{"document_id":"ECLI:CZ:US:2017:3.US.1126.15.2","court":"usoud","case_number":"III. ÚS 1126/15","ecli":"ECLI:CZ:US:2017:3.US.1126.15.2","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=3-1126-15_2","decision_date":"2017-06-06","decision_type":"Usnesení","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REFUSAL","subject":"Ústavní stížnost proti odsouzení za trestné činy přijetí úplatku a podplácení, namítající nesprávnou aplikaci trestního zákoníku místo trestního zákona a vady dokazování.","legal_sentence":"Pro ústavněprávní přezkum rozhodnutí obecného soudu není relevantní každá jednotlivost, v níž lze spatřovat procesní či hmotněprávní nesprávnost, nýbrž celkový výsledek trestního řízení; proto je zjevně neopodstatněným návrh, který směřuje proti vadám postupu obecných soudů, které sice použily jiný předpis trestního práva, než vyžadoval čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod , jestliže tímto způsobem nedošlo k jakékoli modifikaci v neprospěch obviněného vzhledem k totožnému vymezení zákonných znaků skutkové podstaty trestného jednání, rozmezí trestní sazby i způsobu výkonu trestu v předpisu trestního práva, který měl být jinak použit. Teprve až změna obsahu právní normy, ať již jde na vrub, nebo ku prospěchu pachatele, představuje zpravidla hranici intenzity porušení čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod , určující nezbytnost zásahu Ústavního soudu.","metadata_regulation_keys":["140/1961:§160","140/1961:§16","140/1961:§88","141/1961:§2","40/2009:§331","40/2009:§2","2/1993:čl40","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Ústavní stížnost proti odsouzení za trestné činy přijetí úplatku a podplácení, namítající nesprávnou aplikaci trestního zákoníku místo trestního zákona a vady dokazování.","facts":[{"sourceRefs":["S0010"],"text":"První dva stěžovatelé byli vedoucími zaměstnanci obchodní společnosti Pražské služby, a. s., která uspokojuje potřeby veřejného zájmu. Požadovali po prokuristech společností ULINOD, s. r. o., a ULINOD PROFI, s. r. o., tedy po třetím stěžovateli a spoluobžalované V. T., úplatek ve výši 10 až 20 % z každé sjednané a uhrazené zakázky na opravy či lakování popelářských vozů, kontejnerů a nádob na odpadky."},{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Většinu těchto úplatků obdrželi; celková částka požadovaných úplatků dosáhla nejméně 5 074 180 Kč."},{"sourceRefs":["S0010"],"text":"První dva stěžovatelé byli odsouzeni k trestu odnětí svobody v trvání pěti a půl roku. Třetí stěžovatel byl vzhledem k předchozímu odsouzení odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi let."},{"sourceRefs":["S0010"],"text":"K závěru o vině všech stěžovatelů dospěl soud zejména na základě výpovědi spoluobžalované, výpovědí dalších svědků a řady listinných důkazů."},{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Třetí stěžovatel byl shledán vinným ze spáchání pokračujícího trestného činu podplácení podle § 161 odst. 1 a odst. 2 písm. a) trestního zákona, první dva stěžovatelé z trestného činu přijetí úplatku podle § 331 odst. 2 a odst. 4 písm. a) trestního zákoníku."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"sp. zn. 57 T 7/2012","sourceRefs":["S0010"],"outcomeSummary":"Rozsudkem uznal všechny tři stěžovatele vinnými ze spáchání trestných činů přijetí úplatku a podplácení a uložil jim tresty odnětí svobody (prvním dvěma 5,5 roku, třetímu 7 let).","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"25. 10. 2013"},{"fileNumber":"č. j. 11 To 13/2014-10263","sourceRefs":["S0011"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, vyhověl odvolání státního zástupce a uložil druhému stěžovateli trest propadnutí majetku ve výši 2 537 090 Kč.","court":"Vrchní soud v Praze","decisionDate":"28. 4. 2014"},{"fileNumber":"č. j. 4 Tdo 1455/2014-107","sourceRefs":["S0012","S0013"],"outcomeSummary":"Dovolání stěžovatelů odmítl. Konstatoval, že soudy pochybily aplikací trestního zákoníku namísto trestního zákona, ale toto pochybení nevedlo ke zhoršení postavení stěžovatelů, a proto není důvod ke zrušení rozhodnutí. Rovněž se ztotožnil s argumentem prvního stěžovatele o nesprávném předpisu, ale neshledal důvod ke kasaci.