{"document_id":"ECLI:CZ:US:2017:2.US.4266.16.1","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 4266/16","ecli":"ECLI:CZ:US:2017:2.US.4266.16.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-4266-16_1","decision_date":"2017-03-27","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Porušení práva na soudní ochranu a presumpce neviny v důsledku odmítnutí dovolání pro údajný jiný důvod, ačkoli skutková zjištění byla v extrémním rozporu s důkazy a nebyla respektována zásada in dubio pro reo","legal_sentence":"1. Pravidlo in dubio pro reo přímo vychází z ústavního principu presumpce neviny ( čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod , čl. 6 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). Jeho obsahem je požadavek, že není-li v důkazním řízení dosaženo praktické jistoty o existenci relevantních skutkových okolností, tj. jsou-li přítomny důvodné pochybnosti ve vztahu ke skutku či osobě pachatele, jež nelze odstranit ani provedením dalšího důkazu, je nutno rozhodnout ve prospěch obviněného, kdy ani vysoký stupeň podezření sám o sobě ještě není s to vytvořit zákonný podklad pro odsuzující výrok. Trestní řízení totiž vyžaduje ten nejvyšší možný stupeň jistoty, který lze od lidského poznání požadovat, alespoň na úrovni obecného pravidla \"prokázání mimo jakoukoliv rozumnou pochybnost\". Odsuzující rozsudek tedy může být vynesen až tehdy, pokud byly odstraněny všechny důvodné pochybnosti o vině obžalovaného, přičemž není-li vina plně prokázána, musí být obžalovaný zproštěn obžaloby, neboť nedokázaná vina má stejný význam jako dokázaná nevina. 2. Pachové stopy představují nepřímý nebo také podpůrný důkaz, na jehož základě je však možno dospět pouze k závěru, že se určitá osoba v blíže neurčené době s největší pravděpodobností nacházela na určitém místě. Nelze tedy pouze z něj jednoznačně a bez důvodných pochybností dovodit, že se taková osoba též dopustila trestného činu, který se na daném místě stal; musí naopak existovat další skutečnosti, které vytvoří uzavřený řetězec důkazů, resp. nesmí existovat žádná jiná reálná možnost, že by se činu mohl dopustit někdo jiný, než osoba obviněná či později obžalovaná. Aby proto důkaz pachovou identifikací byl dostačující, je třeba, aby nebyl pro uznání viny důkazem jediným.","metadata_regulation_keys":["141/1961:§2","141/1961:§55","141/1961:§265b","2/1993:čl40","2/1993:čl36","209/1992:čl6"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Porušení práva na soudní ochranu a presumpce neviny v důsledku odmítnutí dovolání pro údajný jiný důvod, ačkoli skutková zjištění byla v extrémním rozporu s důkazy a nebyla respektována zásada in dubio pro reo","facts":[{"sourceRefs":["S0010"],"text":"V přesně nezjištěné době v noci z 21. na 22. října 2009 byla v rodinném domě v Brně, kde provozovala prostituci, zavražděna žena. Byla svázána, uškrcena a utrpěla mnohočetná zranění hlavy."},{"sourceRefs":["S0010","S0013"],"text":"Na místě činu byly zajištěny pachové stopy, které při porovnání se vzorky pachu stěžovatele vykazovaly shodu. Stěžovatel byl v minulosti klientem poškozené a znal ji."},{"sourceRefs":["S0018","S0021"],"text":"Stěžovatel popíral svou vinu a tvrdil, že se na místě činu nacházely i stopy dalších osob a že pachové stopy mohly být zanechány při dřívějších návštěvách."},{"sourceRefs":["S0019"],"text":"Dalším důkazem byla výpověď svědka F. K., který byl se stěžovatelem ve vazbě a tvrdil, že se mu stěžovatel svěřil. Stěžovatel zpochybňoval věrohodnost tohoto svědka s poukazem na jeho motivaci a nejednoznačnost výpovědi."},{"sourceRefs":["S0013","S0064","S0065"],"text":"Znalecké posudky konstatovaly u stěžovatele sexuální deviaci, ale stěžovatel namítal, že to neprokazuje jeho pachatelství, a poukazoval na to, že na místě činu byly nalezeny i stopy neztotožněných osob."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"46 T 9/2014-1299","sourceRefs":["S0011"],"outcomeSummary":"Stěžovatel uznán vinným trestným činem vraždy podle § 219 odst. 1 tr. zákona a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 13 let se zařazením do věznice se zvýšenou ostrahou a uloženo sexuologické ochranné léčení.