{"document_id":"ECLI:CZ:US:2014:Pl.US.10.14.1","court":"usoud","case_number":"Pl. ÚS 10/14","ecli":"ECLI:CZ:US:2014:Pl.US.10.14.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=Pl-10-14_1","decision_date":"2014-12-09","decision_type":"Usnesení","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Návrh na povolení obnovy řízení po rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva o porušení práva na přístup k Ústavnímu soudu","legal_sentence":"I. V situaci, kdy není zcela zřejmý postoj Evropského soudu pro lidská práva, který přistoupil na vládní prohlášení uznávající porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod spolu s nabídkou finančního zadostiučinění a stížnost vyškrtl ze svého seznamu, aniž se ale vyslovil k otázce, zda tímto je celá věc uzavřena s konečnou platností, anebo jen z jeho pohledu, nelze důsledky z toho plynoucí nejistoty klást k tíži stěžovatele-navrhovatele obnovy řízení u Ústavního soudu. Naopak je nutno ve vztahu k navrhovateli zvolit vstřícný přístup, a to zvláště, když s nabídkou vlády a s vyškrtnutím věci nesouhlasil, i přesto, že se zároveň výslovně nevyjádřil, zda bude posléze požadovat obnovu řízení. Výjimečnost použití institutu obnovy řízení, prolamujícího zásadu rei iudicatae, a to zejména s ohledem na zachování právní jistoty v horizontálních (soukromoprávních) vztazích, vyžaduje, aby Evropský soud pro lidská práva ve věcech civilní povahy - obdobně jako činí ve věcech s trestním podtextem - výslovně uvedl, zda se má stěžovatel spokojit s pouhým vládním prohlášením o porušení Úmluvy a nabídnutým zadostiučiněním, nebo zda jej odkazuje i na další prostředky nápravy podle vnitrostátního práva. Pokud tak ale Evropský soud pro lidská práva neučinil, nelze jednoznačně usuzovat, že implicitně obnovu řízení nepřipouští, protože by mohla vést k řešení méně šetrnému vůči druhé straně původního vnitrostátního řízení. II. Podmínka přípustnosti návrhu na obnovu řízení podle § 119 zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, totiž že mezinárodní soud shledal zásah orgánu veřejné moci do lidského práva nebo základní svobody v rozporu s mezinárodní smlouvou, je splněna i tehdy, pokud tak učinil nepřímo - poukazem na uznání takového rozporu ze strany státu. Další podmínka přípustnosti podle § 119a odst. 1 zákona o Ústavním soudu - absence trvajících následků porušení práva či jejich dostatečné nápravy - je pak splněna také tehdy, pokud nabídnuté zadostiučinění nelze pokládat za \"odstupné\" za vzdání se přístupu k nápravě způsobené nemajetkové újmy procesními prostředky podle vnitrostátního práva. Oba nástroje se nutně nevylučují a mohou v konkrétním případě koexistovat vedle sebe. III. Z pohledu zásady poctivého plnění mezinárodních závazků, kterou reflektuje také čl. 1 odst. 2 Ústavy , má stát nejen povinnost ukončit porušování svých mezinárodně smluvních závazků, ale především je povinen také odčinit jeho následky. Samotné přiznání spravedlivého zadostiučinění nemusí požadavek odčinění způsobených následků naplnit. Podle okolností může jím být zejména povinnost obnovit původní stav, která platí všude tam, kde je to možné i s využitím mimořádných opravných prostředků. Přípustnost nového přezkumu pravomocných soudních rozhodnutí potvrzuje i ustálená judikatura Evropského soudu pro lidská práva.","metadata_regulation_keys":["182/1993:§119","182/1993:§119a","182/1993:§119b","209/1992:čl6"],"analysis":{"proceedingType":"OTHER","subject":"Návrh na povolení obnovy řízení po rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva o porušení práva na přístup k Ústavnímu soudu","facts":[{"text":"Navrhovatel podal ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích a usnesení