{"document_id":"ECLI:CZ:US:2016:3.US.2787.15.1","court":"usoud","case_number":"III. ÚS 2787/15","ecli":"ECLI:CZ:US:2016:3.US.2787.15.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=3-2787-15_1","decision_date":"2016-06-14","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Použití peněžité záruky složené třetí osobou na úhradu peněžitého trestu bez předchozího poučení o tomto možném postupu","legal_sentence":"I. Předpokladem postupu obecného soudu v řízení o složení peněžité záruky podle § 73a trestního řádu je postavení najisto, kdo takovou záruku skládá, a kdo tedy je ve vztahu k veřejné moci (státu) jako její složitel, a nikoli, kdo je ve vztahu k obviněnému jako ten, kdo mu takové prostředky poskytl, aby sám obviněný takovou peněžitou záruku složil. II. Z důvodu ochrany zájmů složitele peněžité záruky je třeba vyžadovat, aby obecný soud, jako orgán ochrany základních práv a svobod ( čl. 4 Ústavy České republiky ), před přijetím peněžité záruky ověřil, zda se osobě záruku skládající dostalo poučení podle § 73a odst. 9 trestního řádu , protože bez ohledu na obecné označení tohoto institutu jako \"kauce\", v případě, že peněžitou záruku složila jiná osoba než obviněný, je její vrácení podmíněno nikoli budoucím \"smluveným\" chováním složitele, nýbrž chováním obviněného, a to dokonce nejen budoucím, nýbrž i takovým, které mu je kladeno ve smyslu § 73a odst. 6 až 8 trestního řádu za vinu. Stejně tak je třeba splnění poučovací povinnosti vyžadovat z důvodu ochrany zájmů státu a poškozené osoby, neboť jejím nesplněním je následně vyloučeno využití postupu podle § 73a odst. 6 trestního řádu . III. Prokáže-li ten, kdo složil za jiného peněžitou záruku, že v soudním řízení nebyl náležitě poučen podle § 73a odst. 1 a 9 trestního řádu o možných následcích svého jednání, je použití složené peněžité záruky podle § 73a odst. 7 trestního řádu k úhradě pohledávky poškozeného neústavním zásahem (porušením) do vlastnického práva složitele záruky podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a současně neposkytnutím náležité soudní ochrany podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod .","metadata_regulation_keys":["141/1961:§71","141/1961:§73a","2/1993:čl11","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Použití peněžité záruky složené třetí osobou na úhradu peněžitého trestu bez předchozího poučení o tomto možném postupu","facts":[{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Stěžovatel byl odsouzen k trestu odnětí svobody a peněžitému trestu 500 000 Kč; byl stíhán vazebně."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Dne 25. 7. 2013 složila stěžovatelka (družka stěžovatele) na účet krajského soudu peněžitou záruku 200 000 Kč, na základě čehož byl stěžovatel propuštěn z vazby."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Stěžovatelka nebyla před složením záruky poučena o možnosti jejího použití na úhradu peněžitého trestu; poučení obdržela až po pravomocném odsouzení stěžovatele dopisem ze dne 19. 12. 2014."},{"sourceRefs":["S0009","S0010"],"text":"Po pravomocném odsouzení stěžovatelka požádala o vrácení záruky, ale krajský soud rozhodl, že se záruka použije na částečnou úhradu nezaplaceného peněžitého trestu; vrchní soud stížnost zamítl."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"51 T 2/2013-5796","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Krajský soud rozhodl, že se peněžitá záruka ve výši 200 000 Kč použije na částečnou úhradu peněžitého trestu uloženého stěžovateli, neboť stěžovatel peněžitý trest nezaplatil a stěžovatelka byla poučena až po složení záruky, což soud považoval za dostatečné s ohledem na neznalost její identity v době přijetí záruky.","court":"Krajský soud v Ústí nad Labem","decisionDate":"22.6.2015"},{"fileNumber":"11 To 51/2015-5805","sourceRefs":["S0010"],"outcomeSummary":"Vrchní soud zamítl stížnost stěžovatelů proti usnesení krajského soudu a potvrdil jej. Uvedl, že soud legitimně vycházel z toho, že záruku složil stěžovatel, a že poučení stěžovatelky po zjištění její identity bylo včasné.","court":"Vrchní soud v Praze","decisionDate":"9.7.2015"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda použití peněžité záruky složené třetí osobou na úhradu peněžitého trestu obviněného bez předchozího poučení této osoby o možném použití záruky podle § 73a odst. 9 tr. ř. porušuje právo na ochranu majetku podle čl. 11 odst. 1 Listiny a právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0021","S0022","S0023","S0026"],"text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že použitím peněžité záruky složené stěžovatelkou na úhradu peněžitého trestu bez předchozího poučení podle § 73a odst. 9 tr. ř. došlo k porušení čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny. Ustanovení § 73a odst. 9 tr. ř. je procesní podmínkou pro přijetí záruky; soud je povinen před přijetím ověřit, zda se osobě skládající záruku dostalo poučení. V daném případě nebylo postaveno najisto, že záruku skládá obviněný, a proto byl postup podle § 73a odst. 6 tr. ř. vyloučen.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelka nebyla před složením peněžité záruky poučena o možnosti jejího použití na úhradu peněžitého trestu, ačkoli § 73a odst. 9 tr. ř. vyžaduje poučení před složením. Následné poučení po pravomocném odsouzení je bezvýznamné, neboť již nemohla ovlivnit osud záruky. Soudy pochybily, když nezjistily totožnost složitele předem.