{"document_id":"ECLI:CZ:US:2016:3.US.247.14.1","court":"usoud","case_number":"III. ÚS 247/14","ecli":"ECLI:CZ:US:2016:3.US.247.14.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=3-247-14_1","decision_date":"2016-01-28","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Nabytí vlastnického práva k nemovitosti od nevlastníka a ochrana dobré víry nabyvatele","legal_sentence":"I. Odvolací soud (na základě závazného právního názoru dovolacího soudu, kterým bylo předchozí rozhodnutí odvolacího soudu zrušeno a věc mu byla vrácena k novému řízení) a následně Nejvyšší soud nezohlednily a nezkoumaly otázku dobré víry stěžovatelů. To je v rozporu s čl. 89 odst. 2 Ústavy , neboť Ústavní soud zastává ve své nálezové judikatuře konstantní názor, že je třeba při posouzení nabytí vlastnictví k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí od nevlastníka důsledně zvažovat a hodnotit existenci dobré víry nového nabyvatele. Absencí posouzení dobré víry nabyvatele nemovitosti tak došlo k upřednostnění principu, že nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má, před principy právní jistoty, ochrany dobré víry a důvěry v akty státu. II. Postupem Nejvyššího soudu, který opakovaně odmítá respektovat názor Ústavního soudu, došlo k porušení ustanovení čl. 89 odst. 2 Ústavy , podle něhož jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu závazná pro všechny orgány i osoby. \"Svérázným\" přehodnocováním obsahu nálezů Ústavního soudu se Nejvyšší soud dopouští postupu ultra vires, neboť k takovému jednání ho právní řád nikterak neopravňuje.","metadata_regulation_keys":["265/1992:§11","40/1964:§39","99/1963:§157","1/1993:čl89","2/1993:čl6","2/1993:čl36","2/1993:čl11"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Nabytí vlastnického práva k nemovitosti od nevlastníka a ochrana dobré víry nabyvatele","facts":[{"sourceRefs":["S0008"],"text":"V březnu 1999 si vedlejší účastník půjčil od J. M. 1 980 000 Kč s 10% měsíčním úrokem. Dne 16. 7. 1999 byla mezi nimi uzavřena smlouva o půjčce na 3 385 000 Kč, zástavní smlouva a kupní smlouva na stejné nemovitosti s možností odstoupení při splacení dluhu do 13. 9. 1999."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"J. M. byl zapsán jako vlastník nemovitostí v katastru nemovitostí ke dni 11. 10. 1999."},{"sourceRefs":["S0008","S0010"],"text":"Dne 4. 12. 2002 stěžovatelé koupili předmětné nemovitosti od J. M. na základě kupní smlouvy, přičemž před koupí jednali s vedlejšími účastníky, kteří jim koupi doporučili a prodali část vybavení."},{"sourceRefs":["S0008","S0010"],"text":"Vedlejší účastníci následně podali žalobu na určení svého vlastnického práva, tvrdíce, že kupní smlouva z roku 1999 byla absolutně neplatná jako tzv. propadná zástava."},{"sourceRefs":["S0011","S0012"],"text":"Obecné soudy po opakovaném projednání dospěly k závěru, že kupní smlouva z roku 1999 je neplatná, a proto J. M. nebyl vlastníkem a stěžovatelé nemohli nabýt vlastnické právo od nevlastníka, a to ani v dobré víře."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"5 C 220/2003-265","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu na určení vlastnického práva vedlejších účastníků; dospěl k závěru, že kupní smlouva není neplatná a stěžovatelé jsou v dobré víře.","court":"Okresní soud v Mladé Boleslavi","decisionDate":"11. 6. 2010"},{"fileNumber":"19 Co 453/2010-311","sourceRefs":["S0010"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně; shledal kupní smlouvu absolutně neplatnou jako propadnou zástavu, ale ochránil dobrou víru stěžovatelů.","court":"Krajský soud v Praze","decisionDate":"8. 12. 2011"},{"fileNumber":"30 Cdo 2264/2012-370","sourceRefs":["S0011"],"outcomeSummary":"Zrušil rozsudek odvolacího soudu a vrátil věc; zaujal právní názor, že vlastnické právo nelze nabýt od nevlastníka ani v dobré víře, ledaže by byly dány podmínky pro vydržení.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"27. 11. 2012"},{"fileNumber":"19 Co 453/2010-383","sourceRefs":["S0012"],"outcomeSummary":"Změnil rozsudek soudu prvního stupně a určil vedlejší účastníky vlastníky; vázán právním názorem dovolacího soudu neposoudil dobrou víru stěžovatelů.","court":"Krajský soud v Praze","decisionDate":"28. 3. 2013"},{"fileNumber":"30 Cdo 2615/2013-418","sourceRefs":["S0013"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání stěžovatelů; konstatoval soulad s konstantní judikaturou a odmítl závaznost nálezů Ústavního soudu.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"2. 10. 2013"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda postup obecných soudů, které neposoudily dobrou víru stěžovatelů jako nabyvatelů nemovitosti od nevlastníka, porušil jejich právo na ochranu majetku a spravedlivý proces.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0035","S0041"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud shledal, že obecné soudy neposouzením dobré víry stěžovatelů upřednostnily princip nemo plus iuris před principy právní jistoty a ochrany dobré víry, čímž porušily čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny. Odkázal na svou ustálenou judikaturu, zejména nález sp. zn. I. ÚS 2219/12, a konstatoval, že je nutné v každém případě individuálně posoudit dobrou víru nabyvatele.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelé tvrdili, že byli v dobré víře, neboť kupovali od zapsaného vlastníka, jednali s vedlejšími účastníky, kteří koupi doporučili, a prodali jim vybavení.