{"document_id":"ECLI:CZ:US:2017:1.US.1467.13.4","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 1467/13","ecli":"ECLI:CZ:US:2017:1.US.1467.13.4","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-1467-13_4","decision_date":"2017-11-14","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REJECTION","subject":"Nepřiznání aktivní legitimace jednotlivému věřiteli k podání odpůrčí žaloby v insolvenčním řízení","legal_sentence":"I. Ústavnímu soudu nepřísluší rozhodovat o tom, které z více řešení (ať již z hledisek vertikální, či horizontální komparace), z nichž každé lze považovat za ústavně konformní, má být upřednostněno. II. Není porušením práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod , jestliže určitý procesní prostředek může být uplatněn jen v určité fázi insolvenčního řízení. To platí i pro řízení o uplatnění či popření pohledávek, ve kterém je právě nutno zajistit ochranu individuálních zájmů insolvenčního věřitele, a tím vytvořit předpoklad pro další postup v řízení jako celku. V případě odpůrčí žaloby již jde o postup, který je hodnocen kritérii společného hospodářského zájmu, jenž je určován posouzením nákladů a možného majetkového přínosu věřitelskými orgány z hlediska tzv. společného zájmu věřitelů. III. Ústavní kautely rovnosti v ochraně vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod se v insolvenčním řízení uplatňují zprostředkovaně, neboť věřitel musí svou pohledávku zákonem stanoveným způsobem (až na výjimky) v daném řízení uplatnit, tj. přihlásit [ § 165 zákona č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení ( insolvenční zákon )], tato musí být zjištěna ( § 201 insolvenčního zákona ), příp. je-li popřena, musí být o ní v incidenčním řízení rozhodnuto [ § 159 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona ]. Teprve poté lze hovořit o takové pohledávce jako o \"majetku\", to ovšem jen co do té její části, ve které taková pohledávka podle insolvenčních předpisů nekonkuruje (aspekt rovnosti ochrany) právu dalších osob při poměrném uspokojení pohledávek dlužníkových věřitelů.","metadata_regulation_keys":["182/2006:§235","182/2006:§239","182/2006:§140","182/2006:§159","182/2006:§165","182/2006:§201","2/1993:čl11","2/1993:čl36","2/1993:čl4"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Nepřiznání aktivní legitimace jednotlivému věřiteli k podání odpůrčí žaloby v insolvenčním řízení","facts":[{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Stěžovatelka byla přihlášenou věřitelkou v insolvenčním řízení dlužníka Oděvní podnik, a.s."},{"sourceRefs":["S0007","S0014"],"text":"Dlužník uzavřel s Českou spořitelnou měnové obchody (ústní smlouvy ze dne 24.6.2009 a 8.1.2010), které stěžovatelka považovala za neúčinné a poškozující věřitele."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Stěžovatelka podala u Krajského soudu v Brně žalobu na určení neúčinnosti těchto právních úkonů (odpůrčí žalobu)."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Krajský soud žalobu odmítl s odůvodněním, že podle § 239 odst. 1 insolvenčního zákona je k podání odpůrčí žaloby oprávněn pouze insolvenční správce, nikoli jednotlivý věřitel."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"37 (39) ICm 1154/2010-223","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Odmítnuta žaloba stěžovatelky na určení neúčinnosti právního úkonu podle § 160 odst. 4 insolvenčního zákona, neboť stěžovatelka není osobou oprávněnou k jejímu podání – aktivní legitimaci má pouze insolvenční správce.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"4.5.2012"},{"fileNumber":"13 VSOL 41/2012-266","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Potvrdil usnesení krajského soudu se závěrem, že stěžovatelka nemá v insolvenčním řízení postavení opravňující k podání odpůrčí žaloby.","court":"Vrchní soud v Olomouci","decisionDate":"18.10.2012"},{"fileNumber":"29 ICdo 3/2013-283","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Zamítl dovolání, ztotožnil se s názorem soudů nižších stupňů o absenci aktivní věcné legitimace stěžovatelky k podání odpůrčí žaloby; neshledal důvod k postupu podle čl. 95 odst. 2 Ústavy.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"28.2.2013"}],"legalQuestions":[{"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","question":"Zda ustanovení § 235 odst. 2 a § 239 odst. 1 insolvenčního zákona, která přiznávají právo podat odpůrčí žalobu výlučně insolvenčnímu správci, jsou v souladu s čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod.","sourceRefs":["S0013","S0035"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0038","S0039","S0040"],"testApplied":"RATIONALITY","text":"Ústavní soud neshledal porušení čl. 11 a čl. 36 Listiny. Zákonodárce je oprávněn v insolvenčním řízení omezit individuální procesní práva věřitelů ve prospěch kolektivního zájmu. Napadená ustanovení nezasahují do samotné podstaty práva na soudní ochranu, neboť věřitelé mohou ovlivnit podání odpůrčí žaloby prostřednictvím věřitelského výboru (§ 239 odst. 2 insolvenčního zákona). Úprava je racionální a není svévolná.