{"document_id":"ECLI:CZ:US:2017:2.US.1260.17.1","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 1260/17","ecli":"ECLI:CZ:US:2017:2.US.1260.17.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-1260-17_1","decision_date":"2017-08-15","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Vzetí do předběžné extradiční vazby osoby s azylem v jiném členském státě EU","legal_sentence":"Při posouzení, zda u stěžovatele byly dány důvody předběžné vazby dle § 94 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb. , o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, je nutno přihlédnout k celému průběhu extradičního řízení, které skončilo rozhodnutím o vyslovení nepřípustnosti vydání stěžovatele do Ruské federace. Zbavení osobní svobody jednotlivce totiž musí i v souvislostech extradičního řízení vždy směřovat k jeho účelu a může trvat pouze po dobu nezbytně nutnou ve vztahu k veřejnému zájmu, který je realizací vazby sledován [viz nález sp. zn. II. ÚS 331/10 ze dne 12. 5. 2010 (N 106/57 SbNU 371)]; přitom Evropský soud pro lidská práva považuje absenci vázanosti předběžné vazby na realizovatelný účel za svévoli rozpornou s požadavky čl. 5 odst. 1 písm. f) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (viz rozsudek velkého senátu ve věci Chahal proti Spojenému království). I podstatně kratší zbavení osobní svobody se může dostat do rozporu s tímto ustanovením, jestliže možnost realizace účelu zbavení svobody se časem vzhledem k okolnostem ukázala jako pochybná (viz rozsudek ve věci Efraimidi proti Řecku). Byť státní zástupkyně považovala za nutné informaci, že stěžovateli byla v Rakouské republice udělena mezinárodní ochrana formou azylu, ověřit, základní údaje, včetně sdělení Policejního prezidia České republiky, orgány činné v trestním řízení již měly k dispozici, a měly tak další šetření vést s maximální péčí a urychlením. Soud pak měl obezřetněji vážit důvodnost předběžné vazby i použitelnost jiných cest, kterými by bylo možné dosáhnout řádného průběhu extradičního řízení (slib stěžovatele, že do skončení vydávacího řízení v případě propuštění ze zadržení setrvá v Brně), a měl věnovat patřičnou pozornost dřívějším rozhodnutím orgánů Rakouské republiky jako členského státu Evropské unie vydaným v azylovém a extradičním řízení, neboť ta byla překážkou přípustnosti vydání stěžovatele do Ruské federace a z hlediska účelu extradičního řízení měla význam i pro posouzení nutnosti zajištění stěžovatele předběžnou vazbou. Evropská unie totiž poskytuje podle čl. 3 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zaručen volný pohyb osob, ve spojení s vhodnými opatřeními týkajícími se mj. společného evropského azylového systému s jednotným azylovým statusem, jakož i s ustanoveními této Smlouvy o vzájemném uznávání soudních rozhodnutí v trestních věcech, a to ve spojení se zákazem návratu do státu, ze kterého pochází držitel mezinárodní ochrany, (tzv. princip non-refoulement) podle čl. 33 Úmluvy o právním postavení uprchlíků (vyhlášena pod č. 208/1993 Sb. ), který se vztahuje i na extradiční řízení. Na základě § 91 odst. 1 písm. b) a o) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních je na držitele mezinárodní ochrany udělené v jedné členské zemi Evropské unie nutné pohlížet jako na držitele mezinárodní ochrany i v členské zemi, v níž probíhá extradiční řízení, a takovou osobu proto nelze vydat do státu, ze kterého pocházela předtím, než jí byl azyl udělen. Podle přesvědčení Ústavního soudu postavení stěžovatele jako azylanta mohlo a mělo být ověřeno v daleko kratší lhůtě než dvouměsíční. Pokud soudy přes dostupné informace, které důvodně zpochybňovaly možnost realizace účelu zbavení osobní svobody stěžovatele, rozhodly o předběžné vazbě a nadto dokonce shledaly, že mezinárodní ochrana stěžovatele získaná udělením azylu v Rakousku na území České republiky na něj nedopadá, je nutno jejich rozhodnutí posoudit jako svévolná, porušující právo stěžovatele na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny a jako omezení osobní svobody stěžovatele postrádající reálný účel porušující čl. 8 odst. 2 a 5 Listiny i čl. 5 odst. 1 písm. f) Úmluvy. I když byl stěžovatel z vazby propuštěn a zásah do jeho osobní svobody již netrvá, je třeba s ohledem na stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 25/08 ze dne 6. 5. 