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"28. 1. 2015"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda aplikace trestního zákoníku namísto trestního zákona, přestože oba předpisy obsahují totožné skutkové podstaty a trestní sazby, představuje porušení čl. 40 odst. 6 Listiny, pokud nedošlo ke zhoršení právního postavení stěžovatelů.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0030","S0035"],"text":"Ústavní soud konstatoval, že porušení čl. 40 odst. 6 Listiny není dáno, pokud aplikace nesprávného zákona nevedla ke zhoršení právního postavení stěžovatelů, neboť oba zákony obsahují totožné skutkové podstaty a trestní sazby. I přes formální pochybení nedošlo k zásahu do základních práv v materiálním smyslu. Námitka je proto zjevně neopodstatněná.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel tvrdí, že trestní zákon je pro něj příznivější, zejména kvůli ustanovení § 88 odst. 1 trestního zákona, které umožňuje přihlédnout k okolnosti odůvodňující použití vyšší trestní sazby jen tehdy, pokud podstatně zvyšuje stupeň nebezpečnosti trestného činu. Dle stěžovatele by při aplikaci trestního zákona soudy nemohly přistoupit k vyšší trestní sazbě, neboť jím údajně získaný prospěch pouze osciluje okolo hranice pěti milionů korun. I pokud by byly oba zákony stejně příznivé, mělo dojít ke zrušení rozhodnutí, protože aplikace novějšího předpisu je možná jen tehdy, je-li pro obviněného prokazatelně příznivější.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0029","S0030","S0033","S0034","S0035"],"sourceRefs":["S0015"],"importance":"CORE","parties":["první stěžovatel D. M."],"courtExplanation":"Nejvyšší soud i Ústavní soud dospěly k závěru, že aplikace nesprávného zákona nevedla ke zhoršení postavení stěžovatelů, neboť oba zákony obsahují totožné znaky a trestní sazby. I přes formální pochybení nedošlo k zásahu do základních práv v materiálním smyslu. Ústavní soud zdůraznil, že rozhodující je obsah právní normy, nikoli její forma."}],"id":"LQ001","raisedBy":["první stěžovatel D. M.","druhý stěžovatel J. J."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":4,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda hodnocení důkazů obecnými soudy, zejména výpovědi spoluobžalované, bylo v extrémním rozporu se skutkovými zjištěními a porušilo zásadu in dubio pro reo.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0036"],"text":"Ústavní soud neshledal extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními; soudy se s rozpory vypořádaly a hodnocení důkazů bylo ústavně konformní. Námitka je zjevně neopodstatněná.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["druhý stěžovatel J. J."],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda výslech svědkyně K., která byla zproštěna mlčenlivosti pouze společnostmi, nikoli fyzickými osobami, a doručení zproštění nebylo řádné, představuje nezákonný důkaz porušující právo na spravedlivý proces.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0039"],"text":"Ústavní soud se ztotožnil se závěry obecných soudů, že výslech svědkyně K. nebyl nezákonný a že způsob doručení zproštění mlčenlivosti je otázkou podústavního práva. Námitka je zjevně neopodstatněná.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["druhý stěžovatel J. J."],"arguments_hidden":1},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda právní posouzení znaku trestného činu spočívajícího v obstarávání věcí obecného zájmu bylo v souladu s ústavním pořádkem.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0038"],"text":"Ústavní soud konstatoval, že obecné soudy vyložily pojem 'obstarávání věcí obecného zájmu' v souladu s judikaturou Ústavního soudu a nejednalo se o extenzivní výklad. Námitka je zjevně neopodstatněná.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[],"id":"LQ004","raisedBy":["druhý stěžovatel J. J.","třetí stěžovatel F. T."],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda uložení trestu propadnutí majetku pouze druhému stěžovateli, nikoli prvnímu, představuje porušení práva na spravedlivý proces a rovnost před zákonem.