{"document_id":"ECLI:CZ:US:2015:1.US.1397.14.1","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 1397/14","ecli":"ECLI:CZ:US:2015:1.US.1397.14.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-1397-14_1","decision_date":"2015-02-19","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Náhrada nákladů řízení poškozeného v trestním řízení","legal_sentence":"I. Zvláštní postavení poškozeného odůvodňuje zakotvení zásady oprávněnosti náhrady jím vynaložených nákladů ( § 154 odst. 2 trestního řádu ), která může ustoupit do pozadí jen z důvodu existence výjimečných skutkových okolností. Z ústavněprávního hlediska jde o přímé naplnění ústavního imperativu ochrany majetku, resp. legitimního očekávání v jeho ochranu či náhradu, což je spjato stejně jako výsada iuris puniendi s povahou moci moderního státu, který na jedné straně ve veřejném zájmu rozhoduje podle pravidel trestního řízení o tom, zda a jaký trestný čin byl spáchán ( čl. 39 a čl. 40 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ), na druhé straně proto zakazuje brát obětem trestné činnosti právo do svých rukou a zaručuje soudní ochranu jejich práv. II. Rozhodování podle § 154 odst. 2 trestního řádu se proto nemůže s ohledem na restorativní funkci trestního řízení a trestního práva poměřovat ryze podle zásad nalézání o sporných soukromoprávních nárocích v civilním procesu. III. K rozhodnutí o postupu podle § 43 trestního řádu mají trestní soudy velmi širokou diskreční pravomoc, neboť hodnocení užitečnosti a efektivnosti dalšího dokazování ve vztahu k nárokům poškozených je jejich výhradní pravomocí; to však již neplatí pro odůvodnění v oblasti náhrady nákladů řízení, neboť tuto otázku řeší s konečnou platností, čemuž musí odpovídat i důkladnost odůvodnění jejich rozhodnutí o této otázce.","metadata_regulation_keys":["141/1961:§154","141/1961:§155","141/1961:§229","40/1964:§585","2/1993:čl11","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Náhrada nákladů řízení poškozeného v trestním řízení","facts":[{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Stěžovatelka provozovala lékařskou praxi a zaměstnávala J. H. (vedlejší účastnici), která bez vědomí stěžovatelky nakupovala na její účet zdravotnický materiál (botulotoxin) a používala jej k vlastním zákrokům, čímž způsobila škodu ve výši 1 434 850 Kč."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Dne 7. ledna 2011, před podáním trestního oznámení, uzavřela stěžovatelka s vedlejší účastnicí dohodu o narovnání, kterou měly být vyřešeny nároky za uplynulé 4 roky; stěžovatelka však později zjistila, že skutečná škoda je vyšší a že byla při uzavírání dohody uvedena v omyl."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Stěžovatelka podala trestní oznámení a v trestním řízení vystupovala jako poškozená; soudy prvního stupně uznaly vedlejší účastnici vinnou a uložily jí nahradit škodu, avšak Nejvyšší soud rozhodnutí zrušil s odůvodněním, že dohoda o narovnání zanikla původní závazek."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"V novém řízení byla vedlejší účastnice uznána vinnou trestným činem podvodu, ale stěžovatelka byla s nárokem na náhradu škody odkázána na občanskoprávní řízení; následně požádala o náhradu nákladů řízení ve výši 121 068 Kč, což jí bylo zamítnuto s odůvodněním, že náklady byly zbytečné vzhledem k existenci dohody o narovnání."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"3 T 50/2012-522","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Stěžovatelce jako poškozené se nepřiznávají náklady řízení ve výši 121 068 Kč, neboť povaha věci a okolnosti případu (dohoda o narovnání) brání uložení povinnosti odsouzené nahradit tyto náklady; náklady vznikly zbytečně.","court":"Městský soud v Brně","decisionDate":"20. 12. 2013"},{"fileNumber":"4 To 39/2014-537","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Odvolání stěžovatelky zamítnuto; soud se ztotožnil se závěry městského soudu a doplnil, že stěžovatelka byla zastoupena odborníkem a měla si být vědoma právních důsledků dohody o narovnání (zásada ignorantia legis neminem excusat).","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"28. 1. 2014"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda nepřiznání náhrady nákladů řízení poškozené podle § 154 odst. 2 tr. ř. z důvodu existence dohody o narovnání a aplikace zásady ignorantia legis neminem excusat představuje porušení práva na ochranu majetku (čl. 11 odst. 1 Listiny) a práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny).","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0036"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že obecné soudy porušily stěžovatelčino právo na ochranu majetku a právo na soudní ochranu, neboť jejich odůvodnění nepřiznání náhrady nákladů řízení bylo nedostatečné a svévolné. Soudy se nezabývaly všemi spornými otázkami, jako je platnost dohody o narovnání, okolnosti jejího uzavření, a neposoudily, zda náklady byly skutečně zbytečné. Rozhodnutí byla zrušena.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Soudy nezohlednily novelizaci § 154 odst. 2 tr. ř. posilující práva poškozeného; dohoda o narovnání byla uzavřena v omylu vyvolaném lstí; soudy neprovedly navržené dokazování; odkaz na zásadu ignorantia legis je nepřijatelný, neboť stěžovatelka jednala v legitimním očekávání.