{"document_id":"ECLI:CZ:US:2015:Pl.US.18.14.1","court":"usoud","case_number":"Pl. ÚS 18/14","ecli":"ECLI:CZ:US:2015:Pl.US.18.14.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=Pl-18-14_1","decision_date":"2015-09-15","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"NORM_PETITION_REJECTED","subject":"K nepravé retroaktivitě přechodných ustanovení daňového řádu","legal_sentence":"Zásada právní jistoty plynoucí ze zásady právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky brání tomu, aby zákonodárce ponechal možnost stanovení daně bez časového omezení nebo po dobu, jejíž (extrémní) délka by - s ohledem na možný dopad do právní sféry daňových subjektů - postrádala jakékoliv rozumné odůvodnění. Rovněž by s ní bylo v rozporu, pokud by zákonná pravidla určující běh a délku lhůty pro stanovení daně doznala změn v natolik krátké době před jejím uplynutím, že by od dotčených daňových subjektů nebylo možné spravedlivě očekávat, aby jejímu prodloužení \"na poslední chvíli\" přizpůsobily své jednání. V takovém případě by se jednalo o nepřípustnou nepravou retroaktivitu, ledaže by na straně veřejné moci existoval určitý silný veřejný zájem, odůvodněný především mimořádnými okolnostmi, který by převážil nad oprávněným zájmem daňových subjektů na tom, aby jejich právní vztahy plynoucí z příslušné daňové povinnosti byly definitivně vypořádány. Jinak ale zákaz změn zákonné úpravy lhůty pro stanovení daně, jež by se do budoucna dotýkaly i běhu a délky lhůty započaté podle původní právní úpravy, jen ze zásady právní jistoty obecně dovodit nelze.","metadata_regulation_keys":["280/2009:§264","280/2009:§148","337/1992:§47","1/1993:čl1"],"analysis":{"proceedingType":"NORM_CONTROL_STATUTE","subject":"K nepravé retroaktivitě přechodných ustanovení daňového řádu","facts":[{"sourceRefs":["S0004"],"text":"Finanční úřad pro Prahu 1 vydal dne 20. března 2012 dodatečné platební výměry, jimiž obchodní společnosti ODIN Investment, a. s., doměřil daň z přidané hodnoty za druhé, třetí a čtvrté čtvrtletí 2007 v celkové výši přes 5 mil. Kč."},{"sourceRefs":["S0004","S0005"],"text":"Proti těmto výměrům podala společnost odvolání, které Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu zamítlo rozhodnutími ze dne 20. prosince 2012; tato rozhodnutí nabyla právní moci doručením zástupci společnosti dne 25. ledna 2013."},{"sourceRefs":["S0005","S0006"],"text":"Prekluzivní lhůta pro vyměření daně podle zákona o správě daní a poplatků (č. 337/1992 Sb.) začala běžet v roce 2007, byla přerušena daňovou kontrolou zahájenou 23. listopadu 2009, a nová tříletá lhůta tak měla uplynout koncem roku 2012. Podle nového daňového řádu (č. 280/2009 Sb., účinného od 1. 1. 2011) se však lhůta prodlužuje o jeden rok, pokud v posledních 12 měsících před jejím uplynutím dojde k oznámení rozhodnutí o stanovení daně (§ 148 odst. 2 písm. b)."},{"sourceRefs":["S0006","S0007"],"text":"Nejvyšší správní soud, který rozhodoval o kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze (jenž žalobě vyhověl a rozhodnutí finančního ředitelství zrušil), dospěl k předběžnému závěru, že přechodné ustanovení § 264 odst. 4 věty první a druhé daňového řádu umožňuje prodloužení lhůty i v tomto případě, čímž by bylo doměření daně včasné. Zároveň však vyslovil pochybnost o ústavnosti tohoto přechodného ustanovení, neboť podle něj představuje nepřípustnou nepravou retroaktivitu."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"11 Af 15/2013-124","sourceRefs":["S0004"],"outcomeSummary":"zrušil rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 20. prosince 2012, jimiž byla zamítnuta odvolání proti dodatečným platebním výměrům","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"2014-04-24"},{"fileNumber":"4 Afs 105/2014-38","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení § 264 odst. 4 vět první a druhé daňového řádu a přerušil řízení o kasační stížnosti","court":"Nejvyšší správní soud","decisionDate":"2014-08-07"}],"legalQuestions":[{"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","question":"Je § 264 odst. 4 věty první a druhé daňového řádu v rozporu se zákazem retroaktivity podle čl. 1 odst. 1 Ústavy, pokud umožňuje prodloužení prekluzivní lhůty pro stanovení daně započaté za účinnosti starého zákona o správě daní a poplatků?","sourceRefs":["S0009","S0010"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0056","S0057","S0058"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že napadené ustanovení není v rozporu se zákazem retroaktivity. Jedná se o nepravou retroaktivitu, která je zásadně přípustná. Daňové subjekty mohly změnu předvídat v dostatečném předstihu (nejméně 1 rok a 4 měsíce) a prodloužení lhůty není nepřiměřené s ohledem na maximální desetiletou lhůtu. Cíle sjednocení pravidel a umožnění řádného výkonu správy daní jsou legitimní. Návrh na zrušení byl zamítnut.