{"document_id":"ECLI:CZ:US:2016:2.US.2635.15.2","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 2635/15","ecli":"ECLI:CZ:US:2016:2.US.2635.15.2","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-2635-15_2","decision_date":"2016-05-31","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Nárok na náhradu škody za ušlý zisk z pronájmu nemovitostí v důsledku průtahů v restitučním řízení; posouzení příčinné souvislosti a dopad změny judikatury Nejvyššího soudu","legal_sentence":"Zákon č. 82/1998 Sb ., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti ( notářský řád ), ve znění pozdějších předpisů, zavádí pojem odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem státní moci, přičemž rozlišuje dvě základní formy objektivní odpovědnosti státu za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem státní moci státními a jinými pověřenými orgány (ustanovení § 5). Vedle prvotní odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (ustanovení § 7 až 12; specifickou součástí je odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím o vazbě nebo trestu) zavádí i druhou formu objektivní odpovědnosti státu, která je spojena s nesprávným úředním postupem (ustanovení § 13). Z hlediska charakteru této odpovědnosti citovaná ustanovení zakládají objektivní odpovědnost státu (tj. bez ohledu na zavinění), jíž se nelze zprostit (ustanovení § 2). Jedná se tedy o odpovědnost absolutní, kterou nelze zákonem vyloučit, omezit či jinak zúžit, a to ani tehdy, pokud se prokáže, že tato škoda vznikla úmyslným protiprávním jednáním konkrétní osoby. V případě odpovědnosti objektivní, resp. absolutní objektivní odpovědnosti státu, v žádném případě nepřichází v úvahu možnost liberace. Pokud osoba povinná tuto skutečnost zpochybňuje a osoba oprávněná z toho důvodu předloží takto vzniklý spor k rozhodnutí soudu, je to právě soud, který musí rozhodnout.","metadata_regulation_keys":["82/1998:§13","87/1991:§5","1/1993:čl1","1/1993:čl89","2/1993:čl38","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Nárok na náhradu škody za ušlý zisk z pronájmu nemovitostí v důsledku průtahů v restitučním řízení; posouzení příčinné souvislosti a dopad změny judikatury Nejvyššího soudu","facts":[{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Stěžovatelé se v restitučním řízení domáhali vydání nemovitostí; řízení u Okresního soudu v Ostravě trvalo od 21. 11. 1991 do 8. 9. 2003, tedy přibližně 11 let a 10 měsíců."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Dne 30. 8. 2006 podali stěžovatelé žalobu na náhradu škody proti České republice – Ministerstvu spravedlnosti za ušlý zisk z pronájmu předmětných nemovitostí za dobu překračující přiměřenou délku soudního řízení."},{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Nejvyšší soud v prvním dovolacím řízení (sp. zn. 28 Cdo 2460/2010) uznal příčinnou souvislost mezi průtahy a ušlým ziskem a vrátil věc odvolacímu soudu."},{"sourceRefs":["S0011","S0044"],"text":"Mezitím velký senát Nejvyššího soudu (sp. zn. 31 Cdo 1791/2011) přijal odlišný právní názor, že nárok vůči státu je subsidiární a příčinná souvislost není dána, pokud oprávněná osoba může nárok uplatnit vůči primárnímu dlužníkovi."},{"sourceRefs":["S0011","S0012"],"text":"Obvodní soud pro Prahu 2 a Městský soud v Praze následně žalobu zamítly s odkazem na rozhodnutí velkého senátu; Nejvyšší soud dovolání stěžovatelů odmítl s tím, že je vázán novějším sjednocujícím rozhodnutím."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"17 C 99/2006-147","sourceRefs":["S0011"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu stěžovatelů na náhradu škody s odůvodněním, že podle rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu není dána příčinná souvislost mezi průtahy v restitučním řízení a ušlým ziskem.","court":"Obvodní soud pro Prahu 2","decisionDate":"17. 12. 2012"},{"fileNumber":"68 Co 301/2013-182","sourceRefs":["S0011"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně s odkazem na právní názor velkého senátu Nejvyššího soudu.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"16. 9. 2013"},{"fileNumber":"30 Cdo 626/2014-197","sourceRefs":["S0012"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání stěžovatelů s odůvodněním, že je vázán rozhodnutím velkého senátu, které překonalo dřívější právní názor vyjádřený v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 2460/2010.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"16. 6. 2015"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda změna judikatury Nejvyššího soudu v průběhu řízení, která vedla k zamítnutí žaloby, porušila právo stěžovatelů na legitimní očekávání a právní jistotu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.","sourceRefs":["S0016","S0024"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0030","S0031"],"text":"Změna judikatury nebyla porušením čl. 36 odst. 1 Listiny, neboť nešlo o změnu ustálené rozhodovací praxe, ale o sjednocení dříve rozporných názorů; stěžovatelé se nemohli spoléhat na dosavadní praxi, která nebyla konstantní.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[{"argument":"Nejvyšší soud nejprve rozsudkem sp. zn. 28 Cdo 2460/2010 uznal nárok, ale poté potvrdil zamítavá rozhodnutí s odkazem na rozhodnutí velkého senátu, čímž zasáhl do právní jistoty a legitimního očekávání.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0026","S0030","S0031"],"sourceRefs":["S0016"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatelé"],"courtExplanation":"Změna judikatury sama o sobě není porušením principu předvídatelnosti; v daném případě nešlo o změnu ustálené judikatury, ale o sjednocení dříve rozporné rozhodovací praxe, na kterou se stěžovatelé nemohli spoléhat."