst. 2 Úmluvy)","outcome":"VIOLATED"}]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 23. 2. 2012 č. j. 56 T 9/2010-398, rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 5. 2012 č. j. 8 To 37/2012-427, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2012 č. j. 7 Tdo 1286/2012-29","kind":"FIND_VIOLATION","text":"I. Rozsudky Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 23. 2. 2012 č. j. 56 T 9/2010-398 a Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 5. 2012 č. j. 8 To 37/2012-427 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2012 č. j. 7 Tdo 1286/2012-29 došlo k porušení práva stěžovatelky na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny."},{"targetAct":"Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 23. 2. 2012 č. j. 56 T 9/2010-398, rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 5. 2012 č. j. 8 To 37/2012-427, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2012 č. j. 7 Tdo 1286/2012-29","kind":"QUASH_DECISION","text":"II. Uvedená rozhodnutí se proto zrušují."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"IV. ÚS 438/2000","sourceRefs":["S0031"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Zásada in dubio pro reo je uznávanou právní zásadou.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2001:4.US.438.2000","precedent_source_units":["legal_question:1000","interpretation:900000"],"precedent_target_units":["interpretation:900001","legal_question:2000","finding:950000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2001:4.US.438.2000"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":1},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":1,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":2,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":2,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2014:4.US.787.13.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2014:4.US.787.13.1"}}