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[{"argument":"Prodloužení již běžící prekluzivní lhůty na základě pozdější právní úpravy představuje nepřípustnou nepravou retroaktivitu, neboť zasahuje do právní jistoty daňového subjektu, aniž by pro to existoval významný či naléhavý veřejný zájem. Zákon o správě daní a poplatků takové prodloužení neumožňoval a daňový subjekt legitimně očekával, že lhůta uplyne podle původních pravidel.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0056","S0057","S0058"],"sourceRefs":["S0009","S0010"],"importance":"CORE","parties":["Nejvyšší správní soud"],"courtExplanation":"Ústavní soud neshledal, že by napadené ustanovení bylo v rozporu se zákazem retroaktivity. Jedná se o nepravou retroaktivitu, která je zásadně přípustná, a daňové subjekty mohly změnu předvídat v dostatečném předstihu."}],"id":"LQ001","raisedBy":["Nejvyšší správní soud"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":28,"REFERENCED":24},"arguments_hidden":2}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0040","S0041","S0042","S0043","S0044","S0045","S0056","S0057","S0058"],"interpretation":"Nepravá retroaktivita v oblasti lhůt pro stanovení daně je ústavně přípustná, pokud je změna právní úpravy pro daňové subjekty předvídatelná v dostatečném předstihu a zásah do jejich právní jistoty není nepřiměřený s ohledem na legitimní cíle zákonodárce.","regulations":"čl. 1 odst. 1 Ústavy","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":19,"REFERENCED":17},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0022","S0024"],"description":"§ 264 odst. 4 věty první a druhé zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád","type":"STATUTE"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 1 odst. 1 Ústavy","right":"zásada právního státu a zákaz retroaktivity"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Návrh splňuje podmínky řízení podle § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, neboť napadené ustanovení je bezprostředně aplikovatelné v řízení před navrhovatelem.","sourceRefs":["S0029","S0030","S0031","S0032","S0033"]},"findings":[{"reason":"Napadené ustanovení není v rozporu se zákazem retroaktivity, neboť se jedná o nepravou retroaktivitu, která byla předvídatelná a přiměřená.","regulations":"čl. 1 odst. 1 Ústavy","reasonSourceRefs":["S0056","S0057","S0058"],"right":"čl. 1 odst. 1 Ústavy","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":5,"REFERENCED":12}}]},"dispositionType":"NORM_PETITION_REJECTED","operativeOrders":[{"targetAct":"§ 264 odst. 4 věty první a druhé zákona č. 280/2009 Sb.","kind":"REJECT","text":"Návrh na zrušení § 264 odst. 4 vět první a druhé zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, se zamítá."}],"dissentingOpinions":[{"summary":"Soudce David nesouhlasí s nálezem, neboť napadené ustanovení mění pravidla v průběhu hry a porušuje legitimní očekávání daňových subjektů. Mělo být vyhověno návrhu na zrušení.","judges":["Ludvík David"]},{"summary":"Soudci Šimíček a Šimáčková považují napadené ustanovení za protiústavní, protože prodloužení lhůty není odůvodněno silnými veřejnými zájmy a nepřiměřeně zasahuje do právní jistoty a vlastnického práva daňových subjektů. Návrh měl být přijat.","judges":["Vojtěch Šimíček","Kateřina Šimáčková"]}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 21/96","sourceRefs":["S0043"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Zákaz retroaktivity je normativně vyjádřen v zásadě právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.21.96","precedent_source_units":["interpretation:900000"],"precedent_target_units":["legal_question:1000","legal_question:2000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.21.96"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":20,"REFERENCED":17}},"precedent_superseded_count":6,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":7,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":6,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2015:Pl.US.18.14.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2015:Pl.US.18.14.1"}}