{"document_id":"ECLI:CZ:US:2016:2.US.2732.15.1","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 2732/15","ecli":"ECLI:CZ:US:2016:2.US.2732.15.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-2732-15_1","decision_date":"2016-01-12","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Formalistický přístup při uplatnění zásady dispozitivnosti ve správním řízení – povinnost správních soudů přihlédnout k dřívějšímu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o téže reklamě i bez žalobního bodu","legal_sentence":"1. Smysl zásad dispozitivnosti a koncentrace řízení [§ 75 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 71 odst. 1 písm. d) soudního řádu správního] spočívá v racionalizaci a efektivnosti řízení před správním soudem tak, aby nedocházelo k jeho zbytečnému prodlužování, k opakování stejné či podobné argumentace anebo naopak k dodatečnému (a někdy i účelovému) předkládání dalších tvrzení, názorů a důkazů, které mohly být bez větších obtíží účastníky řízení uplatněny již dříve. V podmínkách právního státu je však nepřípustné, aby v důsledku uplatnění těchto zásad docházelo k zásahu do základních práv a svobod účastníků řízení či k podstatnému rozporu s principy spravedlnosti a spravedlivého rozhodování. Tyto zásady jsou totiž pouze prostředkem ke zmíněné racionalizaci, a nikoliv samoúčelným cílem. 2. Pokud je tedy rozhodujícímu soudu známo, že již dříve vyslovil Nejvyšší správní soud v pravomocném rozsudku názor, že určitá reklama není klamavá, a její zadavatel se proto ani nemohl dopustit protiprávního jednání, nelze s poukazem na zásady dispozitivnosti a koncentrace řízení odmítnout jakkoliv zohlednit tento názor správním soudem při rozhodování o deliktní odpovědnosti zpracovatele stejné reklamy. V opačném případě by totiž mohla nastat situace, kdy je postiženo jednání, které není vůbec protiprávní.","metadata_regulation_keys":["150/2002:§75","150/2002:§71","150/2002:§104","150/2002:§103","40/1995:§2","40/1995:§6b","634/1992:§5","2/1993:čl36","2/1993:čl38","2/1993:čl37","2/1993:čl1"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Formalistický přístup při uplatnění zásady dispozitivnosti ve správním řízení – povinnost správních soudů přihlédnout k dřívějšímu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o téže reklamě i bez žalobního bodu","facts":[{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Stěžovatelka Lion Communications, s.r.o. (dříve PUBLICIS Prague, s.r.o.) zpracovala reklamu pro společnost T-Mobile Czech Republic, a.s."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Rozhodnutím Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne 21. 12. 2010 č. j. RUD/80/2011 byla stěžovatelce uložena pokuta 300 000 Kč za porušení § 2 odst. 1 písm. c) zákona o regulaci reklamy, neboť zpracovala reklamu, která byla nekalou obchodní praktikou (rozhodné údaje zveřejněny po příliš krátkou dobu a téměř nečitelnou formou)."},{"sourceRefs":["S0010","S0011"],"text":"Stěžovatelka podala proti rozhodnutí žalobu, v níž nenamítala, že reklama není klamavou obchodní praktikou; namítala jiné skutečnosti (např. že nebyla zpracovatelem té části reklamy, která je předmětem řízení)."},{"sourceRefs":["S0010","S0011"],"text":"Městský soud v Praze žalobu zamítl s odůvodněním, že je vázán žalobními body a nemůže přezkoumávat nad jejich rámec; Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost s tím, že stěžovatelka nemůže v kasační stížnosti uplatnit nové důvody podle § 104 odst. 4 s. ř. s."},{"sourceRefs":["S0010","S0014"],"text":"Mezitím Nejvyšší správní soud v jiném řízení (sp. zn. 6 As 125/2014) pravomocně rozhodl, že tatáž reklama není klamavou obchodní praktikou (v případě zadavatele T-Mobile). Stěžovatelka namítá, že je nespravedlivé, aby byla potrestána za reklamu, o které stejný soud rozhodl, že není nekalá."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"č. j. RUD/80/2011","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Uložena pokuta 300 000 Kč za správní delikt spočívající ve zpracování reklamy, která byla nekalou obchodní praktikou.","court":"Rada pro rozhlasové a televizní vysílání","decisionDate":"21. 12. 2010"},{"fileNumber":"6 A 17/2011-41","sourceRefs":["S0010"],"outcomeSummary":"Zamítnuta žaloba proti rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání; soud konstatoval, že je vázán žalobními body a nemůže přihlédnout k tomu, že ve vztahu k zadavateli reklamy Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že reklama není klamavou obchodní praktikou.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"30. 3. 2015"},{"fileNumber":"7 As 98/2015-27","sourceRefs":["S0011"],"outcomeSummary":"Zamítnuta kasační stížnost; soud uvedl, že stěžovatelka nemůže v kasační stížnosti uplatnit nové důvody podle § 104 odst. 4 s. ř. s., a že městský soud správně nevybočil z mezí žalobních bodů.","court":"Nejvyšší správní soud","decisionDate":"16. 7. 2015"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda správní soudy porušily právo stěžovatelky na spravedlivý proces tím, že v důsledku formalistického uplatnění dispoziční zásady a koncentrace řízení nepřihlédly k dřívějšímu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (sp. zn. 6 As 125/2014), že tatáž reklama není klamavou obchodní praktikou, ačkoli tato okolnost byla zásadní pro posouzení protiprávnosti jednání stěžovatelky.","sourceRefs":["S0014"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0047","S0043","S0040"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud shledal, že správní soudy porušily právo stěžovatelky na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny, protože přepjatě formalisticky uplatnily dispoziční zásadu a koncentraci řízení, aniž by zohlednily dřívější rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (sp. zn. 6 As 125/2014), že tatáž reklama není klamavou obchodní praktikou. Tato okolnost je zásadní pro posouzení protiprávnosti a soudy k ní měly přihlédnout z úřední povinnosti, neboť v opačném případě by akceptovaly postih za jednání, které není protiprávní. Odkaz na judikaturu: nález sp. zn. Pl. ÚS 12/99, I. ÚS 1419/07, III. ÚS 139/98, IV. ÚS 544/98 aj.