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"2015-04-03"},{"fileNumber":"1 To 65/2015-1394","sourceRefs":["S0011"],"outcomeSummary":"Odvolání stěžovatele zamítnuto.","court":"Vrchní soud v Olomouci","decisionDate":"2015-08-27"},{"fileNumber":"7 Tdo 1454/2015-1-43","sourceRefs":["S0012"],"outcomeSummary":"Zrušena předchozí rozhodnutí a věc vrácena k novému projednání. Důvod: pachové stopy samy o sobě nepostačují k usvědčení, výpověď utajeného svědka trpí deficitem záruk spravedlivého procesu, ostatní důkazy mají vzdálený vztah.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"2016-01-06"},{"fileNumber":"46 T 9/2014-1523","sourceRefs":["S0013"],"outcomeSummary":"Stěžovatel opět uznán vinným stejným trestným činem a odsouzen ke stejnému trestu. Soud se opíral o pachové stopy, výpověď odtajněného svědka K. a další nepřímé důkazy.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"2016-02-26"},{"fileNumber":"1 To 29/2016-1602","sourceRefs":["S0014"],"outcomeSummary":"Odvolání stěžovatele zamítnuto. Soud shledal, že řízení není zatíženo vadami a hodnocení důkazů je v souladu s trestním řádem.","court":"Vrchní soud v Olomouci","decisionDate":"2016-06-14"},{"fileNumber":"7 Tdo 1337/2016-55","sourceRefs":["S0015"],"outcomeSummary":"Dovolání stěžovatele odmítnuto jako podané z jiného než zákonného důvodu. Soud uvedl, že námitky směřují do skutkových zjištění a nejsou dovolacím důvodem.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"2016-10-19"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Porušil Nejvyšší soud právo stěžovatele na soudní ochranu a presumpci neviny tím, že odmítl dovolání jako podané z jiného důvodu, ačkoli stěžovatel namítal extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a důkazy a porušení zásady in dubio pro reo, a to za situace, kdy v předchozím dovolání ve stejné věci Nejvyšší soud věcně projednal a vyhověl?","sourceRefs":["S0070"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0070","S0071"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Nejvyšší soud porušil právo stěžovatele na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny) a presumpci neviny (čl. 40 odst. 2 Listiny, čl. 6 odst. 2 Úmluvy) tím, že odmítl dovolání bez věcného projednání, přestože stěžovatel namítal extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a důkazy a porušení zásady in dubio pro reo. ÚS zdůraznil, že Nejvyšší soud se měl zabývat otázkou, zda krajský soud dostál své povinnosti rozhodnout na základě dostatečně zjištěného skutkového stavu a v souladu se zásadou in dubio pro reo. Odmítnutí dovolání za těchto okolností představuje protiústavní odepření přístupu k soudu.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel v dovolání uplatnil důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a namítal extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy, jakož i porušení zásady in dubio pro reo. Nejvyšší soud však dovolání odmítl s tím, že bylo podáno z jiného důvodu, aniž by se věcně zabýval tvrzeným rozporem.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0070","S0071"],"sourceRefs":["S0070"],"importance":"CORE","parties":["J. E."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že Nejvyšší soud pochybil, když za specifických okolností předchozího řízení (první dovolání bylo věcně projednáno a vyhověno) odmítl druhé dovolání bez meritorního projednání, ačkoli stěžovatel uplatnil námitky dosahující ústavněprávní roviny."}],"id":"LQ001","raisedBy":["J. E."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":2}},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda postupem obecných soudů (Krajského soudu v Brně a Vrchního soudu v Olomouci) při hodnocení důkazů (pachové stopy, výpověď svědka K., další nepřímé důkazy) došlo k porušení práva na spravedlivý proces a presumpce neviny?","sourceRefs":["S0018","S0019","S0021"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0072","S0073"],"text":"Ústavní soud neshledal, že by obecné soudy porušily ústavní principy při hodnocení důkazů. Jejich závěry nejsou v extrémním rozporu s důkazy a odůvodnění je logické. Stěžovatel pouze polemizuje se skutkovými zjištěními, což nezakládá ústavněprávní rovinu. Proto byla ústavní stížnost v této části odmítnuta jako zjevně neopodstatněná.