{"document_id":"ECLI:CZ:US:2017:2.US.3307.14.1","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 3307/14","ecli":"ECLI:CZ:US:2017:2.US.3307.14.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-3307-14_1","decision_date":"2017-09-05","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Posouzení důkazní hodnoty přenesené pachové stopy jako jediného identifikačního důkazu pro odsouzení ve světle zásady in dubio pro reo","legal_sentence":"Rozhodování o vině a trestu není možno opřít pouze o jeden nepřímý důkaz, jehož důkazní hodnota je navíc oslabena. Osamocenost důkazu pachovou stopou pro utvoření uceleného řetězce nepřímých důkazů nepostačuje a zakládá porušení zásady materiální pravdy při objasňování skutkového stavu. Za této situace je obecný soud povinen vycházet z principu presumpce neviny a z něj vyplývajícího principu in dubio pro reo.","metadata_regulation_keys":["141/1961:§125","141/1961:§2","2/1993:čl40","2/1993:čl36","2/1993:čl8","209/1992:čl6"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Posouzení důkazní hodnoty přenesené pachové stopy jako jediného identifikačního důkazu pro odsouzení ve světle zásady in dubio pro reo","facts":[{"sourceRefs":["S0012"],"text":"Stěžovatel byl společně s P. N. obviněn z několika trestných činů, včetně loupežného přepadení v Praze 5 - Řeporyjích dne 22. 3. 2010."},{"sourceRefs":["S0045"],"text":"Při loupeži v Řeporyjích byli pachatelé maskováni, svědci je nedokázali individuálně identifikovat; popisy byly velmi obecné (např. kaštanové vlasy, východní akcent, statnější postava)."},{"sourceRefs":["S0047"],"text":"Na místě činu byly zajištěny pachové stopy; u stěžovatele byla zjištěna shoda s pachovou stopou č. 1 a č. 3, avšak odborník uvedl, že jeho pachová stopa mohla být na místo přenesena v důsledku bezprostředního kontaktu s P. N. před činem."},{"sourceRefs":["S0049","S0050"],"text":"Krajský soud stěžovatele odsoudil mimo jiné za tento skutek, přičemž jako jediný důkaz umožňující individuální identifikaci sloužila přenesená pachová stopa; ostatní důkazy (svědecké výpovědi, balistika, trasologie) pouze nevylučovaly, že by stěžovatel mohl být pachatelem, ale neprokazovaly to."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"20 T 38/2011","sourceRefs":["S0013","S0016"],"outcomeSummary":"Stěžovatel byl uznán vinným ze spáchání přečinu podílnictví, zvlášť závažného zločinu loupeže a přečinu padělání veřejné listiny; odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce 9 let a 6 měsíců, trestu propadnutí věci a náhradě škody.","court":"Krajský soud v Českých Budějovicích","decisionDate":"8. 2. 2012"},{"fileNumber":"10 To 58/2012","sourceRefs":["S0017"],"outcomeSummary":"Odvolání stěžovatele bylo podle § 256 trestního řádu zamítnuto jako nedůvodné; soud se ztotožnil se skutkovými i právními závěry krajského soudu.","court":"Vrchní soud v Praze","decisionDate":"11. 12. 2012"},{"fileNumber":"7 Tdo 1317/2013-65","sourceRefs":["S0018"],"outcomeSummary":"Dovolání stěžovatele bylo podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu odmítnuto jako zjevně neopodstatněné.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"29. 4. 2014"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda odsouzení stěžovatele pro skutek loupeže v Praze 5 - Řeporyjích, založené na přenesené pachové stopě jako jediném identifikačním důkazu, při absenci dalších přímých důkazů, porušilo zásadu presumpce neviny a in dubio pro reo.","sourceRefs":["S0020","S0023"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0044","S0050","S0052"],"testApplied":"EXTREME_INCONSISTENCY","text":"Skutkový stav nebyl zjištěn v souladu s § 2 odst. 5 tr. ř., neboť jediným identifikačním důkazem byla přenesená pachová stopa, což nepostačuje k překonání presumpce neviny. Soudy měly aplikovat zásadu in dubio pro reo. Tento postup představuje extrémní nesoulad mezi skutkovými zjištěními a právními závěry.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel namítal, že jediným důkazem proti němu byla přenesená pachová stopa, která nepostačuje k prokázání viny, a že soudy ignorovaly zásadu in dubio pro reo; poukázal na nález IV. ÚS 1098/15.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0050","S0051"],"sourceRefs":["S0020","S0022"],"importance":"CORE","parties":["M. J."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že pachová stopa byla jediným důkazem umožňujícím individuální identifikaci, a protože byla přenesená, nemohla sama o sobě tvořit základ pro odsouzení; ostatní důkazy pouze nevylučovaly stěžovatele, ale neprokazovaly jeho vinu."}],"id":"LQ001","raisedBy":["M. J."]