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Je absurdní, aby jeden subjekt byl potrestán za reklamu, o které stejný soud rozhodl, že není nekalá. Jde o shodný skutek; takový rozpor nelze odbýt tím, že stěžovatelka neuplatnila správný argument.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0043","S0047"],"sourceRefs":["S0014"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatelka (Lion Communications, s.r.o.)"],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že soudy měly povinnost zohlednit toto rozhodnutí i bez námitky, protože jde o základní otázku protiprávnosti, která je předpokladem deliktní odpovědnosti."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatelka (Lion Communications, s.r.o.)"],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"arguments_hidden":3,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"INTERPRETATION_OF_LAW","question":"Zda je deliktní odpovědnost zadavatele a zpracovatele reklamy totožná co do podstaty (stejná reklama, stejné posouzení klamavosti).","sourceRefs":["S0014","S0036"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0036","S0037"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud konstatoval, že pro posouzení protiprávnosti je rozhodující obsah reklamy, nikoli subjekt. Ustanovení § 8a odst. 2 písm. d) a § 8a odst. 3 písm. d) zákona o regulaci reklamy jsou totožná co do definice protiprávního jednání; deliktní odpovědnost zadavatele a zpracovatele je co do podstaty stejná, protože se vztahuje ke stejné reklamě a stejnému obsahu.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatelka (Lion Communications, s.r.o.)","COURT"],"arguments_hidden":2,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"PROCEDURE","question":"Zda měly správní soudy povinnost přihlédnout k dřívějšímu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o téže reklamě z úřední povinnosti jako k okolnosti vylučující protiprávnost.","sourceRefs":["S0043"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0043"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud dovodil, že absence protiprávnosti je okolnost, ke které musí soudy přihlédnout z úřední povinnosti, protože jinak by akceptovaly postih za jednání, které není protiprávní. To vyplývá z principů správního trestání a práva na spravedlivý proces; dispoziční zásada a koncentrace řízení musí v takovém případě ustoupit.","outcome":"ACCEPTED"},"id":"LQ003","raisedBy":["COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":2,"FOLLOWED":3,"REFERENCED":9},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":2,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0040","S0041","S0043"],"interpretation":"Dispoziční zásada a koncentrace řízení nejsou absolutní; musí ustoupit, pokud by jejich uplatnění vedlo k porušení základních práv nebo k rozporu s principy spravedlnosti, zejména v oblasti správního trestání, kde je třeba zohlednit i okolnosti vylučující protiprávnost, i když nebyly uplatněny v žalobních bodech.","regulations":"§ 75 odst. 2 soudního řádu správního ve spojení s § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s.","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":2,"FOLLOWED":3,"REFERENCED":13},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":2,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"sourceRefs":["S0036","S0037"],"interpretation":"Deliktní odpovědnost zadavatele a zpracovatele reklamy je co do podstaty totožná, protože se vztahuje ke stejné reklamě a stejnému obsahu; pro posouzení protiprávnosti je rozhodující obsah reklamy, nikoli subjekt.","regulations":"§ 8a odst. 2 písm. d) a § 8a odst. 3 písm. d) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0010"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2015 č. j. 6 A 17/2011-41","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0011"],"description":"Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2015 č. j. 7 As 98/2015-27","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na spravedlivý proces"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 a contrario zákona o Ústavním soudu), byla podána včas a splňuje ostatní náležitosti.","sourceRefs":["S0023"]},"findings":[{"reason":"Správní soudy přepjatě formalisticky uplatnily dispoziční zásadu a koncentraci řízení, aniž by zohlednily dřívější rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (sp. zn. 6 As 125/2014), že tatáž reklama není klamavou obchodní praktikou, čímž porušily právo stěžovatelky na spravedlivý proces.","regulations":"čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny","reasonSourceRefs":["S0047"],"right":"Právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":1}}],"bindingInstructions":["Městský soud v Praze je v dalším řízení vázán právním názorem Ústavního soudu, že musí meritorně posoudit stěžovatelčiny námitky stran rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 As 125/2014 a argumentačně se s ním vypořádat."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Městského soudu v Praze a rozsudek Nejvyššího správního soudu","kind":"FIND_VIOLATION","text":"I. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2015 č. j. 6 A 17/2011-41 a rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2015 č. j. 7 As 98/2015-27 bylo porušeno právo stěžovatelky na spravedlivý proces zaručené čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"Rozsudek Městského soudu v Praze a rozsudek Nejvyššího správního soudu","kind":"QUASH_DECISION","text":"II. Tato rozhodnutí se proto ruší."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 12/99","sourceRefs":["S0028"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Koncentrace řízení ve správním soudnictví není neústavní.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2000:Pl.US.12.99","precedent_source_units":[],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000","legal_question:1000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2000:Pl.US.12.99"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":4,"REFERENCED":8}},"precedent_superseded_count":11,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":8,"precedent_superseded_hidden":11,"arguments_hidden":5,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2016:2.US.2732.15.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2016:2.US.2732.15.1"}}