Nejvyššího soudu. Ústavní soud ji usnesením II. ÚS 787/10 ze dne 22. července 2010 odmítl jako opožděnou a zjevně neopodstatněnou.","sourceRefs":["S0008"]},{"text":"Navrhovatel se obrátil na Evropský soud pro lidská práva s tvrzením, že mu bylo znemožněno podat ústavní stížnost.","sourceRefs":["S0009"]},{"text":"Vláda České republiky uznala porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy a nabídla navrhovateli spravedlivé zadostiučinění 4 100 eur. Evropský soud pro lidská práva toto prohlášení akceptoval a stížnost vyškrtl ze seznamu případů.","sourceRefs":["S0009","S0010"]},{"text":"Navrhovatel s výší zadostiučinění nesouhlasil, ale Evropský soud pro lidská práva přesto stížnost vyškrtl.","sourceRefs":["S0010"]},{"text":"Navrhovatel podal návrh na obnovu řízení před Ústavním soudem s odkazem na rozhodnutí ESLP.","sourceRefs":["S0007"]}],"previousProceedings":[{"court":"Ústavní soud","fileNumber":"II. ÚS 787/10","decisionDate":"22. července 2010","outcomeSummary":"Ústavní stížnost byla v části směřující proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích odmítnuta jako opožděná a v části směřující proti usnesení Nejvyššího soudu odmítnuta jako zjevně neopodstatněná.","sourceRefs":["S0008"]},{"court":"Evropský soud pro lidská práva","fileNumber":"73138/10","decisionDate":"26. listopadu 2013","outcomeSummary":"Evropský soud pro lidská práva akceptoval jednostranné prohlášení vlády, kterým uznala porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy, a stížnost vyškrtl ze seznamu případů; zbylou část stížnosti prohlásil za nepřípustnou.","sourceRefs":["S0009","S0010"]}],"legalQuestions":[{"question":"Zda akceptace jednostranného prohlášení vlády Evropským soudem pro lidská práva, kterým vláda uznala porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy, představuje splnění podmínky pro obnovu řízení podle § 119 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.","issueType":"PROCEDURE","raisedBy":["navrhovatel MUDr. Petr Sejk"],"arguments":[{"parties":["navrhovatel MUDr. Petr Sejk"],"argument":"Navrhovatel tvrdí, že rozhodnutí ESLP o akceptaci jednostranného prohlášení je ekvivalentní výslovnému konstatování porušení Úmluvy, a tedy splňuje podmínku pro obnovu řízení.","importance":"CORE","sourceRefs":["S0007","S0009"],"courtTreatment":"ACCEPTED","courtExplanation":"Ústavní soud považoval akceptaci jednostranného prohlášení za ekvivalentní výslovnému konstatování porušení mezinárodní smlouvy ve smyslu § 119 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.","courtSourceRefs":["S0017"]}],"courtAssessment":{"outcome":"ACCEPTED","text":"Akceptaci jednostranného prohlášení vlády ze dne 8. července 2013, kterým uznala, že odmítnutím přístupu k Ústavnímu soudu bylo porušeno právo navrhovatele na spravedlivý proces zaručené čl. 6 Úmluvy, lze ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva pokládat za ekvivalentní výslovnému konstatování tohoto soudu, že zásahem orgánu veřejné moci bylo v rozporu s mezinárodní smlouvou porušeno lidské právo nebo základní svoboda, a tedy za splnění podmínky pro obnovu řízení ve smyslu ustanovení § 119 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.","sourceRefs":["S0017"]},"id":"LQ001"},{"question":"Zda následky porušení práva na spravedlivý proces přetrvávají a nebyly dostatečně napraveny nabídnutým zadostiučiněním, a zda je tedy obnova řízení přípustná.","issueType":"ADMISSIBILITY","raisedBy":["navrhovatel MUDr. Petr Sejk"],"arguments":[],"courtAssessment":{"outcome":"ACCEPTED","text":"Následky porušení základního práva navrhovatele na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy, spočívající v neprojednání jeho ústavní stížnosti, resp. v jejím odmítnutí