{"document_id":"ECLI:CZ:US:2017:2.US.3672.16.1","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 3672/16","ecli":"ECLI:CZ:US:2017:2.US.3672.16.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-3672-16_1","decision_date":"2017-11-07","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Posouzení podmínek pro povolení obnovy řízení ve věci trestu vyhoštění občana EU s trvalým pobytem","legal_sentence":"Jakkoli má trest vyhoštění svou oporu v zákoně a jeho legitimním cílem je, aby se na území státu nepohybovali státní příslušníci státu jiného, jejichž přítomnost se dostala do protikladu se zájmy státu a bezpečností jeho obyvatel, nelze při přezkumu dané ústavní stížnosti abstrahovat od základního - klíčového postulátu trestněprávní úpravy, tj. aby byly v rámci řízení o mimořádném opravném prostředku využity všechny zákonné možnosti, resp. všechna ustanovení, jež mohou ovlivnit rozhodnutí in favorem defensionis. Pochybení obecných soudů má v případě stěžovatele svůj počátek již v nalézacím řízení - v něm nebyly vůbec vzaty v úvahu skutečnosti na straně stěžovatele, jež měly znamenat právní kvalifikaci trestu vyhoštění nikoli podle ustanovení § 80 odst. 1 a 2 trestního zákoníku , ale vzhledem k tomu, že je stěžovatel občanem Evropské unie s trvalým pobytem v České republice, podle § 80 odst. 3 písm. e) trestního zákoníku . Ačkoli byly naplněny podmínky pro obnovu řízení, když stěžovatel předložil soudu skutečnosti týkající se jeho osobních poměrů, které existovaly již v době, kdy o věci rozhodoval nalézací soud, přesto byl návrh zamítnut. Jestliže se v řízení o meritu věci některými skutečnostmi, majícími vliv na rozhodování soudu o trestu vyhoštění, nalézací soud vůbec nezabýval, případně se s nimi v rozsudku nijak nevypořádal, byly naplněny důvody pro povolení obnovy řízení, v němž by měly být rozhodné skutečnosti vzaty v úvahu a mohl být i napraven vzniklý stav, kdy na dobu neurčitou byl vyhoštěn občan Evropské unie, jehož trest vyhoštění je nutno posuzovat nikoli podle § 80 odst. 1 a 2 trestního zákoníku , nýbrž dle § 80 odst. 3 písm. e) trestního zákoníku [srov. též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci Donattela Calfa v. Arios Pagos (Nejvyšší soud Řecké republiky) ze dne 19. 1. 1999 C-348/96, jenž připomněl členským státům Evropské unie posuzovat podmínky trestu vyhoštění velmi obezřetně, nejen vzhledem k samotnému odsouzení pro trestný čin].","metadata_regulation_keys":["141/1961:§278","40/2009:§80","2/1993:čl36","2/1993:čl14"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Posouzení podmínek pro povolení obnovy řízení ve věci trestu vyhoštění občana EU s trvalým pobytem","facts":[{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Stěžovatel V. K., občan Slovenské republiky s povoleným trvalým pobytem v České republice, byl rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 29. 5. 2014 uznán vinným ze spáchání zločinu loupeže a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání osmi let a trestu vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou."},{"sourceRefs":["S0011","S0013"],"text":"Při ukládání trestu vyhoštění soudy vycházely z toho, že stěžovatel nemá na území ČR žádné osobní ani rodinné vazby, ačkoli stěžovatel měl v ČR otce (českého občana), další příbuzné a partnerku žijící v Brně."},{"sourceRefs":["S0013"],"text":"Stěžovatel podal návrh na povolení obnovy řízení s tvrzením, že tyto rodinné vazby nebyly v původním řízení známy a jejich zohlednění by mohlo vést k jinému rozhodnutí o trestu vyhoštění, zejména s ohledem na ustanovení § 80 odst. 3 písm. e) trestního zákoníku."},{"sourceRefs":["S0014","S0016"],"text":"Krajský soud v Brně návrh na obnovu řízení zamítl s odůvodněním, že tvrzené skutečnosti nejsou nové a neodůvodňují obnovu; Vrchní soud v Olomouci stížnost proti tomuto usnesení zamítl."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"40 T 2/2014-1360","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Stěžovatel uznán vinným zločinem loupeže, odsouzen k 8 letům odnětí svobody a trestu vyhoštění na dobu neurčitou.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"29. 5. 2014"},{"fileNumber":"1 To 63/2014-1457","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, zamítnuto odvolání stěžovatele.","court":"Vrchní soud v Olomouci","decisionDate":"25. 9. 2014"},{"fileNumber":"40 T 2/2014-1594","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Zamítnut návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"9. 6. 2016"},{"fileNumber":"1 To 39/2016-1610","sourceRefs":["S0004","S0005"],"outcomeSummary":"Zamítnuta stížnost stěžovatele proti usnesení Krajského soudu v Brně o zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení.","court":"Vrchní soud v Olomouci","decisionDate":"25. 7. 2016"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy při rozhodování o návrhu na povolení obnovy řízení správně posoudily, zda stěžovatelem tvrzené rodinné vazby k České republice představují nové skutečnosti ve smyslu § 278 odst. 1 trestního řádu, které by mohly odůvodnit jiné rozhodnutí o trestu vyhoštění.