{"document_id":"ECLI:CZ:US:2015:1.US.737.15.1","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 737/15","ecli":"ECLI:CZ:US:2015:1.US.737.15.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-737-15_1","decision_date":"2015-04-28","decision_type":"Usnesení","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REFUSAL","subject":"Nárok na přiměřené zadostiučinění za nezákonné věznění odpírače vojenské služby z doby nesvobody – promlčení nároku","metadata_regulation_keys":["119/1990","140/1961:§269","198/1993:§6","82/1998:§32","82/1998:§36","82/1998:§31a","1/1993:čl1","2/1993:čl36","209/1992:čl5"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Nárok na přiměřené zadostiučinění za nezákonné věznění odpírače vojenské služby z doby nesvobody – promlčení nároku","facts":[{"sourceRefs":["S0004"],"text":"Stěžovatel Vladimír Bies byl v roce 1973 odsouzen Vojenským obvodovým soudem Bratislava pro trestný čin nenastoupení služby v ozbrojených silách k trestu odnětí svobody v délce 18 měsíců, který vykonal od 18. 10. 1973 do 18. 4. 1975."},{"sourceRefs":["S0004"],"text":"Usnesením Vojenského obvodového soudu Bratislava z 15. 2. 1991 byl zrušen výrok o trestu, nikoli však výrok o vině. Usnesením Okresního soudu v Nymburce z 21. 2. 2011 byl zrušen i výrok o vině a trestní stíhání zastaveno."},{"sourceRefs":["S0004"],"text":"Stěžovatel požádal Ministerstvo spravedlnosti o přiměřené zadostiučinění za nezákonné věznění v délce 548 dní, ale ministerstvo nárok odmítlo. Stěžovatel podal žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 2, který ji zamítl pro promlčení."},{"sourceRefs":["S0017"],"text":"Obvodní soud dovodil, že šestiměsíční promlčecí lhůta podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. počala běžet od právní moci usnesení Okresního soudu v Nymburce (21. 2. 2011) a uplynula k 21. 2. 2012, přičemž žaloba byla podána až 30. 7. 2012. Stěžovatel tuto časovou posloupnost nerozporoval."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"10 C 156/2012-25","sourceRefs":["S0004"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu stěžovatele na zaplacení 493 200 Kč jako přiměřeného zadostiučinění. Důvodem bylo promlčení nároku a nemožnost aplikace čl. 5 odst. 5 Evropské úmluvy ratione temporis.","court":"Obvodní soud pro Prahu 2","decisionDate":"20. 11. 2012"},{"fileNumber":"51 Co 43/2013-45","sourceRefs":["S0005"],"outcomeSummary":"Zamítl odvolání stěžovatele. Potvrdil závěr o promlčení a odmítl argumentaci tříletou promlčecí lhůtou podle zákona o soudní rehabilitaci.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"3. 5. 2013"},{"fileNumber":"30 Cdo 2599/2013-59","sourceRefs":["S0006"],"outcomeSummary":"Zamítl dovolání. Konstatoval porušení práv stěžovatele, ale nárok na finanční zadostiučinění neshledal důvodným; postačuje morální zadostiučinění. Odkázal na stanovisko Pl.ÚS-st. 39/14.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"10. 2. 2015"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Byl nárok stěžovatele na přiměřené zadostiučinění promlčen, a pokud ano, mohl mu přesto vzniknout legitimní nárok na odškodnění na základě dřívější judikatury Ústavního soudu?","sourceRefs":["S0007","S0017"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0019","S0020"],"text":"Ústavní soud shledal, že nárok stěžovatele byl promlčen, a proto mu nemohlo vzniknout legitimní očekávání na odškodnění. Postup obecných soudů nebyl v rozporu s judikaturou ÚS, neboť promlčení je samostatným a dostatečným důvodem pro zamítnutí žaloby. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel tvrdil, že promlčecí lhůta měla být tříletá podle § 24 odst. 2 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, a že jeho nárok nebyl promlčen. Dále namítal, že na základě dřívější judikatury ÚS (např. I. ÚS 3438/11) měl legitimní očekávání, že mu bude přiznáno finanční zadostiučinění.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0018"],"sourceRefs":["S0005","S0007"],"importance":"CORE","parties":["Vladimír Bies"],"courtExplanation":"Ústavní soud uvedl, že tříletá promlčecí lhůta podle zákona o soudní rehabilitaci se vztahuje pouze na nároky podle tohoto zákona, nikoli na nárok na zadostiučinění za nezákonné věznění, který se řídí zákonem č. 82/1998 Sb. s šestiměsíční lhůtou. Stěžovatel nerozporoval časovou posloupnost zjištěnou obvodním soudem, a proto je promlčení důvodné."}],"id":"LQ001","raisedBy":["Vladimír Bies"],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":7,"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":4,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 20. 11. 2012 č. j. 10 C 156/2012-25","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0005"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2013 č. j. 51 Co 43/2013-45","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0006"],"description":"Výrok I. rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2015 č. j. 30 Cdo 2599/2013-59","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)"},{"regulations":"čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím (čl. 36 odst. 3 Listiny)"},{"regulations":"čl. 5 odst. 5 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod","right":"Právo na svobodu a osobní bezpečnost (čl. 5 odst. 5 Evropské úmluvy)"},{"regulations":"čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod","right":"Právo na spravedlivé řízení (čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy)"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["MANIFESTLY_UNFOUNDED"],"reason":"Nárok stěžovatele byl promlčen, a proto mu nemohlo vzniknout legitimní očekávání na odškodnění; ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.","sourceRefs":["S0019","S0020"]},"findings":[{"reason":"Nárok byl promlčen, a proto nemohlo vzniknout legitimní očekávání; postup obecných soudů nebyl v rozporu s judikaturou ÚS.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0019"],"right":"Právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"NOT_ASSESSED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":7,"REFERENCED":1}}]},"dispositionType":"REFUSAL","operativeOrders":[{"kind":"REFUSE","text":"Ústavní stížnost se odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl.ÚS-st. 39/14","sourceRefs":["S0011","S0012"],"usage":"DISTINGUISHED","proposition":"Stanovisko pléna změnilo výklad čl. 5 odst. 5 Evropské úmluvy, ale v případě stěžovatele je rozhodující promlčení, nikoli otázka ratione temporis.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2014:Pl.US-st.39.14.1","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2014:Pl.US-st.39.14.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"precedent_superseded_count":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":false,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2015:1.US.737.15.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2015:1.US.737.15.1"}}