pro formální vady (opožděnost), ve vztahu k rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. října 2008 č. j. 6 Co 2164/2008-213 trvají a nebyly dostatečně napraveny ani Evropským soudem pro lidská práva, který se zabýval pouze včasností ústavní stížnosti ve vztahu k rozsudku odvolacího soudu, a nikoliv věcí samou. Akceptování prohlášení vlády a zadostiučinění nabídnuté vládou navrhovateli nelze pokládat jak z pohledu navrhovatele, tak ani z hlediska ustanovení § 119a odst. 1 zákona o Ústavním soudu za dostatečnou nápravu následků porušení Úmluvou zaručeného práva.","sourceRefs":["S0018"]},"id":"LQ002","arguments_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"regulations":"§ 119 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu","interpretation":"Akceptace jednostranného prohlášení vlády Evropským soudem pro lidská práva, kterým vláda uznala porušení Úmluvy, je ekvivalentní výslovnému konstatování porušení mezinárodní smlouvy ve smyslu § 119 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.","sourceRefs":["S0017"]},{"regulations":"§ 119a odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu","interpretation":"Poskytnutí spravedlivého zadostiučinění a obnova řízení se nutně nevylučují; obnova může být povolena i při současném přiznání finančního odškodnění, pokud následky porušení přetrvávají.","sourceRefs":["S0015","S0018"]}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"type":"COURT_DECISION","description":"Usnesení Ústavního soudu ze dne 22. července 2010 sp. zn. II. ÚS 787/10, kterým byla ústavní stížnost navrhovatele odmítnuta jako opožděná a zjevně neopodstatněná.","sourceRefs":["S0008"]}],"allegedViolations":[{"right":"právo na spravedlivý proces","regulations":"čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Návrh na obnovu řízení byl podán oprávněnou osobou a včas, a byly splněny podmínky § 119 zákona o Ústavním soudu, zejména existence rozhodnutí mezinárodního soudu o porušení lidského práva a přetrvávání následků porušení.","sourceRefs":["S0012","S0018"],"questionAssessments":[{"questionId":"LQ002","outcome":"ACCEPTED","status":"ADMISSIBLE"}]},"findings":[{"right":"právo na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy","regulations":"čl. 6 odst. 1 Úmluvy","outcome":"VIOLATED","reason":"Usnesení Ústavního soudu ze dne 22. července 2010 sp. zn. II. ÚS 787/10 je v rozporu s rozhodnutím mezinárodního soudu, neboť odmítnutím přístupu k Ústavnímu soudu bylo porušeno právo navrhovatele na spravedlivý proces.","reasonSourceRefs":["S0019"]}],"bindingInstructions":["V obnoveném řízení bude pokračováno pod sp. zn. Pl. ÚS 10/14 a původní ústavní stížnost bude projednána znovu podle § 119b odst. 2 zákona o Ústavním soudu."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"text":"Obnova řízení ve věci ústavní stížnosti navrhovatele rozhodnuté Ústavním soudem pod sp. zn. II. ÚS 787/10 se povoluje.","kind":"OTHER","targetAct":"II. ÚS 787/10"},{"text":"Usnesení Ústavního soudu ze dne 22. července 2010 sp. zn. II. ÚS 787/10 se ruší.","kind":"QUASH_DECISION","targetAct":"II. ÚS 787/10"},{"text":"V řízení ve věci původně rozhodnuté pod sp. zn. II. ÚS 787/10 bude pokračováno pod sp. zn. Pl. ÚS 10/14.","kind":"OTHER","targetAct":"II. ÚS 787/10"}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Adamíček proti České republice, č. 35836/05","usage":"REFERENCED","proposition":"Ustálená judikatura ESLP k porušení práva na přístup k Ústavnímu soudu.","sourceRefs":["S0014"],"resolvedDecisionId":null}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":2,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2014:Pl.US.10.14.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2014:Pl.US.10.14.1"}}