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0044","S0045"],"text":"Ústavní soud shledal, že obecné soudy pochybily, když neuznaly stěžovatelem předložené skutečnosti o jeho rodinných vazbách jako nové skutečnosti ve smyslu § 278 odst. 1 tr. ř., ačkoli v původním řízení nebyly zohledněny a mohly mít vliv na rozhodnutí o trestu vyhoštění, zejména s ohledem na § 80 odst. 3 písm. e) trestního zákoníku. Tím došlo k porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel tvrdil, že jeho rodinné vazby (otec český občan, příbuzní, partnerka v Brně) nebyly v původním řízení známy a jejich zohlednění by mohlo vést k jinému rozhodnutí o trestu vyhoštění, neboť by se uplatnila výluka z vyhoštění podle § 80 odst. 3 písm. e) trestního zákoníku.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0042","S0044"],"sourceRefs":["S0013","S0017"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel V. K."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že tyto skutečnosti byly v původním řízení opomenuty a představují nové skutečnosti ve smyslu § 278 odst. 1 tr. ř., neboť nebyly předmětem dokazování a mohly mít vliv na rozhodnutí o trestu."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel V. K."],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1},"arguments_hidden":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"},{"issueType":"INTERPRETATION_OF_LAW","question":"Zda trest vyhoštění uložený stěžovateli, občanu EU s trvalým pobytem, měl být posuzován podle § 80 odst. 3 písm. e) trestního zákoníku, který vyžaduje shledání vážných důvodů ohrožení bezpečnosti státu nebo veřejného pořádku, a nikoli pouze podle § 80 odst. 1 a 2 trestního zákoníku.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0041","S0044"],"text":"Ústavní soud dovodil, že v případě stěžovatele, občana EU s trvalým pobytem, je třeba trest vyhoštění posuzovat podle § 80 odst. 3 písm. e) trestního zákoníku, který stanoví přísnější podmínky (vážné důvody ohrožení bezpečnosti státu nebo veřejného pořádku), a nikoli pouze podle obecných ustanovení § 80 odst. 1 a 2. Tento výklad je eurokonformní a vyplývá ze směrnice 2004/38/ES.","outcome":"ACCEPTED"},"id":"LQ002","raisedBy":["COURT"]}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0041"],"interpretation":"U občana Evropské unie s povoleným trvalým pobytem na území České republiky lze trest vyhoštění uložit pouze za podmínky, že jsou shledány vážné důvody ohrožení bezpečnosti státu nebo veřejného pořádku, a to ve smyslu čl. 28 odst. 1 a 2 směrnice 2004/38/ES; pouhé obecné důvody podle § 80 odst. 1 a 2 trestního zákoníku nepostačují.","regulations":"§ 80 odst. 3 písm. e) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník"},{"sourceRefs":["S0043","S0044"],"interpretation":"Za nové skutečnosti ve smyslu ustanovení o obnově řízení se považují i takové skutečnosti, které existovaly již v době původního rozhodnutí, pokud nebyly předmětem dokazování nebo zjišťování a nebyly orgány činnými v trestním řízení zohledněny, a to bez ohledu na to, zda o nich obviněný věděl.","regulations":"§ 278 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 7. 2016 č. j. 1 To 39/2016-1610, kterým byla zamítnuta stížnost stěžovatele proti usnesení Krajského soudu v Brně o zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na spravedlivý proces"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost splňuje všechny požadované náležitosti a podmínky pro její projednání.","sourceRefs":["S0021"]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy v řízení o obnově řízení neposoudily správně podmínky pro povolení obnovy, když stěžovatelem tvrzené rodinné vazby nepovažovaly za nové skutečnosti, ačkoli nebyly v původním řízení zohledněny a mohly mít vliv na rozhodnutí o trestu vyhoštění.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0044"],"right":"Právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Vrchní soud v Olomouci je povinen znovu rozhodnout o stížnosti stěžovatele proti usnesení Krajského soudu v Brně o zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení, přičemž je vázán právním názorem Ústavního soudu, že stěžovatelem tvrzené rodinné vazby představují nové skutečnosti ve smyslu § 278 odst. 1 tr. ř. a že trest vyhoštění měl být posuzován podle § 80 odst. 3 písm. e) tr. zákoníku."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 7. 2016 č. j. 1 To 39/2016-1610","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 7. 2016 č. j. 1 To 39/2016-1610 bylo porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces, zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 7. 2016 č. j. 1 To 39/2016-1610","kind":"QUASH_DECISION","text":"Proto se toto rozhodnutí ruší."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I. ÚS 558/01","sourceRefs":["S0024"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Svévole při aplikaci nebo interpretace v extrémním rozporu s principy spravedlnosti znamená porušení základního práva.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2003:1.US.558.01","precedent_source_units":[],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2003:1.US.558.01"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"precedent_superseded_count":2,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":2,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2017:2.US.3672.16.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2017:2.US.3672.16.1"}}