{"document_id":"ECLI:CZ:US:2015:2.US.2051.14.1","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 2051/14","ecli":"ECLI:CZ:US:2015:2.US.2051.14.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-2051-14_1","decision_date":"2015-02-03","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Posouzení kolize svobody projevu a práva na ochranu osobnosti","legal_sentence":"Při řešení kolize mezi základním právem na svobodu projevu a základním právem na ochranu důstojnosti a cti jednotlivce musí být brána v potaz zejména 1. povaha výroku (tj. zda jde o skutkové tvrzení či hodnotový soud), 2. obsah výroku (např. zda jde o projev \"politický\" či \"komerční\"), 3. forma výroku (zejména nakolik je předmětný výrok expresivní, či dokonce vulgární), 4. postavení kritizované osoby (např. zda jde o osobu veřejně činnou, či dokonce o osobu aktivní v politickém životě, případně o osobu veřejně známou - typicky \"hvězdy showbyznysu\"), 5. zda se výrok (kritika) dotýká soukromé či veřejné sféry této kritizované osoby, 6. chování kritizované osoby (např. zda kritiku sama \"vyprovokovala\" či jak se posléze ke kritice postavila), 7. kdo výrok pronáší (např. zda se jedná o novináře, běžného občana, politika apod.) a konečně 8. kdy tak učiní (tzn. např. jaké měl či mohl mít jeho autor v daný okamžik k dispozici konkrétní údaje, z nichž vycházel, a v jaké situaci tak učinil). Tento výčet však není konečný, neboť v úvahu musí být vždy vzat celkový kontext věci a ve specifických případech mohou být významné i okolnosti, jež nelze do žádné z právě zmíněných kategorií zařadit.","metadata_regulation_keys":["40/1964:§11","99/1963:§132","2/1993:čl17","2/1993:čl10","209/1992:čl10"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Posouzení kolize svobody projevu a práva na ochranu osobnosti","facts":[{"sourceRefs":["S0023"],"text":"Dne 3. 5. 2011 poskytl stěžovatel Daniel Hůle, pracovník neziskové organizace Člověk v tísni, rozhovor pro studio ČT 24, v němž uvedl, že nezákonné chování poslankyně Ivany Řápkové přivedlo město Chomutov o 8 milionů korun do dluhu a že svým postupem, nezákonnou exekucí, zadlužila město Chomutov o 8 milionů korun."},{"sourceRefs":["S0025"],"text":"Město Chomutov předalo část svých pohledávek k vymáhání soudnímu exekutorovi Janu Paraskovi, který exekucemi na sociální dávky dlužníků způsobil náklady ve výši 8 112 000 Kč. Některé z těchto exekucí byly soudy označeny za nezákonné, o čemž informovala média. Exekutor následně svá rozhodnutí o náhradě nákladů zrušil a městu byla vyplacena pouze záloha 900 000 Kč, z čehož polovina byla později vrácena."},{"sourceRefs":["S0045","S0057"],"text":"Vedlejší účastnice Ivana Řápková byla v té době veřejně činnou osobou, primátorkou města Chomutov a poslankyní Poslanecké sněmovny, a veřejně prosazovala způsob vymáhání pohledávek prostřednictvím exekucí na sociální dávky."},{"sourceRefs":["S0027","S0053"],"text":"Stěžovatel při formulaci výroku vycházel z veřejně dostupných informací, které nebyly vedlejší účastnicí ani jinak veřejně rozporovány. Po zamítnutí žaloby soudem prvního stupně se stěžovatel vedlejší účastnici omluvil za nepřesnosti výroku, zejména pokud jde o výši dluhu a výlučné přičítání viny pouze jí."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"36 C 260/2011","sourceRefs":["S0025","S0026"],"outcomeSummary":"Žalobu na ochranu osobnosti zamítl a uložil vedlejší účastnici nahradit stěžovateli náklady řízení. Dospěl k závěru, že faktické jádro výroku nebylo nepravdivé, nýbrž pouze nedbalé a nepřesné, a že stěžovatel jako běžný občan nemusel ověřovat podklady s takovou pečlivostí jako novinář.","court":"Krajský soud v Praze","decisionDate":"5. 11. 2012"},{"fileNumber":"1 Co 73/2013","sourceRefs":["S0028"],"outcomeSummary":"Změnil rozsudek soudu prvního stupně a uložil stěžovateli povinnost zaslat vedlejší účastnici písemnou omluvu za nepravdivé tvrzení, že nezákonným chováním přivedla město Chomutov o 8 milionů korun do dluhu. Dále uložil stěžovateli nahradit náklady řízení. Odůvodnil tím, že výrok byl nepravdivý, neboť nezákonnost byla prokázána jen v jednom případě z 1200 a dluh ve výši 8 milionů nevznikl.","court":"Vrchní soud v Praze","decisionDate":"7. 5. 2013"},{"fileNumber":"30 Cdo 3127/2013","sourceRefs":["S0029"],"outcomeSummary":"Dovolání stěžovatele odmítl jako nepřípustné, neboť nebyly splněny podmínky přípustnosti podle § 237 o. s. ř. V odůvodnění se ztotožnil s hodnocením odvolacího soudu.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"19. 3. 2014"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy při posuzování kolize svobody projevu a práva na ochranu osobnosti dostatečně zohlednily všechna relevantní kritéria a neporušily tím svobodu projevu stěžovatele.","sourceRefs":["S0007","S0008"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0063"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že obecné soudy porušily svobodu projevu stěžovatele, neboť při vyvažování kolidujících základních práv nedostatečně zohlednily všechny relevantní faktory, zejména politickou povahu výroku, postavení vedlejší účastnice jako veřejně činné osoby, skutečnost, že stěžovatel vycházel z veřejně dostupných informací, a že se za prokázané nepřesnosti omluvil. Soudy tak nepostupovaly v souladu s judikaturou ÚS a ESLP, která vyžaduje přísný přezkum zásahů do politické diskuse a zohlednění kontextu.