{"document_id":"ECLI:CZ:US:2016:1.US.3324.15.1","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 3324/15","ecli":"ECLI:CZ:US:2016:1.US.3324.15.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-3324-15_1","decision_date":"2016-06-14","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Přípustnost dovolání obsahujícího námitku porušení práva na spravedlivý proces a povinnost soudu vypořádat se s argumentem o rozdílném rozhodování v totožných věcech","legal_sentence":"Z čl. 6 odst. 1 Úmluvy nevyplývá povinnost soudů dávat podrobnou odpověď na každý argument účastníka. Jde-li však o argument, který je zásadní pro rozhodnutí, soud na něj v zásadě musí explicitně reagovat. V případě odůvodnění odvolacího soudu sice obecně postačuje, pokud se odvolací soud ztotožní s rozhodnutím soudu prvního stupně, to však neplatí, pokud účastník řízení předložil odvolacímu soudu nějaké nové a pro rozhodnutí věci zásadní důkazy či argumenty. V takovém případě i odvolací soud na ně musí explicitně reagovat. Obecný soud nemůže ignorovat argument účastníka řízení, kterým odkazuje na předchozí pravomocné soudní rozhodnutí ohledně shodné právní otázky, ale musí se s tímto zásadním argumentem ve svém odůvodnění náležitě vypořádat. Přesně takový postup nakonec předpokládá i § 13 občanského zákoníku . Podle něj každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. Soud se tedy může odchýlit od předchozího rozhodnutí, zejména pokud nejde o ustálenou judikaturu, je však jeho povinností toto své odchýlení náležitě vysvětlit. Podle čl. 4 Ústavy jsou základní práva a svobody pod ochranou soudní moci. Dovolací řízení se nemůže nacházet mimo ústavní rámec ochrany základních práv a pravidel spravedlivého procesu vymezeného Úmluvou a Listinou. Nejvyšší soud je tedy povinen v rámci dovolání posoudit, zda nebyla v předchozích fázích řízení porušena základní práva dovolatele, včetně jeho práva na spravedlivý proces. Každá důvodná námitka porušení ústavních práv je podkladem pro zrušení napadeného rozhodnutí v řízení o dovolání. Nejvyšší soud je v této fázi řízení povinen při posuzování příslušného dovolacího důvodu toto pravidlo uplatňovat bezvýjimečně a nepřenášet tuto odpovědnost na Ústavní soud Jakákoliv námitka, jejíž podstatou je tvrzení porušení ústavně zaručených základních práv a svobod rozhodnutím nebo postupem odvolacího soudu v občanském soudním řízení, je uplatnitelná i jako dovolací důvod podle § 241a odst. 1 občanského soudního řádu . Skutečnost, že k přerušení řízení došlo na návrh stěžovatele, nelze klást pouze k tíži stěžovatele, neboť přerušení řízení je na úvaze soudu (viz § 109 odst. 2 občanského soudního řádu ) a jsou to soudy, které mají povinnost zajistit řízení bez průtahů. Judikatura ESLP stanoví, že do doby řízení je v zásadě třeba započítávat i dobu, po niž bylo řízení přerušeno z důvodu probíhajícího jiného řízení. V takovém případě je nutno zkoumat, zdali délka druhého řízení byla přiměřená.","metadata_regulation_keys":["82/1998:§13","82/1998:§31a","89/2012:§13","99/1963:§157","99/1963:§237","99/1963:§241a","99/1963:§241b","99/1963:§109","1/1993:čl1","1/1993:čl4","2/1993:čl38","2/1993:čl36","209/1992:čl6"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Přípustnost dovolání obsahujícího námitku porušení práva na spravedlivý proces a povinnost soudu vypořádat se s argumentem o rozdílném rozhodování v totožných věcech","facts":[{"sourceRefs":["S0008","S0009"],"text":"Stěžovatel byl účastníkem pracovněprávního řízení (sp. zn. 20 C 623/2008), které trvalo 4 roky a 4 měsíce, přičemž si sám vyžádal jeho přerušení do rozhodnutí pilotního případu (sp. zn. 7 C 622/2008)."},{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Po skončení řízení se domáhal po Ministerstvu spravedlnosti náhrady nemajetkové újmy za nadměrnou délku řízení ve výši 150 000 Kč. Ministerstvo žádost odmítlo, a stěžovatel podal žalobu. Stejně postupovalo i 17 dalších bývalých spolupracovníků."},{"sourceRefs":["S0011"],"text":"Okresní soud Praha-západ žalobu stěžovatele zamítl s odůvodněním, že délka řízení nebyla nepřiměřená, protože si stěžovatel sám navrhl přerušení."