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0028","S0031","S0032"],"sourceRefs":["S0010"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatelka"],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že odůvodnění napadených rozhodnutí je nedostatečné a svévolné, neboť soudy nepřihlédly ke všem relevantním okolnostem a opřely se pouze o existenci dohody o narovnání a zásadu ignorantia legis, což neobstojí z hlediska ústavních principů ochrany poškozeného."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatelka"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":6,"REFERENCED":3},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"INTERPRETATION_OF_LAW","question":"Jaké jsou ústavní požadavky na odůvodnění rozhodnutí o nepřiznání náhrady nákladů řízení poškozenému podle § 154 odst. 2 tr. ř. v případě, kdy byl pachatel uznán vinným?","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0023","S0024","S0025","S0031"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud uvedl, že v případě uznání viny pachatele je poškozený obětí trestného činu a má legitimní očekávání ochrany majetku. Nepřiznání náhrady nákladů je výjimečný postup, který musí být zevrubně odůvodněn a nelze jej opřít pouze o neúspěch v adhezním řízení. Soudy musí zvážit všechny okolnosti, včetně platnosti dohody o narovnání, a prokázat, že náklady byly zbytečné, např. šikanózní uplatňování práv.","outcome":"ACCEPTED"},"id":"LQ002","raisedBy":["COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":8,"REFERENCED":2},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":4,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0031","S0032"],"interpretation":"Nepřiznání náhrady nákladů řízení poškozenému podle § 154 odst. 2 tr. ř. je výjimečný postup, který musí být zevrubně odůvodněn; samotný neúspěch v adhezním řízení nepostačuje, soud musí prokázat, že náklady byly zbytečné, např. šikanózní uplatňování práv.","regulations":"§ 154 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":7,"REFERENCED":3},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Městského soudu v Brně ze dne 20. 12. 2013 č. j. 3 T 50/2012-522, jímž stěžovatelce nebyla přiznána náhrada nákladů řízení.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 1. 2014 č. j. 4 To 39/2014-537, jímž bylo zamítnuto odvolání stěžovatelky.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na ochranu majetku"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na soudní ochranu"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která vyčerpala všechny procesní prostředky.","sourceRefs":["S0017"]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy nepřiznaly stěžovatelce náhradu nákladů řízení na základě nedostatečného a svévolného odůvodnění, čímž porušily její majetková práva.","regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0036"],"right":"Právo na ochranu majetku (čl. 11 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2,"REFERENCED":1}},{"reason":"Soudy neposkytly stěžovatelce řádné odůvodnění a nevypořádaly se se všemi relevantními okolnostmi, čímž porušily její právo na spravedlivý proces.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0036"],"right":"Právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Obecné soudy jsou v novém řízení povinny řádně odůvodnit své rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, zohlednit všechny relevantní skutkové a právní okolnosti, včetně platnosti dohody o narovnání a otázky zbytečnosti nákladů."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"usnesení Krajského soudu v Brně 4 To 39/2014-537 a usnesení Městského soudu v Brně 3 T 50/2012-522","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 28. ledna 2014 č. j. 4 To 39/2014-537 a usnesením Městského soudu v Brně ze dne 20. prosince 2013 č. j. 3 T 50/2012-522 bylo porušeno stěžovatelčino právo na ochranu majetku ve smyslu čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"usnesení Krajského soudu v Brně 4 To 39/2014-537 a usnesení Městského soudu v Brně 3 T 50/2012-522","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. ledna 2014 č. j. 4 To 39/2014-537 a usnesení Městského soudu v Brně ze dne 20. prosince 2013 č. j. 3 T 50/2012-522 se ruší."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"II. ÚS 289/12","sourceRefs":["S0031"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"I neuplatnění nároku na náhradu škody a jeho neuznání nemůže být oporou pro závěr o neúčelnosti nákladů vynaložených za zastoupení poškozené osoby odborníkem.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2012:2.US.289.12.1","precedent_source_units":["legal_question:1000","legal_question:2000","interpretation:900000"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2012:2.US.289.12.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":9,"REFERENCED":7}},"precedent_superseded_count":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2015:1.US.1397.14.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2015:1.US.1397.14.1"}}