}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0042","S0044"],"interpretation":"Pachová stopa, zejména přenesená, je pouze nepřímým důkazem, který sám o sobě nepostačuje k odsouzení; pro uznání viny musí existovat další důkazy tvořící ucelený řetězec, který jednoznačně prokazuje vinu obviněného. Pokud jediným identifikačním důkazem je přenesená pachová stopa a ostatní důkazy pouze nevylučují možnost účasti obviněného, je nutné aplikovat zásadu in dubio pro reo.","regulations":"§ 2 odst. 5, 6 trestního řádu, čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":6,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2014 č.j. 7 Tdo 1317/2013-65, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11.12.2012 sp.zn. 10 To 58/2012 a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8.2.2012 č.j. 20 T 38/2011-3006","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 1 odst. 2 Ústavy","right":"čl. 1 odst. 2 Ústavy"},{"regulations":"čl. 10 Ústavy","right":"čl. 10 Ústavy"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","right":"právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny)"},{"regulations":"čl. 37 odst. 3 Listiny","right":"právo na rovnost účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny)"},{"regulations":"čl. 38 odst. 2 Listiny","right":"právo na veřejné projednání (čl. 38 odst. 2 Listiny)"},{"regulations":"čl. 6 odst. 1 Úmluvy","right":"právo na spravedlivý proces (čl. 6 odst. 1 Úmluvy)"},{"regulations":"čl. 13 Úmluvy","right":"právo na účinný opravný prostředek (čl. 13 Úmluvy)"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky, ústavní stížnost je včasná a přípustná.","sourceRefs":["S0035"]},"findings":[{"reason":"Odsouzení pro skutek v Praze 5 - Řeporyjích bylo založeno na nedostatečných důkazech, zejména na přenesené pachové stopě jako jediném identifikačním důkazu, což je v rozporu s presumpcí neviny a zásadou in dubio pro reo.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy, čl. 40 odst. 2 Listiny, čl. 6 odst. 2 Úmluvy, čl. 8 odst. 2 Listiny","reasonSourceRefs":["S0052"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy), presumpce neviny (čl. 40 odst. 2 Listiny, čl. 6 odst. 2 Úmluvy) a právo být stíhán jen zákonným způsobem (čl. 8 odst. 2 Listiny)","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Krajský soud v Českých Budějovicích je povinen po kasačním zásahu doplnit dokazování a znovu posoudit všechny důkazy ke skutku spáchanému v Praze 5 - Řeporyjích v souladu s § 2 odst. 5 a 6 tr. ř., aby byly rozptýleny důvodné pochybnosti o vině stěžovatele."]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"kind":"FIND_VIOLATION","text":"Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2014 č. j. 7 Tdo 1317/2013-65, usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 11. prosince 2012 sp. zn. 10 To 58/2012 a rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. února 2012 č. j. 20 T 38/2011-3006 bylo porušeno právo stěžovatele být stíhán nebo zbaven svobody z důvodů a způsobem, který stanoví zákon, zakotvené v čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, princip presumpce neviny zakotvený v čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i právo stěžovatele na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod."},{"targetAct":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2014 č.j. 7 Tdo 1317/2013-65 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11.12.2012 sp.zn. 10 To 58/2012","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2014 č. j. 7 Tdo 1317/2013-65 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. prosince 2012 sp. zn. 10 To 58/2012 se ve vztahu ke stěžovateli ruší."},{"targetAct":"Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8.2.2012 č.j. 20 T 38/2011-3006 ve výroku o vině pod bodem A.3 a navazující výroky","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. února 2012 č. j. 20 T 38/2011-3006 se ve výroku o vině stěžovatele uvedeném pod bodem A.3 ruší a dále se ruší všechny jeho výroky, které na výrok o vině pod bodem A.3 navazují."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"IV. ÚS 1098/15","sourceRefs":["S0042"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Pachová stopa je typickým nepřímým důkazem, který sám o sobě nepostačuje k odsouzení; musí existovat další důkazy tvořící ucelený řetězec.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2016:4.US.1098.15.1","precedent_source_units":["interpretation:900000"],"precedent_target_units":["interpretation:900000","legal_question:1000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2016:4.US.1098.15.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2014:7.TDO.1317.2013.1","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":5,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2017:2.US.3307.14.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2017:2.US.3307.14.1"}}