{"document_id":"ECLI:CZ:US:2016:3.US.1391.15.1","court":"usoud","case_number":"III. ÚS 1391/15","ecli":"ECLI:CZ:US:2016:3.US.1391.15.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=3-1391-15_1","decision_date":"2016-01-19","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REJECTION","subject":"Nárok na náhradu škody za trestní stíhání zastavené pro promlčení; posouzení svévole orgánů činných v trestním řízení a ústavnosti analogické aplikace §12 zákona č. 82/1998 Sb.","legal_sentence":"I. Neskončilo-li trestní řízení odsouzením obviněného, je třeba posuzovat případné nároky na náhradu škody podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod na základě konkrétních okolností případu s přihlédnutím k požadavku, aby to byl demokratický právní stát, kdo má povinnost stíhat trestnou činnost. II. Ustanovení § 12 zákona č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti ( notářský řád ), nelze proto aplikovat formalisticky, toliko podle výsledku trestního stíhání. Proto je třeba vždy zkoumat, zda stěžovatelem tvrzená újma není důsledkem svévolného postupu orgánů činných v trestním řízení, ve kterém nebyly respektovány požadavky čl. 2 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod ; takovým případem není situace, kdy budou teprve v průběhu trestního řízení na základě složitého a dlouhého dokazování objasněny skutkové aspekty páchané trestné činnosti, jejíž stíhání je na takto zjištěném skutkovém stavu v důsledku pro obviněného příznivější kvalifikace trestného jednání nadále nepřípustné, když promlčecí lhůta je podle nové právní kvalifikace kratší.","metadata_regulation_keys":["140/1961:§255","140/1961:§67","141/1961:§2","141/1961:§89","141/1961:§125","82/1998:§12","99/1963:§135","2/1993:čl2","2/1993:čl8","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Nárok na náhradu škody za trestní stíhání zastavené pro promlčení; posouzení svévole orgánů činných v trestním řízení a ústavnosti analogické aplikace §12 zákona č. 82/1998 Sb.","facts":[{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Stěžovatel byl ode dne 26. 1. 2003 trestně stíhán pro podezření ze spáchání zvlášť závažného trestného činu podvodu. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. 7. 2010 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 3. 2011 bylo trestní stíhání zastaveno z důvodu promlčení, neboť soud dospěl k závěru, že jednání naplňuje skutkovou podstatu trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku s pětiletou promlčecí lhůtou, která již uplynula."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Stěžovatel následně požadoval po Ministerstvu spravedlnosti náhradu škody vzniklé v souvislosti s trestním stíháním, spočívající v nákladech právního zastoupení (1 243 670 Kč), nákladech na znalecký posudek (119 000 Kč) a ušlém zisku z důvodu zajištění bankovních účtů. Po zamítnutí svých požadavků podal žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 2."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Obvodní soud žalobu zamítl rozsudkem ze dne 27. 1. 2013 s odůvodněním, že nárok na náhradu škody za nezákonné trestní stíhání lze přiznat pouze tehdy, bylo-li stíhání vedeno pro dovolené jednání nebo pro trestné jednání, kterého se obviněný nedopustil. V daném případě z trestního řízení vyplývá, že stěžovatel spáchal trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku, a proto nárok nevzniká; soud analogicky aplikoval §12 zákona č. 82/1998 Sb."},{"sourceRefs":["S0008","S0009"],"text":"Městský soud v Praze odvolání stěžovatele zamítl rozsudkem ze dne 28. 4. 2014 a potvrdil závěr o analogické aplikaci §12 zákona č. 82/1998 Sb. s tím, že uplynutím promlčecí lhůty nenastává nezákonnost trestního stíhání. Nejvyšší soud následně dovolání stěžovatele odmítl usnesením ze dne 11. 2. 2015 s odkazem na ustálenou judikaturu, že nárok na náhradu škody je vyloučen, pokud je zřejmé, že se pachatel protiprávního jednání dopustil."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"22 C 100/2012","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu na zaplacení částky 2 813 033 Kč, 5 960,80 USD a 6 050 EUR s příslušenstvím jako náhrady škody vzniklé v souvislosti s trestním stíháním. Soud dospěl k závěru, že nárok na náhradu škody za nezákonné trestní stíhání lze přiznat pouze za situace, kdy bylo stíhání vedeno pro dovolené jednání nebo pro trestné jednání, kterého se obviněný nedopustil; v daném případě z trestního řízení vyplývá, že stěžovatel spáchal trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku, a proto nárok nevzniká. Soud analogicky aplikoval §12 zákona č. 82/1998 Sb.","court":"Obvodní soud pro Prahu 2","decisionDate":"27. 1. 2013"},{"fileNumber":"68 Co 101/2014","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Zamítl odvolání stěžovatele a potvrdil rozsudek obvodního soudu. Odvolací soud se ztotožnil s analogickou aplikací §12 zákona č. 82/1998 Sb. a dodal, že uplynutím promlčecí lhůty nenastává nezákonnost trestního stíhání; stěžovatel měl možnost trvat na projednání věci a domoci se zprošťujícího rozsudku.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"28. 4. 2014"},{"fileNumber":"30 Cdo 3719/2014","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání stěžovatele. Nejvyšší soud odkázal na svou ustálenou judikaturu, podle níž je nárok na náhradu škody vyloučen v případech, kdy je sice trestní stíhání zastaveno, avšak z trestního řízení je zřejmé, že se pachatel protiprávního jednání dopustil; odškodnění v jiné situaci považuje za rozporné s dobrými mravy.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"11. 2. 2015"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda trestní stíhání stěžovatele bylo zahájeno a vedeno svévolně, a zda proto vzniká nárok na náhradu škody podle čl. 36 odst. 3 Listiny.","sourceRefs":["S0011","S0029"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0029","S0030","S0033"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Trestní stíhání nebylo svévolné, neboť bylo zahájeno na základě podezření a vedeno rozsáhlým dokazováním; pouhé neodsouzení nezakládá nárok na náhradu škody. Je třeba vždy zkoumat, zda újma není důsledkem svévolného postupu orgánů činných v trestním řízení.