},{"sourceRefs":["S0012","S0013"],"text":"Stěžovatel v odvolání poukázal na to, že jiný senát Krajského soudu v Praze již v totožné věci (č. j. 19 Co 234/2014-79) rozhodl opačně a shledal, že přerušení nelze automaticky klást k tíži poškozeného. Krajský soud (jiný senát) však rozsudek potvrdil, aniž se s tímto argumentem vypořádal."},{"sourceRefs":["S0014","S0015","S0016"],"text":"Stěžovatel podal dovolání, ve kterém namítal porušení práva na spravedlivý proces kvůli rozdílnému rozhodování a chybnému posouzení přerušení. Dovolání doplnil o odkazy na dalších 7 rozsudků krajského soudu ve prospěch jiných žalobců a na judikaturu. Nejvyšší soud dovolání odmítl; k námitce nejednotnosti uvedl, že stěžovatel nevymezil hlediska přípustnosti dovolání, a proto k ní nepřihlédl."}],"previousProceedings":[{"sourceRefs":["S0011"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu stěžovatele na náhradu nemajetkové újmy s odůvodněním, že délka řízení nebyla nepřiměřená, neboť si stěžovatel sám navrhl přerušení.","court":"Okresní soud Praha-západ","decisionDate":"7. 5. 2014"},{"sourceRefs":["S0013"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek okresního soudu. Uvedl, že postup soudu do návrhu na přerušení byl plynulý a délka řízení byla prodloužena z důvodu vyhovění návrhu stěžovatele, čehož si musel být vědom. Nevypořádal se s argumentem stěžovatele o rozdílném rozhodnutí v totožné věci.","court":"Krajský soud v Praze","decisionDate":"8. 10. 2014"},{"fileNumber":"30 Cdo 3653/2015-124","sourceRefs":["S0016"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání stěžovatele. K otázce přerušení se ztotožnil s krajským soudem. K námitce nejednotnosti rozhodování krajského soudu uvedl, že stěžovatel nevymezil hlediska přípustnosti dovolání, a proto k ní nepřihlédl.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"21. 10. 2015"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Povinnost odvolacího soudu vypořádat se s argumentem účastníka, že v totožné věci již bylo rozhodnuto jinak, a to včetně odkazu na § 13 občanského zákoníku.","sourceRefs":["S0023","S0032"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0023","S0032"],"testApplied":"OTHER","text":"Krajský soud v Praze porušil právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy tím, že v odůvodnění svého rozhodnutí nereagoval na argument stěžovatele, že v totožné věci již rozhodl jiný senát krajského soudu opačně. Tento argument byl pro rozhodnutí zásadní a soud byl povinen se s ním vypořádat, případně přesvědčivě vysvětlit, proč se odchyluje.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel v odvolání poukázal na rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. 19 Co 234/2014-79, který v totožné věci dospěl k opačnému závěru ohledně vlivu přerušení řízení na posouzení nadměrné délky řízení. Krajský soud se s tímto argumentem v odůvodnění svého rozhodnutí nijak nevypořádal.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0032"],"sourceRefs":["S0012","S0013"],"importance":"CORE","parties":["Bohumil Kališ"],"courtExplanation":"Krajský soud porušil právo stěžovatele na řádné odůvodnění, které je součástí práva na spravedlivý proces, když se nevypořádal s tímto zásadním argumentem."}],"id":"LQ001","raisedBy":["Bohumil Kališ"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":3},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Povinnost Nejvyššího soudu posoudit dovolací námitku porušení základních práv, i když dovolatel výslovně nevymezil hlediska přípustnosti dovolání.","sourceRefs":["S0033","S0034","S0035"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0034","S0035","S0036"],"testApplied":"OTHER","text":"Nejvyšší soud porušil právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy, když odmítl dovolání pro nevymezení hledisek přípustnosti, přestože stěžovatel v dovolání jasně namítal porušení základních práv a z dovolání bylo zřejmé, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces. Nejvyšší soud je povinen v rámci dovolání posoudit námitky porušení ústavních práv a nemůže tuto odpovědnost přenášet na Ústavní soud.