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel tvrdí, že jeho výrok byl založen na veřejně dostupných informacích, které nebyly rozporovány, a že nešlo o vědomé šíření nepravdy. Judikatura ÚS a ESLP podle něj vyžaduje, aby zásahy do svobody projevu byly nezbytné a že v daném případě nebyl dán důvod pro upřednostnění osobnostních práv.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0053","S0054"],"sourceRefs":["S0009","S0010"],"importance":"CORE","parties":["Daniel Hůle"],"courtExplanation":"Ústavní soud uvedl, že stěžovatel vycházel z veřejně dostupných podkladů, o jejichž správnosti neměl důvod pochybovat, a že se nejednalo o lež. Za nepřesnost se následně omluvil."}],"id":"LQ001","raisedBy":["Daniel Hůle"],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":17,"REFERENCED":14},"arguments_hidden":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda napadená rozhodnutí porušila právo stěžovatele na spravedlivý proces.","sourceRefs":["S0011","S0012"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0065","S0066"],"text":"Námitky stěžovatele týkající se porušení práva na spravedlivý proces jsou zjevně neopodstatněné. Odůvodnění napadených rozhodnutí je dostatečné a k porušení zásady dvojinstančnosti nedošlo.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["Daniel Hůle"],"arguments_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0045","S0047"],"interpretation":"Při posuzování pravdivosti skutkového tvrzení v kontextu svobody projevu je třeba vycházet z reálného pojetí pravdivosti, které bere v úvahu, zda autor výroku vycházel ze spolehlivých informací, které měl k dispozici, a zda vyvinul přiměřené úsilí k ověření jejich pravdivosti; absolutní soulad s objektivním stavem reality není vyžadován.","regulations":"čl. 17 Listiny základních práv a svobod, čl. 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":9,"REFERENCED":4}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 5. 2013 č. j. 1 Co 73/2013-104","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2014 č. j. 30 Cdo 3127/2013-129","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 17 Listiny, čl. 10 Úmluvy, čl. 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech","right":"svoboda projevu"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","right":"právo na spravedlivý proces"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost je přípustná, byla podána včas a splňuje ostatní náležitosti vyžadované zákonem.","sourceRefs":["S0014"]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy nedostatečně zohlednily kontext a relevantní faktory, čímž porušily svobodu projevu stěžovatele.","regulations":"čl. 17 Listiny, čl. 10 Úmluvy, čl. 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech","reasonSourceRefs":["S0063"],"right":"svoboda projevu (čl. 17 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1}},{"reason":"Námitky stěžovatele jsou zjevně neopodstatněné, odůvodnění rozhodnutí je dostatečné a k porušení dvojinstančnosti nedošlo.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","reasonSourceRefs":["S0065","S0066"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Úkolem Vrchního soudu v Praze a Nejvyššího soudu bude posoudit daný případ znovu, přičemž jsou vázány právním názorem Ústavního soudu."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Vrchního soudu v Praze a usnesení Nejvyššího soudu","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 5. 2013 č. j. 1 Co 73/2013-104 a usnesením Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2014 č. j. 30 Cdo 3127/2013-129 byla porušena svoboda projevu stěžovatele zaručená čl. 17 Listiny základních práv a svobod, čl. 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech."},{"targetAct":"Rozsudek Vrchního soudu v Praze a usnesení Nejvyššího soudu","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 5. 2013 č. j. 1 Co 73/2013-104 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2014 č. j. 30 Cdo 3127/2013-129 se proto ruší."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I. ÚS 367/03","sourceRefs":["S0034","S0037"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Pro posouzení kolize svobody projevu a osobnostních práv je třeba zohlednit, zda jde o skutkové tvrzení nebo hodnotový soud, a osoby veřejně činné musí akceptovat větší míru kritiky.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2005:1.US.367.03","precedent_source_units":[],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000","interpretation:900001","legal_question:1000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2005:1.US.367.03"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.3127.2013.1","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":18,"REFERENCED":11},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":1,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":5,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":5,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2015:2.US.2051.14.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2015:2.US.2051.14.1"}}