{"document_id":"ECLI:CZ:US:2016:Pl.US.13.15.1","court":"usoud","case_number":"Pl. ÚS 13/15","ecli":"ECLI:CZ:US:2016:Pl.US.13.15.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=Pl-13-15_1","decision_date":"2016-05-31","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"NORM_PETITION_REJECTED","subject":"Ústavní konformita fikce uznání nároku podle § 114b odst. 5 a § 153a odst. 3 občanského soudního řádu","legal_sentence":"Institut rozsudku pro uznání upravený v ustanovení § 153a odst. 3 o. s. ř. není v rozporu s ústavním pořádkem, protože zákonná ustanovení umožňují ústavně souladný výklad. Při posuzování splnění podmínek pro vydání rozsudku pro uznání je však nutno postupovat velmi uvážlivě, aby nedošlo k porušení práva na spravedlivý proces žalovaného jen pro jeho nezkušenost či neschopnost zajistit si právní pomoc. S ohledem na ne právě vhodné označení rozsudku pro uznání, když žalovaný ve skutečnosti nárok neuznal, je pro větší důvěryhodnost rozhodnutí vhodné, pokud obecné soudy v odůvodnění jasně vysvětlí, že hlavním důvodem prohry žalovaného je jeho pasivita.","metadata_regulation_keys":["99/1963:§114b","99/1963:§153a","1/1993:čl2","1/1993:čl1","2/1993:čl37","2/1993:čl36","2/1993:čl2"],"analysis":{"proceedingType":"NORM_CONTROL_STATUTE","subject":"Ústavní konformita fikce uznání nároku podle § 114b odst. 5 a § 153a odst. 3 občanského soudního řádu","facts":[{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Dne 24. 7. 2009 podal žalobce návrh na vydání platebního rozkazu k zaplacení částky 2 500 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce. Obvodní soud pro Prahu 7 platební rozkaz vydal 4. 9. 2009 a doručil jej žalovanému (stěžovateli) 9. 9. 2009. Součástí platebního rozkazu byla výzva k vyjádření se k žalobě ve lhůtě 30 dnů ode dne podání odporu. Stěžovatel podal odpor 14. 9. 2009."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Stěžovatel se k žalobě písemně vyjádřil 29. 10. 2009, popřel uzavření smlouvy o půjčce a namítal rozhodné skutečnosti ve vztahu ke smlouvě o dílo. Současně požádal o prominutí zmeškání lhůty k vyjádření z důvodu výrazných potíží se zrakem od 6. 10. 2009, doložených lékařskou zprávou. Obvodní soud žádost zamítl usnesením ze dne 27. 4. 2010 s odůvodněním, že vyjádření mohl nadiktovat třetí osobě. Městský soud v Praze toto usnesení potvrdil 20. 1. 2011 s tím, že lhůta k vyjádření byla soudcovská, nikoli zákonná."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Obvodní soud pro Prahu 7 vydal rozsudek pro uznání, kterým uložil stěžovateli zaplatit 2 500 000 Kč s příslušenstvím, neboť lhůta k vyjádření marně uplynula. Městský soud v Praze rozsudek potvrdil s tím, že stěžovatel trpěl onemocněním zraku, ale mohl prostřednictvím otce soudu alespoň oznámit vážný důvod. Nejvyšší soud dovolání stěžovatele odmítl pro nepřípustnost."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"4 C 393/2009","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Rozsudek pro uznání – uložil stěžovateli zaplatit 2 500 000 Kč s úroky z prodlení a náhradu nákladů řízení; konstatoval naplnění podmínek fikce uznání nároku podle § 114b odst. 5 o. s. ř.","court":"Obvodní soud pro Prahu 7","decisionDate":"2. 12. 2011"},{"fileNumber":"22 Co 321/2012","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek pro uznání; uvedl, že stěžovatel mohl soudu oznámit vážný důvod prostřednictvím otce, ačkoli trpěl onemocněním zraku.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"1. 10. 2012"},{"fileNumber":"33 Cdo 578/2013","sourceRefs":["S0006"],"outcomeSummary":"Dovolání odmítl pro nepřípustnost.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"20. 9. 2013"}],"legalQuestions":[{"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","question":"Jsou ustanovení § 114b odst. 5 a § 153a odst. 3 o. s. ř., zakotvující fikci uznání nároku při nečinnosti žalovaného, v rozporu s autonomií vůle (čl. 2 odst. 3 Listiny, čl. 2 odst. 4 Ústavy) a právem na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy)?","sourceRefs":["S0019","S0022"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0055","S0056","S0057","S0058","S0059","S0060","S0061","S0062","S0063"],"text":"Plénum neshledalo, že by napadená ustanovení porušovala autonomii vůle nebo právo na spravedlivý proces. Fikce uznání je spíše nevhodně formulovaná, ale podstatou je procesní následek pasivity žalovaného – ztráta sporu. Žalovaný má svobodnou vůli konat nebo nekonat; zákon mu ukládá pouze povinnost vyjádřit se, což není nepřiměřené. Ústavně konformní výklad je možný a v praxi se osvědčil; excesy lze napravit v odvolacím řízení. Test proporcionality nebyl nutný, neboť k zásahu do autonomie vůle nedošlo.","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"arguments":[{"argument":"Fikce uznání nároku odporuje principu autonomie vůle, neboť uznání je dispoziční úkon, který nelze založit na právní fikci. Navíc nastupuje i po podání odporu proti platebnímu rozkazu, který je výslovným nesouhlasem. Institut neobstojí v testu proporcionality, zejména v kritériu potřebnosti, protože cíle (urychlení řízení) lze dosáhnout šetrnějším rozsudkem pro zmeškání.