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0041"],"text":"Ústavní soud neshledal porušení rovnosti před zákonem, neboť rozdílné uložení trestu bylo odůvodněno procesní překážkou zákazu reformationis in peius u prvního stěžovatele a konkrétními poměry druhého stěžovatele. Námitka je zjevně neopodstatněná.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[],"id":"LQ005","raisedBy":["druhý stěžovatel J. J."],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda absence zprošťujících výroků u dílčích útoků a nesprávné vymezení časového rámce jednání třetího stěžovatele porušily právo na spravedlivý proces.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0037","S0040"],"text":"Ústavní soud se ztotožnil se závěry Nejvyššího soudu, který se s těmito námitkami ústavně konformním způsobem vypořádal. Námitky jsou zjevně neopodstatněné.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[],"id":"LQ006","raisedBy":["druhý stěžovatel J. J.","třetí stěžovatel F. T."],"arguments_hidden":2}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0030","S0035"],"interpretation":"Porušení zákazu retroaktivity v neprospěch pachatele (čl. 40 odst. 6 Listiny) není dáno pouze formální aplikací nesprávného právního předpisu, pokud nedošlo ke změně obsahu právní normy (hypotézy, dispozice, sankce) a právní postavení pachatele se nezhoršilo. Rozhodující je materiální stránka věci, nikoli pouhá forma.","regulations":"čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, § 2 odst. 1 trestního zákoníku, § 16 odst. 1 trestního zákona","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"sourceRefs":["S0034"],"interpretation":"K okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby se nepřihlédne jen tehdy, pokud stupeň nebezpečnosti činu pro společnost ani při naplnění této okolnosti neodpovídá ani nejlehčím běžně se vyskytujícím případům dané kvalifikované skutkové podstaty, např. při zjevně malé pravděpodobnosti získání prospěchu.","regulations":"§ 88 odst. 1 trestního zákona (zrušen)"}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2015 č. j. 4 Tdo 1455/2014-107","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 4. 2014 č. j. 11 To 13/2014-10263","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2013 sp. zn. 57 T 7/2012","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1, čl. 40 odst. 2 a 6 Listiny; čl. 6 Úmluvy","right":"Právo na soudní ochranu a spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 7 Úmluvy","right":"Zásada nullum crimen sine lege"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnosti byly podány včas oprávněnými stěžovateli, kteří vyčerpali všechny zákonné procesní prostředky.","sourceRefs":["S0025"],"rejectionGrounds":["MANIFESTLY_UNFOUNDED"]},"findings":[{"reason":"Námitka byla posouzena jako zjevně neopodstatněná, nikoli meritorně.","regulations":"čl. 40 odst. 6 Listiny","reasonSourceRefs":["S0035"],"right":"Právo na soudní ochranu podle čl. 40 odst. 6 Listiny","outcome":"NOT_ASSESSED"},{"reason":"Námitky týkající se hodnocení důkazů a dalších procesních vad byly posouzeny jako zjevně neopodstatněné.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0036","S0037","S0038","S0039","S0040","S0041"],"right":"Právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny","outcome":"NOT_ASSESSED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":5,"precedent_relies_on_superseded":false}]},"dispositionType":"REFUSAL","operativeOrders":[{"targetAct":"Ústavní stížnost","kind":"OTHER","text":"Ústavní stížnost se odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I. ÚS 3108/08","sourceRefs":["S0030"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Kasace rozhodnutí toliko z formalistického důvodu aplikace zákona v rozporu s aplikačními zásadami není namístě, pokud nedošlo k zásahu do základních práv v materiálním smyslu.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2009:1.US.3108.08.1","precedent_source_units":["legal_question:1000","interpretation:900000"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2009:1.US.3108.08.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":8,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":7,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2017:3.US.1126.15.2","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2017:3.US.1126.15.2"}}