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatelé"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda mezi nesprávným úředním postupem (průtahy v restitučním řízení) a vznikem škody (ušlý zisk z pronájmu) existuje příčinná souvislost ve smyslu čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 82/1998 Sb.","sourceRefs":["S0013","S0024"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0045","S0046"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Obecné soudy nerespektovaly závazný právní názor Ústavního soudu vyjádřený v nálezu sp. zn. IV. ÚS 1391/09, podle kterého je příčinná souvislost mezi průtahy v restitučním řízení a ušlým ziskem dána. Tím došlo k porušení čl. 36 odst. 3 Listiny.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatelé"],"arguments_hidden":3,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"ADMISSIBILITY","question":"Zda je ústavní stížnost přípustná proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2, když Ústavní soud zrušil rozhodnutí odvolacího a dovolacího soudu.","sourceRefs":["S0048"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0048"],"text":"Ústavní stížnost proti rozsudku soudu prvního stupně je nepřípustná, neboť zrušením rozhodnutí odvolacího a dovolacího soudu se stěžovatelům otevřela možnost domáhat se nápravy v dalším řízení před odvolacím soudem.","outcome":"INADMISSIBLE"},"id":"LQ003","raisedBy":["COURT"]}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. 12. 2012 č. j. 17 C 99/2006-147, kterým byla zamítnuta žaloba na náhradu škody.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. 9. 2013 č. j. 68 Co 301/2013-182, kterým byl potvrzen zamítavý rozsudek soudu prvního stupně.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2015 č. j. 30 Cdo 626/2014-197, kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatelů.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na soudní ochranu a právní jistotu"},{"regulations":"čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem"}]},"admissibility":{"overallStatus":"PARTLY_ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["INADMISSIBLE_SUBSIDIARITY"],"reason":"Ústavní stížnost proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 byla odmítnuta pro nepřípustnost, neboť zrušením rozhodnutí odvolacího a dovolacího soudu se stěžovatelům otevřela možnost domáhat se nápravy v dalším řízení před odvolacím soudem.","sourceRefs":["S0048"],"questionAssessments":[{"rejectionGrounds":["INADMISSIBLE_SUBSIDIARITY"],"questionId":"LQ003","outcome":"INADMISSIBLE","status":"INADMISSIBLE"}]},"findings":[{"reason":"Rozsudkem Městského soudu v Praze a usnesením Nejvyššího soudu bylo porušeno právo stěžovatelů na náhradu škody, neboť tyto soudy nerespektovaly závazný právní názor Ústavního soudu o existenci příčinné souvislosti.","regulations":"čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0045","S0046"],"right":"Právo na náhradu škody podle čl. 36 odst. 3 Listiny","outcome":"VIOLATED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"reason":"Změna judikatury nebyla porušením čl. 36 odst. 1 Listiny, neboť nešlo o změnu ustálené rozhodovací praxe.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0030","S0031"],"right":"Právo na legitimní očekávání a právní jistotu podle čl. 36 odst. 1 Listiny","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}}],"bindingInstructions":["Městský soud v Praze je v dalším řízení vázán právním názorem Ústavního soudu, že mezi nesprávným úředním postupem (průtahy v restitučním řízení) a škodou (ušlý zisk) existuje příčinná souvislost, a že je třeba respektovat nález sp. zn. IV. ÚS 1391/09."]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu a rozsudek Městského soudu v Praze","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2015 č. j. 30 Cdo 626/2014-197 a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 16. 9. 2013 č. j. 68 Co 301/2013-182 bylo porušeno základní právo stěžovatelů podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu a rozsudek Městského soudu v Praze","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2015 č. j. 30 Cdo 626/2014-197 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. 9. 2013 č. j. 68 Co 301/2013-182 se proto ruší."},{"targetAct":"rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2","kind":"REFUSE","text":"Ústavní stížnost v části, která směřuje proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. 12. 2012 č. j. 17 C 99/2006-147, se odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"IV. ÚS 1391/09","sourceRefs":["S0043","S0045"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Příčinná souvislost mezi průtahy v restitučním řízení a ušlým ziskem z pronájmu je dána; stát odpovídá za škodu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2011:4.US.1391.09.1","precedent_source_units":["legal_question:2000","finding:950000"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2011:4.US.1391.09.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2015:30.CDO.626.2014.1","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"REFERENCED":1}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":2,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":4,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2016:2.US.2635.15.2","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2016:2.US.2635.15.2"}}