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[{"argument":"Trestní stíhání bylo zahájeno s nesprávnou právní kvalifikací, ačkoli orgány věděly o promlčení, a trvalo osm let, což svědčí o svévoli.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0029","S0030"],"sourceRefs":["S0011"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel O. M."],"courtExplanation":"ÚS neshledal svévoli, protože věc byla skutkově i právně složitá a bylo třeba rozsáhlého dokazování; stěžovatel netvrdil konkrétní svévolné jednání."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel O. M."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":10,"REFERENCED":2},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":4,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","question":"Zda analogická aplikace §12 zákona č. 82/1998 Sb. na případ zastavení trestního stíhání pro promlčení je ústavně konformní.","sourceRefs":["S0014","S0031"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0031"],"testApplied":"OTHER","text":"Analogická aplikace §12 zákona č. 82/1998 Sb. je v tomto případě ústavně konformní, neboť zákon není úplný a soudy musí zkoumat svévoli; stěžovatel nemohl mít legitimní očekávání.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatel O. M."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":4},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy porušily právo na spravedlivý proces tím, že neprovedly další dokazování a vycházely pouze z usnesení trestního soudu.","sourceRefs":["S0013","S0022"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0022","S0024"],"testApplied":"OTHER","text":"Obecné soudy neporušily právo na spravedlivý proces, neboť v daném případě bylo dostatečné vycházet z trestního spisu a stěžovatel nenavrhl jiné důkazy.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["stěžovatel O. M."],"arguments_hidden":1},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda závěr obecných soudů, že se stěžovatel dopustil trestného činu, je svévolný a porušuje presumpci neviny.","sourceRefs":["S0012","S0023"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0023","S0034"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Závěr obecných soudů o spáchání trestného činu není svévolný, neboť je podložen celkovým obsahem trestních rozhodnutí a soudy nebyly vázány výrokem trestního soudu.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ004","raisedBy":["stěžovatel O. M."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0027","S0033"],"interpretation":"Při posuzování nároku na náhradu škody za trestní stíhání, které bylo zastaveno, nelze §12 aplikovat formalisticky pouze podle výsledku stíhání; je třeba vždy zkoumat, zda újma není důsledkem svévolného postupu orgánů činných v trestním řízení.","regulations":"§12 zákona č. 82/1998 Sb.","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":14},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false},{"sourceRefs":["S0023"],"interpretation":"Soud v občanskoprávním řízení není vázán usnesením o zastavení trestního stíhání ani jeho odůvodněním; může samostatně posoudit otázky řešené v trestním řízení.","regulations":"§135 občanského soudního řádu","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":2},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0001"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2015 č. j. 30 Cdo 3719/2014-86, kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatele v řízení o náhradu škody.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 10 odst. 1 Listiny","right":"právo na zachování lidské důstojnosti, osobní cti a dobré pověsti"},{"regulations":"čl. 10 odst. 2 Listiny","right":"právo na ochranu soukromého a rodinného života"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","right":"právo na spravedlivý proces a soudní ochranu"},{"regulations":"čl. 40 odst. 2 Listiny","right":"presumpce neviny"},{"regulations":"čl. 36 odst. 3 Listiny","right":"právo na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci"},{"regulations":"čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3 a čl. 4 Ústavy","right":"ústavní principy"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky, a je přípustná.","sourceRefs":["S0019"]},"findings":[{"reason":"Trestní stíhání nebylo svévolné, a proto nevznikl nárok na náhradu škody.","regulations":"čl. 36 odst. 3 Listiny","reasonSourceRefs":["S0033"],"right":"právo na náhradu škody (čl. 36 odst. 3 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"reason":"Dokazování bylo provedeno v dostatečném rozsahu, nebyla porušena procesní práva.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0022","S0024"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"},{"reason":"Závěr o spáchání trestného činu v občanskoprávním řízení není v rozporu s presumpcí neviny, neboť soudy nebyly vázány výrokem trestního soudu a závěr je podložen.","regulations":"čl. 40 odst. 2 Listiny","reasonSourceRefs":["S0023","S0034"],"right":"presumpce neviny (čl. 40 odst. 2 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":2},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"reason":"Nebylo prokázáno porušení těchto práv v souvislosti s trestním stíháním.","regulations":"čl. 10 Listiny","reasonSourceRefs":["S0035"],"right":"právo na ochranu důstojnosti, cti a soukromí (čl. 10 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"}]},"dispositionType":"REJECTION","operativeOrders":[{"targetAct":"ústavní stížnost","kind":"REJECT","text":"Návrh se zamítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"IV. ÚS 469/02","sourceRefs":["S0023"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Soud není vázán zprošťujícím rozsudkem ani usnesením o zastavení trestního stíhání.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2004:4.US.469.02","precedent_source_units":["legal_question:4000","interpretation:900001","finding:950002"],"precedent_target_units":["interpretation:900001"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2004:4.US.469.02"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":10}},"precedent_superseded_count":2,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":5,"precedent_superseded_hidden":2,"arguments_hidden":3,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2016:3.US.1391.15.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2016:3.US.1391.15.1"}}