2008 (ST 25/49 SbNU 673) napadená rozhodnutí pro jejich neústavnost zrušit.","metadata_regulation_keys":["104/2013:§94","104/2013:§91","104/2013:§93","2/1993:čl8","2/1993:čl36","208/1993:čl33","209/1992:čl5","48/2013:čl3","48/2013:čl67","48/2013:čl78","48/2013:čl82"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Vzetí do předběžné extradiční vazby osoby s azylem v jiném členském státě EU","facts":[{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Stěžovatel je občanem Ruské federace, který je od 17. listopadu 2004 držitelem mezinárodní ochrany (azylu) v Rakousku. Rozsudkem ze dne 14. prosince 2009 byl v nepřítomnosti odsouzen v Rusku pro trestný čin nezákonného obratu omamných látek. Na základě mezinárodního zatykače bylo po něm vyhlášeno pátrání."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"V roce 2008 požádala ruská prokuratura o vydání stěžovatele do Ruska. Rakouský Zemský soud pro trestní řízení ve Vídni dne 25. června 2009 rozhodl o nepřípustnosti vydání pro rozpor s čl. 3 Úmluvy a zásadou non-refoulement."},{"sourceRefs":["S0008","S0023"],"text":"Dne 17. ledna 2017 byl stěžovatel kontrolován na území České republiky a po zjištění mezinárodního zatykače zadržen. Krajský soud v Brně jej usnesením ze dne 20. ledna 2017 vzal do předběžné extradiční vazby podle § 94 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci, přestože měl k dispozici informace o azylu stěžovatele v Rakousku. Soud uvedl, že mezinárodní ochrana získaná v Rakousku na území ČR nedopadá."},{"sourceRefs":["S0009","S0010"],"text":"Stížnost stěžovatele proti usnesení o vazbě byla Vrchním soudem v Olomouci zamítnuta jako nedůvodná. Dne 29. března 2017 Krajský soud v Brně rozhodl o nepřípustnosti vydání stěžovatele do Ruska právě s ohledem na azyl v Rakousku a propustil jej z vazby."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"11 Nt 201/2017-53","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Stěžovatel byl vzat do předběžné extradiční vazby podle § 94 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci. Soud dospěl k závěru, že mezinárodní ochrana získaná azylem v Rakousku na stěžovatele na území České republiky nedopadá a že existuje obava z útěku.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"20. ledna 2017"},{"fileNumber":"2 To 15/2017-68","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Stížnost stěžovatele proti usnesení o vazbě byla podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítnuta jako nedůvodná. Soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně o důvodnosti vazby.","court":"Vrchní soud v Olomouci","decisionDate":"20. února 2017"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda rozhodnutí o vzetí do předběžné extradiční vazby bylo v souladu s čl. 8 odst. 1 a 2 Listiny a čl. 5 odst. 1 písm. f) Úmluvy, když stěžovatel byl držitelem azylu v Rakousku, což činilo vydání nerealizovatelným, a soudy tuto okolnost nezohlednily.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0030"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Soudy rozhodly o vazbě, přestože měly informace o tom, že vydání stěžovatele do Ruské federace nebude možné realizovat z důvodu mezinárodní ochrany poskytnuté v Rakousku. Další ověřování trvající několik týdnů nelze považovat za dobu nezbytně nutnou. Rozhodnutí soudů jsou svévolná a porušují právo stěžovatele na osobní svobodu a spravedlivý proces.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Zbavení osobní svobody musí být vázáno na realizovatelný účel; v situaci, kdy je zřejmé, že k vydání nemůže dojít, není možné osobu pro tento účel vzít do vazby. Stěžovatelova více než dva měsíce trvající vazba nebyla vázána na legitimní účel.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0030"],"sourceRefs":["S0012"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel"],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že soudy měly od počátku informace o nerealizovatelnosti vydání, přesto rozhodly o vazbě, aniž zvažovaly jiná opatření, a vazba trvala déle, než bylo nezbytně nutné."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel"],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"INTERPRETATION_OF_LAW","question":"Zda soudy správně vyložily význam mezinárodní ochrany udělené v jiném členském státě EU pro extradiční řízení v České republice.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0027","S0028"],"text":"Na držitele mezinárodní ochrany udělené v jiné členské zemi Evropské unie je nutné pohlížet jako na držitele mezinárodní ochrany i v členské zemi, v níž probíhá extradiční řízení, a takovou osobu proto nelze vydat do státu, ze kterého pocházela. Tento výklad vyplývá z čl. 3 odst. 2, čl. 67, 78 a 82 SFEU, čl. 33 Úmluvy o právním postavení uprchlíků a § 91 odst. 1 písm. b) a o) zákona o mezinárodní justiční spolupráci.