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0021","S0022","S0023"],"sourceRefs":["S0012"],"importance":"CORE","parties":["J. Ch."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že poučení podle § 73a odst. 9 tr. ř. je procesní podmínkou pro přijetí záruky a jeho nesplnění vylučuje použití záruky na úhradu peněžitého trestu. Soud měl povinnost identifikovat složitele a poučit jej předem."}],"id":"LQ001","raisedBy":["J. Ch."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3},"arguments_hidden":1},{"issueType":"INTERPRETATION_OF_LAW","question":"Zda povinnost soudu identifikovat osobu skládající peněžitou záruku a poučit ji před jejím složením vyplývá z § 73a odst. 9 tr. ř. a z ústavního principu ochrany majetku.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0021","S0022","S0025"],"text":"Ústavní soud dovodil, že § 73a odst. 9 tr. ř. není pouhou obecnou poučovací klauzulí, nýbrž procesní podmínkou pro přijetí peněžité záruky. Soud je povinen před přijetím záruky ověřit, zda se osobě skládající záruku dostalo poučení o možném použití záruky na úhradu peněžitého trestu, a to i v případě, že totožnost složitele není zřejmá. V případě nejasností musí soud problém objasnit a poučit všechny v úvahu přicházející osoby nebo vyzvat obhajobu k jednoznačnému určení složitele.","outcome":"ACCEPTED"},"id":"LQ002","raisedBy":["COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3}},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda postupem soudů došlo k porušení ústavních práv stěžovatele (obviněného) v souvislosti s použitím peněžité záruky na úhradu peněžitého trestu.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0027"],"text":"Ústavní soud odmítl ústavní stížnost stěžovatele jako zjevně neopodstatněnou, neboť k porušení jeho ústavně zaručených práv nedošlo. Zásahem do práv byla dotčena pouze stěžovatelka jako složitelka záruky.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["J. D."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"arguments_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0021","S0022","S0025"],"interpretation":"Ustanovení § 73a odst. 9 trestního řádu je procesní podmínkou pro přijetí peněžité záruky; soud je povinen před přijetím záruky ověřit, zda se osobě skládající záruku dostalo poučení o možném použití záruky na úhradu peněžitého trestu, a to i v případě, že totožnost složitele není zřejmá. V případě nejasností musí soud problém objasnit a poučit všechny v úvahu přicházející osoby nebo vyzvat obhajobu k jednoznačnému určení složitele.","regulations":"§ 73a odst. 9 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22.6.2015 č.j. 51 T 2/2013-5796 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9.7.2015 č.j. 11 To 51/2015-5805, jimiž bylo rozhodnuto o použití peněžité záruky na úhradu peněžitého trestu.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na ochranu majetku podle čl. 11 odst. 1 Listiny"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas oprávněnými stěžovateli, kteří vyčerpali všechny zákonné procesní prostředky, a je přípustná.","sourceRefs":["S0017"]},"findings":[{"reason":"Soudy použily peněžitou záruku složenou stěžovatelkou na úhradu peněžitého trestu, aniž ji předem poučily o tomto možném postupu, čímž porušily její majetková a procesní práva.","regulations":"čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0026"],"right":"právo na ochranu majetku podle čl. 11 odst. 1 Listiny a právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}},{"reason":"Ústavní stížnost stěžovatele byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná, neboť k zásahu do jeho práv nedošlo.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0027"],"right":"právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny (stěžovatel)","outcome":"NOT_ASSESSED"}]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9.7.2015 č.j. 11 To 51/2015-5805 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22.6.2015 č.j. 51 T 2/2013-5796","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 9. července 2015 č. j. 11 To 51/2015-5805 a usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. června 2015 č. j. 51 T 2/2013-5796 bylo porušeno právo stěžovatelky na ochranu majetku podle čl. 11 odst. 1 ve spojení s právem na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9.7.2015 č.j. 11 To 51/2015-5805 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22.6.2015 č.j. 51 T 2/2013-5796","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. července 2015 č. j. 11 To 51/2015-5805 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. června 2015 č. j. 51 T 2/2013-5796 se ve vztahu ke stěžovatelce zrušují."},{"targetAct":"ústavní stížnost stěžovatele","kind":"REFUSE","text":"Ve vztahu ke stěžovateli se ústavní stížnost odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"2 To 139/99 (publikováno pod č. 32/2000 Sb. rozh. st.)","sourceRefs":["S0025"],"usage":"DISTINGUISHED","proposition":"Rozhodnutí se týkalo situace, kdy z protokolu nevyplývalo, že záruku složila jiná osoba, a řešilo otázku poučení obhájce, nikoli složitele. V projednávané věci bylo naopak zřejmé, že záruku může složit jiná osoba, a proto je odkaz nepřípadný.","resolvedDecisionId":null}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":3}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":0,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2016:3.US.2787.15.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2016:3.US.2787.15.1"}}