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["J. E."],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1},"arguments_hidden":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0040","S0041","S0042"],"interpretation":"Zásada presumpce neviny a z ní vyplývající pravidlo in dubio pro reo vyžadují, aby vina obviněného byla prokázána mimo jakoukoliv rozumnou pochybnost. Pokud po pečlivém a nestranném zhodnocení všech důkazů přetrvávají důvodné pochybnosti o vině, je nutno rozhodnout ve prospěch obviněného.","regulations":"čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":6},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"sourceRefs":["S0052","S0054"],"interpretation":"Důkaz pachovou identifikací je nepřímým a podpůrným důkazem, který sám o sobě nepostačuje k uznání viny. K odsouzení je třeba, aby existoval uzavřený řetězec nepřímých důkazů, který jednoznačně a bez důvodných pochybností prokazuje pachatelství obviněného.","regulations":"§ 2 odst. 5, 6 trestního řádu","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":4,"REFERENCED":1},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0013"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26. 2. 2016 č. j. 46 T 9/2014-1523, kterým byl stěžovatel uznán vinným trestným činem vraždy","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0014"],"description":"Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 6. 2016 č. j. 1 To 29/2016-1602, kterým bylo zamítnuto odvolání stěžovatele","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0015"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2016 č. j. 7 Tdo 1337/2016-55, kterým bylo dovolání stěžovatele odmítnuto","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod","right":"Právo na spravedlivý proces (soudní ochranu)"},{"regulations":"čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod","right":"Presumpce neviny"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost je přípustná, včasná a splňuje náležitosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu.","sourceRefs":["S0029"]},"findings":[{"reason":"Nejvyšší soud odmítl dovolání bez meritorního projednání, ačkoli stěžovatel namítal extrémní rozpor a porušení in dubio pro reo, čímž odepřel přístup k soudu a nerespektoval presumpci neviny.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 40 odst. 2 Listiny, čl. 6 odst. 2 Úmluvy","reasonSourceRefs":["S0070","S0071"],"right":"Právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny) a presumpce neviny (čl. 40 odst. 2 Listiny, čl. 6 odst. 2 Úmluvy)","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Nejvyšší soud je povinen znovu posoudit dovolání stěžovatele meritorně a vypořádat se s tím, zda krajský soud rozhodl o vině a trestu na základě dostatečně zjištěného skutkového stavu a v souladu se zásadou in dubio pro reo."]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2016 č. j. 7 Tdo 1337/2016-55","kind":"FIND_VIOLATION","text":"I. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2016 č. j. 7 Tdo 1337/2016-55 bylo porušeno právo stěžovatele na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a zásada presumpce neviny zakotvená v čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod."},{"targetAct":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2016 č. j. 7 Tdo 1337/2016-55","kind":"QUASH_DECISION","text":"II. Toto usnesení se proto ruší."},{"targetAct":"Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26. 2. 2016 č. j. 46 T 9/2014-1523 a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 6. 2016 č. j. 1 To 29/2016-1602","kind":"REJECT","text":"III. Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"IV. ÚS 1098/15","sourceRefs":["S0048","S0053"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Metoda pachové identifikace je nepřímým důkazem; její provedení musí splňovat stanovené standardy a sama o sobě nepostačuje k uznání viny.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2016:4.US.1098.15.1","precedent_source_units":["interpretation:900001"],"precedent_target_units":["interpretation:900000","legal_question:2000","legal_sentence:990000","legal_question:1000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2016:4.US.1098.15.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":5,"REFERENCED":5},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":1,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":2,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":2,"precedent_superseded_hidden":2,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2017:2.US.4266.16.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2017:2.US.4266.16.1"}}