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0055","S0056","S0057","S0058"],"sourceRefs":["S0023","S0024","S0025"],"importance":"CORE","parties":["I. senát Ústavního soudu"],"courtExplanation":"Plénum neshledalo zásah do autonomie vůle, neboť žalovaný má svobodnou volbu konat či nekonat; podstatou je procesní následek pasivity, nikoli fikce uznání. Test proporcionality nebyl nutný, neboť k omezení autonomie vůle nedošlo."}],"id":"LQ001","raisedBy":["I. senát Ústavního soudu"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":18,"REFERENCED":5},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0056","S0057"],"interpretation":"Ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. lze vyložit ústavně konformním způsobem; podstatou není fikce uznání nároku, ale procesní následek pasivity žalovaného, který vede ke ztrátě sporu. Soud by měl v odůvodnění jasně vysvětlit, že hlavním důvodem prohry žalovaného je jeho pasivita.","regulations":"§ 114b odst. 5 o. s. ř.","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":18,"REFERENCED":4}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Ustanovení § 114b odst. 5 a v rozsahu označení '§ 114b odst. 5' ustanovení § 153a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.","type":"STATUTE"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 2 odst. 3 Listiny, čl. 2 odst. 4 Ústavy","right":"autonomie vůle"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","right":"právo na spravedlivý proces"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Návrh podán oprávněným navrhovatelem (I. senát ÚS) v souladu s § 78 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.","sourceRefs":["S0018","S0020"]},"findings":[{"reason":"Napadená ustanovení neomezují autonomii vůle žalovaného, neboť ten má svobodnou volbu, zda se vyjádří či nikoli; fikce uznání je pouze legislativní konstrukcí procesního následku pasivity.","regulations":"čl. 2 odst. 3 Listiny, čl. 2 odst. 4 Ústavy","reasonSourceRefs":["S0055","S0056","S0057"],"right":"autonomie vůle (čl. 2 odst. 3 Listiny, čl. 2 odst. 4 Ústavy)","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}},{"reason":"Institut rozsudku pro uznání sleduje legitimní cíl urychlení řízení a posílení rovnosti účastníků; je ústavně konformní a excesy lze napravit v opravných řízeních.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","reasonSourceRefs":["S0059","S0060","S0061","S0062"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy)","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":9,"REFERENCED":5}}]},"dispositionType":"NORM_PETITION_REJECTED","operativeOrders":[{"targetAct":"§ 114b odst. 5 a § 153a odst. 3 o. s. ř.","kind":"REJECT","text":"Návrh na zrušení ustanovení § 114b odst. 5 a slov '§ 114b odst. 5' v ustanovení § 153a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, se zamítá."}],"dissentingOpinions":[{"summary":"Nesouhlasí s většinovým názorem; poukazuje na rozpor s nálezem Pl. ÚS 42/08 o nepřípustnosti fikce dispozičních úkonů a na komparaci s německou a rakouskou úpravou, která spojuje pasivitu s rozsudkem pro zmeškání, nikoli s fikcí uznání.","judges":["Ludvík David"]},{"summary":"Měl za to, že napadená ustanovení odporují ústavnímu pořádku, zejména právu na spravedlivý proces, neboť fikce uznání eliminuje spolehlivé zjištění skutkového stavu.","judges":["Josef Fiala"]},{"summary":"Považuje fikci uznání za nepřípustnou, neboť jde o pravou fikci s nevyvratitelnými hmotněprávními účinky; norma neobstojí v testu proporcionality a zasahuje do práva na spravedlivý proces a autonomie vůle.","judges":["Pavel Rychetský"]},{"summary":"Fikce uznání je nepřípustná, protože finguje projev vůle, který účastník neučinil, a neproporcionálně zasahuje do práva na spravedlivý proces; rozsudek pro zmeškání je šetrnějším prostředkem.","judges":["Kateřina Šimáčková","Jaroslav Fenyk"]}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 42/08","sourceRefs":["S0023"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Dispoziční právní úkony nelze zakládat na právní fikci; povinnost respektovat autonomii vůle platí i pro zákonodárce.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2009:Pl.US.42.08.1","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["interpretation:900000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2009:Pl.US.42.08.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":18,"REFERENCED":11}},"precedent_superseded_count":4,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":6,"precedent_superseded_hidden":4,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2016:Pl.US.13.15.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2016:Pl.US.13.15.1"}}