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatel"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":1},"arguments_hidden":2},{"issueType":"ADMISSIBILITY","question":"Zda je ústavní stížnost přípustná, i když zásah do osobní svobody již netrvá (stěžovatel byl propuštěn z vazby).","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0031"],"text":"I když byl stěžovatel z vazby propuštěn, Ústavní soud s ohledem na stanovisko pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 25/08 napadená rozhodnutí pro jejich neústavnost zrušil.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["COURT"],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0028"],"interpretation":"Držitel mezinárodní ochrany (azylu) udělené v kterémkoli členském státě EU musí být považován za držitele mezinárodní ochrany i v jiném členském státě pro účely extradičního řízení, a nelze jej vydat do země původu.","regulations":"čl. 3 odst. 2, čl. 67, 78 a 82 Smlouvy o fungování Evropské unie; čl. 33 Úmluvy o právním postavení uprchlíků; § 91 odst. 1 písm. b) a o) zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních"}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003","S0008"],"description":"Usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 11 Nt 201/2017-53 ze dne 20. ledna 2017 o vzetí do předběžné extradiční vazby","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003","S0009"],"description":"Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 To 15/2017-68 ze dne 20. února 2017 o zamítnutí stížnosti proti usnesení o vazbě","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 8 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod, čl. 5 odst. 1 písm. f) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod","right":"právo na osobní svobodu"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na spravedlivý proces"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost splňuje formální náležitosti a byla meritorně projednána.","sourceRefs":["S0006"],"questionAssessments":[{"questionId":"LQ003","outcome":"ACCEPTED","status":"ADMISSIBLE"}]},"findings":[{"reason":"Vazba postrádala reálný účel, protože vydání nebylo možné realizovat vzhledem k azylu stěžovatele v Rakousku; soudy nezohlednily dostupné informace a vazba trvala déle, než bylo nezbytně nutné.","regulations":"čl. 8 odst. 1 a 2 Listiny, čl. 5 odst. 1 písm. f) Úmluvy","reasonSourceRefs":["S0030"],"right":"právo na osobní svobodu (čl. 8 odst. 1 a 2 Listiny, čl. 5 odst. 1 písm. f) Úmluvy)","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Soudy rozhodly svévolně, když přes informace o nerealizovatelnosti vydání rozhodly o vazbě a neaplikovaly správně mezinárodní závazky.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0030"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED"}]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 To 15/2017-68 a usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 11 Nt 201/2017-53","kind":"FIND_VIOLATION","text":"I. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 To 15/2017-68 ze dne 20. února 2017 a usnesením Krajského soudu v Brně č. j. 11 Nt 201/2017-53 ze dne 20. ledna 2017 byla porušena práva stěžovatele zaručená čl. 8 odst. 1 a 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 5 odst. 1 písm. f) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod."},{"targetAct":"Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 To 15/2017-68 a usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 11 Nt 201/2017-53","kind":"QUASH_DECISION","text":"II. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 To 15/2017-68 ze dne 20. února 2017 a usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 11 Nt 201/2017-53 ze dne 20. ledna 2017 se ruší."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I. ÚS 3326/13","sourceRefs":["S0020"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Osobní svoboda je v demokratickém a právním státě jednou z nejdůležitějších hodnot.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2014:1.US.3326.13.1","precedent_source_units":[],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2014:1.US.3326.13.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":2}},"precedent_superseded_count":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":4,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2017:2.US.1260.17.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2017:2.US.1260.17.1"}}