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["Bohumil Kališ"],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":2,"FOLLOWED":2,"REFERENCED":16},"arguments_hidden":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":2,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"INTERPRETATION_OF_LAW","question":"Povinnost soudu zkoumat, zda nedošlo k průtahům v pilotním řízení, i když přerušení řízení navrhl sám účastník.","sourceRefs":["S0043","S0044","S0045"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0043","S0044","S0045","S0046"],"testApplied":"OTHER","text":"Skutečnost, že účastník sám navrhl přerušení řízení za účelem vyčkání na rozhodnutí v pilotním případu, nezbavuje soud povinnosti zkoumat, zda nedošlo k průtahům v pilotním řízení. Doba přerušení se započítává do celkové délky řízení a nelze ji automaticky přičítat k tíži účastníka, neboť odpovědnost za rychlost řízení nese soud. Tento závěr vyplývá z judikatury ESLP (Herbst proti Německu) a Nejvyššího soudu (stanovisko Cpjn 206/2010).","outcome":"ACCEPTED"},"id":"LQ003","raisedBy":["COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":3,"REFERENCED":3},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0031","S0032"],"interpretation":"Soud je povinen v odůvodnění svého rozhodnutí vypořádat se s argumentem účastníka, který odkazuje na předchozí pravomocné rozhodnutí ve skutkově a právně shodné věci, a to i v případě, že se od něj hodlá odchýlit; v takovém případě musí přesvědčivě vysvětlit důvody odchylky.","regulations":"§ 13 občanského zákoníku, čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":6,"REFERENCED":5}},{"sourceRefs":["S0043","S0044","S0045","S0046"],"interpretation":"Skutečnost, že účastník řízení sám navrhl přerušení řízení za účelem vyčkání na rozhodnutí v pilotním případu, nezbavuje soud povinnosti zkoumat, zda nedošlo k průtahům v pilotním řízení; doba přerušení se započítává do celkové délky řízení a nelze ji automaticky přičítat k tíži účastníka.","regulations":"čl. 38 odst. 2 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy, § 109 odst. 2 o. s. ř.","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":3,"REFERENCED":3},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 3653/2015-124 ze dne 21. 10. 2015, kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatele.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy, čl. 4 Ústavy","right":"právo na spravedlivý proces"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE"},"findings":[{"reason":"Nejvyšší soud neposkytl ochranu základnímu právu stěžovatele, když odmítl dovolání, aniž se vypořádal s námitkou porušení práva na spravedlivý proces, a krajský soud se nevypořádal s argumentem o rozdílném rozhodování v totožné věci.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","reasonSourceRefs":["S0039","S0048"],"right":"právo na spravedlivý proces","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2,"REFERENCED":3}}],"bindingInstructions":["Nejvyšší soud je povinen v novém řízení posoudit dovolání stěžovatele meritorně, přičemž musí zohlednit, že krajský soud pochybil, když se nevypořádal s argumentem o rozdílném rozhodování, a že přerušení řízení na návrh stěžovatele nelze automaticky klást k jeho tíži; je nutno zkoumat, zda nedošlo k průtahům v pilotním řízení."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 3653/2015-124","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Usnesením Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 3653/2015-124 ze dne 21. 10. 2015 bylo postupem v rozporu s čl. 4 Ústavy porušeno základní právo stěžovatele na spravedlivý proces garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod."},{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 3653/2015-124","kind":"QUASH_DECISION","text":"Toto rozhodnutí se proto ruší."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"II. ÚS 566/05","sourceRefs":["S0024"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Princip rovnosti před zákonem znamená, že zákon by měl být vykládán pro všechny případy splňující stejné podmínky stejně.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2006:2.US.566.05","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2006:2.US.566.05"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":7,"REFERENCED":12},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":1,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":11,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":11,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2016:1.US.3324.15.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2016:1.US.3324.15.1"}}