{"document_id":"ECLI:CZ:US:2017:2.US.4104.16.1","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 4104/16","ecli":"ECLI:CZ:US:2017:2.US.4104.16.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-4104-16_1","decision_date":"2017-04-04","decision_type":"Usnesení","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REFUSAL","subject":"Nesouhlas s výší svědečného stanoveného podle vyhlášky č. 37/1992 Sb. a návrh na zrušení části § 29 odst. 3 této vyhlášky","metadata_regulation_keys":["141/1961:§104","141/1961:§97","37/1992:§29","2/1993:čl11"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Nesouhlas s výší svědečného stanoveného podle vyhlášky č. 37/1992 Sb. a návrh na zrušení části § 29 odst. 3 této vyhlášky","facts":[{"sourceRefs":["S0005"],"text":"Stěžovatel vystupoval jako svědek v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Olomouci proti obžalovanému Davidu Sekaninovi. Dne 13. listopadu 2015 vypovídal u hlavního líčení od 9:30 do 11:00 hodin."},{"sourceRefs":["S0005","S0006"],"text":"Stěžovatel nárokoval svědečné ve výši ušlého výdělku za 1,5 hodiny. Doložil daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2014, z něhož vyplýval průměrný hodinový výdělek 81 627,28 Kč, a požadoval svědečné ve výši 122 440,92 Kč."},{"sourceRefs":["S0005"],"text":"Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 6. října 2016, č. j. 6 T 114/2015-1399, přiznal stěžovateli svědečné ve výši 363 Kč. Při výpočtu vycházel z § 29 odst. 3 vyhlášky č. 37/1992 Sb., který omezuje základ pro výpočet náhrady ušlého výdělku u osob samostatně výdělečně činných částkou nejvýše 486 000 Kč."},{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Stěžovatel se domnívá, že byl tímto postupem diskriminován oproti osobám v pracovním poměru, u nichž se toto omezení neuplatní, a že mu bylo porušeno právo na ochranu vlastnictví a spravedlivý proces."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"6 T 114/2015-1399","sourceRefs":["S0005"],"outcomeSummary":"Usnesením bylo stěžovateli přiznáno svědečné ve výši 363 Kč. Soud vycházel z § 29 odst. 3 vyhlášky č. 37/1992 Sb. a omezil základ pro výpočet na 486 000 Kč.","court":"Okresní soud v Olomouci","decisionDate":"6. října 2016"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda rozhodnutím Okresního soudu v Olomouci o přiznání svědečného ve výši 363 Kč došlo k porušení základních práv stěžovatele, zejména práva na ochranu vlastnictví (čl. 11 odst. 1 Listiny), práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny), principu rovnosti (čl. 1 Listiny) a zákazu diskriminace (čl. 3 odst. 1 Listiny).","sourceRefs":["S0004","S0006"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0008","S0009","S0010","S0011"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí není svévolné ani extrémně rozporné s principy spravedlnosti. Svědečné je koncipováno jako náhrada ušlého výdělku, nikoli jako odměna, a zákonodárce má volnost v určení metody výpočtu. Omezení maximálního základu u OSVČ není diskriminační, protože reflektuje rozdílný způsob zjišťování příjmů. Rozhodnutí okresního soudu je dostatečně odůvodněno.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel tvrdí, že byl diskriminován oproti osobám v pracovním poměru, protože u nich se omezení maximálního základu 486 000 Kč neuplatní. Dále namítá, že svědečné mělo být přiznáno v plné výši ušlého výdělku 122 440,92 Kč, a že omezení je protiústavní.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0008","S0009","S0010","S0011"],"sourceRefs":["S0006"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel Ing. Richard Benýšek"],"courtExplanation":"Ústavní soud konstatoval, že rozhodování o svědečném je zpravidla mimo ústavněprávní přezkum, a že napadené rozhodnutí bylo řádně odůvodněno. Dále odkázal na své obiter dictum v usnesení sp. zn. IV. ÚS 394/16, kde uvedl, že svědečné je náhradou ušlého výdělku, nikoli odměnou, a že neexistuje ústavní právo na svědečné v určité výši. Rovněž neshledal porušení rovnosti, protože rozdílné zacházení mezi zaměstnanci a OSVČ je objektivně odůvodněno povahou svědečné jako náhrady."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel Ing. Richard Benýšek"],"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","question":"Zda je část § 29 odst. 3 vyhlášky č. 37/1992 Sb. ve slovech 'nejvýše však 486 000 Kč' v rozporu s ústavním pořádkem, zejména s čl. 4 odst. 3 Listiny a čl. 95 Ústavy.","sourceRefs":["S0004","S0006"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0013"],"text":"Ústavní soud se věcně nezabýval ústavností napadeného ustanovení, protože akcesorický návrh nebyl projednatelný v důsledku odmítnutí ústavní stížnosti.","outcome":"NOT_ASSESSED"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatel Ing. Richard Benýšek"],"arguments_hidden":1}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0005"],"description":"Usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 6. října 2016, č. j. 6 T 114/2015-1399, kterým bylo stěžovateli přiznáno svědečné ve výši 363 Kč.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Část § 29 odst. 3 vyhlášky č. 37/1992 Sb., ve slovech 'nejvýše však 486 000 Kč'.","type":"REGULATION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny","right":"Právo na ochranu vlastnictví (čl. 11 odst. 1 Listiny)"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","right":"Právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)"},{"regulations":"čl. 1, čl. 3 odst. 1 Listiny","right":"Princip rovnosti (čl. 1 Listiny) a zákaz diskriminace (čl. 3 odst. 1 Listiny)"},{"regulations":"čl. 4 odst. 3 Listiny","right":"Zásada, že omezení základních práv musí platit stejně pro všechny (čl. 4 odst. 3 Listiny)"},{"regulations":"čl. 95 Ústavy","right":"Povinnost soudů řídit se zákonem (čl. 95 Ústavy)"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["MANIFESTLY_UNFOUNDED"],"reason":"Ústavní soud shledal ústavní stížnost zjevně neopodstatněnou, neboť napadené rozhodnutí není svévolné a neporušuje základní práva stěžovatele.","sourceRefs":["S0012"]},"findings":[{"reason":"Ústavní stížnost byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná, aniž by Ústavní soud přistoupil k plnému meritornímu přezkumu.","regulations":"čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1, čl. 1, čl. 3 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0012"],"right":"Právo na ochranu vlastnictví (čl. 11 odst. 1 Listiny) a související práva","outcome":"NOT_ASSESSED","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1}}]},"dispositionType":"REFUSAL","operativeOrders":[{"targetAct":"Usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 6. října 2016, č. j. 6 T 114/2015-1399 a akcesorický návrh na zrušení části § 29 odst. 3 vyhlášky č. 37/1992 Sb.","kind":"REFUSE","text":"Ústavní stížnost se odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"IV. ÚS 394/16","sourceRefs":["S0010"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Ústavní soud v obiter dictu uvedl, že svědečné je náhradou ušlého výdělku, nikoli odměnou, a že neexistuje ústavní právo na svědečné v určité výši.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2016:4.US.394.16.1","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2016:4.US.394.16.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":2,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":false,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2017:2.US.4104.16.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2017:2.US.4104.16.1"}}