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0035","S0041"],"sourceRefs":["S0016"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatelé"],"courtExplanation":"Ústavní soud konstatoval, že obecné soudy byly povinny posoudit dobrou víru stěžovatelů, a jejich opomenutí vedlo k porušení ústavních práv."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatelé"],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"REFERENCED":1},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"},{"issueType":"PROCEDURE","question":"Zda je Nejvyšší soud povinen respektovat právní názory vyjádřené v nálezech Ústavního soudu, a to i v případě, že s nimi nesouhlasí.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0037","S0040"],"text":"Ústavní soud zdůraznil, že vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby podle čl. 89 odst. 2 Ústavy, a to bez ohledu na to, zda jde o nálezy plenární či senátní. Nejvyšší soud svým postupem porušil tuto ústavní povinnost.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatelé","COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"arguments_hidden":2}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0029","S0030","S0035"],"interpretation":"Při posuzování nabytí vlastnického práva k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí od nevlastníka jsou obecné soudy povinny důsledně zkoumat dobrou víru nabyvatele; pokud je dobrá víra prokázána, požívá vlastnické právo nabyvatele ústavní ochrany a je třeba je postavit naroveň vlastnickému právu původního vlastníka.","regulations":"čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 89 odst. 2 Ústavy","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":2,"FOLLOWED":1,"REFERENCED":1},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":2,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"},{"sourceRefs":["S0037","S0040"],"interpretation":"Vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby, a to bez ohledu na to, zda jde o nálezy plenární či senátní; jejich nerespektování představuje postup ultra vires.","regulations":"čl. 89 odst. 2 Ústavy","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2.10.2013 č.j. 30 Cdo 2615/2013-418, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 28.3.2013 č.j. 19 Co 453/2010-383 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.11.2012 č.j. 30 Cdo 2264/2012-370.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny","right":"právo na ochranu majetku"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","right":"právo na spravedlivý proces"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost splňuje všechny předpoklady pro projednání, byla shledána přípustnou.","sourceRefs":["S0027"]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy neposoudily dobrou víru stěžovatelů, čímž upřednostnily princip nemo plus iuris před ochranou majetku nabyvatele.","regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0041"],"right":"právo na ochranu majetku (čl. 11 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"},{"reason":"Nejvyšší soud nerespektoval závazné právní názory Ústavního soudu a obecné soudy neposoudily dobrou víru stěžovatelů.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","reasonSourceRefs":["S0041"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy)","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Obecné soudy jsou povinny v novém řízení náležitě zkoumat dobrou víru nabyvatelů předmětných nemovitostí při současném respektování čl. 89 odst. 2 Ústavy."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2.10.2013 č.j. 30 Cdo 2615/2013-418, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 28.3.2013 č.j. 19 Co 453/2010-383 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.11.2012 č.j. 30 Cdo 2264/2012-370","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 2. 10. 2013 č. j. 30 Cdo 2615/2013-418, rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2013 č. j. 19 Co 453/2010-383 a rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2012 č. j. 30 Cdo 2264/2012-370 byla porušena práva stěžovatelů na ochranu majetku a na spravedlivý proces garantovaná v čl. 11 odst. 1 a v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod."},{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2.10.2013 č.j. 30 Cdo 2615/2013-418, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 28.3.2013 č.j. 19 Co 453/2010-383 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.11.2012 č.j. 30 Cdo 2264/2012-370","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 10. 2013 č. j. 30 Cdo 2615/2013-418, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2013 č. j. 19 Co 453/2010-383 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2012 č. j. 30 Cdo 2264/2012-370 se zrušují."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"II. ÚS 165/11 (N 88/61 SbNU 359)","sourceRefs":["S0030"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Princip ochrany dobré víry nabyvatele je nutno poměřovat s ochranou vlastnického práva původního vlastníka a hledat praktickou konkordanci.","resolvedDecisionId":null}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"REFERENCED":1},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":1,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":3,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":3,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2016:3.US.247.14.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2016:3.US.247.14.1"}}