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelka tvrdí, že napadená ustanovení jsou protiústavní, neboť odnímají jednotlivému věřiteli právo podat odpůrčí žalobu, čímž zasahují do jeho vlastnického práva (čl. 11 Listiny) a práva na přístup k soudu (čl. 36 Listiny). Odkazuje na nález sp. zn. Pl. ÚS 14/10, který přiznal věřitelům popěrné právo, a dovozuje, že obdobně by mělo být přiznáno i odpůrčí právo. Dále argumentuje, že kolektivizace odpůrčího práva není ústavně konformní, neboť neumožňuje věřiteli bránit se proti pochybným úkonům dlužníka.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0038","S0039"],"sourceRefs":["S0013","S0014","S0015","S0016"],"importance":"CORE","parties":["Bourke Trust, a.s."],"courtExplanation":"Ústavní soud v plenárním nálezu sp. zn. Pl. ÚS 33/15 dospěl k závěru, že napadená ustanovení nejsou v rozporu s ústavním pořádkem. Zákonodárce má prostor pro uvážení, jak s ohledem na kolektivní povahu insolvenčního řízení upravit procesní oprávnění věřitelů. Odpůrčí žaloba se týká společného hospodářského zájmu, a proto je legitimní svěřit její podání insolvenčnímu správci. Nález sp. zn. Pl. ÚS 14/10 se týkal popěrného práva, které má odlišný charakter (individuální zjišťování pohledávek), a není tedy přímo aplikovatelný."}],"id":"LQ001","raisedBy":["Bourke Trust, a.s."],"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy porušily právo stěžovatelky na spravedlivý proces tím, že se nedostatečně vypořádaly s její ústavněprávní argumentací.","sourceRefs":["S0016","S0042"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0043"],"text":"Ústavní soud považoval tuto námitku za bezpředmětnou, neboť i kdyby byla důvodná, nemohla by vést ke kasaci napadených rozhodnutí, protože ústavnost aplikovaných ustanovení byla potvrzena. Proto se jí blíže nezabýval.","outcome":"OTHER"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["Bourke Trust, a.s."],"arguments_hidden":1}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003","S0007","S0008","S0009"],"description":"Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4.5.2012 č.j. 37 (39) ICm 1154/2010-223, usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18.10.2012 č.j. 13 VSOL 41/2012-266, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2013 č.j. 29 ICdo 3/2013-283.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 11 Listiny základních práv a svobod","right":"vlastnické právo podle čl. 11 Listiny"},{"regulations":"čl. 36 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na soudní ochranu podle čl. 36 Listiny"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, je přípustná, neboť vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky.","sourceRefs":["S0029"]},"findings":[{"reason":"Ústavní soud neshledal porušení vlastnického práva, neboť napadená ustanovení jsou ústavně konformní a jejich aplikace nezasáhla do podstaty vlastnického práva stěžovatelky.","regulations":"čl. 11 Listiny","reasonSourceRefs":["S0040","S0041"],"right":"čl. 11 Listiny (vlastnické právo)","outcome":"NOT_VIOLATED"},{"reason":"Odepření přímého přístupu k soudu k podání odpůrčí žaloby je ústavně akceptovatelné s ohledem na kolektivní povahu insolvenčního řízení a existenci alternativních mechanismů (věřitelský výbor).","regulations":"čl. 36 Listiny","reasonSourceRefs":["S0038","S0039"],"right":"čl. 36 Listiny (právo na soudní ochranu)","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}]},"dispositionType":"REJECTION","operativeOrders":[{"kind":"REJECT","text":"Ústavní stížnost se zamítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 33/15","sourceRefs":["S0011","S0038"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Ustanovení § 235 odst. 2 a § 239 odst. 1 insolvenčního zákona nejsou v rozporu s ústavním pořádkem; zákonodárce má prostor pro uvážení při úpravě procesních oprávnění věřitelů v insolvenčním řízení.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2017:Pl.US.33.15.2","precedent_source_units":["legal_question:1000","finding:950001"],"precedent_target_units":["legal_question:1000","legal_sentence:990000","finding:950000","interpretation:900000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2017:Pl.US.33.15.2"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":2,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2017:1.US.1467.13.4","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2017:1.US.1467.13.4"}}